https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brouk-prskavec-se-brani-i-v-brise-zaby-z-jejich-utrob-se-dokaze-dostat-i-po-vic-jak-hodine
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brouk prskavec se brání i v břiše žáby. Z jejích útrob se dokáže dostat i po víc jak hodině

21.2.2018 13:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Japonská ropucha obecná se chystá pozřít prskavce. Ten se ale umí pekelně zákeřně bráni.
Japonská ropucha obecná se chystá pozřít prskavce. Ten se ale umí pekelně zákeřně bráni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Shinji Sugiura / Biology Letters
Vytrvalé odhodlání nestát se kořistí a vůle zápasit do posledního dechu je životní naplní každého organismu. Obranná strategie brouků prskavců je přesto extrémní. Svého predátora dokáží popálit či otrávit. A když to nezabere, jsou schopni se probojovat nazpět i z jeho žaludku. Píše o nich i ScienceMag.
 

Brouci prskavci jsou velikostí podobní trochu zavalitějším střevlíkům. Na světě bychom napočítali přes 500 zástupců této pestré skupiny a několik druhů se vyskytovalo i na našem území. Na první pohled poměrně fádní brouk je ale vytříbenou ukázkou divokých životních strategií. Překvapí už svou dravostí: dokáže se totiž vypořádat i s násobně většími plži. Upozornit na sebe umí i během rozmnožování. „Naši“ prskavci rodu Brachinus jsou totiž parazitoidy. Jejich larvy se vyvíjí na kuklách kvapníků. A druhy prskavců ze severu Ameriky se stejně specializují na potápníky, vírníky, vodomily nebo mandelinky.

Opařený predátor

Na další podstatnou zvláštnost prskavců upozorňuje už jejich jméno. Ostatně, v zahraničí je entomologové nazývají bombardýry a hmyzí artilerií. Proč? Jejich tělo totiž disponuje dvousložkovou výbušninou, kterou dokáží během napadení pohotově využít. Základem tohoto arzenálu je hydrochinon (hmyz jej využívá při výstavbě vnějšího skeletu a také pro svou hořkost během pasivní obrany před dravci) a peroxid vodíku. Obě látky jsou uvnitř těla drženy odděleně, ale v případě nebezpečí se přes svalově ovládaný ventil přesunou do tlustostěnné reakční komory. A tam?

Enzymatické buňky v tomto integrovaném laufu začnou štěpit obě vstříknuté látky. Zní to pracně, ale je to velmi dynamický proces. Zopakovat jej teoreticky dokáží 500x za sekundu. Při chemické reakci vzniká volný kyslík a vytvoří se tolik tepla, že se pětina obsahu reakční komůrky vypaří. Pára vytvoří přetlak a natlakovaný prskavec namíří své pozadí přímo mezi oči případného útočníka. Ve zlomku sekundy je predátor „zneškodněn“ oblakem chemikálií a vodou o teplotě 100 °C. Když ani tahle efektní kanonáda z pozadí nezabere, končí prskavec sezobnut ptákem nebo zhltnut žábou.

Rekord? 88 minut v břiše žáby

Jak ale na velmi názorném příkladu asijského prskavce Pheropsophus jessoensis dokládají entomologové Shinji Sugiura a Takuya Sato z Univerzity v Kobe, to, že se ocitne v žaludku predátora, pro něj není důvodem se vzdát. Brouk odmítá přijmout porážku a začne z buněk na povrchu svého těla vylučovat chemický sprej, který u predátora vyvolá dávení. V opakovaných testech na volně nachytaných prskavcích a žábách (japonské ropuše obecné a ropuše říční) potvrdili úspěšný únik prskavců z útrob dravce ve 43 % případů.

Někteří si přitom mezi trávicími žaludečními šťávami pobyli hodinu a půl, než to žába se silně rozhozeným zažíváním vzdala. Jak píše Sugiura: „Tato do krajnosti nezvyklá strategie ale dosahuje vysoké úspěšnosti jen u prskavců, kteří nevystříleli všechnu munici. V případě, že se už zbavili své chemické obrany, dokázali se ze zažívacího traktu na svět probojovat jen v 5 % případů.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist