https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bohate-zeme-vysavaji-byvale-kolonie-skrz-obnovitelne-zdroje-energie.rika-se-tomu-klimaticky-kolonialismus
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bohaté země vysávají bývalé kolonie skrz obnovitelné zdroje energie. Říká se tomu klimatický kolonialismus

12.3.2019 07:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tarfaya, v Maroku ležící instalace větrníků byla v roce 2016 se svými 300 MW největší na africkém kontinentu.
Tarfaya, v Maroku ležící instalace větrníků byla v roce 2016 se svými 300 MW největší na africkém kontinentu.
Svět budoucnosti, který bude pohánět čistá energie z obnovitelných zdrojů, se stane lepším místem pro všechny. Zhruba tak si to většina podporovatelů nových energetických koncepcí představuje, aniž by se hlouběji zamyslela nad tím, co vlastně obnovitelné zdroje přinesou těm, kteří je na svém území nechají vybudovat. V žurnálu Conversation představuje docent filozofie na univerzitě v Georgetownu Olúfẹ́mi O. Táíwò tyto skutečnosti z odlišného úhlu pohledu.
 

Táíwò sice vnímá pozitiva různých alternativních energetických koncepcí pro klima a rozvoj, ale současně varuje, že programy typu Nový zelený úděl (Green New Deal), které nyní s nadšením prosazují američtí Demokraté, nepředstavují často nic jiného, než novou formu kolonialismu rozvojových zemí. „Pro mě osobně je Nový zelený úděl jen prohloubením a rozšířením cizí nadvlády nad chudšími zeměmi, akorát prostřednictvím různých klimatických iniciativ. Je to snaha dále omezovat jejich nezávislost a dostat se k jejich zdrojům. Je to prostě klimatický kolonialismus, což je termín, který může znamenat odlišné věci pro různé lidi.“ Proč tak ostrá slova?

Brali jsme si od nich a teď se divíme, že mají málo

Dnes již bohaté a plně rozvinuté země, které své hospodářství částečně založily i na zisku z kolonií, kritizují své kdysi podřízené země za nedostatečně aktivní přístup k řešení klimatických problémů. Paradoxní je, že ony samy svou zelenou ekonomiku často vystavěly na základě zisků z kolonií, kterým dříve takovou možnost upíraly. Do kolonií byly dlouhá léta dodávány technologie spíše třetiřadé, výběhové a zastaralé, jejichž emisní bilance klimatickou krizi spíše prohlubovala. Podle Táíwòa získaly dnes rozvinuté země svůj náskok na úkor zemí třetího světa, a teď po nich znovu chtějí, aby s nimi držely krok. Tím to ale nekončí.

Termosolární elektrárna v africkém Maroku.
Termosolární elektrárna v africkém Maroku.

Ochráníme jejich půdu. Před nimi

Za příklad klimatického kolonialismu dává Táíwò například systém uhlíkových kompenzací (carbon offsets), které fungují jako „odpustky“. Při ní si například může bohatá korporace, jejíž činnost produkuje emise, zakoupit nebo pronajmout kus pralesa někde v tropech. Jeho přísnou ochranou pak kompenzuje svou negativní uhlíkovou bilanci. Teoreticky to funguje dobře, ale jen z pohledu vyspělého světa. Nikdo se totiž neptá, co přísná ochrana pralesa u rovníku udělá s miliony tamních obyvatel, kteří jej dosud měli za zdroj obživy. „Je to jednostranná směna, která prospěje pouze společnostem, ale už ne tisícům Uganďanů, Mosambičanů nebo Tanzánců, “píše Táíwò. Nejde při tom o nic neobvyklého, od roku 2014 skupují norské společnosti východní Afriku ve velkém, a letos se pustily i do skupování pralesů v Indonésii. Opět to vypadá navenek pozitivně: někdo rozumný se postará o to, aby světu nemizely pralesy. Ale ty pralesy vlastně nejsou Norska, byť nad nimi převezmou kontrolu.

Čistá energie z Třetího světa. Ne pro něj

Podobné a ne-li horší jsou pak plány rozvoje obnovitelných zdrojů, které jsou vlastně celé o zabírání cizího území a zdrojů. K tomuto problému se často vyjadřuje i profesor Daniel A. M. Egbe, koordinátor Africké sítě solární energie, podle nějž se jedná o jasnou formu exploatace afrických zdrojů. Z odvážných plánů na výstavbu obřích solárních farem v Africe, například 25 000 hektarovou v Tunisu, a podobně svými rozměry neskromné projekty Noor Ouarzazate v Maroku, totiž nebude mít prospěch Afrika. Staví je totiž Evropané, a čistá energie odtud bude zase proudit do Evropy. Miliony solárních panelů, které by si Afričané zatím stejně dovolit ze svého nemohli, tak Afričanům kromě pronájmu pouště nepřinesou žádný zisk nebo elektřinu. Možná si jednou na vlastní solární farmy nastřádají, ale pak už je stejně nebudou mít kam umístit. Ta nejlepší místa v Africe si totiž do té doby zabere Evropa.

Ano, můžeme. Ale jedině s Mexikem

Tím se Táíwò dostává zpět k Novému zelenému údělu amerických Demokratů. Ten totiž slibuje výraznou a rychlou změnu kurzu stávající energetiky ve směru obnovitelných zdrojů. Současná kapacita Spojených států produkovat dostatečné množství solární energie je ale omezená, a tak v tomto ambiciózním plánu počítá se stavbou solárních elektráren v Mexiku a státech střední Ameriky. Čímž naplňuje podle Táíwò pojem klimatického kolonialismu, tedy vysávání zdrojů a energie ze zemí, které budou na ekologické politice USA jen tratit. Je prý jedno, jestli takové počínání nazveme bojem proti klimatickým změnám, ale pořád je to prý jen novodobý kolonialismus.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

12.3.2019 10:22
Proti trhu nelze bojovat. Kdykoliv se o to někdo pokusí, vznikne paskvil :-)
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.3.2019 10:51
Výstavba solárních elektráren v poušti (např. Alžír, Tunis) a platba do státního rozpočtu daného státu mi nepříjde jako vykořisťování.
Vzhledem, k tomu, že snižování GHG emisí energetiky je globální, tak se "zachování klimatu" promítne i do lepších podmínek těchto států. Speciálně vzhledem k jejich současnému klimatu.
Odpovědět
ig

12.3.2019 11:55 Reaguje na Martin Jasan
Jiste, takhle je to v poradku, poust je asi nejlepsi misto pro slunecni elektrarny vubec. Jedine co je problem je situace, kdy se jen predstira a chrani jen tak na oko.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

12.3.2019 10:59
Jeden sociální inženýr za druhým zachraňuje svět. No a pak se diví, jaké vedlejší efekty při realizaci těch sociálně inženýrských projektů vznikají.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

12.3.2019 14:13 Reaguje na Vladimír Hošek
Je vidět, že jste nečetl ani jeden z odkazovaných článeků výše.
Vaše reakce je totiž, jako vždy, jen jakási vaše mantra, kterou asi musí každý přívrženec "neregulovaného volného trhu" vložit alespoň 33 za den do nějáké diskuse, aby byl spasen.

Jednak oba odkazované články jsou spíše zamyšlením (ani jedno není recenzovaný, natož impaktový článek) a tudíž pouze názorem dvou lidí.
Za druhé, ani jeden se v tom nezmiňuje o "sociálním inženýrství". Spíše komentují opačný aspekt takovýchto děl. Ten komerční. Takovéto projetky jsou pochopitelně ve fázi výstavby ekonomicky motivovaným projektem. Stejně tak jako každý jiný tržně motivovaný projet. Např. výstavba jakékoliv jiné elektrárny v rozvojových zemích.

A nakonec, mluvíte o vedlejších efektech .. tak sem schválně tyto efekty (z odkazovaných článků) napište. Ať se poučíme, co vám tak vadí.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist