Brněnští vědci hledají způsob, jak omezit spárkatou zvěř v národních parcích
11.1.2022 17:19 | BRNO
( ČTK)
Pokud nezačnou správy národních parků jednat, hrozí, že budou dále vyrůstat smrkové monokultury jak v Českém Švýcarsku, tak v Krkonoších a na Šumavě. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají nové postupy, jak regulovat spárkatou zvěř v národních parcích. Kvůli tomu, že je potřeba obnovit lesy po kůrovcové kalamitě, je nutné zvolit nový přístup, aby po okusu zvěří nezůstal na místě zase jenom smrk, který jelenům a srncům nechutná. Dosavadní způsoby mysliveckého hospodaření totiž selhávají, uvedl Radim Plhal z lesnické a dřevařské fakulty.
Vědci se snaží stanovit, jaké množství spárkaté zvěře je pro české lesy ještě únosné. Jako model jim slouží národní park České Švýcarsko, kde jsou nově vznikající lesy pod velkým tlakem různých druhů zvěře. Bez jejich regulace se obnova lesa neobejde, protože kromě několika vlků nemají přirozeného nepřítele. Nejdříve je podle Plhala potřeba zjistit, do jaké míry je les poničený, poté mají odborníci odhadnout velikost populace zvěře a pak stanovit, kolik zvířat lovit.
Vědci k tomu používají fotopasti a systém srovnávacích ploch, kdy se jedna oplotí a vedlejší se nechá volná. "Minimálně orgány státní správy by si tento systém mohly osvojit. Ve výsledku získají efektivní nástroj pro kontrolu lesnického i mysliveckého hospodaření," uvedl Plhal.
Národní parky mají tu výhodu, že rozhodnutí, jak se v nich bude myslivecky hospodařit, je pouze na jediném subjektu a tím je právě jejich správa. Management lovu a myslivosti by měl podle brněnských vědců přesně reagovat a kopírovat požadavky ochrany přírody. "V současné době, kdy se rozpadají velké plochy dospělých porostů a čeká se na přirozenou obnovu v co možná nejpestřejším složení, by měla okamžitě začít fungovat přísná pravidla na uskutečňování intenzivního lovu, aby měla přirozená obnova šanci vzniknout a odrůstat," uvedl Plhal.
Pokud nezačnou správy národních parků jednat, hrozí, že budou dále vyrůstat smrkové monokultury jak v Českém Švýcarsku, tak v Krkonoších a na Šumavě. Podyjí má zcela jiné druhové složení s ohledem na výrazně odlišnější klimatické podmínky. Zejména jeleni sežerou vše ostatní a smrk jako jediný na chráněném území zůstane. "Velcí býložravci jsou někdy velmi pečliví a svojí přirozenou potravní selektivitou dokáží vytvořit dokonalou iluzi o absenci některých druhů," uvedl Plhal.
Nejproblematičtějším druhem je v Českém Švýcarsku jelen, který se nejen přímo v národním parku, ale i bezprostředním okolí na území CHKO Labské pískovce, nachází ve vysokých počtech. Pracovníci národního parku se tak musejí potýkat s redukcí populace nejen na vlastním území, ale musí komunikovat i s držiteli a uživateli okolních honiteb.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
No, jednoduše.
Snížit na přijatelný stav - potřebných informací je zajisté dost, jak z minulých dob, tak i ze světa.
Odpovědět
Je potřeba si uvědomit že správu zvěře a její lov mají na území parků plně ve svých rukách ochranáři. Takže přemnožení zvěře (údajné) nebude jen problém myslivců a honiteb které obhospodařují. Další věcí potom je, že se na územích parků nemusí potýkat s problémem velkolánů řepky a kukuřice kde je zvěř po významnou část roku prakticky nedostižitelná.
No a perličkou potom je, nebo spíš bylo, už to není tak aktuální, že jiní ochranáři požadovali vyloučit myslivost a tím lov zvěře z 10% rozlohy státu a začít na této rozloze "pěstovat" divočinu. Jak by to asi dopadlo když samotné NP mají problémy?
Odpovědět
Tak by to by ti ochranáři nejdříve museli vědět, co chtějí vlastně ochraňovat !
Odpovědět
Tady nejde o ochranu. Ekologisti, jak je učí Marxismus-Leninismus musí mít ideového nepřítele. Třídní boj a ideologistickou nenávist proti myslivcům, rybářům, včelařům a spol. Je to oč tu běží.
