https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/britove-hledi-na-blata-jejich-revitalizace-by-poslouzila-k-vazani-emisniho-uhliku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Britové hledí na blata: jejich revitalizace by posloužila k vázání emisního uhlíku

26.7.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zatímco v Čechách spekulujeme, jestli se na sucho a klimatické změny připravíme stovkou přehrad nebo tisícovkou rybníků, ve Velké Británii by chtěli obnovit původní blata. / Ilustrační foto
Zatímco v Čechách spekulujeme, jestli se na sucho a klimatické změny připravíme stovkou přehrad nebo tisícovkou rybníků, ve Velké Británii by chtěli obnovit původní blata. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zatímco v Čechách spekulujeme, jestli se na sucho a klimatické změny připravíme stovkou přehrad, nebo tisícovkou rybníků, ve Velké Británii by chtěli obnovit původní blata. Přesně ta, na kterých se v detektivních románech prohání baskervilští psi. Pokrývala totiž 12 % rozlohy ostrova. A jak jsou dnes významným zdrojem emisí, mohou být i jejich přirozeným lapačem. Píše o tom BBC.
 

Nejprve ty špatné zprávy, týkající se současnosti: nedotčené mokřady, rašeliniště a blata pokrývají dnes v Británii jen zlomek původní rozlohy. Drtivá většina z nich byla napojena na meliorační systémy a vysušena. Uvolnila se tím půda pro zemědělské hospodaření.

Problém je, že když se začnou blata odvodňovat, začnou při přesychání uvolňovat do atmosféry oxid uhličitý, který byl dosud vázaný v biomase. Ročně je to kolem 15-20 milionů tun CO2, což není úplně zanedbatelné. Celá ekonomika britských ostrovů produkuje kolem 380 milionů tun, takže pokud chce někdo snižovat emise, nemůže dlouhodobě ignorovat ani vysušená blata.

Levné provedení, masivní úspory

Dobrá zpráva, související s budoucností, je v podobném duchu. Pokud by se podařilo blata a rašeliniště znovu zavodnit a překrýt vegetací, přírodní systém vázání uhlíku by se obnovil. Technicky to přitom je asi tak náročné, jako ucpat odtok a uzavřít výpustě, tedy vlastně velmi snadné. Komplikací je, že by tím mohlo utrpět britské zemědělství. I když i to je relativní.

Ne každá meliorovaná blata jsou obdělávána nebo pasena, pro patrný úspěch by do startu postačilo zavodnit 10-20 % původní rozlohy rašelinišť v nížinatých údolích. Ty by navíc efektivně zadržovaly vodu v krajině.

Každá legrace něco stojí a ani obnovení blat by nebylo zadarmo. Odhady nákladů se pohybují mezi 8-22 miliardami liber v následujícím století. Nejde jen o vyčíslení doprovodných technických opatření, jako spíš o ztráty zemědělského hospodaření.

„Je tu hodně variant, možností a s nimi souvisejících nejistot,“ potvrzuje nepřesnost odhadů Adam Dutton z úřadu Národní statistiky, který byl požádán Parlamentem o vyčíslení možností revitalizace. „Na druhé straně, úspory v emisích po takovém opatření by se daly vyčíslit sumou 109 miliard liber.“

Když se to nepřežene…

Nápad se zavodněním blat se pozdává i profesoru hydrobiologie Chrisi Evansovi. „Právě ta nížinná blata na východě Anglie, která bychom rádi zavodnili mezi prvními, jsou v současnosti největšími přírodními producenty emisí.“

Ze zdroje emisního znečištění by se mohl stát lapač. Zavodnění regionu by také částečně řešilo otázku narušeného vodního režimu, půdní eroze a přetížení státního rozpočtu, protože zemědělská produkce „na blatech“ musí být zatím dotována.

Evans také upozorňuje na značný rozptyl v odhadech nákladů možné revitalizace rašelinišť. „Pokud budeme na místa zavážet materiál helikoptérou, přijde nás to draho.“ Obává se totiž, že by se například Ministerstvo pro zemědělství a otázky venkova chtělo až příliš aktivně chopit iniciativy, která by přitom mohla být pojata jako nenáročná přirozená obnova.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

26.7.2019 17:41
Nezanedbatelnou částku též zhltne revitalizece psů Baskerwilských.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.7.2019 13:35
Stejný postup jako u nás. U nás sice nejsou blata, kromě rašelinišť v horách, ale zase na druhé straně všude v kulturní krajině bývaly prameniště, bažiny, drobné rybníky, meandrovité vodní drobné vodní toky ve vlhkém lužním lese atd. To všechno bylo za komunistů vysušeno, odvodněno, zatrubněno, zregulováno a co se nestihlo za komunistů, bylo dokončeno soukromými majiteli po sametu.
Uvedením těchto ploch do stavu před 50 - 80 lety by se výrazně zvýšilo zadržování vody v krajině, výparem znatelně snížila průměrná teplota, zvýšila vhkost vzduchu a tím četnost srážek a současně odolnost krajiny proti delšímu období sucha. Současně se zvýšenou vlhkostí ovzduší by se snížila sekundární prašnost vyvolaná uvolňováním usazeného drobného prachu z povrchů do ovzduší.
A přitom by se obvyle nemuselo nic zjišťovat, bádat a propočítávat, protože by se jednalo jen o uvedení do původního stavu, který kdysi +- slušně fungoval.
Problém je v tom, že většina těch úprav byla v minulosti provedena proto, aby se zvýšily rozlohy obdělávaných polí, lesů a v intravilánu rozloha zahrad, zastavěných ploch, případne silnic a další infrastruktury.
proto by se muselo vymyslet solidní způsob, jak majitelům těchto parcel kompenzovat defakto zmenšení využitelné rozlohy parcely, ať už té zahrady nebo zemědelci zmenšení rozlohy jeho pole nebo lesa.
A leckde už to navrátit nejde, protože příslušná plocha byla například zastavěna nebo jinak v podstaě nenávratně změněna.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist