Brazílie pořádá amazonský summit, cílem je ochrana největšího deštného pralesa

Amazonský prales v oblasti řeky Negro.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Diogo Melo / Flickr.com

"Budeme dál požadovat peníze od bohatých národů jako kompenzace, abychom zachovali lesy a udržitelný ekonomický rozvoj pro miliony lidí, kteří žijí v amazonské džungli. Budeme tvrdě bojovat proti odlesňování a chceme, aby se v Amazonii odehrávala nová zelená industrializace," řekl před summitem prezident hostitelské země Luiz Inácio Lula da Silva.

Amazonský prales se z asi 60 procent rozkládá na území Brazílie a Lula si jako jednu z priorit stanovil zastavení odlesňování, jež se výrazně zhoršilo za jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Za sedm měsíců Lulovy vlády (od letošního ledna) se odlesňování v této oblasti ve srovnání s předchozím rokem asi o 42 procent snížilo. Podle Luly k tomu přispěla i opatření jeho kabinetu, například posílení hlídek proti ilegálnímu kácení a nezákonné těžbě nerostů.

Na amazonský summit jsou pozváni i zástupci Indonésie, Konžské demokratické republiky a Konžské republiky, na jejichž území jsou rovněž velké tropické pralesy. Mezi pozvanými je i Francie, do jejíhož departementu Francouzská Guyana Amazonie rovněž mírně zasahuje, a také Německo a Norsko, hlavní přispěvatelé takzvaného amazonského fondu.

Schůzky v Belému se zúčastní i zástupci mezinárodních a regionálních institucí, například Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Meziamerické rozvojové banky (BID) či Nové rozvojové banky skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR), tedy banky, jíž od letoška předsedá brazilská exprezidenta a Lulova stranická kolegyně Dilma Rousseffová.

Amazonský summit je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o amazonské spolupráci. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce (OTCA), jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.

Dnes se v Belému sejdou ministři zahraničí zemí Amazonie a už od pátku do neděle se v témže městě konalo setkání nazvané Amazonské dialogy, jehož se účastnili zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvaová.

Z hlav států amazonské oblasti dorazí kromě Luly lídři Kolumbie, Bolívie, Peru či Guyany Gustavo Petro, Luis Arce, Dina Boluarteová a Irfaan Ali. Přijet by měl i venezuelský prezident Nicolás Maduro. Prezidenti Ekvádoru a Surinamu Guillermo Lasso a Chan Santokhi pošlou za sebe zástupce.

Brazilský prezident od summitu očekává mimo jiné dohodu o posílení boje proti kriminálním skupinám, které v Amazonii těží drahé kovy či dřevo či obchodují se zvířaty, s drogami, zbraněmi i s lidmi. Lula chce také společné závazky k ochraně domorodých národů, které v amazonském pralese žijí.

Organizace Human Rights Watch před amazonským summitem vyzvala jeho účastníky, aby uvedli do praxe dohodu z Escazú (nazvanou podle kostarického města, v němž byla v roce 2018 podepsána). Pětadvacet zemí Latinské Ameriky a Karibiku se v ní zavázalo k ochraně životního prostředí, účasti veřejnosti na rozhodování o ekologických otázkách či k zajištění bezpečnosti ekologických aktivistů. Dohoda v platnost vstoupila v roce 2021, zatím ji ale ratifikovalo jen 15 zemí. Z účastníků amazonského summitu ji ratifikovaly jen Ekvádor, Bolívie a Guyana.

Amazonský deštný prales je označován za "zelené plíce" planety, hraje totiž klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Povodí Amazonky, s rozlohou asi sedm milionů kilometrů čtverečních, je oblast s největší biodiverzitou na světě, roste v ní například asi 16.000 známých druhů stromů. Samotný prales se rozkládá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních, na 60 procent je na území Brazílie, asi 13 procent v Peru a deset procent v Kolumbii, zasahuje i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.