Brno zahájilo jako první v republice stavbu automatické dotřiďovací linky na papír a plasty
Jelikož se do Brna vozí odpad i z některých oblastí jižní Moravy, bude linka přínosem nejen pro Brno. "Investici vnímám jako jeden ze strategických projektů, který nám pomůže maximalizovat efekt recyklace, a nakládání s odpady postaví na kvalitativně vyšší úroveň. Do cirkulární ekonomiky se dostane mnohem více znovu využitelných komodit. Očekáváme, že nová linka ročně roztřídí 7000 tun plastu a 8000 tun papíru,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Současná linka je na hraně kapacity, přičemž loni zpracovala 4000 tun plastu a 6500 tun papíru.
Objem separovaného odpadu každým rokem roste a zpracovatelská kapacita staré linky by již brzy nestačila na další zvyšování. „Množství plastu se každých pět let zdvojnásobuje. Před deseti lety SAKO Brno svezlo v Brně 994 tun plastu, loni již necelé 4000. V některých lokalitách již pomalu nestačí ani každodenní sběr,“ řekl předseda představenstva Filip Leder (KDU-ČSL).
Chybovost lidí je podle něj navíc vyšší než chybovost stroje. Automatická dotřiďovací linka navíc umí vytřídit širší spektrum plastů. Rozpozná je podle tvaru, složení a dokonce i barev. V lince bude zabudována také soustava bubnových, optických a balistických strojů pro separaci železných a neželezných kovů, která umožní například sběr plechovek, víček či konzerv. Výkonný lis s kapacitou šest tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu.
Společnost SAKO Brno, která se stará o zpracování odpadů, postupně modernizuje své provozy a vyrábí z odpadu také elektřinu, kterou v Brně a okolí nabízí na maloobchodním trhu. Ročně Brňané platí poplatek za svoz a zpracování odpadů 670 korun.
reklama
Praha zavede kontejnery na textil, sběrné dvory budou mít limit
Chrudim požádala o povolení na stavbu separačního dvora v Průmyslové zóně západ
Analýza: V Břeclavi méně třídí odpad lidé v rodinných domech než na sídlišti