Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesu
5.8.2023 17:35
(ČTK)
Vypalování lesa v Amazonii
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Podle brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) plocha zničeného amazonského pralesa činila v červenci zhruba 500 kilometrů čtverečních, což je velikost podobná území Prahy. Před rokem to bylo v červenci třikrát tolik - 1487 kilometrů čtverečních. Vývoj za červenec odborníci považují za významný, protože se jedná o suchý měsíc.
Od začátku roku do konce července se zničená plocha snížila o 42,5 procenta.
Od ledna je v Brazílii u moci levicový prezident Lula da Silva, který si vytyčil ochranu pralesů za jednu z priorit. Jeho předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara, ekologové kritizovali, že umožnil nárůst ničení Amazonie. Podle ministryně životního prostředí Mariny Silvaové je příznivý trend rovněž výsledkem vládních opatření, například posílení policejních hlídek. "Ti, kteří páchají zločiny proti životnímu prostředí, si již nejsou jistí, že uniknou trestu," uvedla ministryně.
Ekologové považují čísla za letošní rok za posun. "Odlesňování ale zůstává na vysoké úrovni a jeho snížení na nulu do roku 2030 si vyžádá více strukturálních opatření," uvedla šéfka brazilské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Marina Napolitanová.
O budoucnosti a ochraně amazonského pralesa budou v brazilském městě Belém příští týden jednat hlavy států a zástupci zemí, kde se tento unikátní ekosystém nachází. V Belému již v pátek začala třídenní jednání nazvaná Amazonské dialogy, jichž se účastní zástupci občanské společnosti, ale i vládních organizací a například i brazilská ministryně životního prostředí Silvaová.
V pondělí se mají podle agentury EFE ve městě Belém nedaleko ústí Amazonky sejít ministři zahraničí zemí amazonské oblasti a v úterý a ve středu se tam koná amazonský summit.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ničení amazonského pralesa v Brazílii v uplynulém roce zpomalilo
Brazilské úřady připravují zásah proti ilegálním těžařům zlata v Amazonii
Lesní požáry v Brazílii letos zničily dvojnásobně větší území než loniOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Pe
Pepa
5.8.2023 19:09Bezva, ale spokojený budu až se amazonský prales začne obnovovat rychleji než vypalovat.
Odpovědět
ss
JS
Jiří Svoboda
5.8.2023 20:49 Reaguje na PepaTakže když se tam vytěží rozumným způsobem zralé stromy, prales se tam zase obnoví. To je dobrá zpráva. Proto lze z pralesa získávat spoustu dřeva na stavbu pasivních domů na celém světě, aniž bychom jeho plochu snižovali. To je zjevně velmi účinná ochrana klimatu!
Odpovědět
Pe
Petr
6.8.2023 08:33 Reaguje na Jiří SvobodaNa vaší představě devastace pralesa není dobrého vůbec nic. Nejprve ty "zralé stromy". To je záhadný termín, velice laický, zarážející od vědeckého pracovníka. Stromy nezrajou jako jablka.
Prales je typem vegetace a půdními, terénními a klimatickými podmínkami pro těžbu jednotlivých stromů naprosto nepoužitelný. V podstatě to nejde. Kvůli hustotě, výšce a celkové neprostupnosti vegetace, i neustálému dešti, zavodnění a vhkosti, plus vysoké teplotě a mračnům hmyzu není taková těžba reálně možná. I vytěžením jednoho stromu kompletně zdevastujete a zničíte prales na velké ploše, plus příjezdové cesty a zázemí pro lidi a techniku. Výsledek je stejný jako u celopošné těžby. Ona ta celoplošná těžba je ve skutečnosti jednotlivá těžba "zralých" stromů. Prales se kompletně vytěží na velké ploše jen kvůli pár stromům, a zničí se při tom vše. Rostliny, živočichové (často vázaní pouze na vzrostlé stromy), půda, její humusová vrstva, kapilarita a schopnost jímat vodu, zničí se celková schopnost krajiny vodu udržovat, zničí se mikroklima a tím i celkové klimatické podmínky. Těžba zralých stromů tedy není účinná ochrana pralesa, ani klimatu, ale jejich nevratné ničení.
Pokud má být těžba dřeva na stavbu pasivních domů nějakým přínosem pro klima, tak na plochách nově a za tím účelem zalesněných. Nově zalesněné plochy klima skutečně ochrání, nebo i rovnou obnoví. A to na desítky let, než stromy "uzrají". A pak je lze kácet průmyslově a plošně. Rozhodně nejde chránit klima tím, že budu víc kácet ve stávajících lesích. To je a byl by, přesný opak. To lze pouze tehdy, když zalesním nové plochy a vytvořím nové lesy.
Odpovědět
Prales je typem vegetace a půdními, terénními a klimatickými podmínkami pro těžbu jednotlivých stromů naprosto nepoužitelný. V podstatě to nejde. Kvůli hustotě, výšce a celkové neprostupnosti vegetace, i neustálému dešti, zavodnění a vhkosti, plus vysoké teplotě a mračnům hmyzu není taková těžba reálně možná. I vytěžením jednoho stromu kompletně zdevastujete a zničíte prales na velké ploše, plus příjezdové cesty a zázemí pro lidi a techniku. Výsledek je stejný jako u celopošné těžby. Ona ta celoplošná těžba je ve skutečnosti jednotlivá těžba "zralých" stromů. Prales se kompletně vytěží na velké ploše jen kvůli pár stromům, a zničí se při tom vše. Rostliny, živočichové (často vázaní pouze na vzrostlé stromy), půda, její humusová vrstva, kapilarita a schopnost jímat vodu, zničí se celková schopnost krajiny vodu udržovat, zničí se mikroklima a tím i celkové klimatické podmínky. Těžba zralých stromů tedy není účinná ochrana pralesa, ani klimatu, ale jejich nevratné ničení.
Pokud má být těžba dřeva na stavbu pasivních domů nějakým přínosem pro klima, tak na plochách nově a za tím účelem zalesněných. Nově zalesněné plochy klima skutečně ochrání, nebo i rovnou obnoví. A to na desítky let, než stromy "uzrají". A pak je lze kácet průmyslově a plošně. Rozhodně nejde chránit klima tím, že budu víc kácet ve stávajících lesích. To je a byl by, přesný opak. To lze pouze tehdy, když zalesním nové plochy a vytvořím nové lesy.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 10:43 Reaguje na PetrMyslím si, že pojmu "zralý" rozumíte a taky ho sám používáte. V čem je tedy problém? Jenom si rýpnout?
Váš názor je možná správný, možná ne. Pokud ale užíváte termíny jako "kompletní devastace", je to spíše emotivní než racionální argumentace.
V pralesech se již dřevo těží, a nechť je odborně posouzeno, jak to při tom funguje. Možná máme naivní představy oba.
Klidně nechť se tedy zakládají nové hospodářské lesy skutečně chránící klima za účelem těžby. Je otázka kde. Zda jen na území bývalého pralesa nebo i stávajícího pralesa, který beztak bilanci CO2 neovlivňuje. "Plíce planety" se vtloukají dětem do hlav na ZŠ a v některých to i zůstalo.
Odpovědět
Váš názor je možná správný, možná ne. Pokud ale užíváte termíny jako "kompletní devastace", je to spíše emotivní než racionální argumentace.
V pralesech se již dřevo těží, a nechť je odborně posouzeno, jak to při tom funguje. Možná máme naivní představy oba.
Klidně nechť se tedy zakládají nové hospodářské lesy skutečně chránící klima za účelem těžby. Je otázka kde. Zda jen na území bývalého pralesa nebo i stávajícího pralesa, který beztak bilanci CO2 neovlivňuje. "Plíce planety" se vtloukají dětem do hlav na ZŠ a v některých to i zůstalo.
Pe
Petr
6.8.2023 11:08 Reaguje na Jiří SvobodaTermín zralé stromy je velmi zavádějící a nesprávný a použil jsem ho pouze v souvislosti s vaším příspěvkem. Stromy zrají asi jako lidé, tedy nijak, je to jen jakési obrazné vyjádření ve zcela jiné souvislosti. Zraje třeba ovoce.
A termín kompletní devastace mi těžbu v pralese vystihuje nejlépe, jinak se to popsat nedá. Obrázků na toto téma je na internetu dostatek. Ano, musí to být i emotivní, jinak to s nikým nehne, bude to všem jedno a bude to dál pokračovat.
No a zakládat nové hospodářské lesy na území stávajícího pralesa by byl jaksi věcný i ekologický nesmysl, a hlavně popření slova nový. Pokud chci klima chránit a vrátit do stavu před odlesněním, tak logicky musím vrátit i co bylo odlesněno a zase to zalesnit. Jednoduché. A pokud chci jít ještě dál a používat dřevo, jak jste uvedl: "na stavbu pasivních domů na celém světě, aniž bychom jeho plochu snižovali", pak musím zalesnit i to, co zalesněné není (přesnění nebylo v blízké minulosti), a plochy lesa zvyšovat a vytvářet lesy a pralesy navíc, aby to dřevo bylo kde brát bez snižování plochy a mělo to význam ve smyslu ukládání CO2, které jste asi měl na mysli.
Odpovědět
A termín kompletní devastace mi těžbu v pralese vystihuje nejlépe, jinak se to popsat nedá. Obrázků na toto téma je na internetu dostatek. Ano, musí to být i emotivní, jinak to s nikým nehne, bude to všem jedno a bude to dál pokračovat.
No a zakládat nové hospodářské lesy na území stávajícího pralesa by byl jaksi věcný i ekologický nesmysl, a hlavně popření slova nový. Pokud chci klima chránit a vrátit do stavu před odlesněním, tak logicky musím vrátit i co bylo odlesněno a zase to zalesnit. Jednoduché. A pokud chci jít ještě dál a používat dřevo, jak jste uvedl: "na stavbu pasivních domů na celém světě, aniž bychom jeho plochu snižovali", pak musím zalesnit i to, co zalesněné není (přesnění nebylo v blízké minulosti), a plochy lesa zvyšovat a vytvářet lesy a pralesy navíc, aby to dřevo bylo kde brát bez snižování plochy a mělo to význam ve smyslu ukládání CO2, které jste asi měl na mysli.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 12:35 Reaguje na PetrJaký temín tedy místo "zralého"?
Pokud chci vrátit klima nazpět a zachovat naši civilizaci na alespoň stávající úrovni, tak musím přistoupit na spoustu kompromisů. A jedním z nich by měla být transformace velké plochy deštného pralesa na hospodářský les, aby pomáhal odstraňovat CO2 z atmosféry. Globální klima se nezměnilo kvůli úbytku deštného pralesa, nýbrž kvůli drastickému nárůstu CO2 v atmosféře. V tomto byste si měl primárně udělat jasno!
Pokud nesmím z pralesa dřevo brát a ukládat do staveb, pak je ten prales z hlediska globální bilance CO2 na houbeles (co tam naroste, to se rozloží)
Odpovědět
Pokud chci vrátit klima nazpět a zachovat naši civilizaci na alespoň stávající úrovni, tak musím přistoupit na spoustu kompromisů. A jedním z nich by měla být transformace velké plochy deštného pralesa na hospodářský les, aby pomáhal odstraňovat CO2 z atmosféry. Globální klima se nezměnilo kvůli úbytku deštného pralesa, nýbrž kvůli drastickému nárůstu CO2 v atmosféře. V tomto byste si měl primárně udělat jasno!
Pokud nesmím z pralesa dřevo brát a ukládat do staveb, pak je ten prales z hlediska globální bilance CO2 na houbeles (co tam naroste, to se rozloží)
Pe
Petr
6.8.2023 13:03 Reaguje na Jiří SvobodaŽádný jiný termín není, stromy nezrají. Není žádná jednotná hodnota určující co už skácet a co ještě ne. Lidé kácí podle potřeby. Někdy mladé a tenké, jindy staré a silné.
A jak vidím, prales je pro vás zcela zbytečná věc, dobrá jen pro využití a vykácení. To se pak vtírá otázka proč vlastně chodíte sem na Ekolist, kde se dají očekávat opačné názory a přístupy?
No a CO2 není jedinou příčinou. Obecně děje a procesy nemívají jednu příčinu, ale téměř vždy to bývá souběh a působení několika až mnoha nejrůznějších příčin najednou. V případě klimatu je CO2 velkým spoluviníkem. Stejně velkým je ale i devastace krajiny lidmi, především odlesňování a následné vysychání. Vegetace působí jako stabilizátor klimatu, nejsilněji působí lesy a pralesy, udržují teploty a vlhkost. Je k dispozici mnoho konkrétních případů, kdy po odlesnění dochází během velmi krátké doby ke změně místních podmínek. Krajina začne vysychat, zvyšují se teploty, klima se mění. A když toto děláme ve velkém, tak měníme klima ve velkém.
A rozhodně nelze jednu příčinu řešit navýšením jiné a zhoršovat zase jiné věci. To je přece nesmyslný a hloupý postup.
Odpovědět
A jak vidím, prales je pro vás zcela zbytečná věc, dobrá jen pro využití a vykácení. To se pak vtírá otázka proč vlastně chodíte sem na Ekolist, kde se dají očekávat opačné názory a přístupy?
No a CO2 není jedinou příčinou. Obecně děje a procesy nemívají jednu příčinu, ale téměř vždy to bývá souběh a působení několika až mnoha nejrůznějších příčin najednou. V případě klimatu je CO2 velkým spoluviníkem. Stejně velkým je ale i devastace krajiny lidmi, především odlesňování a následné vysychání. Vegetace působí jako stabilizátor klimatu, nejsilněji působí lesy a pralesy, udržují teploty a vlhkost. Je k dispozici mnoho konkrétních případů, kdy po odlesnění dochází během velmi krátké doby ke změně místních podmínek. Krajina začne vysychat, zvyšují se teploty, klima se mění. A když toto děláme ve velkém, tak měníme klima ve velkém.
A rozhodně nelze jednu příčinu řešit navýšením jiné a zhoršovat zase jiné věci. To je přece nesmyslný a hloupý postup.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 14:33 Reaguje na PetrHm, asi žijete v nějaké ekobublině se zafixovanámi "ekohodnotami", které nelze racionálními argumenty zpochybňovat.
To si neuvědomujete, že drtivá většina lidí bude nadále dávat přednost svému profitu před profitem celku (přírody, klimatu) a řešení pro budoucnost je třeba hledat se zohledněním tohoto faktu? A pokud toto nebudete respektovat, jsou vaše návrhy nesmyslné.
Krajina je dána podnebím mnohem více než podnebí krajinou. A pokud si někde vytvoříte klimatickou oázu sobeckým přístupem k vodě, pak je to na úkor toho, že podmínky zhoršíte jinde.
Diskuse s lidmi neznajícími základní zákony fyziky a spoléhajícími se jen na pocity a zelenoideologické poučky je těžká...
Odpovědět
To si neuvědomujete, že drtivá většina lidí bude nadále dávat přednost svému profitu před profitem celku (přírody, klimatu) a řešení pro budoucnost je třeba hledat se zohledněním tohoto faktu? A pokud toto nebudete respektovat, jsou vaše návrhy nesmyslné.
Krajina je dána podnebím mnohem více než podnebí krajinou. A pokud si někde vytvoříte klimatickou oázu sobeckým přístupem k vodě, pak je to na úkor toho, že podmínky zhoršíte jinde.
Diskuse s lidmi neznajícími základní zákony fyziky a spoléhajícími se jen na pocity a zelenoideologické poučky je těžká...
Pe
Petr
6.8.2023 15:16 Reaguje na Jiří SvobodaNaopak, diskuze s lidmi, schopnými vidět pouze fyziku, je velký problém. Ne vše na světě jsou pouhé suché zákony a.
No a krajina a podmení jsou dvě věci jednoho celku. Navzájem se určují, nelze je oddělit a ani nelze říct co je první. Lze je ale ovlivnit. A všude kolem nás můžeme jednoduše vidět co se stane s klimatem, když ovlivníme krajinu. No a na vás fyzicích pak je, abyste to popsali.
A jelikož celek se skládá z mnoha malých částí, tak názorným příkladem těch malých dílků je třeba posekání zahrady, nebo vykácení lesa. Ihned lze pozorovat a přesně změřit zvýšení teploty a vysychání půdy - navzdory vašim zde už známým tvrzením, že tam bude vody přibývat (zde lze pochybovat o vašich znalostech fyziky, ale ono spíš půjde o ego). A co platí v malém, platí i ve velkém.
Odpovědět
No a krajina a podmení jsou dvě věci jednoho celku. Navzájem se určují, nelze je oddělit a ani nelze říct co je první. Lze je ale ovlivnit. A všude kolem nás můžeme jednoduše vidět co se stane s klimatem, když ovlivníme krajinu. No a na vás fyzicích pak je, abyste to popsali.
