Celosvětový úbytek opylovačů: co za ním stojí a jaké následky pro lidstvo může mít?

“Všude na světě dochází k vymírání druhů. Pro některé lidi je to stále příliš abstraktní a těžko představitelné. Ale to, že kolem nás mizí opylovači, může každý vidět na vlastní oči,” komentuje vedoucí studie, zooložka Lynn Dicks z University of Cambridge.

Foto | Mandy Henry / Unsplash

Včely, motýli, vosy, brouci, netopýři, mouchy a kolibříci viditelně mizí ze světa. Právě tyto druhy přitom hrají při opylování klíčovou roli, je na nich závislých přes 75 % rostlin, které lidé běžně konzumují.

“Všude na světě dochází k vymírání druhů. Pro některé lidi je to stále příliš abstraktní a těžko představitelné. Ale to, že kolem nás mizí opylovači, může každý vidět na vlastní oči,” komentuje vedoucí studie, zooložka Lynn Dicks z University of Cambridge.

Dvacetičlenný tým vědců jako primární příčinu úbytku opylovačů vidí ztrátu jejich přirozeného prostředí. Následuje změna ve využívání půdy - především vznik velkých pastvin, hnojení půdy a pěstování monokulturních plodin. Třetím důvodem je intenzivní používání pesticidů v zemědělství. Změnu klimatu vědci vyhodnotili jako čtvrtou nejčastější příčinu mizení opylovačů.

Tento jev může mít podle studie zcela zásadní dopad na zajištění dostatečného množství kvalitní potravy. Podle odhadu může být ohroženo ⅔ zemědělství na naší planetě především v Africe, Latinské Americe a části Asie. Například v Latinské Americe jsou na opylovačích zcela závislé plodiny jako kešu, sója, káva nebo kakao, jejichž vývoz zároveň tvoří výraznou část ekonomiky. Už v roce 2016 přitom autorka studie zjistila, že se množství lidmi pěstovaných plodin, které vyžadují opylovače, zvýšilo za poslední půl století o 300 %.

Ačkoliv se vědcům podařilo zmapovat hlavní příčiny a následky poklesu opylovačů, upozorňují na nedostatečné množství informací z tzv. globálního Jihu. “O opylovačích v Evropě dostatek informací máme - dochází k poklesu minimálně 37 % druhů včel a 31 % druhů motýlů. Ale o poklesu opylovačů v rozvojovém světě toho kvůli chybějícím informacím bohužel stále mnoho nevíme,” uzavírá spoluautor studie Tom Breeze z University of Reading.