https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bude-enzym-rozkladajici-tuny-plastu-v-radu-hodin-prelomovy-objev
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bude enzym, rozkládající tuny plastů v řádu hodin, přelomový objev?

9.4.2020 10:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Trochu enzymu a bude dobře.
Trochu enzymu a bude dobře.
Foto | Bo Eide / Flickr
O společnostech, které ve velkém vyrábí kosmetiku nebo osvěžující nápoje, si z hlediska dopadů jejich činnosti na životní prostředí můžeme myslet ledacos nehezkého. Faktem ale je, že partnerská spolupráce Pepsi a L´Oréal s chemickým konsorciem Carbios teď přinesla zásadní objev na poli efektivní recyklace plastů. Píše o tom Guardian.
 

Přijít na to, jak účelně rozkládat PET láhve, je velkou výzvou. A společnost Carbios se jí pokouší naplnit. Nyní se zdá, že úspěšně. Práce na unikátním projektu začala už v roce 2012, když šéf vývojového oddělení profesor Alain Marty vyselektoval do užšího výběru na 100 000 „mikro kandidátů“, druhů mikroorganismů, kteří jakou vedlejší součást svého metabolismu produkují nejrůznější štěpné enzymy, depolymerázy. Chemicky aktivní látky schopné odbourávat mimo jiné i plasty. Poněkud opomíjenými zástupci tohoto výběru byli brouci, žijící v kompostu. A překvapivě, byli to právě oni, kteří v sobě nesli bakterii Ideonella sakaiensis, a tím k rozlousknutí efektivní recyklace nevědomky přispěli nejvíc. Enzym (PET-hydroláza) izolovaný z této jejich bakterie, patřičně poupravený, totiž dokáže skoro zázraky.

Jak vypadá malý zázrak?

Vezmete 3 miligramy tohoto enzymu a pustíte jej na 1 gram plastu z PET. Necháte působit 10 hodin, a výsledkem je devadesátiprocentní rozklad PET na jednotlivé monomery. Stejně to funguje, když plastů z PET máte tuny (a hektolitry enzymu). Zajímavé? Vzhledem k tomu, že PET obalů ročně globálně vyprodukujeme kolem 70 milionů tun, tak určitě. Je to objev, který by zásadním způsobem mohl proměnit to, jak přistupujeme k plastovým odpadům na skládkách a unikajícím do životního prostředí. Bližší detaily popisuje studie, uveřejněná v žurnálu Nature. Protentokrát tu není ani očekávatelný problém s měřítkem produkce onoho zázračného enzymu. Badatelé z Carbios totiž ve spolupráci s biotechnology ze společnosti Novozymes přišli na způsob, jak tento bakteriální enzym nechat ve velkém vyrábět speciálně vyšlechtěnými houbami.

Dobré zprávy ještě nekončí: enzym PET hydrolázy je díky laboratorním mutacím stabilní při teplotě 72 °C, tedy teplotě, která je pro biologicko-chemický rozklad plastů nejpříhodnější. Výsledkem rozkladného procesu jsou monomery. Řekněme základní stavební jednotky pro výrobu polymerů plastů. Hotové PET láhve tedy můžeme touto cestou rozložit na materiál, plně zužitkovatelný pro výrobu dalších PET lahví a potravinových obalů. Ony rozkladem vyzískané monomery jsou totiž velmi kvalitní. Čímž se odlišují od předchozích variant recyklace PET lahví, ze kterých se daly vyrábět nejlépe tak rohožky a koberce. A bonus na závěr?

Podtrženo, sečteno…

Celý proces je velmi levný: stavební materiál pro výrobu PET lahví z PET lahví jím získáte za 4 % nákladů těžby ropných surovin pro běžnou výrobu plastů. Je to prostě nová metoda recyklace, která má velký potenciál. Už proto, že je rychlá, aplikovatelná na průmyslové objemy odpadů a přitom produkující ekonomicky hodnotnou surovinu za příznivou cenu. Martin Stephan, výkonný ředitel společnosti Carbios, k tomu dodává, že technologie by měla být v technologicky/tržně dostupná v roce 2024.

Výzkum společnosti Carbios by nebyl možný bez vydatného financování a partnerské spolupráce. Od svět plasty zamořující společnosti Pepsi; na zvířatech své preparáty testující L´Oréal, případně bez geneticky modifikovaných organismů z Novozymes (kteří si rozumí s agrochemiky z proklínané firmy Monsanto). Svět velkých a zásadních objevů totiž není černobílý, a bez Pepsi, L´Oréal a Novozymes by tu teď nebyla technologie, která by mohla vyřešit globální problém s PET lahvemi.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

9.4.2020 10:14
Tyhle bakterie by mohly v kompostech likvidovat alespoň některé mikroplasty.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 08:41 Reaguje na Jan Šimůnek
A třeba i boty, které budete mít na sobě, když ten kompost budete přehazovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 19:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud je necháte v mokru a teple ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 12:34
Nějaké zaražené ticho... Mikroorganizmům zdar a enzymův zvlášť!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 08:29 Reaguje na Karel Zvářal
To vypadá tak úžasně, žo se bojím, že to nebude až tak pravda. Někde musí být čertovo kopýtko. Není tam napsáno, jestli se uvolňuje i CO2. V monomerech je uhlík vázaný, ale celý poces? A co ještě ty enzymy umí rozložit? Třeba pneumatiky od auta, které stojí vedle smetiště? A polystyrénovou izolaci domu, který je po větru?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

9.4.2020 12:38
To je až tak nédherné, že člověk nevěří, že by v tom nebyl nějaký háček. Protože příroda se v drtivé většině případů jen tak lehce nevzdává, aby snadno člověku posloužila.

A ten enzym se při rozkladu spotřebuje? Takže asi nejde nějak recyklovat. Jeho výroba z hub bude opravdu dost levná? Pořád tam cítím nějakého zakopaného hafana.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2020 12:48 Reaguje na Jiří Svoboda
https://www.jw.org/cs/knihovna/casopisy/g201509/bakterie-pozirajici-ropu/
Odpovědět
EH

Eco Hunter

9.4.2020 23:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud by ho navázali na nějaké nanočástice (což nebývá tak náročné), může se použít třeba i 100x.

Vzhledem k tomu, že ho ty houby produkují navíc (nejde o jejich běžný produkt), bude ta produkce určitě dost vysoká (rozhodně si ty houby nevybrali náhodou), dost možná půjde ten enzym do média, což pak zjednoduší (a zlevní) čištění toho enzymu.
Odpovědět
ig

9.4.2020 13:52
Hezké, tuhle stopu se vyplatí sledovat. Jestli je to opravdu tak jednoduché jak píšou, tak je to pěkná ilustrace, že problémy řeší chytří jednotlivci a ne hordy aktivistů :-)

I když zrovna s PET žádný velký problém není. PET, správně skládkovaný, se nerozkládá a tudíž životnímu prostředí neškodí. Ale jestli to zlevní výrobu nového PET, tak jedině dobře.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.4.2020 13:52
PET a PES jedno jsou jde o polyetylentereftalát a vyrábí se esterifikací etylengylkolu a kyseliny tereftalové. Jako PES se někdy označují i vlákna z PTB a PTT (polybutylentereftalát, polytrimetylentereftalát). Je otázkou, zda depolymerace a opětovná polymerace není energeticky příliš náročná, což by znamenalo větší uhlíkovou stopu, než současně používaný způsob recyklace bez rozkladu na monomery, při čemž etylenglykol je silně toxický. Nějaký ten zakopaný pes skutečně tam může být.
Odpovědět
ig

9.4.2020 15:12 Reaguje na Jiří Daneš
O psovi v téhle technologii netuším, ale při přepracování PET se nedá dostat na čistotu virgin PET, protože granulát je znečištěný nečistotami z okolí i produkty tepelného rozkladu, proto ta zmínka o rohožkách.

Jediná otázka je, jestli se to tou technologií Carbios finančně vyplatí nebo jestli je to jen plnění příkazu "recyklovat za každou cenu". Potíž je, že nový PET je levný...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 08:35 Reaguje na
Bohužel, vše přepočítáváme na peníze, což v případě životního prostředí je fatální chyba a už se to mstí.
Ale je možné zase peníze využít k ochraně klimatu, třeba celosvětovou a v čase rostoucí uhlíkovou daní.
Kdyby třeba třetinu světa neovládali ropáci...............
Odpovědět
ig

11.4.2020 19:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemusíme to přepočítávat na peníze, třeba na člověkohodiny, to je fuk, ale vždycky budeme hledat podklady pro rozhodnutí co ještě dělat a na co již nemáme síly.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 07:29 Reaguje na
Peníze nebo člověkohodiny jsou pořád to samé a s klimatem nesouvisí. Já bych to přepočítával na ušetřené kila CO2 nebo plastového odpadu.
Odpovědět
ig

15.4.2020 11:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, ale úspora nepřijde sama od sebe, tu někdo musí tvrdě odpracovat. Škrtnout člověkohodiny někde a přesunout je jinam. Kde škrtnout a kam přesunout, toť ta otázka (kterou nám pomáhají řešit ty zpropadené peníze).
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.4.2020 06:51
Mám představu, že tento enzym se svou bakterií unikne a kontaminuje naše prostředí. Jaký to zázrak, nebudou PETky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.4.2020 10:49 Reaguje na Katka Pazderů
Ty bakterie a další organismy v životním prostředí jsou. Akorát jsou dost vzácné a špatně se zachycují.
Odpovědět
ig

10.4.2020 14:48 Reaguje na Katka Pazderů
Jestli to je tak jak autoři naznačují, tak naopak PETky budou levnější a bude jich víc, protože zlevní surovina (sám tomu moc nevěřím, ale úplně vyloučit to nedokážu).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.4.2020 08:39 Reaguje na Katka Pazderů
A co ještě ty enzymy dokážou sežrat? Představte si, že jdete kolem takového smetiště a máte na sobě oblečení z 90% z plastu, včetně bot. A to za pěkných pár tisíc. Já vím, byla to jen sranda......
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2020 19:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Podobné organismy existují a budou přibývat. To je dáno tím, že je plastů v prostředí víc a vyplatí se, aby se na jejich odbourávání (s benefitem zisku energie) nějaké organismy specializovaly.
Už v 80. letech, když se ještě plastové Petriho misky kupovaly za devizy a jejich nákup se plánoval o pětiletku dříve, sežraly komusi v Brně na nějakém výzkumáku jakési organismy tyhle superdrahé misky. Dotyčný nezareagoval dost pružně, neizoloval to, a když mu docvakl význam takových organismů, tak už to bylo pryč a další se mu už najít nepodařilo. Pak měli na přírodovědě extra výzkumný úkol, kdy prohrabávali smeťáky a snažili se najít mikroby, které by degradovaly plasty, ale mám ten dojem, že úspěšní nebyli. Problém je taky v tom, že takové organismy nemusejí na běžných půdách růst dobře, popřípadě na nich nerostou vůbec. Kdysi jsem se snažil izolovat plíseň, která vyrostla na galvanizační lázni, a nebyl jsem úspěšný. Připadal jsem si jak ten zahradník v Čapkove povídce o modré chryzantémě.

Ze 70. let taky existuje katastrofický román, o zmutované bakterii, která žrala polymery od gumy až po plasty, padala kvůli ní letadla, likvidovala podzemní inženýrské sítě atd. (přesný název a autora si nepamatuji, myslím, že to česky ani nevyšlo). Ta by se chovala asi tak podle vašich představ.

Jinak je jasné, že výsledkem degradace bude v krajním případě oxid uhličitý a voda. Případně nějaké jednoduché sloučeniny dalších prvků, které v tom plastu jsou. Jinak by pro ten organismus nemělo cenu ten plast degradovat.
Odpovědět
va

vaber

11.4.2020 09:44
a co CO2 ten při rozkladu nevzniká ? Určitě je nějaká metoda na rozklad a užitečnou recyklaci plastů potřeba . Současné metody recyklace plastů problém neřeší,jen jej někam posouvají. Plasty pohozené v přírodě se touto metodou nerozloží, často vidím malé děti i dospělé, když mají něco k jídlu s plastovým obalem jak pohodí obal zcela bez problému . Chodím po asfaltové stezce a okolní křoviny dostávají porci plasů, lidé to tam hází při procházce ,protože plasty nejsou v křoví tolik vidět, ale taky už tam pro tento dopad nikdo nechce vlézt. Lépe by udělali kdyby to hodili na cestu a někdo slušný by to odnesl.Poučovat o chování k přírodě ve škole prý není vhodné, mohli by to asi zneužít ekoteroristi, nebo by to někteří nazvali vymýváním mozků. Jak jsem se dočetl i zde na diskusích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 07:37 Reaguje na vaber
Je s podivem, že zrovna na téhoe diskusi má snad většina diskutujících nechumelistické a někteří přímo ropácké názory.
Když předpokládám, že sem chodí lidé s určitým vzděláním a hlavně se zájmem o přírodu, tak je to přímo zarážející. Jaké převažující názory má potom asi většina obyvatelstva?? Potom se nesmí nikdo divit, že se proadáme prakticky ve všech parametrech a jsme první kandidáti (snad s Maďarskem) na vyhazov z EU.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist