https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brazilie-porada-amazonsky-summit-cilem-je-ochrana-nejvetsiho-destneho-pralesa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brazílie pořádá amazonský summit, cílem je ochrana největšího deštného pralesa

7.8.2023 11:22 | BELÉM (ČTK)
Amazonský prales v oblasti řeky Negro.
Amazonský prales v oblasti řeky Negro.
V severobrazilském městě Belém začíná v úterý dvoudenní summit zemí z oblasti Amazonie. Hlavním cílem této schůzky, která se koná v deltě řeky Amazonky, je dohodnout se na společném postoji k ochraně největšího deštného pralesa světa. Závěry summitu mají být také předloženy jako společná pozice těchto zemí na konferenci OSN o změně klimatu COP28, která se uskuteční koncem roku v Dubaji.
 

"Budeme dál požadovat peníze od bohatých národů jako kompenzace, abychom zachovali lesy a udržitelný ekonomický rozvoj pro miliony lidí, kteří žijí v amazonské džungli. Budeme tvrdě bojovat proti odlesňování a chceme, aby se v Amazonii odehrávala nová zelená industrializace," řekl před summitem prezident hostitelské země Luiz Inácio Lula da Silva.

Amazonský prales se z asi 60 procent rozkládá na území Brazílie a Lula si jako jednu z priorit stanovil zastavení odlesňování, jež se výrazně zhoršilo za jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Za sedm měsíců Lulovy vlády (od letošního ledna) se odlesňování v této oblasti ve srovnání s předchozím rokem asi o 42 procent snížilo. Podle Luly k tomu přispěla i opatření jeho kabinetu, například posílení hlídek proti ilegálnímu kácení a nezákonné těžbě nerostů.

Na amazonský summit jsou pozváni i zástupci Indonésie, Konžské demokratické republiky a Konžské republiky, na jejichž území jsou rovněž velké tropické pralesy. Mezi pozvanými je i Francie, do jejíhož departementu Francouzská Guyana Amazonie rovněž mírně zasahuje, a také Německo a Norsko, hlavní přispěvatelé takzvaného amazonského fondu.

Schůzky v Belému se zúčastní i zástupci mezinárodních a regionálních institucí, například Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), Meziamerické rozvojové banky (BID) či Nové rozvojové banky skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a JAR), tedy banky, jíž od letoška předsedá brazilská exprezidenta a Lulova stranická kolegyně Dilma Rousseffová.

Amazonský summit je primárně schůzkou Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru, Guyany, Peru, Surinamu a Venezuely, tedy států, které už v roce 1978 podepsaly smlouvu o amazonské spolupráci. Jejím cílem je společně chránit Amazonii a využívat její zdroje udržitelným způsobem. V roce 1995 tyto země vytvořily Organizaci smlouvy amazonské spolupráce (OTCA), jejíž poslední summit se konal v roce 2009 v brazilském městě Manaus.

Dnes se v Belému sejdou ministři zahraničí zemí Amazonie a už od pátku do neděle se v témže městě konalo setkání nazvané Amazonské dialogy, jehož se účastnili zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Marina Silvaová.

Z hlav států amazonské oblasti dorazí kromě Luly lídři Kolumbie, Bolívie, Peru či Guyany Gustavo Petro, Luis Arce, Dina Boluarteová a Irfaan Ali. Přijet by měl i venezuelský prezident Nicolás Maduro. Prezidenti Ekvádoru a Surinamu Guillermo Lasso a Chan Santokhi pošlou za sebe zástupce.

Brazilský prezident od summitu očekává mimo jiné dohodu o posílení boje proti kriminálním skupinám, které v Amazonii těží drahé kovy či dřevo či obchodují se zvířaty, s drogami, zbraněmi i s lidmi. Lula chce také společné závazky k ochraně domorodých národů, které v amazonském pralese žijí.

Organizace Human Rights Watch před amazonským summitem vyzvala jeho účastníky, aby uvedli do praxe dohodu z Escazú (nazvanou podle kostarického města, v němž byla v roce 2018 podepsána). Pětadvacet zemí Latinské Ameriky a Karibiku se v ní zavázalo k ochraně životního prostředí, účasti veřejnosti na rozhodování o ekologických otázkách či k zajištění bezpečnosti ekologických aktivistů. Dohoda v platnost vstoupila v roce 2021, zatím ji ale ratifikovalo jen 15 zemí. Z účastníků amazonského summitu ji ratifikovaly jen Ekvádor, Bolívie a Guyana.

Amazonský deštný prales je označován za "zelené plíce" planety, hraje totiž klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu. Povodí Amazonky, s rozlohou asi sedm milionů kilometrů čtverečních, je oblast s největší biodiverzitou na světě, roste v ní například asi 16.000 známých druhů stromů. Samotný prales se rozkládá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních, na 60 procent je na území Brazílie, asi 13 procent v Peru a deset procent v Kolumbii, zasahuje i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.8.2023 12:26
Chvályhodná aktivita, držme jim palce.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.8.2023 13:25
"Budeme dál požadovat peníze od bohatých národů jako kompenzace, abychom zachovali lesy a udržitelný ekonomický rozvoj pro miliony lidí, kteří žijí v amazonské džungli. Budeme tvrdě bojovat proti odlesňování a chceme, aby se v Amazonii odehrávala nová zelená industrializace,"

To jsou podle mne jasná slova, která dávají naději, že se prales bude postupně měnit na dospodářský les.

Článek si ale neodpustil zjevnou pitomost: "Amazonský deštný prales je označován za "zelené plíce" planety, hraje totiž klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu." Pokud budou média takto lhát, naučí se i lidé s lehkým srdcem lhát.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

7.8.2023 14:04 Reaguje na Jiří Svoboda
Lidé už se lhát s lehkým srdcem naučili. Mají u nás mnoho učitelů z řad politiků a úředníků.
Odpovědět
va

vaber

8.8.2023 09:01 Reaguje na Jiří Svoboda
viděl jsem takový pokus ,kdy ve skleníku bylo jen 12% kyslíku ve vzduchu a po osvícení se začalo množství kyslíku zvětšovat,
uvnitř byl i člověk ,kterého pečlivě hlídali aby se neudusil,
takže rostliny opravdu vypouštějí kyslík,
z plic jde naopak vzduch, prý s několika procenty CO2,
takže plíce pracují opačně než prales,
ovšem kyslíková bilance celé planety je velká neznámá a protože odborníci o ní ví houno, nikdo se o kyslík nestrachuje,
samozřejmě zná přesně jen největší odborník Hanzl a Jára Cimrman
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist