Budoucnost přináší výzvy, na které se zemědělství nebude schopno adaptovat. Změnit se musí dnes
14.1.2020 01:00 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Půdní a vodní zdroje jsou dnes vytěžovány bezprecedentním tempem, což v kombinaci s klimatickými změnami klade zásadní překážky schopnosti lidstva uživit sebe samotné. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Dveře příležitostí, jak adresně čelit akutním hrozbám, se pro lidstvo až příliš rychle uzavírají. Půl miliardy lidí už dnes žije v místech měnících se na poušť a rychlost ztráty půdy deseti až stonásobně překonává její vznik a obnovu. Klimatické změny k těmto hrozbám ještě přidávají, s tím, jak se povodně, sucho, bouře a další typy extrémního počasí zasazují o ztenčování možností výživy lidstva. V současnosti zůstává 10 % světové populace podvyživeno a někteří z autorů studie varují, že jejich hlad povede k dalším přeshraničním migracím. Například Pete Smith z univerzity v Aberdeenu, jeden z autorů, trefně podotýká: „Lidé nezůstanou tam, kde mají zemřít. Zvednou se a migrují jinam.“ Kam?
Hovoří se o Evropě a Severní Americe, protože dnes ekonomicky silnější regiony mají potenciál případné výkyvy v zásobování potravinami vykrýt snáze, než regiony chudší. Úplně jednoznačné to ale není. Jak podotýká jedna z autorek, Cynthia Rosenzweigová, výzkumnice z Goddardova institutu NASA, velké riziko tkví v tom, že potenciální scénáře hladomoru mohou vzniknout na několika kontinentech současně. Poměrně černá zpráva ale nabízí i východiska s nadějí. Pokud tedy lidstvo začne jednat okamžitě. Jedním ze zásadních bodů, které je zapotřebí tváří v tvář hrozící krizi s výživou lidstva učinit, je zcela přehodnotit systém využití půdy a zemědělství po celém světě, stejně jako globálně proměnit spotřebitelské chování.
Řešení máme k dispozici. Jen je začít plnit
Ve zmíněných praktických návrzích se hovoří o zvýšení produktivity půdy, snížení plýtvání s potravinami nebo o proměně stravovacích návyků. „Některá z těchto opatření si žádají pozornost, další finanční podporu, jiné vhodné prostředí. Podstatné je, že všechny jsou dostupné už nyní,“ říká Pamela McElwee, další z autorů. „To všechno můžeme začít dělat hned.“ A přesně o to se také tato zpráva, za kterou stojí kolektiv IPCC, snaží. Skrze report odborníků má Organizaci spojených národů zprostředkovat materiál, dle kterého by měly začít jednotlivé vlády zemí začít konat. Jinak to dopadne špatně. V důsledku nárůstu teploty a zvýšených koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře například dojde ke snížení výnosu zemědělského hospodářství, sucho urychlí degradaci půdy.
Jak autoři podotýkají: „Schopnost přizpůsobit se takovým změnám přesahuje možnosti zemědělství.“ A proto je lepší se postarat o to, aby k nim vůbec nedošlo. Klimatické změny prý už dnes poškozují zemědělství a jejich projevy vedou od nižší úrody, přes katastrofální požáry, erozi, desertifikaci až po zvyšování hladiny oceánů. A pokud budou emise skleníkových plynů pokračovat v růstu, zrovna tak bude klesat i dostupnost potravin a růst jejich cena. Zemědělství je přitom podle autorů zprávy zrovna tak první obětí, jako viníkem. Některé činnosti, například vysoušení mokřadů pro zakládání plantáží palem olejných, uvolňuje do atmosféry ohromné množství uhlíku. Zúrodnění hektaru bažin je ekvivalentem spálení 20 000 litrů benzínu. Ročně je do atmosféry uvolněno 5 gigatun skleníkových plynů jen kvůli odlesnění půdy (jen pro srovnání – na fosilní průmysl připadá 37 gigatun). Efekt je pak podobný jízdě 600 milionů osobních automobilů. Co se s tím dá dělat?
Dělejme to jinak a lépe
Adresně zasáhnout a celo-systémově změnit přístup k půdě. Modifikovat to, jak přistupujeme k produkci potravin a jak je distribuujeme, změnit management péče o hospodářské systémy. Zajistit větší diverzifikaci pěstovaných plodin, odstranit omezení v obchodu a vývozu. A samozřejmě, neplýtvat. Protože čtvrtina vypěstovaných potravin dnes přijde vniveč.
Zpráva také příhodně zmiňuje, že se snaha o zajištění zásobování světa potravinami a snižování uhlíkových emisí může snadno dostat do vzájemného konfliktu. Například biopaliva a další plodiny pěstované za účelem energetického zhodnocení mohou vést k dalšímu odlesnění, vzniku nových pouští a degradaci půdy. To samé pak platí i pro horečně vysazované velké objemy stromů, které mohou vytlačit hospodářské plodiny a zvířata na neúživnou půdu. Pokud se přidržíme modelu „vysazovat tolik stromů, kolik je jen možné“, můžeme ročně dostat z atmosféry okolo 9 gigatun uhlíku. Ale také tímto přístupem zvýšíme cenu potravin do roku 2050 o 80 %. „Nemůžeme prostě jen sadit stromy, abychom se dostali z problémů, ve kterých teď jsme,“ říká McElwee. I tak je podstatné, že změny, které prý učiníme nyní, nám pomohou vyvarovat se nevratných ztrát v budoucnu.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Zemědělský výbor podpořil rozpočet ministerstva zemědělství s výdaji téměř 59 miliard korun
Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
V zemědělství chybí až 5000 lidí, polovina absolventů SŠ končí v jiných oborech
Další články autora |
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný ptákOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (87)
RV
Richard Vacek
14.1.2020 09:14Skoro se zdá, že se snaha o řízení všeho z jednoho centra (tak zdiskreditovaná z budování komunismu) vrací. Co je to za lidi, kteří přicházejí s nápady jako
"zcela přehodnotit systém využití půdy a zemědělství po celém světě"
"globálně proměnit spotřebitelské chování"
Kde je důvěra v otevřenou společnost, svobodu lidí, kteří si i v oblasti podnikání volí svou cestu. A kde úspěšné řešení je následně přejímáno ostatními.
Odpovědět
"zcela přehodnotit systém využití půdy a zemědělství po celém světě"
"globálně proměnit spotřebitelské chování"
Kde je důvěra v otevřenou společnost, svobodu lidí, kteří si i v oblasti podnikání volí svou cestu. A kde úspěšné řešení je následně přejímáno ostatními.
Karel Zvářal
14.1.2020 10:16 Reaguje na Richard VacekDobrý článek! Spíše se ptejme, co je to za slepce, kteří potřebnou změnu v přístupu k půdě nevidí a nepociťují. Zřejmě si vystačí s heslem Drancuji, drancuješ, drancujeme (a nikdy jinak!-(
Člověk je pán tvorstva, a jako takový nemá přirozeného predátora. Respektive má, ale jejch početnost drží na minimálních stavech. Jestliže nebude schopen čelit (zatím tomu prdelí) vlastní zhoubné gradaci a nezmění přístup k využívání krajiny, nečeká lidskou populaci zářná budoucnost, nýbrž boj o holý život. Což se již projevuje způsobem, který se tuzemcům ani trochu nezamlouvá... (Ani kusa!)
Odpovědět
Člověk je pán tvorstva, a jako takový nemá přirozeného predátora. Respektive má, ale jejch početnost drží na minimálních stavech. Jestliže nebude schopen čelit (zatím tomu prdelí) vlastní zhoubné gradaci a nezmění přístup k využívání krajiny, nečeká lidskou populaci zářná budoucnost, nýbrž boj o holý život. Což se již projevuje způsobem, který se tuzemcům ani trochu nezamlouvá... (Ani kusa!)
RV
Richard Vacek
14.1.2020 10:26 Reaguje na Karel ZvářalLidstvo má zkušenost jak s (relativní) svobodou, tak s centrálním řízením společnosti. Zatím se snad vždy ukázalo, že centrální řízení je nevýkonné, že společnost zaostává a chudne. Tak proč by právě teď něco takového mělo vést k dobrým výsledkům?
Lidí, kteří si kdysi mysleli, že centrální řízení je lepší, bylo dost. Zrealizovali to, fungovalo to špatně.
Odpovědět
Lidí, kteří si kdysi mysleli, že centrální řízení je lepší, bylo dost. Zrealizovali to, fungovalo to špatně.
Karel Zvářal
14.1.2020 10:33 Reaguje na Richard VacekNač potom máme všechny ty výzkumáky, inženýry, doktory všemožných věd? Aby přihlíželi zkáze, nebo hledali nápravu? Nejedná se o "centrální řízení", nýbrž odborný dozor, aby se klimatická změna (vysoušení krajiny) neprojevovala tak rychlým a ničivým způsobem. Ve většině zemí se vydali ekologičtější cestou, jen zaťatí diktátoři si to budou dělat po svém...
Odpovědět
ig
14.1.2020 16:02 Reaguje na Karel Zvářal
Že by na to, aby vymýšleli nové věci? V USA vymysleli (viz jiný dnešní článek na ekolistu) levnější a ekologičtější (eko=eko) břidličný plyn a samy elektrárenské společnosti začaly ustupovat od uhlí, protože je to takhle lepší. Totéž se samozřejmě týká všech oborů - vymyslete to líp a lidi na to sami přejdou. A výzkumné firmy vymýšlejí, akorát ekologové jim to blokují (GMO...).
Odpovědět
Karel Zvářal
14.1.2020 17:24 Reaguje naPovažuji se za ekologa a pro GMO jsem všemi deseti. Je to menší zlo, než věčné pojezdy s toxickými postřiky.
Odpovědět
ig
JC
Juan Convidado
20.1.2020 07:47 Reaguje naPřestaňte šířít bludy o levné a ekologické těžbě z břidlic a raději se informujte:
https://www.wsj.com/articles/frackings-secret-problemoil-wells-arent-producing-as-much-as-forecast-11546450162
https://www.wsj.com/articles/as-shale-wells-age-gap-between-forecasts-and-performance-grows-11577631601?mod=pls_whats_news_us_business_f
https://www.desmogblog.com/2019/12/17/us-fracking-shale-wood-mackenzie-child-wells
Odpovědět
https://www.wsj.com/articles/frackings-secret-problemoil-wells-arent-producing-as-much-as-forecast-11546450162
https://www.wsj.com/articles/as-shale-wells-age-gap-between-forecasts-and-performance-grows-11577631601?mod=pls_whats_news_us_business_f
https://www.desmogblog.com/2019/12/17/us-fracking-shale-wood-mackenzie-child-wells
PD
Petr Dvořák
14.1.2020 21:22 Reaguje na Richard VacekOny by na to asi stačily docela transparentní nástroje, jako je uhlíková daň nebo daň z devastace půdního fondu, obecně vzato zakalkulování externalit. Např. namísto daně z příjmu zaměstnanců, jak u nás prosazuje např. p. Svoboda.
Ignorovat externality šlo, dokud byla na Zemi desetina lidí a jakákoliv prasárna se "nějak vsákla".
Odpovědět
Ignorovat externality šlo, dokud byla na Zemi desetina lidí a jakákoliv prasárna se "nějak vsákla".
Jakub Graňák
14.1.2020 13:40 Reaguje na Richard VacekÚspěšná řešení jsou známa po dekády, ti kdo problematice opravdu rozumí bijí na poplach po desítky let. Moji učitelé půdoznalství o tom hovořili už před 20 lety, první práce na téma rozkladu půdního fondu, kterou jsem četl pochází z roku 1986, už tehdy byl stanoven průměrný deficit organické složky půdy ve výši 160 t/ha. Je to stejné jako v lesnictví, tam ti prozíraví varovali před současností už někdy v 70tých letech. Přesto se nedělalo vůbec nic, a nedělá se ani dnes.
1. Problém je v tom, že podmínky stanovují ti, kteří ze současného neudržitelného statu quo nejvíce profitují (viz. Babiš, Toman...)
2. Problém je v tom, jak neskutečně rozežraná současná společnost je. Podívejte se po ulicích, kolik nechutně obézních lidí dnes chodí po světě.
3. Problém je v tom jak laciné potraviny dnes jsou, což vede k nehoráznému plýtvání. Jsem pro zdražení potravin minimálně o 100%, a aby veškerý takto vzniklý příjem šel zpátky k prvoproducentům.
4. Problém je v tom jakou váhu dnes lidé přikládají mimoprodukčním funkcím zemědělství a kolik ze svého blahobytu jsou ochotni obětovat ve prospěch udržitelného hospodaření, které bude reflektovat mimoprodukční funkce zemědělství minimálně stejně jako produkci potravin (a samozřejmě to i finančně ocenění)
Lidé, kteří si v oblasti podnikání volí svou vlastní cestu nás dovedli sem. Hamižnost a snaha vytřískat ze všeho co se dá bez ohledu na kvalitu a na okolí - to je motto současnosti. Nikdy v minulosti nebyla svoboda lidí tak velká jako dnes, a spolu s ní i bezohlednost, sobectví a "ponáspotopismus".
Ptejte se sám sebe, jestli jste ochoten obětovat dovolenou na Mauriciu, nebo na Bali na to, aby jste jedl šetrně vyprodukované potraviny. Případně, pokud jste venkovan, věnovat čas a energii samozásobitelství
Odpovědět
1. Problém je v tom, že podmínky stanovují ti, kteří ze současného neudržitelného statu quo nejvíce profitují (viz. Babiš, Toman...)
2. Problém je v tom, jak neskutečně rozežraná současná společnost je. Podívejte se po ulicích, kolik nechutně obézních lidí dnes chodí po světě.
3. Problém je v tom jak laciné potraviny dnes jsou, což vede k nehoráznému plýtvání. Jsem pro zdražení potravin minimálně o 100%, a aby veškerý takto vzniklý příjem šel zpátky k prvoproducentům.
4. Problém je v tom jakou váhu dnes lidé přikládají mimoprodukčním funkcím zemědělství a kolik ze svého blahobytu jsou ochotni obětovat ve prospěch udržitelného hospodaření, které bude reflektovat mimoprodukční funkce zemědělství minimálně stejně jako produkci potravin (a samozřejmě to i finančně ocenění)
Lidé, kteří si v oblasti podnikání volí svou vlastní cestu nás dovedli sem. Hamižnost a snaha vytřískat ze všeho co se dá bez ohledu na kvalitu a na okolí - to je motto současnosti. Nikdy v minulosti nebyla svoboda lidí tak velká jako dnes, a spolu s ní i bezohlednost, sobectví a "ponáspotopismus".
Ptejte se sám sebe, jestli jste ochoten obětovat dovolenou na Mauriciu, nebo na Bali na to, aby jste jedl šetrně vyprodukované potraviny. Případně, pokud jste venkovan, věnovat čas a energii samozásobitelství
Karel Zvářal
14.1.2020 13:51 Reaguje na Jakub GraňákMoc hezky napsáno, škoda, že jen v diskusi, byl by to špicové článek! Ano, maxziskismus, ponáspotopismus, to jsou hlavní trendy současné ideologie. Proto ti pravdoláskaři tolik vadí...
Odpovědět
Jakub Graňák
14.1.2020 18:42 Reaguje na Karel ZvářalDěkuji, byl bych rád, kdyby se nad tím někteří zdejší diskutéři alespoň pokusili zamyslet, i když si nedělám iluze.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
14.1.2020 14:57 Reaguje na Jakub Graňák"Jsem pro zdražení potravin minimálně o 100%, a aby veškerý takto vzniklý příjem šel zpátky k prvoproducentům." .... skvělý nápad! Zejména jeho veřejná prezentace v některých chudších regionech by i v ČR vyvolala velké nadšení ... a troufám si říci, že značný zájem diváků ... jak by to s jejím hlasatelem dopadlo:-).
Tady zase někdo má vyloženě reálné povědomí o struktuře a výši nákladů, a samozřejmě příjmů, běžné rodiny.
Odpovědět
Tady zase někdo má vyloženě reálné povědomí o struktuře a výši nákladů, a samozřejmě příjmů, běžné rodiny.
Jakub Graňák
14.1.2020 16:00 Reaguje na Svatá ProstotoŽiju na venkově v Moravskoslezském kraji, nikdy jsem se nedostal na průměrnou mzdu a vychovávám 2 děti, co mi tu chcete vykládat o výši nákladů a příjmů běžné rodiny? Svatá prostoto, přesně váš názor reprezentuje tu rozežranost
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
15.1.2020 14:06 Reaguje na Jakub GraňákHm ... super, tak si něco zjistěte o nákladech na bydlení v Praze, vy rozežranosti. A pak můžete začít počítat. Třeba vám ledacos dojde.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.1.2020 16:26 Reaguje na Svatá ProstotoJo Praha? Tak to mluví za sebe. Nejsem hamižný, tudíž se neseru do velkoměsta, tudíž nemám plat pražáka(to je mi ale úplně jedno), tudíž vystačím s podstatně nižším platem. Za vysoké ceny bydlení v Praze si můžou především pražáci sami tím svým pragocentrismem - zainvestujte do periferie a lidi nebudou mít potřebu se tlačit do Prahy.
Na rozdíl od vás, mě to došlo už dávno.
Když nad tím tak přemýšlím, nemlel jste něco o chudých regionech? To jako ten Prágl je tím chudým regionem?
Odpovědět
Na rozdíl od vás, mě to došlo už dávno.
Když nad tím tak přemýšlím, nemlel jste něco o chudých regionech? To jako ten Prágl je tím chudým regionem?
Pa
PavelA
14.1.2020 15:36 Reaguje na Jakub GraňákTo co popisujete je kapitalismus v praxi,resp.ten klon,kterému kapitalismus říkáme.
Takže,když se řekne "A",mělo by se říct i "B" !
Jinými slovy,bez změny společenského uspořádání to nepůjde!
Odpovědět
Takže,když se řekne "A",mělo by se říct i "B" !
Jinými slovy,bez změny společenského uspořádání to nepůjde!
ig
14.1.2020 16:05 Reaguje na PavelA
A to je právě to ono. Jediná známá alternativa ke kapitalismu (ekonomice slabých regulací) je ekonomika silných regulací (socialismus, centrální plánování) a ta zatím VŽDYCKY selhala :-) Tak jak to společenské uspořádání chcete měnit?
Odpovědět
Jakub Graňák
14.1.2020 18:37 Reaguje naPřed časem jsem četl článek o přístupu, který byl uplatněn v jednom státě amerického středozápadu sužovaného půdní erozí (mám dojem že to byl Arkansas?). Přišli s metodou cukru a biče. Informovali všechny zemědělce, o tom že budou výrazně finančně podporovat ty kdo přejdou na citlivější způsob hospodaření. Poskytli prostředky pro restrukturalizaci, zvýšení vzdělanosti v problematice a investice do šetrnějších postupů. Dali zemědělcům pár let času a pak začali kontrolovat. Ten, kdo měl i poté problém s erozí dostal flastr, až se z toho podělal. Problém s erozí ohrožující základní výrobní kapacity byl během dekády vyřešen. Kdyby takto radikálně nezasáhli, do pár dekád by byli na poušti. Co je potom lepší?
Odpovědět
ig
14.1.2020 18:48 Reaguje na Jakub Graňák
Nemám problém s řešením jednotlivých problémů, která si vyžádají dočasná opatření. Mám problém s všeobecným převzetím kontroly nad ekonomikou a společností :-)
Odpovědět
JC
Juan Convidado
15.1.2020 10:39 Reaguje naDalší známé alternativy ke kapitalizmu jsou feudalismus a korporátní fašismus
Odpovědět
ig
15.1.2020 21:42 Reaguje na Juan Convidado
Korporátní fašismus je jen odrůda socialismu. Ale feudalismus má svůj půvab :D Třeba kdybych tím feudálem byl já :D
Odpovědět
Jakub Graňák
14.1.2020 18:48 Reaguje na PavelANení potřeba měnit společenské uspořádání. Stačí s přihlédnutím k současným trendům (sucho, oteplování) přehodnotit priority.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.1.2020 10:22 Reaguje na Jakub GraňákJenže ty "přehodnocené priority", navíc nastavené do nefunkční podoby, musíte lidem vnutit násilím (a reálnou hrozbou fyzické likvidace s četnými příklady, že to myslíte vážně), jak bolševici socialismus.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.1.2020 14:34 Reaguje na Jan ŠimůnekLidé na venkově to zhusta chápou už nyní, měšťané na to příjdou za pár let, až bude stát kilo rajčat 300 Kč
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.1.2020 09:26 Reaguje na Jakub GraňákTohle v zemi chalupářů a zahrádkářů bude docela problém, protože se lidé vrátí k pěstování těchto plodin, jako je pěstovali za socíku a pro rajčata za 300 nebude odbyt.
A když se podíváte na čtvrtě "milionářského baroka", tak jsou tam kolem baráků trávníky a květinové záhony, které se dají přeměnit na užitkové plochy z roku na rok.
Odpovědět
A když se podíváte na čtvrtě "milionářského baroka", tak jsou tam kolem baráků trávníky a květinové záhony, které se dají přeměnit na užitkové plochy z roku na rok.
Jakub Graňák
21.1.2020 10:50 Reaguje na Jan ŠimůnekA to, co zmiňujete, je právě to přehodnocení hodnot, o kterém mluvím.
Jinak co se týče toho "baroka" tak ti budou mít problém, poněvadž ty zahrady jsou ve velké většině postaveny na navážce jílovice potažené tenoučkou vtstvičkou ornice, nebo substrátu.
Odpovědět
Jinak co se týče toho "baroka" tak ti budou mít problém, poněvadž ty zahrady jsou ve velké většině postaveny na navážce jílovice potažené tenoučkou vtstvičkou ornice, nebo substrátu.
RV
Richard Vacek
14.1.2020 16:12 Reaguje na Jakub GraňákDotace do českého zemědělství jsou ve výši 4 000,-Kč na občana a rok. Přesto není schopno vyprodukovat potraviny levněji. A proč? Protože nejsme zaostalá, zemědělská země, ale země průmyslová, který vydělává na průmyslu a na službách a zemědělství je u nás moc nákladné. Když přestaneme ztrátové zemědělství dotovat, samo se ukáže, kde jsme konkurenceschopní. A kde nejsme, zpracovatelé produkty nakoupí na globálním trhu za globální ceny. Ovoce a zeleninu máte už dnes převážně z ciziny.
V bohaté, bezpečné zemi s dostatečnou infrastrukturou a zajímavou krajinou je škoda prodělávat na pěstování brambor, když můžeme vydělávat třeba na turismu a ještě tím pomoci krajině. V dnešním světě mají lidé stále víc volného času a hledají místa, kde mohou v klidu prožít dovolenou.
Odpovědět
V bohaté, bezpečné zemi s dostatečnou infrastrukturou a zajímavou krajinou je škoda prodělávat na pěstování brambor, když můžeme vydělávat třeba na turismu a ještě tím pomoci krajině. V dnešním světě mají lidé stále víc volného času a hledají místa, kde mohou v klidu prožít dovolenou.
Jakub Graňák
14.1.2020 18:18 Reaguje na Richard VacekDotace do zemědělství jsou cca 35 mld ročně, a jdou z velké většiny z EU, tedy ta suma 4000,- zdaleka nesedí.
Čím budou potraviny levnější, tím víc se jimi bude plýtvat. Vysvětlete mi proč (dle vaší logiky) země ještě industriálnější než je ta naše, např. Německo, dotují zemědělství ještě výrazněji. To je právě kámen úrazu, to zemědělství, pokud je provozováno odpvědně, přináší benefity které nedokážeme docenit, dokud o ně nepříjdeme(viz. např. vliv obsahu humusu v půdě na množství zadržené vody v krajině a malý vodní cyklus)... na všechno ostatní je tady mastercard:)
Ovoce a zeleninu z ciziny nekupuju, provozuju samozásobitelství - vřele doporučuju, člověk si zasportuje na čerstvém vzduchu a navíc ví co konzumuje.
Tu zajímavou krajinu nám tu zanechaly generace poctivých rolníků( před komárem byla ještě malebnější), kteří mysleli na to, aby jejich potomci převzali půdu (základní výrobní prostředek) ještě lepší a úrodnější, než ji převzali oni sami. Zpřetrhání tohoto řetězce považuji za největší zločin komunismu. Současná praxe naopak, tu zajímavou krajinu postupně devastuje a ochuzuje (samozřejmě to neplatí pro všechny zemědělce).
Potravinová soběstačnost je jedním ze základních předpokladů pro zachování bezpečnosti, obzvláště v turbulentních obdobích, která budou brzy následovat.
Právě proto, že jsme bohatá země bychom si měli daleko více vážit krajiny a více finančně podporovat ty, kdo ji udržují tak, jak to např. dělají v Rakousku
Odpovědět
Čím budou potraviny levnější, tím víc se jimi bude plýtvat. Vysvětlete mi proč (dle vaší logiky) země ještě industriálnější než je ta naše, např. Německo, dotují zemědělství ještě výrazněji. To je právě kámen úrazu, to zemědělství, pokud je provozováno odpvědně, přináší benefity které nedokážeme docenit, dokud o ně nepříjdeme(viz. např. vliv obsahu humusu v půdě na množství zadržené vody v krajině a malý vodní cyklus)... na všechno ostatní je tady mastercard:)
Ovoce a zeleninu z ciziny nekupuju, provozuju samozásobitelství - vřele doporučuju, člověk si zasportuje na čerstvém vzduchu a navíc ví co konzumuje.
Tu zajímavou krajinu nám tu zanechaly generace poctivých rolníků( před komárem byla ještě malebnější), kteří mysleli na to, aby jejich potomci převzali půdu (základní výrobní prostředek) ještě lepší a úrodnější, než ji převzali oni sami. Zpřetrhání tohoto řetězce považuji za největší zločin komunismu. Současná praxe naopak, tu zajímavou krajinu postupně devastuje a ochuzuje (samozřejmě to neplatí pro všechny zemědělce).
Potravinová soběstačnost je jedním ze základních předpokladů pro zachování bezpečnosti, obzvláště v turbulentních obdobích, která budou brzy následovat.
Právě proto, že jsme bohatá země bychom si měli daleko více vážit krajiny a více finančně podporovat ty, kdo ji udržují tak, jak to např. dělají v Rakousku
JŠ
Jan Šimůnek
19.1.2020 10:23 Reaguje na Jakub GraňákA ona snad EU produkuje nějaké peníze? EU jen rozdává část toho, co nám ukradla. Většinou na naprosté a škodlivé nesmysly.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.1.2020 14:23 Reaguje na Jan ŠimůnekDruhá největší ekonomika na světě, ať se vám to líbí, nebo ne
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.1.2020 09:27 Reaguje na Jakub GraňákDnes už jde dolů a brzy bude zaostávat i za Brazílií a Indií.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.1.2020 19:16 Reaguje na Richard VacekPane Vacku, tvrdošíjně zastáváte nesmyslný názor o našem nákladném zemědělství. Myslíte si snad, že jinde je zemědělství samo o sobě ziskové? Všude ve vyspělých zemích se zemědělství dotuje, a ujišťuji vás, že mnohem víc, než u nás. Tak už to prosím pochopte.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
15.1.2020 12:02 Reaguje na pavel peregrinTakový Nový Zéland - významný zemědělský exportér - v r.1984 omezil veškeré zemědělské dotace, které tvořily 30 % hodnoty produkce. Je členem skupiny zemí, které proti netržním praktikám v zemědělství bojují.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
Odpovědět
https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
Jakub Graňák
15.1.2020 16:04 Reaguje na Richard VacekJestli to nebude spíš tím, že Nový zéland má za rohem 3 mld. hladových krků ochotných platit?
Odpovědět
JG
Jiří Guth
14.1.2020 10:14Je trochu matoucí, že to připomínáte teď. Většina odborné (a snad i někdo ze široké) veřejnosti o tom četla, psala a přemýšlela už vloni v létě, kdy ta zpráva byla zveřejněna.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.1.2020 10:16 Reaguje na Jiří GuthJak vidíte, je třeba to připomínat pořád.
Odpovědět
KP
Karel Padevet
14.1.2020 15:05Takže globální ekologistická diktatura... Pol Pot "hadr". Proč se proboha pořád někdo chce cpát lidem do života?
Odpovědět
14.1.2020 15:08 Reaguje na Karel Padevet
Když ono je to tak návykové trousit dobro kudy dobroser chodí.
Odpovědět
ig
PH
Pavel Hanzl
14.1.2020 16:44 Reaguje na Karel PadevetNechce. Ale klimatická tragédie je tu a zkuste vymyslet nějaké jiné řešení.
Odpovědět
ig
14.1.2020 16:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Chce. Právě proto se tolik neomarxistů pokouší zneužít změny klimatu a/nebo vyšší obsah CO2 ke svým destruktivním cílům.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.1.2020 17:15 Reaguje na:-)) Prvopočátek IPCC lze přičíst Winstonu Ch., který se rozhodl skoncovat s londýnským smogem, protože ho také musel dýchat jedouc z místa A do č. 10. Daleko více jím trpěli ale poslíčci, metaři, popeláři, kameloti..., prostě všichni, kdo se tím brodili celý den. Takže jádro a konec uhlí přinesl slávu až Fe Lady, ale základ položil starý bručoun. A to jistě nebyli neomarxisti:-)
Igošku, třídní boj z toho děláte vy, normální, tj. nezaujatý člověk ví, že pije stejnou vodu z trubek a dýchá stejný vzduch jako opovrhovaný plebs.
Odpovědět
Igošku, třídní boj z toho děláte vy, normální, tj. nezaujatý člověk ví, že pije stejnou vodu z trubek a dýchá stejný vzduch jako opovrhovaný plebs.
ig
14.1.2020 17:31 Reaguje na Karel Zvářal
Já z toho nedělám třídní boj, já se jenom třídního boje bojím :-) Samotným třídním třenicím nelze zabránit, pořád jsou lidé, kteří mají málo tříd a staví se proti těm, kteří jich mají více, ale jejich diktatury (sic) jsem si už užil :-)
Odpovědět
14.1.2020 17:44 Reaguje na
Akorát malujete na stěnu, aby řeč nestála. Planetu máme společnou, vzduch, vodu, půdu, všechno. Já se potřebných změn nebojím, naopak, po nich volám. Jako nekuřák, abstinent se necítím nijak krácený na požitcích, jen bych rád všechna "nutná" svinstva když ne vymétl, tak aspoň umenšil.
Odpovědět
PH
ig
14.1.2020 22:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Netorpédovat ekonomiku, aby ji byla dána možnost vyvinout technické řešení problému :-) Jakékoliv jiné řešení již není možné (pokud připustíme, že problém není smyšlený). Omlouvám se za cirkulární odkaz, ale přímo tady je odkaz na řešení tohoto typu (byť jiného problému): https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/uhelne-elektrarny-v-usa-pres-slib-podpory-od-trumpa-rychle-konci
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.1.2020 08:27 Reaguje naBohužel, není čas a nevím o žádném "torpédování ekonomiky", naopak tlak na OZE a jiné čisté technologii ekonomiku silně motivují (to je vidět v Německu). Za války se taky nejrychleji rozvíjí věda a technika a my ve válce prakticky už jsme.
Jenom odstavování JE v Německu nechápu, je to bezemisní zdroj a bude asi scházet. Mohli to nechat na dobu, až budou bez uhlí a ropy. Ovšem stavět novou JE, jak mudrují u nás, je nesmysl.
Odpovědět
Jenom odstavování JE v Německu nechápu, je to bezemisní zdroj a bude asi scházet. Mohli to nechat na dobu, až budou bez uhlí a ropy. Ovšem stavět novou JE, jak mudrují u nás, je nesmysl.
JC
Juan Convidado
19.1.2020 07:52 Reaguje naA které cíle to jsou vy chytráku? No jasně, neomarxisti, globalisti, ilumináti, zednáři, new world order. Zkrátka židi, že ano? Vy konspirátore a antisemito!
Odpovědět
Jakub Graňák
14.1.2020 19:40 Reaguje na Karel PadevetKdepak se ukrývají ty bambusové skříně plné lidských lebek? Dejte odkaz
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
15.1.2020 06:02 Reaguje na Jakub GraňákPyramidy z lidských lebek jsou dodnes v džunglích a vodí se k nim turisté. Ekologie je prostě sduperzločinná ideologie, kterou je třeba potlačit všemi prostředky, nebo dopadneme jak v té Kambodži.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.1.2020 09:30 Reaguje na Jan ŠimůnekVy fakt nevíte, co se kolem vás děje? Vy nevíte, že hoří Brazílie, Sibiř a nejvíce Austrálie? Vy jste nebyl dlouhý léta u nás v lese? Samozřejmě se neptám, jestli sledujete vývoj klimatu ve vědecko - populárním provedení i v celé společnosti.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.1.2020 11:10 Reaguje na Pavel HanzlProblém je, že se jedná, až na naprosté výjimky, o lži a bláboly zelených aktivistů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2020 15:55 Reaguje na Jan ŠimůnekDoporučuji sednout na horské kolo a projet co nejvíce lesů Vysočiny. A stále si mumlat:"lži a bláboly zelených aktivistů". To vás může trochu postavit nohama na zem.
Odpovědět
JŠ
PH
Pavel Hanzl
15.1.2020 09:33 Reaguje na Jan ŠimůnekGuru těchto názorů, pan Václav Klaus, už v roce 2017 prohlásil:"je už zbytečné vést diskusi o klimatu. Prohráli jsme".
Odpovědět
Pr
Petr-rtep-Petr
20.1.2020 11:40 Reaguje na Jan ŠimůnekZločinný režim v Kambodži za vedení Pol Pota a pyramidy z lebek jeho obětí nemají absolutně nic společného s žádnou formou ekologie! Opět pouze strašíte a vyhrožujete údajnou snahou ekologů o rozvrat společnosti a nastolení nějakého obludného vraždícího režimu. Svými zavádějícími komentáři jenom znevažujete skutečné oběti zrůdných režimů.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.1.2020 16:42V článku zase není to nejdůležitější a skutečný klíč k řešení tohoto problému. A to je rostoucí světová populace, především v hladových zemích.
Odpovědět
Pr
Petr-rtep-Petr
20.1.2020 12:27 Reaguje na Pavel HanzlTo je pouze jedna strana problému a nikoli ta závažnější. Horším problémem je nehospodárnost, plýtvání, neudržitelnost a přebujelý konzum a "rozežranost" ve všech spotřebitelských odvětvích. Což už tu také zaznělo a je to nepopiratelný fakt.
Lidí by na planetě mohlo být třeba jen deset procent z nynějšího množství, ale pokud by jejich životní styl a spotřeba spojená s ničením životního prostoru byla neudržitelná, tak by ani tento počet nic nevyřešil. Maximálně prodloužil dobu než přijde bod zlomu.
Odpovědět
Lidí by na planetě mohlo být třeba jen deset procent z nynějšího množství, ale pokud by jejich životní styl a spotřeba spojená s ničením životního prostoru byla neudržitelná, tak by ani tento počet nic nevyřešil. Maximálně prodloužil dobu než přijde bod zlomu.
pp
pavel peregrin
14.1.2020 19:13Nicneříkající bláboly, jako obvykle. Pouze řeči,ale jak to udělat, nikdo neví a upřímně řečeno, ani to není možné, protože jak si i vědci dokonce ráčili povšimnout, jedna věc zhusta vylučuje druhou a mnohé jdou proti sobě. Nejvíce prospějí tím, když se do běhu věcí nebudou montovat, ono si to najde cestu samo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
15.1.2020 09:18 Reaguje na pavel peregrinJistě. Najde. Skleníkové plyny (především CO2) na Venuši vytvořily atmosféru, kde je 400 - 500°C a samozřejmě žádný život a to tam ani nemají metan. Slunce tam má výkon asi 2x větší než na zemi, ale i těch 200°C by nebyl pro nás žádný komfort.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.1.2020 11:13 Reaguje na Pavel HanzlOpět neumíte počítat. Musel byste to vztáhnout ne k nula stupňů Celsia, ale k nule Kelvinů.
Takže na Venuši teplota přibližně 700 Kelvinů, polovička z toho je 350, což ani není bod varu vody.
Odpovědět
Takže na Venuši teplota přibližně 700 Kelvinů, polovička z toho je 350, což ani není bod varu vody.
PH
Pavel Hanzl
19.1.2020 15:52 Reaguje na Jan ŠimůnekTo zase píšete blbosti, i těch 77°C na Zemi by zničilo veškerý normální život. Ale tenhle výpočet je zcela nesmyslný, lienární postup tam neexistuje a u nás zvýšení teploty o 5°C znamená totální rozvrat ekosystémů i lidské civilizace.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
20.1.2020 09:29 Reaguje na Pavel HanzlAle nebylo by tu 200, takže kecáte vy. Dokonce by ani nevařila voda v moři.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.1.2020 12:55 Reaguje na Pavel HanzlPoložte si vůči všem výše jmenovaným věcem Milankovičovy cykly a řekněte upřímně, zda se odvážíte tvrdit, co z toho má pro vývoj na Zemi větší váhu.
Odpovědět
JC
Juan Convidado
14.1.2020 22:36Neustále odvracíme pozornost od neřešitelného problému, kterým je populační exploze a z toho vyplývající potřeba nasytit téměř 8 miliard lidí.Tato rostoucí světová populace vede k rostoucímu drancování přírodních zdrojů všeho druhu. V omezeném prostoru planety však nemůžete chtít trvale expandující systém!
Největším nedostatkem lidské rasy je naše neschopnost pochopit exponenciální funkce. Žijeme v hospodářském a sociálním systému, který je odsouzen k zániku a nic se proti tomu nedá dělat. Jsme uvězněni na Titaniku, který se potápí.
Termodynamika má tři železná pravidla:
-tuhle hru nemůžeš vyhrát
-nemůžeš dosáhnout nerozhodného výsledku
-tuto hru nemůžeš opustit
Komu ještě nedošlo kam tahle cesta spěje a potřebuje pošťouchnout aby lépe využil čas života který mu zbývá, ať se informuje mimo mainstream:
Norman Paget - The End of More
Joseph Tainter - The Collapse of Complex Societies
Gail Tverberg – Our Finite World
Chris Martenson – Peak Prosperity
Jerry Mander – Conversation Earth
Ugo Bardi – Cassandra´s Legassy
Energy matters – euanmearns.com
Megacancer.com
Limits to growth.de
Odpovědět
Největším nedostatkem lidské rasy je naše neschopnost pochopit exponenciální funkce. Žijeme v hospodářském a sociálním systému, který je odsouzen k zániku a nic se proti tomu nedá dělat. Jsme uvězněni na Titaniku, který se potápí.
Termodynamika má tři železná pravidla:
-tuhle hru nemůžeš vyhrát
-nemůžeš dosáhnout nerozhodného výsledku
-tuto hru nemůžeš opustit
Komu ještě nedošlo kam tahle cesta spěje a potřebuje pošťouchnout aby lépe využil čas života který mu zbývá, ať se informuje mimo mainstream:
Norman Paget - The End of More
Joseph Tainter - The Collapse of Complex Societies
Gail Tverberg – Our Finite World
Chris Martenson – Peak Prosperity
Jerry Mander – Conversation Earth
Ugo Bardi – Cassandra´s Legassy
Energy matters – euanmearns.com
Megacancer.com
Limits to growth.de
ig
JC
Juan Convidado
19.1.2020 07:28 Reaguje nakromě posměšků nic lepšího nedokážeš? Měl by sis prohloubit znalosti angličtiny a němčiny, abys zmoudřel.
Kniha renomovaného a mnohokrát v odborném světě citovaného vědce Josepha Taintera vyšla i v češtině pod názvem Kolapsy složitých společností. Tu by si měl každý povinně přečíst, než vůbec začne diskutovat.
I další osoby a blogy, které uvádím, jsou seriozní prameny z oblasti limitu růstu a žádní kolapsniki či katastrofinski.
Odpovědět
Kniha renomovaného a mnohokrát v odborném světě citovaného vědce Josepha Taintera vyšla i v češtině pod názvem Kolapsy složitých společností. Tu by si měl každý povinně přečíst, než vůbec začne diskutovat.
I další osoby a blogy, které uvádím, jsou seriozní prameny z oblasti limitu růstu a žádní kolapsniki či katastrofinski.
PH
Pavel Hanzl
15.1.2020 09:14 Reaguje na Juan ConvidadoJe to silně pesimistické, ale logika vývoje k tomu vede. Ale pořád je více možností, o kterých nevíme, může přiletět černá labuť. Zeměkoule není jen termodynamický objekt.
Ale zásadní problém je skutečně přemnožení obyvatel.
Veškerou pomoc těmto zemím bych podmínil jedinou podmínkou: omezíte porodnost.
Ať si to udělají jak chtějí, dle svých kulturních a civilizačních zvyklostí. Čína nasadila zákon o jednom dítěti, jde to řešit vzděláváním ženských a dostupnou antikoncepcí, v drsnějším případě třeba sterilizací po druhém (třetím) dítěti. Ať si to řeší, jak chtějí. Ale živit každých 6 let další miliardu lidí prostě NEJDE.
To by nastaly skutečně kruté časy pro všechny.
Odpovědět
Ale zásadní problém je skutečně přemnožení obyvatel.
Veškerou pomoc těmto zemím bych podmínil jedinou podmínkou: omezíte porodnost.
Ať si to udělají jak chtějí, dle svých kulturních a civilizačních zvyklostí. Čína nasadila zákon o jednom dítěti, jde to řešit vzděláváním ženských a dostupnou antikoncepcí, v drsnějším případě třeba sterilizací po druhém (třetím) dítěti. Ať si to řeší, jak chtějí. Ale živit každých 6 let další miliardu lidí prostě NEJDE.
To by nastaly skutečně kruté časy pro všechny.
RP
Radim Polášek
15.1.2020 09:20Já myslím, že kolem půdy to jsou zbytečné bláboly. Výroba potravin na půdě ve venkovních prostorech už dosáhuje svého limitu a nijak zvlášť moc se dál intenzifikovat nedá, zvláště pokud ty potraviny mají být přístupné i vrstvám obyvatelstva s průměrnými a podprůměrnými příjmy.
Podle mne se během pár desítek let prosadí produkce potravin ve vnitřních uzavřených prostorách, ve formě všelijakých hydroponických a akvakulturních provozů. Všechny potřebné technické komponenty pro tyto výroby jsou dnes už objeveny, vyráběny a jsou běžně dostupné. Stačí je akorát skloubit dohromady, naučit lidi v takových provozech pracovat a vytvořit či vybrat vhodné rostliny a živočichy pro takové provozy. Benefity takové výroby budou velké, třeba že odpadne prakticky veškerá doprava, protože potraviny budou být moci produkovány v místě spotřeby uprostřed velkých měst. Nebo to, že díky izolaci ve vnitřních prostorách se nebudou šířit škůdci a jen omezeně nemoci, takže pro produkci nebude třeba většina dnes nutně používaných pesticidů.
Původně zemědělká půda tak bude využíta pro další expanzi lidské společnosti, maximálně bude využívána pro produkci malého množství původních potravin pro VIP vrstvy.
Odpovědět
Podle mne se během pár desítek let prosadí produkce potravin ve vnitřních uzavřených prostorách, ve formě všelijakých hydroponických a akvakulturních provozů. Všechny potřebné technické komponenty pro tyto výroby jsou dnes už objeveny, vyráběny a jsou běžně dostupné. Stačí je akorát skloubit dohromady, naučit lidi v takových provozech pracovat a vytvořit či vybrat vhodné rostliny a živočichy pro takové provozy. Benefity takové výroby budou velké, třeba že odpadne prakticky veškerá doprava, protože potraviny budou být moci produkovány v místě spotřeby uprostřed velkých měst. Nebo to, že díky izolaci ve vnitřních prostorách se nebudou šířit škůdci a jen omezeně nemoci, takže pro produkci nebude třeba většina dnes nutně používaných pesticidů.
Původně zemědělká půda tak bude využíta pro další expanzi lidské společnosti, maximálně bude využívána pro produkci malého množství původních potravin pro VIP vrstvy.
PD
Petr Dvořák
15.1.2020 09:40 Reaguje na Radim PolášekTo je pěkná teorie, ale máte to něčím podložené?
A to obě ta tvrzení, a) hydroponie je levnější a b) pro hydroponii ve skleníku se nepoužívají pesticidy
Odpovědět
A to obě ta tvrzení, a) hydroponie je levnější a b) pro hydroponii ve skleníku se nepoužívají pesticidy
PH
Pavel Hanzl
15.1.2020 09:42 Reaguje na Radim PolášekTo je hezké sci - fi jak od Bradburyho. Realita bude ale zase úplně jiná, jak vždycky.
Odpovědět
Jakub Graňák
15.1.2020 15:56 Reaguje na Radim PolášekJak by jste v těch sklenících pěstoval obilniny, okopaniny, rýži, kukuřici... ve sklenících se pěstují především rajčata, papriky, okurky... tedy zelenina se A) vertikálním růstem B) s vysokou přidanou hodnotou (srovnejte si cenu tuny rajčat a pšenice). Napadány chorobami a škůdci jsou skleníkové kultury úplně stejně jako na poli, navíc se k tomu přidávají škůdci typičtí pro skleníkové kultury např. molice skleníková. Pěstují se tam plodiny s vysokou přidanou hodnotou... víte proč? Protože stavba a provozování takové kultury je velice nákladná (infrastruktura, technologie, svícení, topení...) a musí probíhat v podstatě neustále. Navíc, se stavbou skleníku zastavuje orná půda, což znamená další pokles průsaku vody do spodních vod. Navíc, především v zimních měsících (i přes přisvětlování) jsou senzorické parametry skleníkové produkce oproti polní kultuře naprosto nedostatečné. Což ostatně dovede zhodnotit každý, kdo není shnilý si doma přes léto pěstovat vlastní zeleninu
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.1.2020 11:15 Reaguje na Jakub GraňákDokážu si představit skleníkové pěstování některých tropických plodin, třeba manioku nebo kolokásie, které by v takových podmínkách dávaly víc úrody než brambořiště a jsou s to nahradit i obilniny.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.1.2020 10:13 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je sice zajímavá myšlenka nicméně naráží na několik problémů:
1) výměra skleníků, aby bylo možno těmito plodinami nahradit brambory a obilniny by musela být řádově v desítkách tisíc hektarů - to by si vyžádalo obrovské finanční náklady na stavbu a provozování (teplo, světlo - jsou to tropické plodiny)
2) cena takové produkce by byla velmi vysoká, troufám si říci, že na úrovni jakou tyto plodiny stojí v různých e-shopech (100 Kč za půl kila), aby saturovala vysoké vstupní náklady.
3) současný trend, je zakotvit rostlinu v kostce nějakáho substrátu (kokosová vlákna, skelná vlákna...), pro pěstování hlíz by musely být vytvářeny záhony se substrátem blížícím se kvalitativně zemině, což by vylučovalo vertikální vrstvení takové kultury (nebo by ji minimálně z důvodu hmotnosti výrazně prodražovalo)
Odpovědět
1) výměra skleníků, aby bylo možno těmito plodinami nahradit brambory a obilniny by musela být řádově v desítkách tisíc hektarů - to by si vyžádalo obrovské finanční náklady na stavbu a provozování (teplo, světlo - jsou to tropické plodiny)
2) cena takové produkce by byla velmi vysoká, troufám si říci, že na úrovni jakou tyto plodiny stojí v různých e-shopech (100 Kč za půl kila), aby saturovala vysoké vstupní náklady.
3) současný trend, je zakotvit rostlinu v kostce nějakáho substrátu (kokosová vlákna, skelná vlákna...), pro pěstování hlíz by musely být vytvářeny záhony se substrátem blížícím se kvalitativně zemině, což by vylučovalo vertikální vrstvení takové kultury (nebo by ji minimálně z důvodu hmotnosti výrazně prodražovalo)
JŠ
Jan Šimůnek
19.1.2020 10:30 Reaguje na Jakub GraňákFaktem je, že okurky, rajčata, tykve a mnohé další plodiny jsou taky tropické a přesto se u nás pěstují.
Jistěže rostliny produkující hlízy, cibule apod. potřebují něco jiného pro pěstování než bylinky na nať, případně bobuloviny. Nicméně nevěřím, že by se to nezvládlo.
Odpovědět
Jistěže rostliny produkující hlízy, cibule apod. potřebují něco jiného pro pěstování než bylinky na nať, případně bobuloviny. Nicméně nevěřím, že by se to nezvládlo.
Jakub Graňák
19.1.2020 10:53 Reaguje na Jan ŠimůnekPodstatný je ten ekonomický aspekt. Manželka pracuje jako agronomka v jednom takovém provozu (skleník rajčat), zkusím dodat konkrétnější data o vstupních nákladech.
Odpovědět
PD
Petr Dvořák
19.1.2020 11:05 Reaguje na Jan ŠimůnekAle tady je zásadní ta ekonomika (a v základu vlastně termodynamika) takové produkce.
Zemědělství by mělo být (dle mého), mimo jiné, přeměnou sluneční energie na potravu, stavební a technické materiály a případně hmotu pro energetické využití.
Hydroponie a skleníky jdou proti tomu a nadále navyšují (nesolární) energetické a materiálové vstupy, které už dnes převyšují zisk (a to je velký problém dnešního zemědělství).
Představa, že uvnitř "sterilního" skleníku nejsou potřeba pesticidy je velmi lichá. A víme to i z běžné praxe tam, kde se takové systémy provozují.
Takový uzavřený "ekosystém" je neuvěřitelně chatrný. Zkuste si do skleníku zavléct dvě svilušky a za měsíc uvidíte armageddon.
Představa vertikálního vrstvení ignoruje potřebu světla, nebo počítá s umělým osvětlením, tedy s další energií..
Odpovědět
Zemědělství by mělo být (dle mého), mimo jiné, přeměnou sluneční energie na potravu, stavební a technické materiály a případně hmotu pro energetické využití.
Hydroponie a skleníky jdou proti tomu a nadále navyšují (nesolární) energetické a materiálové vstupy, které už dnes převyšují zisk (a to je velký problém dnešního zemědělství).
Představa, že uvnitř "sterilního" skleníku nejsou potřeba pesticidy je velmi lichá. A víme to i z běžné praxe tam, kde se takové systémy provozují.
Takový uzavřený "ekosystém" je neuvěřitelně chatrný. Zkuste si do skleníku zavléct dvě svilušky a za měsíc uvidíte armageddon.
Představa vertikálního vrstvení ignoruje potřebu světla, nebo počítá s umělým osvětlením, tedy s další energií..
JŠ
Jan Šimůnek
20.1.2020 09:33 Reaguje na Petr DvořákTo vertikální vrstvení je otázkou dostavby dostatečné kapacity JE.
Odpovědět
PD
JŠ
Jan Šimůnek
20.1.2020 09:33 Reaguje na Jan ŠimůnekExistuje (už mnoho let) projekt pěstování citrusů v příkopech, které se na zimu zadeklují (stačí jim izolace shora, pokud ty příkopy sahají do nezámrazové hloubky, v měsících prosinec - únor ani nemusejí mít světlo).
Řada rostlin se dá předpěstovat ve sklenících a na sklonku léta zadeklovat pod fólie, aby přežila první mrazy a sklízela se až za babího léta.
Odpovědět
Řada rostlin se dá předpěstovat ve sklenících a na sklonku léta zadeklovat pod fólie, aby přežila první mrazy a sklízela se až za babího léta.
JO
Jan Omasta
16.1.2020 18:00Já jsem četl, že je udusaná půda po polních a lesních strojích. Nevsakuje déšť a kvůli suchu se neochlazuje půda. Také umělé svyhy vysávají vodu. Řešení se snadné: zorat půdu jako dřív. až voda vsákne, začne ochlazovat odparem.
Video Klimatická chyba ukazuje podrobnosti
https://youtu.be/oFOqiVyOzUw
Odpovědět
Video Klimatická chyba ukazuje podrobnosti
https://youtu.be/oFOqiVyOzUw
PD
Petr Dvořák
17.1.2020 10:24 Reaguje na Jan OmastaNení to ani zdaleka tak snadné. Pan Valo (a také p. Kravčík a Jan Pokorný) bojují za správnou věc, ale vidí myslím jen část problému.
A manipulují, snad nechtěně. Hned na začátku filmu se opírají o nějaká tvrzení goddardova institutu, z nichž dělají podivné sylogické závěry.
PS. orba se běžně provádí. K tomu problému půd velmi doporučuju cyklus přednášek zde: https://www.youtube.com/playlist?list=PLUxMOjnzxd_oA1DA1QlWkBeSHsGHdu_t6
a případně speciálně k půdě i jiné přednášky od Jana Záhory
např. poměrně stručně zde https://www.youtube.com/watch?v=mlrX0AGpZWg
a zde https://slideslive.ch/38917277/vyhody-moderniho-organickeho-zemedelstvi-z-pohledu-pudniho-mikrobiologa
Odpovědět
A manipulují, snad nechtěně. Hned na začátku filmu se opírají o nějaká tvrzení goddardova institutu, z nichž dělají podivné sylogické závěry.
PS. orba se běžně provádí. K tomu problému půd velmi doporučuju cyklus přednášek zde: https://www.youtube.com/playlist?list=PLUxMOjnzxd_oA1DA1QlWkBeSHsGHdu_t6
a případně speciálně k půdě i jiné přednášky od Jana Záhory
např. poměrně stručně zde https://www.youtube.com/watch?v=mlrX0AGpZWg
a zde https://slideslive.ch/38917277/vyhody-moderniho-organickeho-zemedelstvi-z-pohledu-pudniho-mikrobiologa
JC
Juan Convidado
19.1.2020 06:59Při rostoucí složitosti k řešení (vždy nových) problémů (technické) společnosti nebo civilizace existuje hranice přínosu. Od určitého okamžiku rostoucí složitost systému nic víc nepřináší(!)
Navíc ve fázi úpadku civilizace, ve které se zjevně nacházíme, již neexistuje energie, čas a levné zdroje, které by účinně obnovily infrastrukturu k dalšímu růstu.
Odpovědět
Navíc ve fázi úpadku civilizace, ve které se zjevně nacházíme, již neexistuje energie, čas a levné zdroje, které by účinně obnovily infrastrukturu k dalšímu růstu.
