Bude enzym, rozkládající tuny plastů v řádu hodin, přelomový objev?
Přijít na to, jak účelně rozkládat PET láhve, je velkou výzvou. A společnost Carbios se jí pokouší naplnit. Nyní se zdá, že úspěšně. Práce na unikátním projektu začala už v roce 2012, když šéf vývojového oddělení profesor Alain Marty vyselektoval do užšího výběru na 100 000 „mikro kandidátů“, druhů mikroorganismů, kteří jakou vedlejší součást svého metabolismu produkují nejrůznější štěpné enzymy, depolymerázy. Chemicky aktivní látky schopné odbourávat mimo jiné i plasty. Poněkud opomíjenými zástupci tohoto výběru byli brouci, žijící v kompostu. A překvapivě, byli to právě oni, kteří v sobě nesli bakterii Ideonella sakaiensis, a tím k rozlousknutí efektivní recyklace nevědomky přispěli nejvíc. Enzym (PET-hydroláza) izolovaný z této jejich bakterie, patřičně poupravený, totiž dokáže skoro zázraky.
Jak vypadá malý zázrak?
Vezmete 3 miligramy tohoto enzymu a pustíte jej na 1 gram plastu z PET. Necháte působit 10 hodin, a výsledkem je devadesátiprocentní rozklad PET na jednotlivé monomery. Stejně to funguje, když plastů z PET máte tuny (a hektolitry enzymu). Zajímavé? Vzhledem k tomu, že PET obalů ročně globálně vyprodukujeme kolem 70 milionů tun, tak určitě. Je to objev, který by zásadním způsobem mohl proměnit to, jak přistupujeme k plastovým odpadům na skládkách a unikajícím do životního prostředí. Bližší detaily popisuje studie, uveřejněná v žurnálu Nature. Protentokrát tu není ani očekávatelný problém s měřítkem produkce onoho zázračného enzymu. Badatelé z Carbios totiž ve spolupráci s biotechnology ze společnosti Novozymes přišli na způsob, jak tento bakteriální enzym nechat ve velkém vyrábět speciálně vyšlechtěnými houbami.Dobré zprávy ještě nekončí: enzym PET hydrolázy je díky laboratorním mutacím stabilní při teplotě 72 °C, tedy teplotě, která je pro biologicko-chemický rozklad plastů nejpříhodnější. Výsledkem rozkladného procesu jsou monomery. Řekněme základní stavební jednotky pro výrobu polymerů plastů. Hotové PET láhve tedy můžeme touto cestou rozložit na materiál, plně zužitkovatelný pro výrobu dalších PET lahví a potravinových obalů. Ony rozkladem vyzískané monomery jsou totiž velmi kvalitní. Čímž se odlišují od předchozích variant recyklace PET lahví, ze kterých se daly vyrábět nejlépe tak rohožky a koberce. A bonus na závěr?
Podtrženo, sečteno…
Celý proces je velmi levný: stavební materiál pro výrobu PET lahví z PET lahví jím získáte za 4 % nákladů těžby ropných surovin pro běžnou výrobu plastů. Je to prostě nová metoda recyklace, která má velký potenciál. Už proto, že je rychlá, aplikovatelná na průmyslové objemy odpadů a přitom produkující ekonomicky hodnotnou surovinu za příznivou cenu. Martin Stephan, výkonný ředitel společnosti Carbios, k tomu dodává, že technologie by měla být v technologicky/tržně dostupná v roce 2024.
Výzkum společnosti Carbios by nebyl možný bez vydatného financování a partnerské spolupráce. Od svět plasty zamořující společnosti Pepsi; na zvířatech své preparáty testující L´Oréal, případně bez geneticky modifikovaných organismů z Novozymes (kteří si rozumí s agrochemiky z proklínané firmy Monsanto). Svět velkých a zásadních objevů totiž není černobílý, a bez Pepsi, L´Oréal a Novozymes by tu teď nebyla technologie, která by mohla vyřešit globální problém s PET lahvemi.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Někteří písečtí obyvatelé odmítají plánovanou stavbu spalovny odpadů
Po třech dnech skončil zásah hasičl u požáru v třídírně odpadů v Chomutově
Hasiči likvidují požár v třídírně odpadu v Chomutově
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Všechny komentáře (22)
Jan Šimůnek
9.4.2020 10:14Pavel Hanzl
11.4.2020 08:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Karel Zvářal
9.4.2020 12:34Pavel Hanzl
11.4.2020 08:29 Reaguje na Karel ZvářalJiří Svoboda
9.4.2020 12:38A ten enzym se při rozkladu spotřebuje? Takže asi nejde nějak recyklovat. Jeho výroba z hub bude opravdu dost levná? Pořád tam cítím nějakého zakopaného hafana.
Karel Zvářal
9.4.2020 12:48 Reaguje na Jiří Svoboda
Eco Hunter
9.4.2020 23:02 Reaguje na Jiří SvobodaVzhledem k tomu, že ho ty houby produkují navíc (nejde o jejich běžný produkt), bude ta produkce určitě dost vysoká (rozhodně si ty houby nevybrali náhodou), dost možná půjde ten enzym do média, což pak zjednoduší (a zlevní) čištění toho enzymu.
I když zrovna s PET žádný velký problém není. PET, správně skládkovaný, se nerozkládá a tudíž životnímu prostředí neškodí. Ale jestli to zlevní výrobu nového PET, tak jedině dobře.
Jiří Daneš
9.4.2020 13:52Jediná otázka je, jestli se to tou technologií Carbios finančně vyplatí nebo jestli je to jen plnění příkazu "recyklovat za každou cenu". Potíž je, že nový PET je levný...
Pavel Hanzl
11.4.2020 08:35 Reaguje naAle je možné zase peníze využít k ochraně klimatu, třeba celosvětovou a v čase rostoucí uhlíkovou daní.
Kdyby třeba třetinu světa neovládali ropáci...............
Pavel Hanzl
14.4.2020 07:29 Reaguje na
Katka Pazderů
10.4.2020 06:51Jan Šimůnek
10.4.2020 10:49 Reaguje na Katka PazderůPavel Hanzl
11.4.2020 08:39 Reaguje na Katka PazderůJan Šimůnek
11.4.2020 19:29 Reaguje na Pavel HanzlUž v 80. letech, když se ještě plastové Petriho misky kupovaly za devizy a jejich nákup se plánoval o pětiletku dříve, sežraly komusi v Brně na nějakém výzkumáku jakési organismy tyhle superdrahé misky. Dotyčný nezareagoval dost pružně, neizoloval to, a když mu docvakl význam takových organismů, tak už to bylo pryč a další se mu už najít nepodařilo. Pak měli na přírodovědě extra výzkumný úkol, kdy prohrabávali smeťáky a snažili se najít mikroby, které by degradovaly plasty, ale mám ten dojem, že úspěšní nebyli. Problém je taky v tom, že takové organismy nemusejí na běžných půdách růst dobře, popřípadě na nich nerostou vůbec. Kdysi jsem se snažil izolovat plíseň, která vyrostla na galvanizační lázni, a nebyl jsem úspěšný. Připadal jsem si jak ten zahradník v Čapkove povídce o modré chryzantémě.
Ze 70. let taky existuje katastrofický román, o zmutované bakterii, která žrala polymery od gumy až po plasty, padala kvůli ní letadla, likvidovala podzemní inženýrské sítě atd. (přesný název a autora si nepamatuji, myslím, že to česky ani nevyšlo). Ta by se chovala asi tak podle vašich představ.
Jinak je jasné, že výsledkem degradace bude v krajním případě oxid uhličitý a voda. Případně nějaké jednoduché sloučeniny dalších prvků, které v tom plastu jsou. Jinak by pro ten organismus nemělo cenu ten plast degradovat.
vaber
11.4.2020 09:44Pavel Hanzl
14.4.2020 07:37 Reaguje na vaberKdyž předpokládám, že sem chodí lidé s určitým vzděláním a hlavně se zájmem o přírodu, tak je to přímo zarážející. Jaké převažující názory má potom asi většina obyvatelstva?? Potom se nesmí nikdo divit, že se proadáme prakticky ve všech parametrech a jsme první kandidáti (snad s Maďarskem) na vyhazov z EU.