A jelikož celek se skládá z mnoha malých částí, tak názorným příkladem těch malých dílků je třeba posekání zahrady, nebo vykácení lesa. Ihned lze pozorovat a přesně změřit zvýšení teploty a vysychání půdy - navzdory vašim zde už známým tvrzením, že tam bude vody přibývat (zde lze pochybovat o vašich znalostech fyziky, ale ono spíš půjde o ego). A co platí v malém, platí i ve velkém.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 16:39 Reaguje na PetrA právě fyzik vám říká, že váš pohled na věc je nesprávný/nedostatečný. Když někde něco "vylepšíte", může to být na úkor jiných míst. Ta místa spolu interagují vlivem toků vzduchu s vodní párou a vodotečí.
Ano, vykácením lesa se ihned lokálně zvýší teplota a povrch vyschne. Ale významně se sníží i odpar z tohoto místa na úkor vody v hloubce, kterou stromy odsávají. Spodní vody pak může postupně přibývat opět a také se zvýší odtok do vodotečí. Je ubohé nařčení o mých znalostech fyziky od člověka, který není schopen rozlišit vodu na povrchu v půdě, v hloubce, ve vzduchu a ve vodotečích, pro vás je to prostě jedna voda.
Vy fakt máte naučených pár frází z příruček a ty pořád omíláte. Podobné jako stále dokola říkat, že jaderná energie je fuj a nic o tom nevědět.
Odpovědět
Ano, vykácením lesa se ihned lokálně zvýší teplota a povrch vyschne. Ale významně se sníží i odpar z tohoto místa na úkor vody v hloubce, kterou stromy odsávají. Spodní vody pak může postupně přibývat opět a také se zvýší odtok do vodotečí. Je ubohé nařčení o mých znalostech fyziky od člověka, který není schopen rozlišit vodu na povrchu v půdě, v hloubce, ve vzduchu a ve vodotečích, pro vás je to prostě jedna voda.
Vy fakt máte naučených pár frází z příruček a ty pořád omíláte. Podobné jako stále dokola říkat, že jaderná energie je fuj a nic o tom nevědět.
Karel Zvářal
6.8.2023 16:56 Reaguje na Jiří SvobodaS tím prvním odstavcem ovšem nemohu souhlasit. Můžete něco vylepšit, aniž narušíte cokoliv. Třeba když si nasadíte brýle, budete vidět ostřeji a nic ve vašem okolí se nezmění.
Můžete místo nevhodného postupu použít správný, ušetříte materiál, čas i finance. Nelze chápat absolutně, že vždy je "něco za něco". O tom je věda, aby chybným krokům předcházela a eliminovala neúspěšné/zbytečné pokusy.
Odpovědět
Můžete místo nevhodného postupu použít správný, ušetříte materiál, čas i finance. Nelze chápat absolutně, že vždy je "něco za něco". O tom je věda, aby chybným krokům předcházela a eliminovala neúspěšné/zbytečné pokusy.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 17:06 Reaguje na Karel ZvářalVšak jsem tam psal "MŮŽE to být na úkor jiných míst".
Ano, to by věda měla dělat. Často avšak bývají zájmy odlišné a mnohdy racionální argumenty nemají váhu.
Odpovědět
Ano, to by věda měla dělat. Často avšak bývají zájmy odlišné a mnohdy racionální argumenty nemají váhu.
Karel Zvářal
6.8.2023 17:11 Reaguje na Jiří SvobodaJinak přiměřená těžba je naprosto v pořádku, je to zdravý kompromis mezi vykácením a bezzásahovým pralesem.
Odpovědět
Pe
Petr
6.8.2023 11:34 Reaguje na Jiří SvobodaJá osobně se domnívám, že ochnanu přírody nelze dělat jnak než emotivně a radikálně, protože jinak se nehneme z místa. Začneme hledat jiné možnosti a dělat kompromisy, a výsledek bude opět nula.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 12:56 Reaguje na PetrPředně by emoce neměly předbíhat komplexní pochopení problému. Jinak se díky nim velmi snadno můžeme začít posouvat zpět místo kupředu (naděláme více škody než užitku).
Je asi třeba rozlišovat kompromis od kompromisu. Kompromis, že budeme z ochrany klimatu všelijak slevovat, abychom nepoškodili těžaře fosilních paliv, takový je samozžejmě špatný. Naopak přijetí kompromisu z důvodu optimalizace/maximalizace ochrany klimatu i třeba na úkor snížení biodiversity (ta by mohla jít do háje kvůli rozvratu klimatu mnohem více), takové kompromisy jsou žádoucí.
Co si představujete pod "radikálně"? Nepletete si to s pojmem anachisticky či za použití násilí?
Podle mne je radikální třeba prosazování systémové změny ve společnosti, aby ten systém pak vedl ke zlepšení účinnosti a motivace k ochraně klimatu. Takový přístup klimaaktivisté, bohužel, nezastávají. Oni "radikálně" bojují proti jednotlivostem, např. proti komínům konkrétních elektráren, místo toho aby tlačili na systém, aby se ve světe nevyplatilo spalovat uhlí.
Odpovědět
Je asi třeba rozlišovat kompromis od kompromisu. Kompromis, že budeme z ochrany klimatu všelijak slevovat, abychom nepoškodili těžaře fosilních paliv, takový je samozžejmě špatný. Naopak přijetí kompromisu z důvodu optimalizace/maximalizace ochrany klimatu i třeba na úkor snížení biodiversity (ta by mohla jít do háje kvůli rozvratu klimatu mnohem více), takové kompromisy jsou žádoucí.
Co si představujete pod "radikálně"? Nepletete si to s pojmem anachisticky či za použití násilí?
Podle mne je radikální třeba prosazování systémové změny ve společnosti, aby ten systém pak vedl ke zlepšení účinnosti a motivace k ochraně klimatu. Takový přístup klimaaktivisté, bohužel, nezastávají. Oni "radikálně" bojují proti jednotlivostem, např. proti komínům konkrétních elektráren, místo toho aby tlačili na systém, aby se ve světe nevyplatilo spalovat uhlí.
Pe
Petr
6.8.2023 13:12 Reaguje na Jiří SvobodaCo je nepochopeného na kácení deštných pralesů?
A radikální a jediné co pomůže je prostě to přestat dělat. Ne hledat důvody proč pokračovat, nebo vymýšlet kolik můžeme vykácet. Jak už jsem psal, kdo chce kácet, ať napřed nasází nový prales. Kdo chce spotřebovávat a z nějakého systému brát, ať do něj nejprve stejnou míru vloží. Bezedná slánka je jen v pohádkách.
Odpovědět
A radikální a jediné co pomůže je prostě to přestat dělat. Ne hledat důvody proč pokračovat, nebo vymýšlet kolik můžeme vykácet. Jak už jsem psal, kdo chce kácet, ať napřed nasází nový prales. Kdo chce spotřebovávat a z nějakého systému brát, ať do něj nejprve stejnou míru vloží. Bezedná slánka je jen v pohádkách.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 14:39 Reaguje na PetrTa slánka byla a mnohdy stále je považována za bezednou. Začít říkat lidem, že ode dneška se každé zrníčko soli do slánky musím nejdříve sehnat, s tím neuspějete. Problém je, že na takovém přístupu stavíte řešení bezprecedentně složitého problému, a docela pochybuji, že se tak sám důsledně chováte.
Odpovědět
Karel Zvářal
6.8.2023 15:03 Reaguje na Jiří SvobodaJen ho nechte fantazírovat a blábolit. Jaroslav C., jeden z největších Čechů, by z něj měl určitě radost:-))
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.8.2023 10:56 Reaguje na PetrA co se stane s odlesněnou půdou? Ten les se nekácí primárně kvůli dřevu, ale kvůli ploše, na které se pěstují zemědělské plodiny, převážně palmy na olej.
Čímž zelená funkce lesa je do značné míry zachována, ovšem biodiverzita nikoliv.
Odpovědět
Čímž zelená funkce lesa je do značné míry zachována, ovšem biodiverzita nikoliv.
Pe
Petr
6.8.2023 11:19 Reaguje na Pavel HanzlAno, většina odlesnění bude kvůli získání plochy pro zemědělskou výrobu. Ale o zachování funkcí lesa se moc mluvit nedá, sice tam něco roste, ovšem to je zlomek funkcí a procesů pralesa, a asi tak promile biodiverzity. Navíc po pár letech dochází k vyčerpání půdy a nutnosti vytvořit si další o kus vedle.
A část se těží jen kvůli tomu dřevu, a to se po vytěžení prostě nechá svému osudu. To postupně zase zaroste, ale návrat do původního stavu bude velmi dlouhý. Asi jako u nás - desítky let než vyroste vysoký les, stovky let v případě mohutných stromů, a neznámo let (i zde odhaduji stovky let) pro obnovení zničené půdy a půdního režimu.
Odpovědět
A část se těží jen kvůli tomu dřevu, a to se po vytěžení prostě nechá svému osudu. To postupně zase zaroste, ale návrat do původního stavu bude velmi dlouhý. Asi jako u nás - desítky let než vyroste vysoký les, stovky let v případě mohutných stromů, a neznámo let (i zde odhaduji stovky let) pro obnovení zničené půdy a půdního režimu.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 13:06 Reaguje na PetrAno a proto se bude dále a dále odlesňovat. Není lepší dát lidem obživu v hospodářském lese, byť na území stávajícího pralesa, a zachovat tak spoustu jeho funkcí? Toto je ten žádoucí kompromis mezi zachováním pralesa a plantáží, který ovšem globálnímu klimatu velmi prospěje, mnohem více než samo ponechání pralesa či založení plantáže.
Odpovědět
Pe
Petr
6.8.2023 13:22 Reaguje na Jiří SvobodaSnažil jsem se popsat, že představa hospodářského deštného pralesa je naivní a hloupá. Podmínky deštného pralesa to neumožňují. Jsou natolik extrémní, že jde kácet buď vše, nebo nic. Kompromisy tam neexistují. A asi je zbytečné snažit se vám popisovat i jiné hodnoty pralesa, než dřevo.
No a jestliže klimatu prospěje hospodářský les víc než původní prales, o to víc důvodů ty hospodářské lesy zakládat jako zcela nové na nelesní půdě. Klimatu to prospěje velmi a lidem dáte tu obživu. To je řešení! Ne pořád jen vymýšlet jak z pralesa vytřískat ještě víc.
Odpovědět
No a jestliže klimatu prospěje hospodářský les víc než původní prales, o to víc důvodů ty hospodářské lesy zakládat jako zcela nové na nelesní půdě. Klimatu to prospěje velmi a lidem dáte tu obživu. To je řešení! Ne pořád jen vymýšlet jak z pralesa vytřískat ještě víc.
Pe
Petr
6.8.2023 13:28 Reaguje na PetrVaše úvahy mi silně připomínají zdejší úvahy pana Vinklera. I on má se současnými lesy velké plány. Chce je změnit na řídké a vypást. A ani on nechce slyšet, že jediná možnost je k tomuto účelu zakládat lesy nové, na místech kde v minulosti byly a a probíhalo v nich přesně to, co požaduje. Důvod je prostý - protože ve stávajícím lese je to jednodušší, stačí přijít k hotovému a jen brát.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 14:56 Reaguje na PetrPokud les začne spořebovávat (odpařovat) více vody, než v dané lokalitě naprší, příroda si velmi jednoduše pomůže: les tam uschne. Řidší les odpaří méně vody a má proto větší šanci na přežití.
Jak jste došel na to, že jsem pro vykácení pralesů? Já zde neprezentuji své stanovisko, prezentuji to, co považuji za reálné a co nejlepší pro planetu, kteroch chápu jako celek včetně existence pána tvorstva a jeho vlastností.
Také je divná vaše představa, že se dá nový PRAles nasázet!
Odpovědět
Jak jste došel na to, že jsem pro vykácení pralesů? Já zde neprezentuji své stanovisko, prezentuji to, co považuji za reálné a co nejlepší pro planetu, kteroch chápu jako celek včetně existence pána tvorstva a jeho vlastností.
Také je divná vaše představa, že se dá nový PRAles nasázet!
Pe
Petr
6.8.2023 15:28 Reaguje na Jiří SvobodaKaždá zásoba vody je samozřejmě nějak omezená a není nekonečná. A pokud vody vyschne a nebude doplňována, uschne i vegetace. To je zcela logické a nikdo to nepopírá. Odpar z rostlin ale není ani jediný, ani určující faktor. Zde prostá logika říká, že kdyby rostliny odpařily víc vody než dovedou svým vlivem na půdu v půdě zadržet, nemohly by existovat. Ale existují, tudíž je vaše úvaha nesprávná. Přesněji je to pouze ta menší část z celkového vodního režimu.
Nejvýrazněji je vliv vegetace vidět v souvislém a hustém lese, kde je vždy chladněji než v okolí a vlhko i dlouho potom, co už je v otevřené krajině vše vyschlé na troud. Opět lze použít logiku - kdyby to bylo opačně jak tvrdíte, lesy jako váš údajný největší spotřebitel vody by uschly první, po nich nižší vegetace, pak trávy a na neporostlýcch lochách by byla vody nejdéle. Asi nikdo nepochybuje o tom, že je to nesmysl. A zde opět pochybuji o vašich znalostech fyziky, nebo spíš o schopnostech vidět kromě oddělených jednotlivostí i širší souvislosti.
Už to tu bylo víckrát, tak znovu - udělejte doma pokud. Posekejte půlku zahrady a měřte teploty a vlhkost na obou půlkách. Je to zcela jednoduché a naprosto exaktní. Pro fyzika tedy jednoznačné.
Odpovědět
Nejvýrazněji je vliv vegetace vidět v souvislém a hustém lese, kde je vždy chladněji než v okolí a vlhko i dlouho potom, co už je v otevřené krajině vše vyschlé na troud. Opět lze použít logiku - kdyby to bylo opačně jak tvrdíte, lesy jako váš údajný největší spotřebitel vody by uschly první, po nich nižší vegetace, pak trávy a na neporostlýcch lochách by byla vody nejdéle. Asi nikdo nepochybuje o tom, že je to nesmysl. A zde opět pochybuji o vašich znalostech fyziky, nebo spíš o schopnostech vidět kromě oddělených jednotlivostí i širší souvislosti.
Už to tu bylo víckrát, tak znovu - udělejte doma pokud. Posekejte půlku zahrady a měřte teploty a vlhkost na obou půlkách. Je to zcela jednoduché a naprosto exaktní. Pro fyzika tedy jednoznačné.
Pe
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 16:59 Reaguje na PetrPříroda se naštěstí neřídí podle vaší ubohé logiky. Naroste tam nějaké spektrum vegetace a v suchu jí část uschne, aby se odpar srovnal se zdroji, a když zase naprší, vegetace zbujní a odpařuje si více.
Odpovědět
Pe
Petr
6.8.2023 15:32 Reaguje na Jiří SvobodaA nepsal že jste pro vykácení.
No a s tím pralesem máte pravdu, ten doslova nasázet nejde. Pokud jsem to někde napsal, pak neúmyslně a zaměňte si to prosím za les.
Odpovědět
No a s tím pralesem máte pravdu, ten doslova nasázet nejde. Pokud jsem to někde napsal, pak neúmyslně a zaměňte si to prosím za les.
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 16:52 Reaguje na PetrDal jsem pouze přednost hospodářskému lesu před plantážemi na místě pralesa.
Odpovědět
Pe
Petr
6.8.2023 15:41 Reaguje na Jiří SvobodaNa jedné lokalitě, kde budou vedle sebe odděleně travní porost, řídký les a hustý les a nebudou žádné srážky, tak hustý les přežije nejdéle, travní porost naopak uschne nejdřív. Taková je realita.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.8.2023 16:49 Reaguje na PetrTo je velmi nevhodný příklad. Hustý les, řídký les i louka mají pod sebou stejný rezervoár vody v hloubce, který je v době sucha jediným zdrojem vody. Tam tráva nedosáhne a tudíž lehce uschne. A les uschne dříve ten, který má mělčí kořeny. Tam asi jeho hustota není podstatná, to si jen něco domýšlíte.
Odpovědět
va
vaber
6.8.2023 08:47pokles ničení pralesa je úspěch?
úspěch bude, až se ničení pralesa zastaví, ale to záleží i na tom jak a kdo úbytek vyhodnocuje
Odpovědět
úspěch bude, až se ničení pralesa zastaví, ale to záleží i na tom jak a kdo úbytek vyhodnocuje
PH
Pavel Hanzl
6.8.2023 10:59 Reaguje na vaberSamozřejmě to je úspěch a hlavně, pokud se tím nastartoval určitý trend. Rázové změny v lidské společnosti jsou neobvyklé a vetšinou pouze negativní.
Odpovědět
va
vaber
7.8.2023 09:17 Reaguje na Pavel HanzlHanzl,ty to můžeš považovat za úspěch,
ty považuješ za úspěch i mnoho dalších blbostí ,
jo rázová změna, to je argument hodný Hanzla,
už jsi slyšel o Straně mírného pokroku v mezích zákona,
já pokles ničení za úspěch nepovažuji ,
Odpovědět
ty považuješ za úspěch i mnoho dalších blbostí ,
jo rázová změna, to je argument hodný Hanzla,
už jsi slyšel o Straně mírného pokroku v mezích zákona,
já pokles ničení za úspěch nepovažuji ,
