Bukové lesy v horkých měsících vysušují půdu víc než smrkové, zjistili vědci
23.11.2023 11:30
(ČTK)
Křivoklátsko
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Faragas / Wikimedia Commons
České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
"Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost," uvedla k výsledkům zkoumání Spěváčková.
Na distribuci srážkové vody má půda zásadní vliv. Právě její vlastnosti rozhodují o zadržení srážkové vody, jejím odtoku po povrchu, obohacení podzemních vod či o možnostech využití vody rostlinami.
Hydrologové zkoumali množství vody v půdě v obou typech lesů v experimentálním povodí Liz na Šumavě. Výsledky měření ukázaly, že množství vody pod oběma porosty se v průměru výrazně neliší. Rozdíly ale vědci zaznamenali v letních obdobích, která se vyznačovala nadprůměrnými teplotami a nedostatkem srážek. V bukovém lese tehdy naměřili menší množství půdní vody, pro což mají dva důvody.
Prvním je fakt, že kořenový systém buku je mnohem hlubší než smrkový, a buk má tak k dispozici větší objem půdy s větším množstvím vody. Za druhé smrk během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody. Sice tak vypařováním vodu neztrácí, ale zároveň ji ani nemůže využívat pro životní funkce, což v delším časovém horizontu může vést k jeho oslabení. Buk se chová jinak - i během horkých období nepřestává dýchat a využívat půdní vodu, uvedl hydrolog Václav Šípek.
Ve smrkovém porostu do podloží v suchých letech odtéká zhruba o 15 procent více vody než v porostech bukových. S přibývajícím množstvím srážek se rozdíl postupně snižuje. "Čím sušší léto je, tím více rostliny z půdy vodu vyčerpávají a méně jí zbývá na odtok do podzemních vod," dodala Nikol Zelíková z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.
Suchých letních období bude s největší pravděpodobností přibývat. Půda by tak, oproti současné situaci, měla být v průměru sušší pod bukovými porosty. Vlhčích roků, kdy byla půda sušší pod smrky, bude naopak ubývat. Výjimku budou tvořit pouze extrémně suché roky, kdy půda vyschne podobně pod oběma hlavními druhy stromů.
Následující výzkum vědců z Akademie věd se zaměří na detailní popsání vodní bilance vody pod oběma porosty v suchých sezonách, protože budou častější. Zároveň jsou v těchto obdobích mezi oběma porosty největší rozdíly v hospodaření s vodou.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem
Majitelé lesů obdrží miliardu korun na opravu lesních cest po povodních
V Česku chybí podpora drobných vlastníků lesa. Řešením by mohly být dobrovolné spolkyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (47)
pp
SV
Slavomil Vinkler
23.11.2023 14:25 Reaguje na pavel peregrinNo nevím, viděl jsem výsledky Mendelu a ty byly obrácené. Navíc podle srážek je přirozené členění : suchá dubina cca 500, bučina 600, smrčina více než 750.
Odpovědět
DA
DAG
23.11.2023 12:43To záleží co přesně zkoumají. Jsou například studie, že smrk zadrží více vody ve větvích a méně dopadne na zemi. To znamená, že když spadne na mlazinu 2 mm srážek, tak se ani nedostane na zem. Naopak, když jich padne 20 mm, tak následně ze smrku padá ještě nějaký čas voda na zemi a tím se déle může vsakovat.
Půdní horizonty pod smrkem můžou být vlhčí než pod bukem, protože smrk nevytáhne vodu z takové hloubky.
Podle mě je ideální rozumná směs dřevin. Smrk+buk+modřín nebo dub+borovice+modřín v rozumných pruzích po dřevinách.
Odpovědět
Půdní horizonty pod smrkem můžou být vlhčí než pod bukem, protože smrk nevytáhne vodu z takové hloubky.
Podle mě je ideální rozumná směs dřevin. Smrk+buk+modřín nebo dub+borovice+modřín v rozumných pruzích po dřevinách.
ss
DM
Dalibor Motl
23.11.2023 16:24 Reaguje na DAGKombinace dub + borovice + modřín není příliš šťastná vzhledem k nekompatibilní růstové dynamice. Dub a modřín vyžadují udržovat v nadúrovni. Borovice spíš v úrovni. Všechny 3 dřeviny nesnášejí zástin (modřín ani boční). Takové směsi chybí něco jako "krycí výplň". K modřínu se lépe hodí buk, stejně jako k dubu (k tomu alternativně i habr, lípa). Ve vyšších polohách je dobrá směs buk+ jedle, buk + modřín a čím výše tím k nim více může přistupovat smrk (tak od 500-700m dle orientace svahu, ovlivnění vodou...). Pochopitelně to jsou základní nápady. Další vtroušené dřeviny (javory, jilmy, třešně...) jsou vítány. Zdroje: https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2021/01/Rotter-Smisene-porosty.pdf Smíšení v pruzích je jednodušší na výchovu i zakládání ale neplní jeden ze základních požadavků na smíšené lesy. Nedochází k prospěšné vzájemné podpoře jednotlivých druhů ve směsi. Lepší je zakládat nebo probírat tak aby došlo k jednotlivému smíšení kompatibilních dřevin ev. zakládat nebo výchovou podporovat skupiny jednotlivých druhů o velikosti korunové plochy jednoho dospělého stromu.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
24.11.2023 10:01 Reaguje na Dalibor MotlBuk s modřínem je docelá osvědčená kombinace. Modřín Buk předroste a poskytne mu ideální stín, který není u modřínového porostu tak silný.
Výsadba sazenic do směsí se celkem moc neprovádí. I jak jsem byl na konci září na akci LČR, sázeli se tam do oplocenky jedle promíchání s bukem či klenem (no a ještě do holoseče).
Jedle při tom v přírodě koexistuje ve společenství s bukem.
I kdyby na sto jedlí dali třeba pět buků, ten by se za sto let mohl vysemenit a vytvořit tak jedlobukové stanoviště.
Viděl jsem i kvalitní les s bohatým podrostem klenu, lípy a buku a v něm jako stožáry občasné kmeny douglasek nebo modřínů a očividně jim to prostředí listnatého lesa dělá dobře.
Odpovědět
Výsadba sazenic do směsí se celkem moc neprovádí. I jak jsem byl na konci září na akci LČR, sázeli se tam do oplocenky jedle promíchání s bukem či klenem (no a ještě do holoseče).
Jedle při tom v přírodě koexistuje ve společenství s bukem.
I kdyby na sto jedlí dali třeba pět buků, ten by se za sto let mohl vysemenit a vytvořit tak jedlobukové stanoviště.
Viděl jsem i kvalitní les s bohatým podrostem klenu, lípy a buku a v něm jako stožáry občasné kmeny douglasek nebo modřínů a očividně jim to prostředí listnatého lesa dělá dobře.
JB
Jakub Brenn
24.11.2023 10:02 Reaguje na Jakub Brennvýsadba jedle bez promíchání s bukem či klenem (tam mělo být)
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:34 Reaguje na DAGSmrek, keď nebude mať vodu celé mesiace vo vrchnej vrstve pôdy, vyschne. Je jedno že v princípe zadrží viac vody v korune alebo inde, nebude mať čo zadržiavať počas sucha.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
23.11.2023 15:42brutální antropocentrizzzmus: "Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky" nebo "Za druhé smrk během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, ABY zabránil nadměrné ztrátě vody" ... aha, takže buk to umí blbě a smrk dobře. Takže když dojde na suché roky, tak blbý buk uschne dřív, než chytrý smrk?
Ne! Každý druh má za ty statisíce let evolucí vyselektovanou = velmi osvědčenou = prověřenou životní strategii. Smrk vyčesává horiz. srážky, drží nesrovnatelně víc a déle sníh na jehličí a často i pod korunami. Buk zas hospodaří v nesrovnatelně hlubším horizontu a tudíž si může dovolit neškrtit tak rychle průduchy jako smrk, protože má "pořád" odkud brát. Když je pár dní v zimě tepleji, fotosyntéza i transpirace smrku běží, zatímco buk ještě nenalil pupeny. V létě když smrk cítí, že dole nemá, tak nahoře přivře. atd. atd. Každej je jinej, ale chytře to dělají oba. Kdyby ne dávno vymřel. ALE ANI JEDEN druh tady není od toho, abychom si měli čím splachovat záchod a plnit přehrady.
To podprahové: "stromy NÁM kradou vodu", ergo kladívko vykácet, to se rozlezlo jak plíseň po kompotech.
Škoda, že tak prostoduchá "interpretace" sežrala všechna čísla, co kolegové za léta tvrdé práce naměřili. Ten výzkum je totiž moc poctivý, takže fakt škoda.
Odpovědět
Ne! Každý druh má za ty statisíce let evolucí vyselektovanou = velmi osvědčenou = prověřenou životní strategii. Smrk vyčesává horiz. srážky, drží nesrovnatelně víc a déle sníh na jehličí a často i pod korunami. Buk zas hospodaří v nesrovnatelně hlubším horizontu a tudíž si může dovolit neškrtit tak rychle průduchy jako smrk, protože má "pořád" odkud brát. Když je pár dní v zimě tepleji, fotosyntéza i transpirace smrku běží, zatímco buk ještě nenalil pupeny. V létě když smrk cítí, že dole nemá, tak nahoře přivře. atd. atd. Každej je jinej, ale chytře to dělají oba. Kdyby ne dávno vymřel. ALE ANI JEDEN druh tady není od toho, abychom si měli čím splachovat záchod a plnit přehrady.
To podprahové: "stromy NÁM kradou vodu", ergo kladívko vykácet, to se rozlezlo jak plíseň po kompotech.
Škoda, že tak prostoduchá "interpretace" sežrala všechna čísla, co kolegové za léta tvrdé práce naměřili. Ten výzkum je totiž moc poctivý, takže fakt škoda.
JD
Jindřich Duras
24.11.2023 09:30 Reaguje na Daniel FialaDěkuji, přesné!
Prostě:
1/ buď se vrátíme k jehličnanům, kterým se u nás všude výborně daří, jak vidno z mnohých příkladů;
2/ nebo vykácíme stromy úplně, nikdo nám nebude krást vodu a budeme konečně happy.
Osobně bych byl za druhou variantu, protože jinak nám nedojde, o co tu vlastně jde.
Odpovědět
Prostě:
1/ buď se vrátíme k jehličnanům, kterým se u nás všude výborně daří, jak vidno z mnohých příkladů;
2/ nebo vykácíme stromy úplně, nikdo nám nebude krást vodu a budeme konečně happy.
Osobně bych byl za druhou variantu, protože jinak nám nedojde, o co tu vlastně jde.
BM
Břetislav Machaček
24.11.2023 11:38 Reaguje na Daniel FialaZákladem jsou u vysazování dřevin zkušenosti, jakým stromům se daří
na konkrétních lokalitách a zbytek má být pouze pokus a nikoliv jen
direktivně nařídit z ideových důvodů změnu dřevin. Mi to dnes jako
ideologie připadá a nikdo nebere do úvahy konkrétní stanoviště a
podmínky pro zdárný růst stromů. Když mi někdo neustále vnucuje hlubokokořenící stromy na skalnatý podklad s metrem hlíny a sutě,
tak si o jeho znalostech pomyslím své a při prvé probírce ty
sazenice tichým duchem odstraním, jako neperspektivní a ponechám
tam pouze ty kořenící v povrchové vrstvě. Totéž pak naopak, když
mi do propustné půdy s vodou metry hluboko nutí stromy, které
čekají na déšť, aby jim neuschly i plytké kořeny. Opakovaně tu
píšu, že změnou druhové skladby změníme odtokové poměry z lesů,
protože smrkový les nejenom vyčesával z mraků a mlhy vodu, ale
taky bránil rychlému odtávání sněhu ve svém stínu. Naopak světlý
listnatý les v zimě a v časném jaru bez olistění nejenom nezadrží
tolik vody z ovzduší, ale umožní pronikáním slunečních paprsků
rychlejší odtávání sněhu. Mám obavu, že se vrátí jarní sněhové povodně, kdy díky slunci v nezastíněném lese sníh odtaje za dva
dny, místo pomalého odtávání v lese smrkovém trvajícím o mnoho dní déle a kde stačí zasakovat do nezamrzlé půdy kolem prohřátých
kmenů stromů. Kdo někdy pozoroval jarní smrkový les, tak viděl,
že v okolí kmenu, který se prohříval od koruny směrem dolů je
prstenec roztátého sněhu, který se pomalu zvětšuje a kde voda
zasakuje a neodtéká někam mimo. To v bukovém lese zasvitne slunce
a sníh taje na celé ploše často ještě pod ním zmrzlé půdy. Po ní
pak tečou potoky vody a po rozmrznutí půdy zjistíte, že zůstala suchá i při metrové sněhové pokrývce. Ono se to dá vydedukovat i díky osídlení okolí řek před dobou "smrkovou" a v té době. Před ní
se lidé báli jarních povodní a stavěli obydlí od řek dál. Pak po
změně na lesy smrkové se staly povodně méně časté a odvážili se
stavět přímo na březích. Dnes, když se náhle vrátíme k původním
lesům bez převahy jehličnanů, tak se vrátí i jarní povodně a bez
možnosti ty přívaly zadržet už v horách v přehradách, to pocítí všichni ti, kteří dnes žijí blízko u řek. Samozřejmě ale pouze
tehdy, pokud nějaký sníh vůbec napadne, ale u dešťů je to podobné, protože jehličí brzdí začátek deště zadržením už v koruně stromu
a dává půdě čas nasakovat. To známe každý z nás, když třeba hodinu
jemně poprchává a pak přijde déšť do půdy připravené vodu zasáknout.
Pokud ale ten déšť přijde rovnou na suchý půdní škraloup, tak voda
rychle po povrchu odteče a my se divíme, že po lijáku je sice řeka
plná vody, ale půda zůstala suchá. Ono to chce někdy vyjít ven
od PC a z laboratoří a sledovat důkladně přírodu. No a taky to,
co kde sázeli předci a hlavně proč! Ne vždy jim šlo pouze o ten
ekonomický efekt, ale taky o to, že měli odzkoušené, co kde dobře
roste a co nikoliv. Dnes jim to opět někdo "vědecky" nařídí a po
nezdaru se bude tvářit nevinně s tím, že se změnilo klima a nebo
to je něčím jiným, než jejich ideovým zanícením měnit radikálně
druhovou skladbu lesů.
Odpovědět
na konkrétních lokalitách a zbytek má být pouze pokus a nikoliv jen
direktivně nařídit z ideových důvodů změnu dřevin. Mi to dnes jako
ideologie připadá a nikdo nebere do úvahy konkrétní stanoviště a
podmínky pro zdárný růst stromů. Když mi někdo neustále vnucuje hlubokokořenící stromy na skalnatý podklad s metrem hlíny a sutě,
tak si o jeho znalostech pomyslím své a při prvé probírce ty
sazenice tichým duchem odstraním, jako neperspektivní a ponechám
tam pouze ty kořenící v povrchové vrstvě. Totéž pak naopak, když
mi do propustné půdy s vodou metry hluboko nutí stromy, které
čekají na déšť, aby jim neuschly i plytké kořeny. Opakovaně tu
píšu, že změnou druhové skladby změníme odtokové poměry z lesů,
protože smrkový les nejenom vyčesával z mraků a mlhy vodu, ale
taky bránil rychlému odtávání sněhu ve svém stínu. Naopak světlý
listnatý les v zimě a v časném jaru bez olistění nejenom nezadrží
tolik vody z ovzduší, ale umožní pronikáním slunečních paprsků
rychlejší odtávání sněhu. Mám obavu, že se vrátí jarní sněhové povodně, kdy díky slunci v nezastíněném lese sníh odtaje za dva
dny, místo pomalého odtávání v lese smrkovém trvajícím o mnoho dní déle a kde stačí zasakovat do nezamrzlé půdy kolem prohřátých
kmenů stromů. Kdo někdy pozoroval jarní smrkový les, tak viděl,
že v okolí kmenu, který se prohříval od koruny směrem dolů je
prstenec roztátého sněhu, který se pomalu zvětšuje a kde voda
zasakuje a neodtéká někam mimo. To v bukovém lese zasvitne slunce
a sníh taje na celé ploše často ještě pod ním zmrzlé půdy. Po ní
pak tečou potoky vody a po rozmrznutí půdy zjistíte, že zůstala suchá i při metrové sněhové pokrývce. Ono se to dá vydedukovat i díky osídlení okolí řek před dobou "smrkovou" a v té době. Před ní
se lidé báli jarních povodní a stavěli obydlí od řek dál. Pak po
změně na lesy smrkové se staly povodně méně časté a odvážili se
stavět přímo na březích. Dnes, když se náhle vrátíme k původním
lesům bez převahy jehličnanů, tak se vrátí i jarní povodně a bez
možnosti ty přívaly zadržet už v horách v přehradách, to pocítí všichni ti, kteří dnes žijí blízko u řek. Samozřejmě ale pouze
tehdy, pokud nějaký sníh vůbec napadne, ale u dešťů je to podobné, protože jehličí brzdí začátek deště zadržením už v koruně stromu
a dává půdě čas nasakovat. To známe každý z nás, když třeba hodinu
jemně poprchává a pak přijde déšť do půdy připravené vodu zasáknout.
Pokud ale ten déšť přijde rovnou na suchý půdní škraloup, tak voda
rychle po povrchu odteče a my se divíme, že po lijáku je sice řeka
plná vody, ale půda zůstala suchá. Ono to chce někdy vyjít ven
od PC a z laboratoří a sledovat důkladně přírodu. No a taky to,
co kde sázeli předci a hlavně proč! Ne vždy jim šlo pouze o ten
ekonomický efekt, ale taky o to, že měli odzkoušené, co kde dobře
roste a co nikoliv. Dnes jim to opět někdo "vědecky" nařídí a po
nezdaru se bude tvářit nevinně s tím, že se změnilo klima a nebo
to je něčím jiným, než jejich ideovým zanícením měnit radikálně
druhovou skladbu lesů.
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:58 Reaguje na Břetislav MachačekOpakovaně tu píšu, že změnou druhové skladby změníme odtokové poměry z lesů,protože smrkový les nejenom vyčesával z mraků a mlhy vodu, aletaky bránil rychlému odtávání sněhu ve svém stínu.
To sa aj stane, pretože vám neostane nič iné, len tie smreky vo väčšine polôh vymeniť za iné stromy. Sú aj iné konifery, ktoré nezhadzujú ihliči. Vám sa zmení celá klíma aj dlžka suchých a vlhkých intervalov. Nespoliehajte sa, že budete mať vôbec nejaký sneh na horách o ďalších sto rokoch. Jedine možno v Krkonošiach .
Odpovědět
To sa aj stane, pretože vám neostane nič iné, len tie smreky vo väčšine polôh vymeniť za iné stromy. Sú aj iné konifery, ktoré nezhadzujú ihliči. Vám sa zmení celá klíma aj dlžka suchých a vlhkých intervalov. Nespoliehajte sa, že budete mať vôbec nejaký sneh na horách o ďalších sto rokoch. Jedine možno v Krkonošiach .
HH
Honza Honza
24.11.2023 09:19že by smrk lépe hospodařil s vodou?
oproti tomu předchozí článek: monokultura smrku je ekol. nestabilní!
viz rovněž rozporuplné komentáře (odborníků)
- na tom je vidět, že nejlepší je nejpestřejší les, nechat pokud možno přírodu, aby si nejvhodnější kombinace vybrala sama
- oproti tomu platí, že s nastupujícím suchem, to sama příroda nemusí zvládnout, je nutný zásah člověka (odborníka), zvl. je to nebezpečné v monokulturách, zvl u těch druhů, které v suchu neprospívají (smrk)
- aby zásah byl skutečně odborný, jsou nutné tyto studie uvedené ve článku
Odpovědět
oproti tomu předchozí článek: monokultura smrku je ekol. nestabilní!
viz rovněž rozporuplné komentáře (odborníků)
- na tom je vidět, že nejlepší je nejpestřejší les, nechat pokud možno přírodu, aby si nejvhodnější kombinace vybrala sama
- oproti tomu platí, že s nastupujícím suchem, to sama příroda nemusí zvládnout, je nutný zásah člověka (odborníka), zvl. je to nebezpečné v monokulturách, zvl u těch druhů, které v suchu neprospívají (smrk)
- aby zásah byl skutečně odborný, jsou nutné tyto studie uvedené ve článku
BM
Břetislav Machaček
24.11.2023 12:00 Reaguje na Honza HonzaNa skalnatém a puklinami v hornině propustném podloží s metrovou
vrstvou hlíny a kamenné sutě naopak smrk prosperuje lépe, než
stromy hlubokokořenící. On totiž nejenom vyčesává o mnoho více
vody než listnáče ze vzdušné vlhkosti, ale umí lépe hospodařit
s vodou v malé vrstvě půdy a sutě. Na jaře stínem chrání sníh pod
ním od rychlého tání a v létě stínem brání rychlému odparu z půdy.
Po dešti se v lesích takzvaně PAŘÍ a ve smrkových lesích to je z
korun smrků, ale v listnatém už jen z půdy. Je to dáno rozdílným
způsobem stínit a zadržovat už vodu i v koruně a nebo ji nechat
korunou protéci na povrch půdy. Mám obavu, že HURÁ AKCE radikálni
změny druhové skladby lesů bude mít negativní dopad na odtokové poměry vody z lesů a taky na vydatnost pramenů potoků a řek. Místo toho malého a stálého, se odtok stane velký(nebo žádný) a rychlý,
až do stavu vyschnutí pramene. Bez zadržení těchto přívalů v přehradách se tak budeme stále častěji potýkat s povodněmi a
naopak taky s vyschlými koryty řek.
Odpovědět
vrstvou hlíny a kamenné sutě naopak smrk prosperuje lépe, než
stromy hlubokokořenící. On totiž nejenom vyčesává o mnoho více
vody než listnáče ze vzdušné vlhkosti, ale umí lépe hospodařit
s vodou v malé vrstvě půdy a sutě. Na jaře stínem chrání sníh pod
ním od rychlého tání a v létě stínem brání rychlému odparu z půdy.
Po dešti se v lesích takzvaně PAŘÍ a ve smrkových lesích to je z
korun smrků, ale v listnatém už jen z půdy. Je to dáno rozdílným
způsobem stínit a zadržovat už vodu i v koruně a nebo ji nechat
korunou protéci na povrch půdy. Mám obavu, že HURÁ AKCE radikálni
změny druhové skladby lesů bude mít negativní dopad na odtokové poměry vody z lesů a taky na vydatnost pramenů potoků a řek. Místo toho malého a stálého, se odtok stane velký(nebo žádný) a rychlý,
až do stavu vyschnutí pramene. Bez zadržení těchto přívalů v přehradách se tak budeme stále častěji potýkat s povodněmi a
naopak taky s vyschlými koryty řek.
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:25 Reaguje na Břetislav MachačekKaždý strom aj smrek má svoje podmienky keď sa mu darí a keď nie. Nemôžete olivy sadiť do arktídy a čakať že prežijú a rovnako nemôžete smreky sadiť do subtropov.
V budúcnosti bude teplejšie, stredná europa sa pomaly presúva do pásma aké má stredné taliansko. V dôsledku toho sa zmenia zrážkové pomery a skráti sa jar a jeseň. Na horách bude tiež menej snehu. Voda sa bude rýchlejšie odparovať. Horná vrstva pôdy bude striedavo vysychať a vlhnúť v dlhých intervaloch. Budete mať mesiace sucha rovnako ako my
Ako chcete za takých podmienok udržať smrekové lesy ? Chcete mať zdravé alebo churavejúce lesy plné skleníkových kvetín ?
Takže tu prosím nešermnujte vyčesávaním vlhkosti a lepším hospodárením s vodou u smrekov, nám to vôbec nepomohlo ani v ďaleko vyšších polochách ako máte vy.
Sú stromy, ktoré ďaleko lepšie hospodária s vodou v suchu. Smrek je určený do miest, kde je chladno a dlhodobo vlhká najvyššia vrstva pôdy.
Hurá akciu so skladbou stromov robíme u nás roky (premenou na zmiešané) a novým lesom sa darí dobre, rozhodne lepšie ako smrekom.
Odpovědět
V budúcnosti bude teplejšie, stredná europa sa pomaly presúva do pásma aké má stredné taliansko. V dôsledku toho sa zmenia zrážkové pomery a skráti sa jar a jeseň. Na horách bude tiež menej snehu. Voda sa bude rýchlejšie odparovať. Horná vrstva pôdy bude striedavo vysychať a vlhnúť v dlhých intervaloch. Budete mať mesiace sucha rovnako ako my
Ako chcete za takých podmienok udržať smrekové lesy ? Chcete mať zdravé alebo churavejúce lesy plné skleníkových kvetín ?
Takže tu prosím nešermnujte vyčesávaním vlhkosti a lepším hospodárením s vodou u smrekov, nám to vôbec nepomohlo ani v ďaleko vyšších polochách ako máte vy.
Sú stromy, ktoré ďaleko lepšie hospodária s vodou v suchu. Smrek je určený do miest, kde je chladno a dlhodobo vlhká najvyššia vrstva pôdy.
Hurá akciu so skladbou stromov robíme u nás roky (premenou na zmiešané) a novým lesom sa darí dobre, rozhodne lepšie ako smrekom.
JO
Jarka O.
24.11.2023 13:00Dovolím si trochu parafrázovat p. Fialu:
To nadprahové: "stromy jsou zde jen proto, aby zadržovaly CO2, se tu rozlezlo jak plíseň po kompotech.
Škoda, že tak prostoduchá "interpretace" sežrala všechny vědomosti, co lesáci o lesích nashromáždili za léta tvrdé práce.
Ale jinak je to úspěch, že je znovu konečně dovoleno mluvit o smrku jako o plnohodnotném stromu. Dokonce je to strom do sucha, hleďme hleďme :-)
Odpovědět
To nadprahové: "stromy jsou zde jen proto, aby zadržovaly CO2, se tu rozlezlo jak plíseň po kompotech.
Škoda, že tak prostoduchá "interpretace" sežrala všechny vědomosti, co lesáci o lesích nashromáždili za léta tvrdé práce.
Ale jinak je to úspěch, že je znovu konečně dovoleno mluvit o smrku jako o plnohodnotném stromu. Dokonce je to strom do sucha, hleďme hleďme :-)
pp
pavel peregrin
24.11.2023 13:25 Reaguje na Jarka O.Víte, co je podle mě nejhorší? Že se bádá o věcech, které jsou známé každému provoznímu lesákovi, ale pokud s tím nepřijdou vědci, jako by to nebylo? A to není zdaleka jen o buku a smrku, takhle je to i v jiných oborech. Praktici jsou často vysmívaní, jenže ono je to často tak, že ten praktik má větší zkušenosti jak tři vědci dohromady.
A to prosím bez urážky vědy, pouze by to často chtělo víc pokory.
Odpovědět
A to prosím bez urážky vědy, pouze by to často chtělo víc pokory.
JO
Jarka O.
24.11.2023 14:03 Reaguje na pavel peregrinPane Peregrine, přesně tak. Takže jakmile vědec hlásí, že smrk je výborný strom, a do sucha atd., ani nepípnu, jen: ANO, věřím vědcům a utíkám sázet smrky! Než si to zase rozmyslí, víte! :-)
Dělám si legraci ze smutné věci, a lesy nesázím. Lesnictví je také obor podložený vědou a pozorováními, a hlavně prací, což některí ekologové ignorují. Ty nesmysly o smrku a klima změně, co se zde rozlezly, vedly ke zkáze a bude trvat, než se napraví. Jak ekonomická, tak ta v hlavách. Já mám ráda vědu, která lidem slouží.
Odpovědět
Dělám si legraci ze smutné věci, a lesy nesázím. Lesnictví je také obor podložený vědou a pozorováními, a hlavně prací, což některí ekologové ignorují. Ty nesmysly o smrku a klima změně, co se zde rozlezly, vedly ke zkáze a bude trvat, než se napraví. Jak ekonomická, tak ta v hlavách. Já mám ráda vědu, která lidem slouží.
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:28 Reaguje na Jarka O.Ktoré nezmysly o smreku a klíme ?
Že bude o dosť teplejšie niekoľko storočí ? Na to zoberte jed, že bude.
Odpovědět
Že bude o dosť teplejšie niekoľko storočí ? Na to zoberte jed, že bude.
JO
Jarka O.
1.12.2023 14:04 Reaguje na Jaroslav PobehaJá článku, teď bez legrace, rozumím tak, že listnáče a jehličnany mají rozdílné strategie pro přežití sucha. Nesmysly o smrku – nevhodný strom do Střední Evropy. Nesmysl o klimatu – souvislost s CO2. Ve světle této „vědy“ je zima a sněží, protože náhle kleslo množství CO2 ve vzduchu. Jaké bude pocasí, nevím, podnebí bude jako vždy.
Odpovědět
Jakub Graňák
24.11.2023 18:01Z nejdelšího příspěvku v diskusi vyplývá, že smrkový porost snižuje rychlost odtávání sněhu, což nelze popřít. Jak nám však tato vědomost bude platná v situaci, kdy pod 800 m.n.m. vydrží sporá sněhová nadílka sotva týden, zbytek zimy proprší a teplota přes den se pohybuje nad bodem mrazu (a to často i nad zmíněnými 800 m.n.m.), neví patrně ani autor příspěvku. Nemluvě pak o čirých fantasmagoriích spočívajících ve sdělení, že moudří předkové sadili smrkové monokultury, aby zabránili jarním povodním, což se jim zjevně nedařilo, poněvadž se jarní povodně (z tání sněhu) opakovaly prakticky každý rok, a to dokonce ani v dobách socialistických (té jediné pravé historii ze které lze čerpat nepřekonatelné vědomosti), o čemž nejlépe svědčí připomenutí legendární jarní povodně z r. 1981. Důvod je totiž prostinký: aby došlo k jarní povodni z tání sněhu, je potřeba jedné elementární podmínky... a to je světe div se bohatá sněhová pokrývka neztenčená oblevami v nižších polohách, což jak jistě uzná každý, kdo nemá v lebeční dutině prázdno vlivem častého požívání nápojů připravovaných z rostlinných částí metodou kvašení, je vzhledem k trendu stoupajících teplot, situace krajně nepravděpodobná.
Děkuji za pozornost, dobrou noc
Odpovědět
Děkuji za pozornost, dobrou noc
VM
Vladimir Mertan
24.11.2023 22:05 Reaguje na Jakub GraňákHm s takýmto prístupom by asi veľmi vodohospodári neuspeli. Spoliehanie sa na "trend stúpajúcich teplôt" môže byť naozaj veľmi nebezpečné. Pripomeniem, že aspon na Slovensku sa povodňové situácie z topiaceho snehu vyskytujú zatiaľ každý rok a dokonca v roku 2009 napadlo na Kysuciach vo výške práve 800 metrov n.m. 70 cm snehu ešte v októbri. Posledné zimy boli u nás slabšie hlavne kvôli veľmi silnému polárnemu vortexu, ktorý sa zásadne rozpadá až na jar. Preto sú posledné roky poškodené mrazom ovocné stromy, hlavne marhule. Ak náhodou predsa došlo k prieniku polárneho vzduchu tak ten prenikol do USA a Kanady. ALe nikde nie je napísané, že ten polárny vzduch nemôže preniknúť aj ku nám.
Odpovědět
Jakub Graňák
25.11.2023 09:02 Reaguje na Vladimir MertanJistě... nikde není napísané... a tak za posledních 30 let můžeme spočítat zimy s trvalejší sněhovou pokrývkou na výzmanější části území na prstech jedné ruky a k tomu nám ještě minimálně půlka prstů zbyde - takže hurá sadit smrky aby nás nespláchla velká voda - to dá rozum:-)
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.11.2023 09:23 Reaguje na Jakub GraňákMYslím si, že by Vám za posledných 30 let jedna ruka nestačila. Po roku 2000 prišla séria chladnejších zím z naozaj bohatou snehovou pokrývkou. POcit, že je v zime málo snehu vyvoláva séria teplých zím od roku 2017, keď máte naozaj pravdu že trvalejšia snehová pokrývka chýba.
Odpovědět
Jakub Graňák
25.11.2023 10:22 Reaguje na Vladimir Mertan"za posledních 30 let můžeme spočítat zimy s trvalejší sněhovou pokrývkou na výzmanější části území na prstech jedné ruky a k tomu nám ještě minimálně půlka prstů zbyde" - "keď máte naozaj pravdu že trvalejšia snehová pokrývka chýba." - ?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.11.2023 12:42 Reaguje na Jakub Graňákhttps://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/na-horach-je-nejvic-snehu-od-roku-1996-povodne-snad-nehrozi-20130417-u017.html
1. r. 2006 – 1117 milionů kubíků (historické maximum bylo dosaženo dne 13. března)
2. r. 1988 – 620 milionů kubíků
3. r. 1987 – 510 milionů kubíků
4. r. 1996 – 455 milionů kubíků
Velké zásoby sněhu byly rovněž v letech (bez určení pořadí) 1973, 1976, 1992, 1999, 2004, 2005, 2000, 2010 nebo i 2012
Na sníh nejchudší zimy:
1. r. 1970 – žádný sníh
Dále např. (bez určení pořadí): r. 1971, 1972, 1975, 1977, 1983, 1986, 1989, 1990, 1991, 1993, 1997, 1998, 2001, 2011
Odpovědět
1. r. 2006 – 1117 milionů kubíků (historické maximum bylo dosaženo dne 13. března)
2. r. 1988 – 620 milionů kubíků
3. r. 1987 – 510 milionů kubíků
4. r. 1996 – 455 milionů kubíků
Velké zásoby sněhu byly rovněž v letech (bez určení pořadí) 1973, 1976, 1992, 1999, 2004, 2005, 2000, 2010 nebo i 2012
Na sníh nejchudší zimy:
1. r. 1970 – žádný sníh
Dále např. (bez určení pořadí): r. 1971, 1972, 1975, 1977, 1983, 1986, 1989, 1990, 1991, 1993, 1997, 1998, 2001, 2011
Jakub Graňák
25.11.2023 16:33 Reaguje na Vladimir MertanNechápu, proč do toho pořád montujete nějaká pohoří? Chcete stavět naroveň podmínky na vrcholcí hor s podmínkami na zbytku území republiky? Opravdu se hodláte snižovat k takto nízké úrovni argumentace?
Já hovořím o významné části území, nikoli o jednotkách %. Jasně jsem uvedl, že podstatné pro vznik jarní povodně je především to, kolik sněhu bylo v nižších polohách... to nerozporujete, tudíž přestaňte faulovat a uveďte kdy a kolikrát byla na ploše čítající minimálně nekolik desítek % rozlohy státu souvislá sněhová pokrývka, která roztála až na jaře. Nebo ještě lépe a narovinu mi řekněte, že sněhu je přes zimu spousta, počasí se nám vůbec neotepluje a zimy jsou úplně stejné jako před šedesáti rokama, kdy můj otec jezdíval na sáňkách na Vámi zmiňované Kysuci babce přes střechu, protože tam bylo tolik sněhu...
A ještě úplně nejlíp uděláte, když vyargumentujete graf v odkazu níže, ze kterého je zcela neoddiskutovatelně patrné, že sněhu je čím dál měně.
Odpovědět
Já hovořím o významné části území, nikoli o jednotkách %. Jasně jsem uvedl, že podstatné pro vznik jarní povodně je především to, kolik sněhu bylo v nižších polohách... to nerozporujete, tudíž přestaňte faulovat a uveďte kdy a kolikrát byla na ploše čítající minimálně nekolik desítek % rozlohy státu souvislá sněhová pokrývka, která roztála až na jaře. Nebo ještě lépe a narovinu mi řekněte, že sněhu je přes zimu spousta, počasí se nám vůbec neotepluje a zimy jsou úplně stejné jako před šedesáti rokama, kdy můj otec jezdíval na sáňkách na Vámi zmiňované Kysuci babce přes střechu, protože tam bylo tolik sněhu...
A ještě úplně nejlíp uděláte, když vyargumentujete graf v odkazu níže, ze kterého je zcela neoddiskutovatelně patrné, že sněhu je čím dál měně.
VM
Vladimir Mertan
25.11.2023 19:17 Reaguje na Jakub GraňákPre povodne zo snehu sú samozrejme rozhodujúce snehové zásoby na horách. Tento údaj podrobne monitoruje SHMU a podľa toho sa riadi režim priehrad, aby sa vedelo koľko môžu do jari vypustiť aby sa voda do priehrady zase na jar vrátila. Takže to čo píšete samozrejme rozporujem, pretože zásoby snehu v nížinách sú pre snehové povodne nepodstatné. Čo sa týka nedostatku snehu a oteplovania o takom niečom píše už Karel Čapek https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/ Ten graf Radima Tolazsa neukazuje, že je snehu čím ďalej menej, ale ukazuje stav posledných 6 rokov málo snežných zím. Že boli teplé zimy aj v minulosti je zrejmé a sám si ich zopár pamätám. Napríklad na SIlvestra v roku 1989 nebolo na hrebeni Nízkych Tatier ani kúsok snehu. Zima v roku 1987/88 bola na Slovensku prakticky bez snehu.
Čo si nepamätám je napríklad rok 1948 https://www.youtube.com/watch?v=MM0h9DmbD4o&ab_channel=Malismeau%C5%BEnem%C3%A1me...
Odpovědět
Čo si nepamätám je napríklad rok 1948 https://www.youtube.com/watch?v=MM0h9DmbD4o&ab_channel=Malismeau%C5%BEnem%C3%A1me...
Jakub Graňák
26.11.2023 07:40 Reaguje na Vladimir Mertan"Počet dní s nově napadlým sněhem 1 cm a více a 5 cm a více v Česku. Jde o průměr ze všech základních stanic ČHMÚ (postupně v čase 700 až 800 stanic). Jde tedy o docela reprezentativní průměr, který ukazuje, že na začátku období, po roce 1951, kolísal počet dní kolem 25 za rok pro 1 cm a kolem 8 za rok pro 5 cm. Na konci období je to kolem 20 a 5 dní za rok. Nejsou to poklesy nijak výrazné, ale jsou trendově stabilní.
Počet dní se sněhovou pokrývkou 1 cm a více a 5 cm a více v Česku. I zde jde o průměr ze všech základních stanic ČHMÚ. Průměr ukazuje, že na začátku období, po roce 1951, kolísal počet dní kolem 70 za rok pro 1 cm a kolem 50 za rok pro 5 cm. Na konci období je to kolem 50 a 35 dní za rok. Toto už jsou poklesy docela výrazné a rovněž jsou trendově stabilní."
Víc asi není třeba k tomu dodávat
Odpovědět
Počet dní se sněhovou pokrývkou 1 cm a více a 5 cm a více v Česku. I zde jde o průměr ze všech základních stanic ČHMÚ. Průměr ukazuje, že na začátku období, po roce 1951, kolísal počet dní kolem 70 za rok pro 1 cm a kolem 50 za rok pro 5 cm. Na konci období je to kolem 50 a 35 dní za rok. Toto už jsou poklesy docela výrazné a rovněž jsou trendově stabilní."
Víc asi není třeba k tomu dodávat
VM
Vladimir Mertan
26.11.2023 11:58 Reaguje na Jakub GraňákPočet dní zo snehom nemusí súvisieť a ani nesúvisí zo snehovou zásobou. Práve naopak sneh za určitých podmienok, najmä pri jasnom slnečnom mrazovom počasí sublimuje a samozrejme chýba pri jarnom topení snehu. Čím dlhšie trvá snehová pokrývka, tým je vyššia šanca že sa sneh vyparí a nebude sa rátať do zásoby vody na jar.
Odpovědět
Jakub Graňák
26.11.2023 15:42 Reaguje na Vladimir MertanNaozaj, a že jsme si těch mrazivých dní za poslední roky užili habakuk - to toho sněhu vysublimovalo zaručeně mnohem víc, než ho roztálo:-) Aby došlo k povodni z tání sněhu musí roztát najednou (nebo téměř najednou) sníh v celém povodí, avšak trendem posledních minimálně 20 let je suché jaro, kdy voda přitékající z vyšších poloh sotva překročí normální průtok vlivem silně nenasycených nižších poloh.
Začínáte mi připomínat Machačka - ten taky dole kváká o vymrzlých meruňkách, bohužel si ve své neznalosti neuvědomuje, že je to důsledek teplých zim, kdy jarní mrazíky zasáhnou stromy ve zcela jiné fenofázi (vlivem vysokých zimních teplot), než tomu bývalo dříve.
Ale když jste tak moudrý, jistě mi vysvětlíte, jak je možné, že jsem již několik let po sobě zachytil výskyt kudlanky nábožné a loni i zlatohlávka skvostného na těchto souřadnicích: 50.1257050N, 17.5803892E Jistě se jedná o pouhou náhodu, nebo se pletou odborníci, kteří před 31 lety psali červenou knihu a kde se praví(u kudlanky), že se jedná o druh jižní Evropy dosahující nejsevernější hranice areálu výskytu na jižní moravě. Teď buďte chytrý a vysvětlete mi, jak je možné, že druh, který nesnese mrazivou zimu, osidluje areály dobře o 200 km severněji položené, než před 30 lety?
Odpovědět
Začínáte mi připomínat Machačka - ten taky dole kváká o vymrzlých meruňkách, bohužel si ve své neznalosti neuvědomuje, že je to důsledek teplých zim, kdy jarní mrazíky zasáhnou stromy ve zcela jiné fenofázi (vlivem vysokých zimních teplot), než tomu bývalo dříve.
Ale když jste tak moudrý, jistě mi vysvětlíte, jak je možné, že jsem již několik let po sobě zachytil výskyt kudlanky nábožné a loni i zlatohlávka skvostného na těchto souřadnicích: 50.1257050N, 17.5803892E Jistě se jedná o pouhou náhodu, nebo se pletou odborníci, kteří před 31 lety psali červenou knihu a kde se praví(u kudlanky), že se jedná o druh jižní Evropy dosahující nejsevernější hranice areálu výskytu na jižní moravě. Teď buďte chytrý a vysvětlete mi, jak je možné, že druh, který nesnese mrazivou zimu, osidluje areály dobře o 200 km severněji položené, než před 30 lety?
VM
Vladimir Mertan
26.11.2023 21:57 Reaguje na Jakub GraňákNeviem prečo sa tak rozčuľujete až to niekedy hraničí s urážaním diskutujúceho. Zamrznuté marhule ako aj rekordné mrazivé teploty v apríli sú neodškriepiteľným faktom. Súvisí to samozrejme z veľmi neskoro sa rozpadajúcim polárnym vortexom, ktorý bol minulé zimy pomerne silný a preto dochádza k vyliatiu studeného vzduchu do našich polôh neskoro na jar. Dôsledkom toho sú jednak zamrznuté marhule ale aj suchá jar, pretože ten studený vzduch neobsahuje takmer žiadnu vlhkosť. V tlakovej Výši ktorá po takom vyliatí chladného vzduchu nastane panuje krásne ustlálené slnečné počasie. Nielen že sa cez deň pôda prehrieva ale ešte v noci prináša zase mrazy. Samozrejme že neprší. Dôsledkom je ako píšete suchá pôda. Výskyt modlivky sledujem docela podrobne. Napríklad výskyty na naozaj chladnej lokalite PR Nebrová (za Vršatcom Biele Karpaty) som zaznamenal ešte niekedy po roku 2000. Momentálne sa tam už opätovne nenachádza - asi vymrzla. Celkovo masívny výskyt modlivky ktorý nastal cca od roku 1998 montálne sa zmierňuje a klesá. Pokles môže mať rôzne príčiny, napríklad aj parazitické osičky, ktoré modlivky nasledujú. Samozrejme je pravda, že sa určite celkovo oteplilo a teplomilný hmyz aj rastliny sa postupne presúvajú na sever a do vyšších polôh. Na druhej strane zase posledné nálety hejn sarančat sa konali v Čechách ešte v roku 1875.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:10 Reaguje na Vladimir MertanStúpajúca teplota klímy nespôsobuje že padá menej snehu ale ako dlho sa udrží. Na horách je ešte aj teraz väčšina dní v zime pod nulou a pršať bude až-až, takže hory sú zasnežené. V budúcnosti o 50-100 rokov už bude situácia iná.
Odpovědět
JP
Jakub Graňák
25.11.2023 09:23 Reaguje na Vladimir Mertanhttps://www.tolasz.cz/news/pocet-dni-se-snezenim-a-se-snehem/
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
25.11.2023 09:32 Reaguje na Jakub GraňákPresne ako som písal, po roku 2000 sa snehové zimy vrátili. Z nasledujúceho grafu priebeh zimy na Šumave je zrejmé, že do roku 2017sa teploty nijako zvlášť nemenia. https://www.sumava.eu/wp-content/uploads/2017/03/graf_1.jpg
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:44 Reaguje na Vladimir MertanSnehové sa vrátili , ale už sú teplejšie ako kedysi.
Na horách ešte dlhé desaťročia bude teplota v zime pod nulou a keďže je vyšia teplota , vyparujú sa moria viac, takže zrážky sú.
V nížinách sa sneh neudrží ani pár týždňov. Alebo v decembri napadne sneh a potom sa všetko roztopí a je to tak do jari.
Odpovědět
Na horách ešte dlhé desaťročia bude teplota v zime pod nulou a keďže je vyšia teplota , vyparujú sa moria viac, takže zrážky sú.
V nížinách sa sneh neudrží ani pár týždňov. Alebo v decembri napadne sneh a potom sa všetko roztopí a je to tak do jari.
BM
Břetislav Machaček
26.11.2023 11:43 Reaguje na Vladimir MertanLidská paměť je omezená (u některých až extrémně)a rádi si
vzpomínáme pouze na extrémní situace. Ono existují sice i
oficiální záznamy, ale není marné si schovat starý kalendář
s vlastním záznamem místního počasí. Meruňkám u nás zmrzly
květy už třetí rok po sobě a dokonce loni i třešním. Letos pouze některým odrůdám třešní a taky jabloním. Na vině je časné probuzení stromů zasažených mrazy v době, kdy by už nemělo mrznout tak, aby mrazy poškodily květy. Nepomáhá
už ani zakuřování a postřik květů vodou, protože mrazy jsou příliš silné. Bývalo to ale už před desítkami let a vím
to nejen ze zkušenosti vlastní, ale taky z vyprávění a těch
dědových zápisů v Katolickém kalendáři, který jim prodával
kdysi farář. Byly roky co zmrzly jabloně, švestky a taky
dokonce v zimě 1929 i celé vzrostlé stromy. O klima se
nikdo nezajímal a i na Ostravsku ve 220 m.n.m. napadlo přes metr sněhu. No a pak tu bylo jaro 1945, kdy dědovi pole
oseli ovsem pro své koně vozatajové z řad Vlasovců už na
začátku dubna, když u nás stála fronta na Olši a Odře ze
které v noci po tmě koňmi sváželi padlé a zraněné. Zásobování už bylo pro Vlasovce mizerné a tak měnili potraviny za jinde zrekvírovaný oves pro své koně a za
práci na poli, kde naopak už ti koně za války chyběli.
Po válce tak bylo v okolí dostatek ovsu, ale scházela
pšenice a ječmen. Jedly se tak ovesné kaše a placky
do doby, než se osevní postupy dostaly do normálu. Pak
zase přišlo extrémní sucho a pšenice uschla v době květu
tak, že už nebyla schopna vytvořit zrno. Mlátila se pouze prázdná sláma a to byl taky extrém i bez klimatické změny
o které se dnes pouze mluví, ale nikdo ji nepředchází, ba spíše naopak. Stavby přehrad se oddalují, či rovnou ruší,
půdě se neustále ubírá organiky končící v bioplynkách,
o lesy se vlastníci špatně starají, pokud se starají vůbec
a do řek pouštíme na oko vyčištěné odpadní vody bušíc se
v prsa, co jsme dokázali. Dokázali jsme zanedbat péči o
lesy, o půdu, o zadržování přívalových vod, které budou
v budoucnu jediným zdrojem vody a zbytek vod znečišťujeme
nedostatečně vyčištěnou odpadní vodou. Nezdá se vám, že
hospodaříme špatně? Mi bohužel ano !
Odpovědět
vzpomínáme pouze na extrémní situace. Ono existují sice i
oficiální záznamy, ale není marné si schovat starý kalendář
s vlastním záznamem místního počasí. Meruňkám u nás zmrzly
květy už třetí rok po sobě a dokonce loni i třešním. Letos pouze některým odrůdám třešní a taky jabloním. Na vině je časné probuzení stromů zasažených mrazy v době, kdy by už nemělo mrznout tak, aby mrazy poškodily květy. Nepomáhá
už ani zakuřování a postřik květů vodou, protože mrazy jsou příliš silné. Bývalo to ale už před desítkami let a vím
to nejen ze zkušenosti vlastní, ale taky z vyprávění a těch
dědových zápisů v Katolickém kalendáři, který jim prodával
kdysi farář. Byly roky co zmrzly jabloně, švestky a taky
dokonce v zimě 1929 i celé vzrostlé stromy. O klima se
nikdo nezajímal a i na Ostravsku ve 220 m.n.m. napadlo přes metr sněhu. No a pak tu bylo jaro 1945, kdy dědovi pole
oseli ovsem pro své koně vozatajové z řad Vlasovců už na
začátku dubna, když u nás stála fronta na Olši a Odře ze
které v noci po tmě koňmi sváželi padlé a zraněné. Zásobování už bylo pro Vlasovce mizerné a tak měnili potraviny za jinde zrekvírovaný oves pro své koně a za
práci na poli, kde naopak už ti koně za války chyběli.
Po válce tak bylo v okolí dostatek ovsu, ale scházela
pšenice a ječmen. Jedly se tak ovesné kaše a placky
do doby, než se osevní postupy dostaly do normálu. Pak
zase přišlo extrémní sucho a pšenice uschla v době květu
tak, že už nebyla schopna vytvořit zrno. Mlátila se pouze prázdná sláma a to byl taky extrém i bez klimatické změny
o které se dnes pouze mluví, ale nikdo ji nepředchází, ba spíše naopak. Stavby přehrad se oddalují, či rovnou ruší,
půdě se neustále ubírá organiky končící v bioplynkách,
o lesy se vlastníci špatně starají, pokud se starají vůbec
a do řek pouštíme na oko vyčištěné odpadní vody bušíc se
v prsa, co jsme dokázali. Dokázali jsme zanedbat péči o
lesy, o půdu, o zadržování přívalových vod, které budou
v budoucnu jediným zdrojem vody a zbytek vod znečišťujeme
nedostatečně vyčištěnou odpadní vodou. Nezdá se vám, že
hospodaříme špatně? Mi bohužel ano !
BM
Břetislav Machaček
25.11.2023 12:17 Reaguje na Jakub GraňákUvedl jsem převážnou situaci při jarním tání a nikoliv oblevu, kterou způsobí anomálie, kdy sem pronikne teplý vzduch zároveň s deštěm, jako ve vámi uvedeném roce 1981. To nezvládne nikdo a nikdy, když se oteplí náhle a prší teplý déšť na sníh. Jinak 800 m.n.m. je
pouze pomyslná hranice pro smrky u nás, protože místy prosperují
i jinde a místy ani tam. Proto tu píšu, že nejlépe to ví praktik
a nikoliv ideový odpůrce smrků. Ze smrku se stal mezi ideology
otloukánek, na kterém si vybíjejí své ego a nevidí realitu kolem.
Jinak připomínka dutiny lebeční mi připomněla, že kde nic není,
tak i mozkožrout hladoví a chybějící mozkové buňky ani alkohol
nezničí. Kdysi muselo na povodeň odtát metr sněhu, dnes na to
stačí deset centimetrů a bude hůře, pokud to nezachytí zdravé
lesy, zdravá půda a nádrže, které vy doslova nenávidíte. Víte
třeba, proč budovali nádrže už i kapitalističtí předci a že
na Západě a jinde ve světě přehrady nebudovali komunisté, ale
kapitalisté a dokonce šlechtici? Doučte se historii, než budete
zase plést do hospodaření v lesích, na polích a do budování
nádrží ideologii. Připomínáte mi "napraveného" rozvědčíka,
který nyní tvrdí, že byl ve svých 27 letech nevyzrálý a vyzrál
až když bylo jasné, že "musí" změnit manšaft, aby přežil. Já
znám jednoho pána, který nemusel do strany, protože byl synem
straníka a po revoluci to uváděl jako svoji přednost. Měl vždy
uhrabaný chodníček a nyní je hrdina a málem i disident, když
kdysi opilý jako mladík strávil noc v cele VB.
Odpovědět
pouze pomyslná hranice pro smrky u nás, protože místy prosperují
i jinde a místy ani tam. Proto tu píšu, že nejlépe to ví praktik
a nikoliv ideový odpůrce smrků. Ze smrku se stal mezi ideology
otloukánek, na kterém si vybíjejí své ego a nevidí realitu kolem.
Jinak připomínka dutiny lebeční mi připomněla, že kde nic není,
tak i mozkožrout hladoví a chybějící mozkové buňky ani alkohol
nezničí. Kdysi muselo na povodeň odtát metr sněhu, dnes na to
stačí deset centimetrů a bude hůře, pokud to nezachytí zdravé
lesy, zdravá půda a nádrže, které vy doslova nenávidíte. Víte
třeba, proč budovali nádrže už i kapitalističtí předci a že
na Západě a jinde ve světě přehrady nebudovali komunisté, ale
kapitalisté a dokonce šlechtici? Doučte se historii, než budete
zase plést do hospodaření v lesích, na polích a do budování
nádrží ideologii. Připomínáte mi "napraveného" rozvědčíka,
který nyní tvrdí, že byl ve svých 27 letech nevyzrálý a vyzrál
až když bylo jasné, že "musí" změnit manšaft, aby přežil. Já
znám jednoho pána, který nemusel do strany, protože byl synem
straníka a po revoluci to uváděl jako svoji přednost. Měl vždy
uhrabaný chodníček a nyní je hrdina a málem i disident, když
kdysi opilý jako mladík strávil noc v cele VB.
Jakub Graňák
25.11.2023 16:15 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
BM
BM
Břetislav Machaček
25.11.2023 17:04 Reaguje na Břetislav MachačekJeště dodám, že třeba ve Švýcarsku mají 600 přehrad
a komunisté tam NIKDY nevládli. Kdopak to tam asi
tak nechal postavit? Je to země pyšnící se ekologií a mající elektřinu z poloviny z jádra a z druhé poloviny z vodních elektráren. No a u nás už vadí i přehrady vodárenské a protipovodňové hlavně těm,
kteří mají pitné vody dostatek a povodně jim nehrozí. Prostě sobci tvářící se ekologicky!
Odpovědět
a komunisté tam NIKDY nevládli. Kdopak to tam asi
tak nechal postavit? Je to země pyšnící se ekologií a mající elektřinu z poloviny z jádra a z druhé poloviny z vodních elektráren. No a u nás už vadí i přehrady vodárenské a protipovodňové hlavně těm,
kteří mají pitné vody dostatek a povodně jim nehrozí. Prostě sobci tvářící se ekologicky!
Jakub Graňák
25.11.2023 17:47 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 16:49 Reaguje na Břetislav MachačekStarí praktici sadili stromy v iných klimatických podmienkach. S tým čo príde nemá žiaden lesný praktik zo strednej rokmi Europy moc skúsenosti, pretože tak teplo bolo naposledy pred 800 rokmi. https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9_klimatick%C3%A9_optimum
V tej dobe nikto v strednej Europe nesadil tajgu.
Odpovědět
V tej dobe nikto v strednej Europe nesadil tajgu.
JŠ
Jan Škrdla
28.11.2023 11:26Některé komentáře o jarním tání sněhu by se hodily tak do silvestrovské nebo aprílové diskuze.
Už si představuji, jak smrkové porosty zpomalují tání sněhové pokrývky ve středních a nižších polohách, která poslední roky za moc nestojí. A jak skvěle zvládají období sucha.
Kde mají smrkové porosty nebo porosty s převahou smrku smysl jsou horské polohy. Pochybuji ale, že by někdo chtě s "ideovým zanícením" radikálně měnit skladbu vysokohorských lesů.
Odpovědět
Už si představuji, jak smrkové porosty zpomalují tání sněhové pokrývky ve středních a nižších polohách, která poslední roky za moc nestojí. A jak skvěle zvládají období sucha.
Kde mají smrkové porosty nebo porosty s převahou smrku smysl jsou horské polohy. Pochybuji ale, že by někdo chtě s "ideovým zanícením" radikálně měnit skladbu vysokohorských lesů.
JP
Jaroslav Pobeha
28.11.2023 19:20Pre tých čo kňúrajú za smrekmi mám tip čo by ste mohli sadiť o 40-50 rokov.
http://www.tasmanianarboretum.org.au/images/plants/wollemi_pine.jpg
Wollemia nobilis.
Aké to má drevo a korene sa ma nepýtajte ale rastie rovno a je vysoký - do 40m.
A vydrží aj mierne mrazy. Aspoň trochu obnovíte druhohornú floru. :D
Odpovědět
http://www.tasmanianarboretum.org.au/images/plants/wollemi_pine.jpg
Wollemia nobilis.
Aké to má drevo a korene sa ma nepýtajte ale rastie rovno a je vysoký - do 40m.
A vydrží aj mierne mrazy. Aspoň trochu obnovíte druhohornú floru. :D
