Bartošek jedná s MŽP a MZe o změně norem, díky nimž by v Orlíku ubylo sinic

"Fosfor je prvek, který způsobuje, že nám zelená voda v jižních Čechách. Požádali jsme obě ministerstva o analýzu, kterých norem se to týká. Jde také o nastavení dotačních titulů. Cestou by bylo posílit čištění odpadních vod měst a obcí, v současné době jsou limity fosforu pouze doporučené, nikoli závazné," řekl Bartošek. Na dotaz ČTK řekl, že jedná se zástupci ministerstev o možném zvýšení dotací.
Odborníci se zaměřili na fosfor, kvůli kterému je voda v rybnících často špinavá, protože fosfor napomáhá k nadměrnému růstu sinic. Z nedávné studie vyplynulo, že do orlické nádrže se nejvíc fosforu dostává řekou Lužnice, 129 tun ročně. "Kvalitu vody Lužnice významně negativně ovlivňuje rybník Rožmberk. Rybník představuje největší emisní zdroj fosforu v povodí nádrže Orlík," uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Roční emise fosforu ve vodní nádrži Orlík vyčíslila studie na 397 tun. Podobná studie by měla do tří let vzniknout ohledně znečištění Lipna.
Kubala dodal, že u Rožmberku je největším rizikem stará zátěž, fosfor z dob velkochovu prasat, a současné emise z odpadních vod odlehčovaných z kanalizace města Třeboň. Rybářství Třeboň v posledních letech před každým výlovem Rožmberka odbahňuje loviště pomocí sacího bagru. Odtěžený materiál čerpá do lagun, kde ho odvodní a pak nabízí zemědělcům na půdu. "Posledních deset let odstraňujeme sediment z loviště, což je nejhlubší místo rybníka. Víme, odkud se fosfor vzal, odkud nám přitéká," řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.
Bahno by bylo nejlepší vracet zpět do půdy. Zemědělci ale nejsou zatím finančně motivovaní, aby si bahno odebírali. "A narážíme také na byrokracii, normy. Zemědělci mají přirozenou nechuť tyto věci dělat. Abychom mohli sedimentu odstraňovat víc, potřebujeme větší finanční zajištění," řekl Malecha. Z průzkumu ze září 2021 vyplynulo, že v rybníku bylo 670 000 metrů krychlových sedimentu, který obsahoval 264 tun fosforu. Jak řekl šéf holdingu Rybářství Třeboň, firma poslední roky "obrovsky" ubrala organická hnojiva a ryby přikrmuje opatrně.
Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. Má rozlohu 2545,5 hektaru.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
smějící se bestie
26.6.2023 06:14A čištění/odvoz odpadu z břehů při pravidelném sníženém stavu hladiny, se koná ?
Jindřich Duras
27.6.2023 09:29 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
26.6.2023 07:15vaber
26.6.2023 08:49čím vastně ti rybáři ryby krmí,fosforem?
zemědělci potřebují finanční motivaci na odběr bahna?
vzpomínám ,že kníže odbahňoval a dostal velkou dotaci, 100M,
jaké bahno je dobré, nyní to vypadá ,že žádné, ale změníme něco na papíře a všechno bahno bude dobé, jak geniální a jednoduché,
kdysi měli sedláci zájem aby zúrodnili pole a upravili proti erozi , to je něco co už nikdo nedělá,
Slavomil Vinkler
26.6.2023 20:02 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
26.6.2023 20:04 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
27.6.2023 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerHorší jsou ale kaly z čističek průmyslových
vod u kterých je opravdu problém co s nimi.
To ale "řeší" firmy průplachem při povodních
a lijácích. Nakonec to zůstane na řece a na
jakékoliv nádrži pod výtokem včetně Orlíku.
Tak nějak to funguje v praxi, ale oficiálně
je vše OK. Obec má čističku podle špatné normy,
která ale neřeší zvýšené průtoky. Prostě to
proteče a příroda to musí vyřešit sama. Jak?
To vidíme každý rok u sinic a úhynů ryb!
Jindřich Duras
27.6.2023 09:48 Reaguje na Slavomil VinklerJindřich Duras
27.6.2023 09:47 Reaguje na vaberRožmberk to nezavinil, je pouze jedním z významných zdrojů fosforu. Navíc to fosforové bahno je z velké části pozůstatek po nečištěných odpadních vodách jak z velkochovu prasat tak z Třeboně.
Lipno je jiná píseň a jakkoli tam také stojí kvalita vody na fosforu s Orlíkem se to má jako Hodinky a holínky, obojí se natahuje.
Rybáři v minulosti rybníky tvrdě přehnojovali (+ museli skousnout i odpadní vody z obcí a měst) a v současnosti je třeba ryby krmit - krmivo samosebou obsahuje fosforu dostatek. Odtud tedy ten fosfor.
Ano, dřív bylo bahno pro zemědělce cennou surovinou - jenže tenkrát byl také hlad a nedostatek a bylo třeba využívat všechny zdroje. Teď už žijeme v dost jiném světě. Hnojiva dostupná a pořád ještě celkem laciná. Proto je třeba se věnovat i tomu, aby aplikace bahna na pole byla pro zemědělce rentabilní.
Změna na papíře samosebou nezmění bahno v rybníce. Potíž je v tom, že aktuální drakonicky přísné požadavky na kvalitu toho bahna jsou částečně mimo realitu a zabraňují používat bahno zpět na pole, ze kterých přiteklo.
Zareagovat na všechno jsem asi nestihl, ale to se nedalo :-).
Jo, ještě eroze - samosebou, zásadní věc!
vaber
28.6.2023 10:05 Reaguje na Jindřich Durasovšem letos tam začaly růst všelijaké rostliny, vítr nafoukal na hladinu obrovské množství pylu ten se rozkládá, sinice žádné, ale ve vodě je zřejmě dostatek živin pro růst rostlin, proč asi,
dnes se mluví jen o fosforu,ovšem pokud vím,kdysi se vždy mluvilo o dusíkatých hnojivech a ty některým rostlinám prospívají a některé je nesnášejí,
Břetislav Machaček
27.6.2023 09:50 Reaguje na vaberhnojit nemusí, protože až na pár hodně chudých přítoků jim do
rybníků teče těch živin až moc. S prodanými rybami pak ty živiny
končí na talíři a nezůstávají v rybníce. Samozřejmě ne vše ale
umí využít ty rostliny a jejich konzumenti a tak zbude něco i na
ty sinice. Základem je ale vždy vstup do rybníků, který předurčuje
kvalitu vody v něm a pod ním. Buďme rádi za ty rybníky, byť se
sinicemi, protože bez nich by tu tekly řeky plné sinic a zarostlé
komplet rostlinstvem. Před 30 lety u nás v okolí nebyla ani jedna
čistička odpadních vod. Každý měl septik, či žumpu s trativodem
a živiny využily rostliny a stromy s kořeny kolem něho. Dnes
vše končí v v čističce, která to ale dokonale vyčistit neumí.
Vodoteč, kam její vody ústí je komplet zarostlá rostlinstvem,
na pohled čistá, ale bez ryb a jiných živočichů. Při povodních
se do ní na pár dní ryby z řeky Olše nastěhují, ale rychle ji
zase po povodni opustí a proč asi? Vždyť je přece na pohled
"čistá" a plná rostlin?