Britské pláže jsou plné zmrzlých mořských živočichů
Obyvatelům Norfolku a Kentu se v posledních dnech nabízí do krajnosti nezvyklý pohled a poněkud morbidní kontakt s přírodou. Místní pláže totiž připomínají otevřené hroby, plné vyplavených těl mořských živočichů. Krabi, hvězdice, slávky, humři a nejrůznější další zvířecí obyvatelé zatopeného pobřeží se totiž nedokázali vyrovnat s dramatickou proměnou teploty.
Bex Lynamová, ochranářka z organizace Yorkshire Wildlife Trust, k tomu dodává: „V posledním týdnu jsme zaznamenali rapidní pokles teploty mořské vody o tři stupně. Podmořská fauna na to zareagovala tím, že se stáhla do větších hloubek, a omezila svou aktivitu na minimum. To jim ale neprospělo. Ve větší hloubce jsou zranitelnější vůči drsným podmínkám panujícím v moři, proudům a vlnobitím. A vlny je pak ve velkém unáší a vymývají až na břeh, kde hynou.“
Větší a rychlejší obyvatelé moří mají sílu a energii, aby takovému scénáři zabránili. Uplavou nebo zmizí do větších hloubek. Jenže všemožná příbřežní „havěť“ takovým stupněm mobility nedisponuje. Proto je teď podobný neradostný obraz, připomínající obsah odpadkových kontejnerů za rybí restaurací k vidění na stále větším počtu pláží.
Zběžná prohlídka přitom ukázala, že řada z vyplavených zvířat, zvláště pak humři, je stále ještě naživu. Jejich šance na přežití jsou ale minimální. Lidé z Yorkshire Wildlife Trust je s pomocí místních rybářů sbírají do kbelíků, a přenáší do nádrží záchranné stanice v Bidlingtonu. Až se počasí umoudří, vypustí je prý zase nazpět.
Za zajímavý aspekt lze přitom považovat právě aktivní pomoc rybářů, kteří by si teď snadno mohli přijít k pořádným úlovkům, aniž by museli startovat lodě. Podle slov ochránců přírody si ale rybáři z Yorkshire uvědomují význam zdejších populací korýšů, a proto nezneužívají mrazivého klimatického výkyvu. Humři se, až přejdou mrazy, znovu vzpamatují, a budou schopni produkovat dostatek mladých i pro další léta. Kdyby je teď všechny sesbírali, nebylo by napřesrok co lovit.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Za konflikt mezi lidmi a slony na Srí Lance může rozsáhlé odlesňování
Země na summitu OSN schválily dohody o ochraně biodiverzity
Země obnovují 252 milionů hektarů ekosystémů. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství to nestačí

Odpady v ostrovním ráji. Kdo může za znečištění chráněného atolu Aldabra a celých Seychel?
Zelené střechy? Skvělý nápad. Nejsou však jednorázovou investicí
Vyprahlá krajina přinesla švýcarským archeologům nejvíce informací o římském sídle za posledních padesát let