Odpovědět
Ekologisti a ochránci by měli třídní boj a ideologickou nenávist odsunout do pozadí,zaplatit a udělat zkoušky na lovecký lístek.zaplatit a absolvovat kurz a zkoušky na zbrojní průkaz,zainvestovat tak 60 tisíc+do vybavení a nabírat zkušenosti hodinami prosezenými na posedech v době lovu a snižovat stavy zvěře v chráněných územích dle svých představ.Ale tomu se říká práce.
Odpovědět
Jde o obdivuhodnou názorovou konzistenci. Díky bezzásahovosti jsme nechali projít lesní porosty katastrofickým rozpadem ale teď je žádoucí redukovat počty spárkaté zvěře protože nám ta zvěř ovlivňuje vývoj lesních porostů... A nebylo lepší prostě ty stejnověké lesy s pozměněným druhovým složením převádět třeba 50 let lidskými zásahy (= lesnickým výběrným hospodařením) na smíšené různověké porosty a teprve potom je nechat přírodě? Vlastně asi ne ... to bychom neuvolnili do ovzduší tolik CO2, udrželi mikroklima, zbytečně chránili houby, brouky nebo rostliny vázané na klimaxové lesy a navíc bychom dosáhli přirozenější dřevinné skladby. Aby nebylo mýlky. Já jsem teď, po té katastrofě, pro lov spárkaté dokud nebude v NP dost rysů a vlků, kteří by si to obstarali. Mimo NP a rezervace bych naopak lovil bobry, vlky, vydry i jeleny abychom ochránili naši kulturní krajinu před masivními škodami.
Odpovědět
Výměra KRNAPu je 550km2, na tomto území žije 650 ks jelení zvěře viz níže odlov 450ks to je přibližně 1 ks na 100ha to odpovídá vyhlášce MZ č. 491., která uvádí 10ks na 1000ha. Takže je to v pořádku. Pokud provedeme správně odlov tak lovíme na celém území 150 jelenů poměr věkových tříd (I.,II., III.) je také dán tak na celých Krkonoších se loví cca 50 ks trofejových jelenů. A kdo je má ulovit....?
V ČR je 100 tis myslivců nevěřím, že by někdo odmítl lov jelena. Opět bouře ve sklenici vody.
https://hradecka.drbna.cz/zpravy/8048-kvuli-jelenum-omezi-sprava-parku-vstup-do-nekterych-casti-krkonos.html
Odpovědět
Je to pěkné, že vám to takto vychází a nikdo do toho moc nekecá. Proto bych být vámi nezveřejňoval čísla která do té vaší selánky na první pohled hází tak trochu vidle.
Odpovědět
Ještě jsem se chtěl zeptat jak dlouho (kolik let)již držíte tyto stavy a máte tak vyrovnaný plán lovu?
Odpovědět
Jsem jen poučený návštěvník KRNAP-u, který ví jak se věci mají. Přesné statistiky Vám poskytne Správa KRNAP-u. A co vyleze ven (z KRNAP-u) je bez milosti uloveno. Myslivost v Krnap-u je plně v jeho režii. Asi tak, oni vědí jak to mají dělat, např. přezimovací obůrky, klidová pásma, odlov dle pohlaví, sčítání atd. Jen se mi zdá, že hledáme zástupné problémy.
Odpovědět
Jo, ví co dělají. Zony klidu v jednotlivých obdobích, přezimovací oburky atd. To jsou způsoby jak učinné snížit i bez vědců škody a navíc je to již dávno vymyšlené. Je to samozřejmě také vše odvislé od velikosti honitby. Vysoká se na tisíci hektarech chovat nedá a Oblasti chovu také vše nevyřeší. Prostě mnoho hranic je pro zvěř a hospodaření s ní problém. Já reagoval pouze na vámi uvedené čísla ohledně stavu a lovu. Je v těch číslech ma stoprocent chyba.
Odpovědět
Čerpal jsem z článku....jak jsem napsal viz níže. Výměra Krnapu asi bude pravda a odlov je dohledatelný viz chovatelská přehlídka 2019/20 Krmap odlov jelenů 92ks z toho 70 první věková třída, druhá 15 a třetí 7ks.
Odpovědět
Ano výměra Krnapu bude asi pravdou. Z původních 150 jelenů nyní uvádíte 92. To je již snad trochu rozdíl. Jinak existuje nějaký zpětný propočet a dál to již nechci komentovat.
Odpovědět
|
|
Policejní střelci odlovili v Libereckém kraji od pondělí dalších šest divočáků
V Anglii je populace vysoké zvěře větší než kdykoli za posledních 1000 let. Propaguje se tu zvěřina
Žádný ze 14 divočáků ulovených policisty na Jablonecku neměl africký mor