https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/celosvetovy-ubytek-opylovacu-co-za-nim-stoji-a-jake-nasledky-pro-lidstvo-muze-mit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Celosvětový úbytek opylovačů: co za ním stojí a jaké následky pro lidstvo může mít?

21.8.2021 03:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
“Všude na světě dochází k vymírání druhů. Pro některé lidi je to stále příliš abstraktní a těžko představitelné. Ale to, že kolem nás mizí opylovači, může každý vidět na vlastní oči,” komentuje vedoucí studie, zooložka Lynn Dicks z University of Cambridge.
“Všude na světě dochází k vymírání druhů. Pro některé lidi je to stále příliš abstraktní a těžko představitelné. Ale to, že kolem nás mizí opylovači, může každý vidět na vlastní oči,” komentuje vedoucí studie, zooložka Lynn Dicks z University of Cambridge.
Foto | Mandy Henry / Unsplash
Mizející přirozené prostředí a intenzivní používání pesticidů jsou nejčastějšími příčinami celosvětového úbytku opylovačů. Pro lidstvo může tento jev brzy představovat zásadní ohrožení v zajištění potravy. Došel k tomu panel expertů svolaných na University of Cambridge, jehož výsledky zveřejnil žurnál a href="https://www.nature.com/articles/s41559-021-01534-9">Nature Ecology & Evolution.
 

Včely, motýli, vosy, brouci, netopýři, mouchy a kolibříci viditelně mizí ze světa. Právě tyto druhy přitom hrají při opylování klíčovou roli, je na nich závislých přes 75 % rostlin, které lidé běžně konzumují.

“Všude na světě dochází k vymírání druhů. Pro některé lidi je to stále příliš abstraktní a těžko představitelné. Ale to, že kolem nás mizí opylovači, může každý vidět na vlastní oči,” komentuje vedoucí studie, zooložka Lynn Dicks z University of Cambridge.

Dvacetičlenný tým vědců jako primární příčinu úbytku opylovačů vidí ztrátu jejich přirozeného prostředí. Následuje změna ve využívání půdy - především vznik velkých pastvin, hnojení půdy a pěstování monokulturních plodin. Třetím důvodem je intenzivní používání pesticidů v zemědělství. Změnu klimatu vědci vyhodnotili jako čtvrtou nejčastější příčinu mizení opylovačů.

Tento jev může mít podle studie zcela zásadní dopad na zajištění dostatečného množství kvalitní potravy. Podle odhadu může být ohroženo ⅔ zemědělství na naší planetě především v Africe, Latinské Americe a části Asie. Například v Latinské Americe jsou na opylovačích zcela závislé plodiny jako kešu, sója, káva nebo kakao, jejichž vývoz zároveň tvoří výraznou část ekonomiky. Už v roce 2016 přitom autorka studie zjistila, že se množství lidmi pěstovaných plodin, které vyžadují opylovače, zvýšilo za poslední půl století o 300 %.

Ačkoliv se vědcům podařilo zmapovat hlavní příčiny a následky poklesu opylovačů, upozorňují na nedostatečné množství informací z tzv. globálního Jihu. “O opylovačích v Evropě dostatek informací máme - dochází k poklesu minimálně 37 % druhů včel a 31 % druhů motýlů. Ale o poklesu opylovačů v rozvojovém světě toho kvůli chybějícím informacím bohužel stále mnoho nevíme,” uzavírá spoluautor studie Tom Breeze z University of Reading.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.8.2021 05:24
Myslíte, že ti všelijací opylovači snad přežijí přitom sekání trávy ( téměř všude ) sekačkami, které působí i jako vysavač ?

Kolik se toho seká kosou !
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.8.2021 00:53 Reaguje na smějící se bestie
Nepřežijí, ale "vysavači" se tráva seče především ve veřejné zeleni, kde zas tak moc hmyzu není, protože je to velmi druhově chudá zeleň.
Horší je to v zemědělské krajině, kde se dnes posečou obrovské plochy travin a luk za několik dní a jak není teplo aby tráva sama vyschla na seno, tak se hned vše senážuje.
Kdysi zemědělci měli na traktorech a sekačkách obyčejnou tyč v šířce záběru sekačky, a ta před sekačkou "zvedla" hmyz že odletěl (většina) a nebo spadl na zem pod žací ústrojí.

Pokud jde o kosu - to bychom museli se vrátit zas do dob, kdy na venkově bydleli lidi pracující v zemědělství a lesnictví a ne samé povolání, které se zemědělstvím mají společné jen jídlo na talířích večer procházka či projížďka po krajině.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.8.2021 06:34 Reaguje na Pavel Jeřábek
No, přece jenom je trochu rozdíl mezi zemědělskou travinou a loukami nejen horskými = špatně přístupnými. A i ty sečou mnohde strunovkami, bohužel i ochránci přírody.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.8.2021 09:41 Reaguje na smějící se bestie
Sečení strunovkou má na hmyz vliv naprosto marginální, tam spíš hrozí zasečení nějakého slepýše, nebo ježka. Motýly, ani samotářské včely tahle technologie v podstatě nijak nezasáhne
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.8.2021 09:38 Reaguje na Pavel Jeřábek
Problém ovšem není v seči samotné, ale jak uvádíte v rychlosti a rozsahu, po sečích zůstávají velké plochy bez jakékoli potravní nabídky a opylovači a (v případě motýlů) jejich vývojová stadia tím pádem strádají hlady. Řešením jsou mozaikové seče a ponechávání části plochy neposečené až do další sezóny, aby např motýli měli kde dokončit vývoj, zakuklit se a přežít do dalšího roku. Stejně tak mulčování příkop kolem cest rozhodně není pro hmyz uživatelsky přívětivé a v podstatě likviduje zbytek toho, co v té kulturní pustině současného zemědělství, nalezlo útočiště alespoň v těch příkopách
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

22.8.2021 16:39 Reaguje na Pavel Jeřábek
Jen taková poznámka. V podhorských oblastech se obrovské plochy udržují pastevectvím skotu a pokud´ se to správně provádí, tak po většinu vegetačního období tam pořád něco kvete pro opylovače. Tam největší nebezpečí nepředstavuje chemie nebo intenzivní zemědělství ale ekomagoři s nepřiměřenou ochranou vlků. Petrův Zdar
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.8.2021 19:20 Reaguje na Jan Knap
Nějak jsem nepostřehl, že by se vlci živili čmeláky, nebo motýly, na pastvinách je problémem především zákonem daná nutnost sečení nedopasků
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

23.8.2021 20:28 Reaguje na Jakub Graňák
Vlci se sice neživí čmeláky nebo motýly ale pokud´ se naučí beztrestně útočit na skot, tak se další pastevní hospodaření přírodě blízkým způsobem může stát ekonomicky neúnosným a může to mít obrovské negativní důsledky na stovky živočišných a rostlinných druhů. Občasný útok je v normě ale když přestoupí určitou hranici?? A zabezpečit takové pastviny proti útokům zdomácnělých vlků nejdou. A v důsledku se jedná o desítky nebo spíše stovky tisíc ha. Petrův Zdar
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.8.2021 11:10 Reaguje na Jan Knap
Abychom si to vyjasnili, nejsem příznivcem introdukce vlků do našeho prostředí a nějaká regulace je jistě na místě. Nicméně si myslím, že se to dost nafukuje a o nějakých statisících ha nemůže být řeč. Pokud vím, tak problémy jsou jenom na Broumovsku. Je třeba vzít v potaz, že jako pastvina slouží vždy jen část travních porostů v daném hospodářství, větší část je kosena na seno a tam to vypadá viz můj příspěvek výše.
Podobně můžu kritizovat rybáře, že vlivem toho, jak je zarybňována kdejaká kaluž, dochází k úbytku vlaštovek, poněvadž ryby sežerou komáří larvy a vlaštovky pak nemají čím krmit mladé. Nebo jak v důsledku zvyšování kapacit rybníků u nás vyhynul největší druh potápníka na světě, potápník široký (Dytiscus latissimus)
Odpovědět
RV

Richard Vacek

21.8.2021 09:10
Přirozené prostředí pro některé druhy je i smetiště, rumiště, hnojiště a jejich neudržované okolí. Proto za totáče byli hmyzáci všude i když se s pesticidy nešetřilo.
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2021 10:29
Jak už je tu napsáno, celková likvidace lidskou expanzí. Tam kde jsem si jako dítě hrál a kde byly širé netknuté louky, jsou dnes novostavby, dlažba, beton a denně tam řádí sekačky. A tak je to úplně všude.
Hmyz, který ještě zbyl, se rozletí do posekaných ploch, aby byl vzápětí také zabit sekačkami. Každý týden tak na světě zůstává méně a méně hmyzu.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.8.2021 00:56 Reaguje na Petr
Taky jsem vzpomínal - kdysi touto dobou u nás řvaly cirkulárky, protože zima se ptala, cos dělal v létě.
Dnes nám ječí zahradní sekačky, a místo dřevem se topí plynem.
Alespoň zachováme dřevo na peletky pro elektrárny
Odpovědět

vladimír šmídl

21.8.2021 23:32
Zajímalo by mne, čím je městskému prostředí prospěšné vysekání vojtěšky v době květu a odfrézování zeminy benzínovou sekačkou. Vojtěšku jsem vysel dvakrát a dvakrát do dvou let vymizela. Vydržela tedy dost (dvě frézování ročně), ale v souboji s lidskou blbostí nakonec zvítězily psí exkrementy.Možná je to cílový stav, nevím.Na druhé straně plotu (uvnitř mojí zahrady) vojtěška roste bez další péče.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.8.2021 00:43
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

23.8.2021 07:45
A co zahlcení vzdušného prostoru radiokomunikačními vlnami. To na bezobratlé vliv nemá? Nemám ten link na studii uložený, ale když zkoumali účinek mm vln na včely, tak pronikaly vlny do tělíčka docela hluboko. Jelikož bezdrátový provoz jen houstne a houstne, tak vyvolaný buněčný stres může být taky pěkným důvodem jejich klesajícího počtu.
Odpovědět
va

vaber

23.8.2021 08:23
měl jsem ve skleníku vždy plno,hmyzu a pavouků , letos téměř nic,
nevím zdali je to počasím, nebo to tak bude už napořád
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist