https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bartosek-jedna-s-mzp-a-mze-o-zmene-norem-diky-nimz-by-v-orliku-ubylo-sinic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bartošek jedná s MŽP a MZe o změně norem, díky nimž by v Orlíku ubylo sinic

26.6.2023 01:40 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Odborníci se zaměřili na fosfor, kvůli kterému je voda v rybnících často špinavá, protože fosfor napomáhá k nadměrnému růstu sinic. Z nedávné studie vyplynulo, že do orlické nádrže se nejvíc fosforu dostává řekou Lužnice, 129 tun ročně. "Kvalitu vody Lužnice významně negativně ovlivňuje rybník Rožmberk.
Odborníci se zaměřili na fosfor, kvůli kterému je voda v rybnících často špinavá, protože fosfor napomáhá k nadměrnému růstu sinic. Z nedávné studie vyplynulo, že do orlické nádrže se nejvíc fosforu dostává řekou Lužnice, 129 tun ročně. "Kvalitu vody Lužnice významně negativně ovlivňuje rybník Rožmberk.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ve vodní nádrži Orlík by se mohlo snížit množství fosforu a tedy i sinic. Největší emisní zdroj fosforu je rybník Rožmberk, jenž patří pod Rybářství Třeboň. Firma posledních deset let odstraňuje sediment z loviště, bahno nabízí zemědělcům, těm ale v odběru bahna brání normy. Místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) inicioval jednání s ministerstvy životního prostředí a zemědělství, zda by se normy mohly změnit a zda by mohli zemědělci získat na odběry bahna vyšší dotace, řekli zástupci státu, kraje a rybářů.
 

"Fosfor je prvek, který způsobuje, že nám zelená voda v jižních Čechách. Požádali jsme obě ministerstva o analýzu, kterých norem se to týká. Jde také o nastavení dotačních titulů. Cestou by bylo posílit čištění odpadních vod měst a obcí, v současné době jsou limity fosforu pouze doporučené, nikoli závazné," řekl Bartošek. Na dotaz ČTK řekl, že jedná se zástupci ministerstev o možném zvýšení dotací.

Odborníci se zaměřili na fosfor, kvůli kterému je voda v rybnících často špinavá, protože fosfor napomáhá k nadměrnému růstu sinic. Z nedávné studie vyplynulo, že do orlické nádrže se nejvíc fosforu dostává řekou Lužnice, 129 tun ročně. "Kvalitu vody Lužnice významně negativně ovlivňuje rybník Rožmberk. Rybník představuje největší emisní zdroj fosforu v povodí nádrže Orlík," uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Roční emise fosforu ve vodní nádrži Orlík vyčíslila studie na 397 tun. Podobná studie by měla do tří let vzniknout ohledně znečištění Lipna.

Kubala dodal, že u Rožmberku je největším rizikem stará zátěž, fosfor z dob velkochovu prasat, a současné emise z odpadních vod odlehčovaných z kanalizace města Třeboň. Rybářství Třeboň v posledních letech před každým výlovem Rožmberka odbahňuje loviště pomocí sacího bagru. Odtěžený materiál čerpá do lagun, kde ho odvodní a pak nabízí zemědělcům na půdu. "Posledních deset let odstraňujeme sediment z loviště, což je nejhlubší místo rybníka. Víme, odkud se fosfor vzal, odkud nám přitéká," řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha.

Bahno by bylo nejlepší vracet zpět do půdy. Zemědělci ale nejsou zatím finančně motivovaní, aby si bahno odebírali. "A narážíme také na byrokracii, normy. Zemědělci mají přirozenou nechuť tyto věci dělat. Abychom mohli sedimentu odstraňovat víc, potřebujeme větší finanční zajištění," řekl Malecha. Z průzkumu ze září 2021 vyplynulo, že v rybníku bylo 670 000 metrů krychlových sedimentu, který obsahoval 264 tun fosforu. Jak řekl šéf holdingu Rybářství Třeboň, firma poslední roky "obrovsky" ubrala organická hnojiva a ryby přikrmuje opatrně.

Orlická přehrada je největším vodním dílem v ČR. Její stavba začala v roce 1954 a hlavní část prací pokračovala až do roku 1961. Má rozlohu 2545,5 hektaru.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

26.6.2023 06:14
A co pravidelné kontroly na březích i při jakémkoliv stavu/výšce hladiny - všech přítoků od rekreačních objektů, co !
A čištění/odvoz odpadu z břehů při pravidelném sníženém stavu hladiny, se koná ?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.6.2023 09:29 Reaguje na smějící se bestie
Kontrola odpadních vod z rekreačních objektů určitě také dává smysl stejně jako úklid odpadu ze břehů. Vliv na přítomnost sinic v Orlíku je ovšem minimální. Zde je třeba jít po největších zdrojích a systematicky je řešit - lepší čištění odpadních vod, zadržování a recyklaci fosforu v rybnících a třeba i vstup nečištěných odpadních vod za deště. To jsou ty hlavní zdroje, jejichž řešení se všichni dlouhodobě vyhýbali.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2023 07:15
No, jasně normy by bylo třeba postavit tak, aby bahno (to normální) nebyl odpad, ale hnojivo.
Odpovědět
va

vaber

26.6.2023 08:49
zavinil to Rožmberk ,ale jiné nádrže ,třeba Lipno, jsou na tom stejně, divné ne, nebo do Lipna taky teče Rožmberk,
čím vastně ti rybáři ryby krmí,fosforem?
zemědělci potřebují finanční motivaci na odběr bahna?
vzpomínám ,že kníže odbahňoval a dostal velkou dotaci, 100M,
jaké bahno je dobré, nyní to vypadá ,že žádné, ale změníme něco na papíře a všechno bahno bude dobé, jak geniální a jednoduché,
kdysi měli sedláci zájem aby zúrodnili pole a upravili proti erozi , to je něco co už nikdo nedělá,
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.6.2023 11:13 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2023 20:02 Reaguje na vaber
Dnes je veškeré bahno toxický odpad. Těžké kovy mají tak nízké povolené tolerance, že odnos z polí a měst do rybníka stačí ke klasifikaci- toxické.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2023 20:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kaly z čističek zvláště. Pražský ÚČOV měl a má problém co s toxickými kaly, koneckonců všechny čističky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.6.2023 09:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kaly z čističek jsou fakt problém, ale leckde končí jako podklad pod zeminu při rekultivaci skládek komunálního odpadu. Dají se mísit i s komposty na takovou rekultivaci a dokonce po vysušení spalovat jako poměrně výhřevné palivo.
Horší jsou ale kaly z čističek průmyslových
vod u kterých je opravdu problém co s nimi.
To ale "řeší" firmy průplachem při povodních
a lijácích. Nakonec to zůstane na řece a na
jakékoliv nádrži pod výtokem včetně Orlíku.
Tak nějak to funguje v praxi, ale oficiálně
je vše OK. Obec má čističku podle špatné normy,
která ale neřeší zvýšené průtoky. Prostě to
proteče a příroda to musí vyřešit sama. Jak?
To vidíme každý rok u sinic a úhynů ryb!
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.6.2023 09:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Veškeré bahno ne a toxický odpad taky neee, ale spadne snadno do kategorie "nevyhovuje pro aplikaci na zemědělskou půdu" a je vymalováno.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.6.2023 09:47 Reaguje na vaber
Drobné korektury, napsal jste toho hodně :-)
Rožmberk to nezavinil, je pouze jedním z významných zdrojů fosforu. Navíc to fosforové bahno je z velké části pozůstatek po nečištěných odpadních vodách jak z velkochovu prasat tak z Třeboně.
Lipno je jiná píseň a jakkoli tam také stojí kvalita vody na fosforu s Orlíkem se to má jako Hodinky a holínky, obojí se natahuje.
Rybáři v minulosti rybníky tvrdě přehnojovali (+ museli skousnout i odpadní vody z obcí a měst) a v současnosti je třeba ryby krmit - krmivo samosebou obsahuje fosforu dostatek. Odtud tedy ten fosfor.
Ano, dřív bylo bahno pro zemědělce cennou surovinou - jenže tenkrát byl také hlad a nedostatek a bylo třeba využívat všechny zdroje. Teď už žijeme v dost jiném světě. Hnojiva dostupná a pořád ještě celkem laciná. Proto je třeba se věnovat i tomu, aby aplikace bahna na pole byla pro zemědělce rentabilní.
Změna na papíře samosebou nezmění bahno v rybníce. Potíž je v tom, že aktuální drakonicky přísné požadavky na kvalitu toho bahna jsou částečně mimo realitu a zabraňují používat bahno zpět na pole, ze kterých přiteklo.
Zareagovat na všechno jsem asi nestihl, ale to se nedalo :-).
Jo, ještě eroze - samosebou, zásadní věc!
Odpovědět
va

vaber

28.6.2023 10:05 Reaguje na Jindřich Duras
jezdím na jednu pískovnu ,nemá žádný přítok,kolem jsou stromy, voda v ní, je na pohled krásně čistá,
ovšem letos tam začaly růst všelijaké rostliny, vítr nafoukal na hladinu obrovské množství pylu ten se rozkládá, sinice žádné, ale ve vodě je zřejmě dostatek živin pro růst rostlin, proč asi,
dnes se mluví jen o fosforu,ovšem pokud vím,kdysi se vždy mluvilo o dusíkatých hnojivech a ty některým rostlinám prospívají a některé je nesnášejí,

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.6.2023 09:50 Reaguje na vaber
Ony ty živiny lze dostat z vody i tak, že je využije třeba vodní rostlinstvo a to buď lidé použijí ke zkompostování a hnojení polí a nebo ty rostliny zkonzumují býložravé(nepůvodní)ryby a ty pak lidé. Pokud je tam ale hájím až do jejich uhynutí stářím, tak ty živiny vrátí zase vodě při svém rozkladu zpět. Rybnikáři už dnes ani
hnojit nemusí, protože až na pár hodně chudých přítoků jim do
rybníků teče těch živin až moc. S prodanými rybami pak ty živiny
končí na talíři a nezůstávají v rybníce. Samozřejmě ne vše ale
umí využít ty rostliny a jejich konzumenti a tak zbude něco i na
ty sinice. Základem je ale vždy vstup do rybníků, který předurčuje
kvalitu vody v něm a pod ním. Buďme rádi za ty rybníky, byť se
sinicemi, protože bez nich by tu tekly řeky plné sinic a zarostlé
komplet rostlinstvem. Před 30 lety u nás v okolí nebyla ani jedna
čistička odpadních vod. Každý měl septik, či žumpu s trativodem
a živiny využily rostliny a stromy s kořeny kolem něho. Dnes
vše končí v v čističce, která to ale dokonale vyčistit neumí.
Vodoteč, kam její vody ústí je komplet zarostlá rostlinstvem,
na pohled čistá, ale bez ryb a jiných živočichů. Při povodních
se do ní na pár dní ryby z řeky Olše nastěhují, ale rychle ji
zase po povodni opustí a proč asi? Vždyť je přece na pohled
"čistá" a plná rostlin?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.6.2023 09:24
Dovolím si sem přidat nějaké reakce, protože jsem jeden z těch, co na studii zlepšení jakosti vody v Orlíku pracovali, jakož i na rybníce Rožmberk.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist