https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/budoucnost-prinasi-vyzvy-na-ktere-se-zemedelstvi-nebude-schopno-adaptovat.zmenit-se-musi-dnes
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Budoucnost přináší výzvy, na které se zemědělství nebude schopno adaptovat. Změnit se musí dnes

14.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Půdní a vodní zdroje jsou dnes vytěžovány bezprecedentním tempem, což v kombinaci s klimatickými změnami klade zásadní překážky schopnosti lidstva uživit sebe samotné. / Ilustrační foto
Půdní a vodní zdroje jsou dnes vytěžovány bezprecedentním tempem, což v kombinaci s klimatickými změnami klade zásadní překážky schopnosti lidstva uživit sebe samotné. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Půdní a vodní zdroje jsou dnes vytěžovány bezprecedentním tempem, což v kombinaci s klimatickými změnami klade zásadní překážky schopnosti lidstva uživit sebe samotné. Takové je hlavní pesimistické poselství zprávy pro OSN, pod kterou je podepsáno 100 expertů z dvaapadesáti zemí. Píše o tom New York Times.
 

Dveře příležitostí, jak adresně čelit akutním hrozbám, se pro lidstvo až příliš rychle uzavírají. Půl miliardy lidí už dnes žije v místech měnících se na poušť a rychlost ztráty půdy deseti až stonásobně překonává její vznik a obnovu. Klimatické změny k těmto hrozbám ještě přidávají, s tím, jak se povodně, sucho, bouře a další typy extrémního počasí zasazují o ztenčování možností výživy lidstva. V současnosti zůstává 10 % světové populace podvyživeno a někteří z autorů studie varují, že jejich hlad povede k dalším přeshraničním migracím. Například Pete Smith z univerzity v Aberdeenu, jeden z autorů, trefně podotýká: „Lidé nezůstanou tam, kde mají zemřít. Zvednou se a migrují jinam.“ Kam?

Hovoří se o Evropě a Severní Americe, protože dnes ekonomicky silnější regiony mají potenciál případné výkyvy v zásobování potravinami vykrýt snáze, než regiony chudší. Úplně jednoznačné to ale není. Jak podotýká jedna z autorek, Cynthia Rosenzweigová, výzkumnice z Goddardova institutu NASA, velké riziko tkví v tom, že potenciální scénáře hladomoru mohou vzniknout na několika kontinentech současně. Poměrně černá zpráva ale nabízí i východiska s nadějí. Pokud tedy lidstvo začne jednat okamžitě. Jedním ze zásadních bodů, které je zapotřebí tváří v tvář hrozící krizi s výživou lidstva učinit, je zcela přehodnotit systém využití půdy a zemědělství po celém světě, stejně jako globálně proměnit spotřebitelské chování.

Řešení máme k dispozici. Jen je začít plnit

Ve zmíněných praktických návrzích se hovoří o zvýšení produktivity půdy, snížení plýtvání s potravinami nebo o proměně stravovacích návyků. „Některá z těchto opatření si žádají pozornost, další finanční podporu, jiné vhodné prostředí. Podstatné je, že všechny jsou dostupné už nyní,“ říká Pamela McElwee, další z autorů. „To všechno můžeme začít dělat hned.“ A přesně o to se také tato zpráva, za kterou stojí kolektiv IPCC, snaží. Skrze report odborníků má Organizaci spojených národů zprostředkovat materiál, dle kterého by měly začít jednotlivé vlády zemí začít konat. Jinak to dopadne špatně. V důsledku nárůstu teploty a zvýšených koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře například dojde ke snížení výnosu zemědělského hospodářství, sucho urychlí degradaci půdy.

Jak autoři podotýkají: „Schopnost přizpůsobit se takovým změnám přesahuje možnosti zemědělství.“ A proto je lepší se postarat o to, aby k nim vůbec nedošlo. Klimatické změny prý už dnes poškozují zemědělství a jejich projevy vedou od nižší úrody, přes katastrofální požáry, erozi, desertifikaci až po zvyšování hladiny oceánů. A pokud budou emise skleníkových plynů pokračovat v růstu, zrovna tak bude klesat i dostupnost potravin a růst jejich cena. Zemědělství je přitom podle autorů zprávy zrovna tak první obětí, jako viníkem. Některé činnosti, například vysoušení mokřadů pro zakládání plantáží palem olejných, uvolňuje do atmosféry ohromné množství uhlíku. Zúrodnění hektaru bažin je ekvivalentem spálení 20 000 litrů benzínu. Ročně je do atmosféry uvolněno 5 gigatun skleníkových plynů jen kvůli odlesnění půdy (jen pro srovnání – na fosilní průmysl připadá 37 gigatun). Efekt je pak podobný jízdě 600 milionů osobních automobilů. Co se s tím dá dělat?

Dělejme to jinak a lépe

Adresně zasáhnout a celo-systémově změnit přístup k půdě. Modifikovat to, jak přistupujeme k produkci potravin a jak je distribuujeme, změnit management péče o hospodářské systémy. Zajistit větší diverzifikaci pěstovaných plodin, odstranit omezení v obchodu a vývozu. A samozřejmě, neplýtvat. Protože čtvrtina vypěstovaných potravin dnes přijde vniveč.

Zpráva také příhodně zmiňuje, že se snaha o zajištění zásobování světa potravinami a snižování uhlíkových emisí může snadno dostat do vzájemného konfliktu. Například biopaliva a další plodiny pěstované za účelem energetického zhodnocení mohou vést k dalšímu odlesnění, vzniku nových pouští a degradaci půdy. To samé pak platí i pro horečně vysazované velké objemy stromů, které mohou vytlačit hospodářské plodiny a zvířata na neúživnou půdu. Pokud se přidržíme modelu „vysazovat tolik stromů, kolik je jen možné“, můžeme ročně dostat z atmosféry okolo 9 gigatun uhlíku. Ale také tímto přístupem zvýšíme cenu potravin do roku 2050 o 80 %. „Nemůžeme prostě jen sadit stromy, abychom se dostali z problémů, ve kterých teď jsme,“ říká McElwee. I tak je podstatné, že změny, které prý učiníme nyní, nám pomohou vyvarovat se nevratných ztrát v budoucnu.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

14.1.2020 09:14
Skoro se zdá, že se snaha o řízení všeho z jednoho centra (tak zdiskreditovaná z budování komunismu) vrací. Co je to za lidi, kteří přicházejí s nápady jako
"zcela přehodnotit systém využití půdy a zemědělství po celém světě"
"globálně proměnit spotřebitelské chování"
Kde je důvěra v otevřenou společnost, svobodu lidí, kteří si i v oblasti podnikání volí svou cestu. A kde úspěšné řešení je následně přejímáno ostatními.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 10:16 Reaguje na Richard Vacek
Dobrý článek! Spíše se ptejme, co je to za slepce, kteří potřebnou změnu v přístupu k půdě nevidí a nepociťují. Zřejmě si vystačí s heslem Drancuji, drancuješ, drancujeme (a nikdy jinak!-(

Člověk je pán tvorstva, a jako takový nemá přirozeného predátora. Respektive má, ale jejch početnost drží na minimálních stavech. Jestliže nebude schopen čelit (zatím tomu prdelí) vlastní zhoubné gradaci a nezmění přístup k využívání krajiny, nečeká lidskou populaci zářná budoucnost, nýbrž boj o holý život. Což se již projevuje způsobem, který se tuzemcům ani trochu nezamlouvá... (Ani kusa!)
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.1.2020 10:26 Reaguje na Karel Zvářal
Lidstvo má zkušenost jak s (relativní) svobodou, tak s centrálním řízením společnosti. Zatím se snad vždy ukázalo, že centrální řízení je nevýkonné, že společnost zaostává a chudne. Tak proč by právě teď něco takového mělo vést k dobrým výsledkům?
Lidí, kteří si kdysi mysleli, že centrální řízení je lepší, bylo dost. Zrealizovali to, fungovalo to špatně.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 10:33 Reaguje na Richard Vacek
Nač potom máme všechny ty výzkumáky, inženýry, doktory všemožných věd? Aby přihlíželi zkáze, nebo hledali nápravu? Nejedná se o "centrální řízení", nýbrž odborný dozor, aby se klimatická změna (vysoušení krajiny) neprojevovala tak rychlým a ničivým způsobem. Ve většině zemí se vydali ekologičtější cestou, jen zaťatí diktátoři si to budou dělat po svém...
Odpovědět
ig

14.1.2020 16:02 Reaguje na Karel Zvářal
Že by na to, aby vymýšleli nové věci? V USA vymysleli (viz jiný dnešní článek na ekolistu) levnější a ekologičtější (eko=eko) břidličný plyn a samy elektrárenské společnosti začaly ustupovat od uhlí, protože je to takhle lepší. Totéž se samozřejmě týká všech oborů - vymyslete to líp a lidi na to sami přejdou. A výzkumné firmy vymýšlejí, akorát ekologové jim to blokují (GMO...).
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 17:24 Reaguje na
Považuji se za ekologa a pro GMO jsem všemi deseti. Je to menší zlo, než věčné pojezdy s toxickými postřiky.
Odpovědět
ig

14.1.2020 17:26 Reaguje na Karel Zvářal
Opravuji, ekoteroristi to blokují.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.1.2020 21:22 Reaguje na Richard Vacek
Ony by na to asi stačily docela transparentní nástroje, jako je uhlíková daň nebo daň z devastace půdního fondu, obecně vzato zakalkulování externalit. Např. namísto daně z příjmu zaměstnanců, jak u nás prosazuje např. p. Svoboda.
Ignorovat externality šlo, dokud byla na Zemi desetina lidí a jakákoliv prasárna se "nějak vsákla".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 13:40 Reaguje na Richard Vacek
Úspěšná řešení jsou známa po dekády, ti kdo problematice opravdu rozumí bijí na poplach po desítky let. Moji učitelé půdoznalství o tom hovořili už před 20 lety, první práce na téma rozkladu půdního fondu, kterou jsem četl pochází z roku 1986, už tehdy byl stanoven průměrný deficit organické složky půdy ve výši 160 t/ha. Je to stejné jako v lesnictví, tam ti prozíraví varovali před současností už někdy v 70tých letech. Přesto se nedělalo vůbec nic, a nedělá se ani dnes.
1. Problém je v tom, že podmínky stanovují ti, kteří ze současného neudržitelného statu quo nejvíce profitují (viz. Babiš, Toman...)
2. Problém je v tom, jak neskutečně rozežraná současná společnost je. Podívejte se po ulicích, kolik nechutně obézních lidí dnes chodí po světě.
3. Problém je v tom jak laciné potraviny dnes jsou, což vede k nehoráznému plýtvání. Jsem pro zdražení potravin minimálně o 100%, a aby veškerý takto vzniklý příjem šel zpátky k prvoproducentům.
4. Problém je v tom jakou váhu dnes lidé přikládají mimoprodukčním funkcím zemědělství a kolik ze svého blahobytu jsou ochotni obětovat ve prospěch udržitelného hospodaření, které bude reflektovat mimoprodukční funkce zemědělství minimálně stejně jako produkci potravin (a samozřejmě to i finančně ocenění)

Lidé, kteří si v oblasti podnikání volí svou vlastní cestu nás dovedli sem. Hamižnost a snaha vytřískat ze všeho co se dá bez ohledu na kvalitu a na okolí - to je motto současnosti. Nikdy v minulosti nebyla svoboda lidí tak velká jako dnes, a spolu s ní i bezohlednost, sobectví a "ponáspotopismus".

Ptejte se sám sebe, jestli jste ochoten obětovat dovolenou na Mauriciu, nebo na Bali na to, aby jste jedl šetrně vyprodukované potraviny. Případně, pokud jste venkovan, věnovat čas a energii samozásobitelství
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 13:51 Reaguje na Jakub Graňák
Moc hezky napsáno, škoda, že jen v diskusi, byl by to špicové článek! Ano, maxziskismus, ponáspotopismus, to jsou hlavní trendy současné ideologie. Proto ti pravdoláskaři tolik vadí...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 18:42 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji, byl bych rád, kdyby se nad tím někteří zdejší diskutéři alespoň pokusili zamyslet, i když si nedělám iluze.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.1.2020 14:57 Reaguje na Jakub Graňák
"Jsem pro zdražení potravin minimálně o 100%, a aby veškerý takto vzniklý příjem šel zpátky k prvoproducentům." .... skvělý nápad! Zejména jeho veřejná prezentace v některých chudších regionech by i v ČR vyvolala velké nadšení ... a troufám si říci, že značný zájem diváků ... jak by to s jejím hlasatelem dopadlo:-).

Tady zase někdo má vyloženě reálné povědomí o struktuře a výši nákladů, a samozřejmě příjmů, běžné rodiny.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 16:00 Reaguje na Svatá Prostoto
Žiju na venkově v Moravskoslezském kraji, nikdy jsem se nedostal na průměrnou mzdu a vychovávám 2 děti, co mi tu chcete vykládat o výši nákladů a příjmů běžné rodiny? Svatá prostoto, přesně váš názor reprezentuje tu rozežranost
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.1.2020 14:06 Reaguje na Jakub Graňák
Hm ... super, tak si něco zjistěte o nákladech na bydlení v Praze, vy rozežranosti. A pak můžete začít počítat. Třeba vám ledacos dojde.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.1.2020 16:26 Reaguje na Svatá Prostoto
Jo Praha? Tak to mluví za sebe. Nejsem hamižný, tudíž se neseru do velkoměsta, tudíž nemám plat pražáka(to je mi ale úplně jedno), tudíž vystačím s podstatně nižším platem. Za vysoké ceny bydlení v Praze si můžou především pražáci sami tím svým pragocentrismem - zainvestujte do periferie a lidi nebudou mít potřebu se tlačit do Prahy.

Na rozdíl od vás, mě to došlo už dávno.

Když nad tím tak přemýšlím, nemlel jste něco o chudých regionech? To jako ten Prágl je tím chudým regionem?
Odpovědět
Pa

PavelA

14.1.2020 15:36 Reaguje na Jakub Graňák
To co popisujete je kapitalismus v praxi,resp.ten klon,kterému kapitalismus říkáme.
Takže,když se řekne "A",mělo by se říct i "B" !
Jinými slovy,bez změny společenského uspořádání to nepůjde!
Odpovědět
ig

14.1.2020 16:05 Reaguje na PavelA
A to je právě to ono. Jediná známá alternativa ke kapitalismu (ekonomice slabých regulací) je ekonomika silných regulací (socialismus, centrální plánování) a ta zatím VŽDYCKY selhala :-) Tak jak to společenské uspořádání chcete měnit?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 18:37 Reaguje na
Před časem jsem četl článek o přístupu, který byl uplatněn v jednom státě amerického středozápadu sužovaného půdní erozí (mám dojem že to byl Arkansas?). Přišli s metodou cukru a biče. Informovali všechny zemědělce, o tom že budou výrazně finančně podporovat ty kdo přejdou na citlivější způsob hospodaření. Poskytli prostředky pro restrukturalizaci, zvýšení vzdělanosti v problematice a investice do šetrnějších postupů. Dali zemědělcům pár let času a pak začali kontrolovat. Ten, kdo měl i poté problém s erozí dostal flastr, až se z toho podělal. Problém s erozí ohrožující základní výrobní kapacity byl během dekády vyřešen. Kdyby takto radikálně nezasáhli, do pár dekád by byli na poušti. Co je potom lepší?
Odpovědět
ig

14.1.2020 18:48 Reaguje na Jakub Graňák
Nemám problém s řešením jednotlivých problémů, která si vyžádají dočasná opatření. Mám problém s všeobecným převzetím kontroly nad ekonomikou a společností :-)
Odpovědět
JC

Juan Convidado

15.1.2020 10:39 Reaguje na
Další známé alternativy ke kapitalizmu jsou feudalismus a korporátní fašismus
Odpovědět
ig

15.1.2020 21:42 Reaguje na Juan Convidado
Korporátní fašismus je jen odrůda socialismu. Ale feudalismus má svůj půvab :D Třeba kdybych tím feudálem byl já :D
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 18:48 Reaguje na PavelA
Není potřeba měnit společenské uspořádání. Stačí s přihlédnutím k současným trendům (sucho, oteplování) přehodnotit priority.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.1.2020 16:12 Reaguje na Jakub Graňák
Dotace do českého zemědělství jsou ve výši 4 000,-Kč na občana a rok. Přesto není schopno vyprodukovat potraviny levněji. A proč? Protože nejsme zaostalá, zemědělská země, ale země průmyslová, který vydělává na průmyslu a na službách a zemědělství je u nás moc nákladné. Když přestaneme ztrátové zemědělství dotovat, samo se ukáže, kde jsme konkurenceschopní. A kde nejsme, zpracovatelé produkty nakoupí na globálním trhu za globální ceny. Ovoce a zeleninu máte už dnes převážně z ciziny.
V bohaté, bezpečné zemi s dostatečnou infrastrukturou a zajímavou krajinou je škoda prodělávat na pěstování brambor, když můžeme vydělávat třeba na turismu a ještě tím pomoci krajině. V dnešním světě mají lidé stále víc volného času a hledají místa, kde mohou v klidu prožít dovolenou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 18:18 Reaguje na Richard Vacek
Dotace do zemědělství jsou cca 35 mld ročně, a jdou z velké většiny z EU, tedy ta suma 4000,- zdaleka nesedí.
Čím budou potraviny levnější, tím víc se jimi bude plýtvat. Vysvětlete mi proč (dle vaší logiky) země ještě industriálnější než je ta naše, např. Německo, dotují zemědělství ještě výrazněji. To je právě kámen úrazu, to zemědělství, pokud je provozováno odpvědně, přináší benefity které nedokážeme docenit, dokud o ně nepříjdeme(viz. např. vliv obsahu humusu v půdě na množství zadržené vody v krajině a malý vodní cyklus)... na všechno ostatní je tady mastercard:)
Ovoce a zeleninu z ciziny nekupuju, provozuju samozásobitelství - vřele doporučuju, člověk si zasportuje na čerstvém vzduchu a navíc ví co konzumuje.
Tu zajímavou krajinu nám tu zanechaly generace poctivých rolníků( před komárem byla ještě malebnější), kteří mysleli na to, aby jejich potomci převzali půdu (základní výrobní prostředek) ještě lepší a úrodnější, než ji převzali oni sami. Zpřetrhání tohoto řetězce považuji za největší zločin komunismu. Současná praxe naopak, tu zajímavou krajinu postupně devastuje a ochuzuje (samozřejmě to neplatí pro všechny zemědělce).
Potravinová soběstačnost je jedním ze základních předpokladů pro zachování bezpečnosti, obzvláště v turbulentních obdobích, která budou brzy následovat.
Právě proto, že jsme bohatá země bychom si měli daleko více vážit krajiny a více finančně podporovat ty, kdo ji udržují tak, jak to např. dělají v Rakousku
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.1.2020 19:16 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku, tvrdošíjně zastáváte nesmyslný názor o našem nákladném zemědělství. Myslíte si snad, že jinde je zemědělství samo o sobě ziskové? Všude ve vyspělých zemích se zemědělství dotuje, a ujišťuji vás, že mnohem víc, než u nás. Tak už to prosím pochopte.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.1.2020 12:02 Reaguje na pavel peregrin
Takový Nový Zéland - významný zemědělský exportér - v r.1984 omezil veškeré zemědělské dotace, které tvořily 30 % hodnoty produkce. Je členem skupiny zemí, které proti netržním praktikám v zemědělství bojují.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.1.2020 16:04 Reaguje na Richard Vacek
Jestli to nebude spíš tím, že Nový zéland má za rohem 3 mld. hladových krků ochotných platit?
Odpovědět
JG

Jiří Guth

14.1.2020 10:14
Je trochu matoucí, že to připomínáte teď. Většina odborné (a snad i někdo ze široké) veřejnosti o tom četla, psala a přemýšlela už vloni v létě, kdy ta zpráva byla zveřejněna.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 10:16 Reaguje na Jiří Guth
Jak vidíte, je třeba to připomínat pořád.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

14.1.2020 15:05
Takže globální ekologistická diktatura... Pol Pot "hadr". Proč se proboha pořád někdo chce cpát lidem do života?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

14.1.2020 15:08 Reaguje na Karel Padevet
Když ono je to tak návykové trousit dobro kudy dobroser chodí.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 15:21 Reaguje na Vladimír Hošek
Ono těch zloserů je "mezi námi" také požehnaně...
Odpovědět
ig

14.1.2020 16:59 Reaguje na Karel Zvářal
Plný souhlas.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.1.2020 16:44 Reaguje na Karel Padevet
Nechce. Ale klimatická tragédie je tu a zkuste vymyslet nějaké jiné řešení.
Odpovědět
ig

14.1.2020 16:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Chce. Právě proto se tolik neomarxistů pokouší zneužít změny klimatu a/nebo vyšší obsah CO2 ke svým destruktivním cílům.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

14.1.2020 17:15 Reaguje na
:-)) Prvopočátek IPCC lze přičíst Winstonu Ch., který se rozhodl skoncovat s londýnským smogem, protože ho také musel dýchat jedouc z místa A do č. 10. Daleko více jím trpěli ale poslíčci, metaři, popeláři, kameloti..., prostě všichni, kdo se tím brodili celý den. Takže jádro a konec uhlí přinesl slávu až Fe Lady, ale základ položil starý bručoun. A to jistě nebyli neomarxisti:-)

Igošku, třídní boj z toho děláte vy, normální, tj. nezaujatý člověk ví, že pije stejnou vodu z trubek a dýchá stejný vzduch jako opovrhovaný plebs.
Odpovědět
ig

14.1.2020 17:31 Reaguje na Karel Zvářal
Já z toho nedělám třídní boj, já se jenom třídního boje bojím :-) Samotným třídním třenicím nelze zabránit, pořád jsou lidé, kteří mají málo tříd a staví se proti těm, kteří jich mají více, ale jejich diktatury (sic) jsem si už užil :-)
Odpovědět

14.1.2020 17:44 Reaguje na
Akorát malujete na stěnu, aby řeč nestála. Planetu máme společnou, vzduch, vodu, půdu, všechno. Já se potřebných změn nebojím, naopak, po nich volám. Jako nekuřák, abstinent se necítím nijak krácený na požitcích, jen bych rád všechna "nutná" svinstva když ne vymétl, tak aspoň umenšil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.1.2020 22:24 Reaguje na
Navrhněte jiné řešení.
Odpovědět
ig

14.1.2020 22:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Netorpédovat ekonomiku, aby ji byla dána možnost vyvinout technické řešení problému :-) Jakékoliv jiné řešení již není možné (pokud připustíme, že problém není smyšlený). Omlouvám se za cirkulární odkaz, ale přímo tady je odkaz na řešení tohoto typu (byť jiného problému): https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uhelne-elektrarny-v-usa-pres-slib-podpory-od-trumpa-rychle-konci
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 08:27 Reaguje na
Bohužel, není čas a nevím o žádném "torpédování ekonomiky", naopak tlak na OZE a jiné čisté technologii ekonomiku silně motivují (to je vidět v Německu). Za války se taky nejrychleji rozvíjí věda a technika a my ve válce prakticky už jsme.
Jenom odstavování JE v Německu nechápu, je to bezemisní zdroj a bude asi scházet. Mohli to nechat na dobu, až budou bez uhlí a ropy. Ovšem stavět novou JE, jak mudrují u nás, je nesmysl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.1.2020 19:40 Reaguje na Karel Padevet
Kdepak se ukrývají ty bambusové skříně plné lidských lebek? Dejte odkaz
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.1.2020 06:02 Reaguje na Jakub Graňák
Pyramidy z lidských lebek jsou dodnes v džunglích a vodí se k nim turisté. Ekologie je prostě sduperzločinná ideologie, kterou je třeba potlačit všemi prostředky, nebo dopadneme jak v té Kambodži.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.1.2020 07:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Vzhůru na barikády!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 09:30 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy fakt nevíte, co se kolem vás děje? Vy nevíte, že hoří Brazílie, Sibiř a nejvíce Austrálie? Vy jste nebyl dlouhý léta u nás v lese? Samozřejmě se neptám, jestli sledujete vývoj klimatu ve vědecko - populárním provedení i v celé společnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 09:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Guru těchto názorů, pan Václav Klaus, už v roce 2017 prohlásil:"je už zbytečné vést diskusi o klimatu. Prohráli jsme".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.1.2020 16:42
V článku zase není to nejdůležitější a skutečný klíč k řešení tohoto problému. A to je rostoucí světová populace, především v hladových zemích.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

14.1.2020 19:13
Nicneříkající bláboly, jako obvykle. Pouze řeči,ale jak to udělat, nikdo neví a upřímně řečeno, ani to není možné, protože jak si i vědci dokonce ráčili povšimnout, jedna věc zhusta vylučuje druhou a mnohé jdou proti sobě. Nejvíce prospějí tím, když se do běhu věcí nebudou montovat, ono si to najde cestu samo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 09:18 Reaguje na pavel peregrin
Jistě. Najde. Skleníkové plyny (především CO2) na Venuši vytvořily atmosféru, kde je 400 - 500°C a samozřejmě žádný život a to tam ani nemají metan. Slunce tam má výkon asi 2x větší než na zemi, ale i těch 200°C by nebyl pro nás žádný komfort.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2020 19:34
Plně souhlasím s názory p. Graňáka.Netřeba nic dodávat.
Odpovědět
JC

Juan Convidado

14.1.2020 22:36
Neustále odvracíme pozornost od neřešitelného problému, kterým je populační exploze a z toho vyplývající potřeba nasytit téměř 8 miliard lidí.Tato rostoucí světová populace vede k rostoucímu drancování přírodních zdrojů všeho druhu. V omezeném prostoru planety však nemůžete chtít trvale expandující systém!
Největším nedostatkem lidské rasy je naše neschopnost pochopit exponenciální funkce. Žijeme v hospodářském a sociálním systému, který je odsouzen k zániku a nic se proti tomu nedá dělat. Jsme uvězněni na Titaniku, který se potápí.
Termodynamika má tři železná pravidla:
-tuhle hru nemůžeš vyhrát
-nemůžeš dosáhnout nerozhodného výsledku
-tuto hru nemůžeš opustit

Komu ještě nedošlo kam tahle cesta spěje a potřebuje pošťouchnout aby lépe využil čas života který mu zbývá, ať se informuje mimo mainstream:
Norman Paget - The End of More
Joseph Tainter - The Collapse of Complex Societies
Gail Tverberg – Our Finite World
Chris Martenson – Peak Prosperity
Jerry Mander – Conversation Earth
Ugo Bardi – Cassandra´s Legassy
Energy matters – euanmearns.com
Megacancer.com
Limits to growth.de
Odpovědět
ig

14.1.2020 23:31 Reaguje na Juan Convidado
a http://vesmirnilide.cz/
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 09:14 Reaguje na Juan Convidado
Je to silně pesimistické, ale logika vývoje k tomu vede. Ale pořád je více možností, o kterých nevíme, může přiletět černá labuť. Zeměkoule není jen termodynamický objekt.
Ale zásadní problém je skutečně přemnožení obyvatel.
Veškerou pomoc těmto zemím bych podmínil jedinou podmínkou: omezíte porodnost.
Ať si to udělají jak chtějí, dle svých kulturních a civilizačních zvyklostí. Čína nasadila zákon o jednom dítěti, jde to řešit vzděláváním ženských a dostupnou antikoncepcí, v drsnějším případě třeba sterilizací po druhém (třetím) dítěti. Ať si to řeší, jak chtějí. Ale živit každých 6 let další miliardu lidí prostě NEJDE.
To by nastaly skutečně kruté časy pro všechny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.1.2020 09:20
Já myslím, že kolem půdy to jsou zbytečné bláboly. Výroba potravin na půdě ve venkovních prostorech už dosáhuje svého limitu a nijak zvlášť moc se dál intenzifikovat nedá, zvláště pokud ty potraviny mají být přístupné i vrstvám obyvatelstva s průměrnými a podprůměrnými příjmy.
Podle mne se během pár desítek let prosadí produkce potravin ve vnitřních uzavřených prostorách, ve formě všelijakých hydroponických a akvakulturních provozů. Všechny potřebné technické komponenty pro tyto výroby jsou dnes už objeveny, vyráběny a jsou běžně dostupné. Stačí je akorát skloubit dohromady, naučit lidi v takových provozech pracovat a vytvořit či vybrat vhodné rostliny a živočichy pro takové provozy. Benefity takové výroby budou velké, třeba že odpadne prakticky veškerá doprava, protože potraviny budou být moci produkovány v místě spotřeby uprostřed velkých měst. Nebo to, že díky izolaci ve vnitřních prostorách se nebudou šířit škůdci a jen omezeně nemoci, takže pro produkci nebude třeba většina dnes nutně používaných pesticidů.
Původně zemědělká půda tak bude využíta pro další expanzi lidské společnosti, maximálně bude využívána pro produkci malého množství původních potravin pro VIP vrstvy.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.1.2020 09:40 Reaguje na Radim Polášek
To je pěkná teorie, ale máte to něčím podložené?
A to obě ta tvrzení, a) hydroponie je levnější a b) pro hydroponii ve skleníku se nepoužívají pesticidy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.1.2020 09:42 Reaguje na Radim Polášek
To je hezké sci - fi jak od Bradburyho. Realita bude ale zase úplně jiná, jak vždycky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.1.2020 15:56 Reaguje na Radim Polášek
Jak by jste v těch sklenících pěstoval obilniny, okopaniny, rýži, kukuřici... ve sklenících se pěstují především rajčata, papriky, okurky... tedy zelenina se A) vertikálním růstem B) s vysokou přidanou hodnotou (srovnejte si cenu tuny rajčat a pšenice). Napadány chorobami a škůdci jsou skleníkové kultury úplně stejně jako na poli, navíc se k tomu přidávají škůdci typičtí pro skleníkové kultury např. molice skleníková. Pěstují se tam plodiny s vysokou přidanou hodnotou... víte proč? Protože stavba a provozování takové kultury je velice nákladná (infrastruktura, technologie, svícení, topení...) a musí probíhat v podstatě neustále. Navíc, se stavbou skleníku zastavuje orná půda, což znamená další pokles průsaku vody do spodních vod. Navíc, především v zimních měsících (i přes přisvětlování) jsou senzorické parametry skleníkové produkce oproti polní kultuře naprosto nedostatečné. Což ostatně dovede zhodnotit každý, kdo není shnilý si doma přes léto pěstovat vlastní zeleninu
Odpovědět
J

Jan Omasta

16.1.2020 18:00
Já jsem četl, že je udusaná půda po polních a lesních strojích. Nevsakuje déšť a kvůli suchu se neochlazuje půda. Také umělé svyhy vysávají vodu. Řešení se snadné: zorat půdu jako dřív. až voda vsákne, začne ochlazovat odparem.

Video Klimatická chyba ukazuje podrobnosti
https://youtu.be/oFOqiVyOzUw
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.1.2020 10:24 Reaguje na Jan Omasta
Není to ani zdaleka tak snadné. Pan Valo (a také p. Kravčík a Jan Pokorný) bojují za správnou věc, ale vidí myslím jen část problému.
A manipulují, snad nechtěně. Hned na začátku filmu se opírají o nějaká tvrzení goddardova institutu, z nichž dělají podivné sylogické závěry.

PS. orba se běžně provádí. K tomu problému půd velmi doporučuju cyklus přednášek zde: https://www.youtube.com/playlist?list=PLUxMOjnzxd_oA1DA1QlWkBeSHsGHdu_t6

a případně speciálně k půdě i jiné přednášky od Jana Záhory
např. poměrně stručně zde https://www.youtube.com/watch?v=mlrX0AGpZWg
a zde https://slideslive.ch/38917277/vyhody-moderniho-organickeho-zemedelstvi-z-pohledu-pudniho-mikrobiologa
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist