Celosvětový úbytek opylovačů: co za ním stojí a jaké následky pro lidstvo může mít?
Včely, motýli, vosy, brouci, netopýři, mouchy a kolibříci viditelně mizí ze světa. Právě tyto druhy přitom hrají při opylování klíčovou roli, je na nich závislých přes 75 % rostlin, které lidé běžně konzumují.
“Všude na světě dochází k vymírání druhů. Pro některé lidi je to stále příliš abstraktní a těžko představitelné. Ale to, že kolem nás mizí opylovači, může každý vidět na vlastní oči,” komentuje vedoucí studie, zooložka Lynn Dicks z University of Cambridge.
Dvacetičlenný tým vědců jako primární příčinu úbytku opylovačů vidí ztrátu jejich přirozeného prostředí. Následuje změna ve využívání půdy - především vznik velkých pastvin, hnojení půdy a pěstování monokulturních plodin. Třetím důvodem je intenzivní používání pesticidů v zemědělství. Změnu klimatu vědci vyhodnotili jako čtvrtou nejčastější příčinu mizení opylovačů.
Tento jev může mít podle studie zcela zásadní dopad na zajištění dostatečného množství kvalitní potravy. Podle odhadu může být ohroženo ⅔ zemědělství na naší planetě především v Africe, Latinské Americe a části Asie. Například v Latinské Americe jsou na opylovačích zcela závislé plodiny jako kešu, sója, káva nebo kakao, jejichž vývoz zároveň tvoří výraznou část ekonomiky. Už v roce 2016 přitom autorka studie zjistila, že se množství lidmi pěstovaných plodin, které vyžadují opylovače, zvýšilo za poslední půl století o 300 %.
Ačkoliv se vědcům podařilo zmapovat hlavní příčiny a následky poklesu opylovačů, upozorňují na nedostatečné množství informací z tzv. globálního Jihu. “O opylovačích v Evropě dostatek informací máme - dochází k poklesu minimálně 37 % druhů včel a 31 % druhů motýlů. Ale o poklesu opylovačů v rozvojovém světě toho kvůli chybějícím informacím bohužel stále mnoho nevíme,” uzavírá spoluautor studie Tom Breeze z University of Reading.
reklama
Dále čtěte |
Reuters: Bývalý lovec želv v Angole nyní chrání ohrožené druhy
Na ruském pobřeží Kaspického moře byly nalezeny stovky mrtvých tuleňů
V Africe žije 135 690 slonů pralesních, uvádí nová zpráva IUCN
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
smějící se bestie
21.8.2021 05:24Kolik se toho seká kosou !
Pavel Jeřábek
22.8.2021 00:53 Reaguje na smějící se bestieHorší je to v zemědělské krajině, kde se dnes posečou obrovské plochy travin a luk za několik dní a jak není teplo aby tráva sama vyschla na seno, tak se hned vše senážuje.
Kdysi zemědělci měli na traktorech a sekačkách obyčejnou tyč v šířce záběru sekačky, a ta před sekačkou "zvedla" hmyz že odletěl (většina) a nebo spadl na zem pod žací ústrojí.
Pokud jde o kosu - to bychom museli se vrátit zas do dob, kdy na venkově bydleli lidi pracující v zemědělství a lesnictví a ne samé povolání, které se zemědělstvím mají společné jen jídlo na talířích večer procházka či projížďka po krajině.
smějící se bestie
22.8.2021 06:34 Reaguje na Pavel JeřábekJakub Graňák
22.8.2021 09:41 Reaguje na smějící se bestieJakub Graňák
22.8.2021 09:38 Reaguje na Pavel JeřábekJan Knap
22.8.2021 16:39 Reaguje na Pavel JeřábekJakub Graňák
22.8.2021 19:20 Reaguje na Jan KnapJan Knap
23.8.2021 20:28 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
24.8.2021 11:10 Reaguje na Jan KnapPodobně můžu kritizovat rybáře, že vlivem toho, jak je zarybňována kdejaká kaluž, dochází k úbytku vlaštovek, poněvadž ryby sežerou komáří larvy a vlaštovky pak nemají čím krmit mladé. Nebo jak v důsledku zvyšování kapacit rybníků u nás vyhynul největší druh potápníka na světě, potápník široký (Dytiscus latissimus)
Richard Vacek
21.8.2021 09:10Petr
21.8.2021 10:29Hmyz, který ještě zbyl, se rozletí do posekaných ploch, aby byl vzápětí také zabit sekačkami. Každý týden tak na světě zůstává méně a méně hmyzu.
Pavel Jeřábek
22.8.2021 00:56 Reaguje na PetrDnes nám ječí zahradní sekačky, a místo dřevem se topí plynem.
Alespoň zachováme dřevo na peletky pro elektrárny
vladimír šmídl
21.8.2021 23:32Aleš Nebáznivý
23.8.2021 07:45vaber
23.8.2021 08:23nevím zdali je to počasím, nebo to tak bude už napořád


Tuleni jsou schopni napodobovat zvuky okolí včetně lidské řeči
Vědci odhalili, proč psi naklánějí hlavu ke straně
Nový nanogenerátor imituje pohyb řas a umí vytvářet obnovitelnou energii i při umístění na dně moře