https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/certifikace-udrzitelne-produkci-palmoveho-oleje-nedava-podle-aktualni-studie-smysl
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Certifikace udržitelné produkce palmového oleje nedává podle aktuální studie smysl

7.9.2020 11:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Většina těchto koncesovaných plantáží (75 %) se nachází na místě, kde se ještě před několika dekádami nacházel prales a významná útočiště orangutanů, nosorožců, slonů a tygrů. Přesněji, 49 % dnes RSPO certifikovaných plantáží ze Sumatry a 99 % plantáží na Borneu bylo ještě před 30 lety divokým tropickým pralesem.
Většina těchto koncesovaných plantáží (75 %) se nachází na místě, kde se ještě před několika dekádami nacházel prales a významná útočiště orangutanů, nosorožců, slonů a tygrů. Přesněji, 49 % dnes RSPO certifikovaných plantáží ze Sumatry a 99 % plantáží na Borneu bylo ještě před 30 lety divokým tropickým pralesem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Spotřebitelé se dnes na palmový olej dívají s nelibostí. Už tuší, že se s jeho produkcí pojí nevratné změny a destrukce nenahraditelných tropických ekosystémů. Ale s něčím se vařit musí. Jisté vodítko pro to, který palmový olej je lepší než ten nejhorší, až donedávna představovala tzv. certifikace RSPO. Aktuální studie z univerzity v Tomsku ale tento dosud uznávaný koncept zpochybnila. Proč považují tuto certifikaci za vyprázdněnou a nesmyslnou? O tom píše Mongabay.
 

Certifikace RSPO vznikla v roce 2008 na podnět stejnojmenné organizace (Společnost kulatého stolu pro obnovitelný palmový olej), která si vytýčila ne zrovna lehký cíl. Sdružit a zviditelnit takové producenty palmového oleje, kvůli jejichž plantážím se nekácí a nevypalují pralesy a neohrožují vzácné ekosystémy. Podmínek pro zdárné dosažení certifikace je dlouhá řada, od férových platů pro zaměstnance, přes snižování chudoby v regionu, až po zákaz používání pesticidů. Vše v duchu udržitelnosti, etiky, transparentnosti. Vývoz RSPO certifikovaného palmového oleje dnes činí zhruba pětinu celosvětové produkce, takže je to rozhodně systém, který se nedá přehlížet. V čem je tedy chyba?

Podle Roberta Cazzolla Gattiho, hlavního autora studie, už v samotném nesmyslném principu existence RSPO. Což je dost silné tvrzení. Jak k němu dospěl? Vyhodnotil satelitní snímky regionu Indonésie a malajské části Bornea zachycené od roku 1984 až do současnosti. A historické snímky z osmdesátých let překryl s aktuální mapou 78 indonéských a 173 bornejských a sumaterských plantážích palmového oleje, které se dnes mohou pochlubit certifikací RSPO.

Dnešní plantáže byly také pralesy. A není to tak dávno

Zjistil, že většina těchto koncesovaných plantáží (75 %) se nachází na místě, kde se ještě před několika dekádami nacházel prales a významná útočiště orangutanů, nosorožců, slonů a tygrů. Přesněji, 49 % dnes RSPO certifikovaných plantáží ze Sumatry a 99 % plantáží na Borneu bylo ještě před 30 lety divokým tropickým pralesem a někdy mezi léty 1990-2000 byla tato území odlesněna a vytěžena, aby se z nich později staly plantáže palem olejných. Gatti kritizuje, že nálepku udržitelné produkce získaly plantáže na místech, kde byl dříve vyklučen prales, ať už legálně či nelegálně.

RSPO totiž minulost lokalit neřeší. „Bez ohledu na míru předchozí degradace jsou teď považovány za udržitelné,“ říká Gatti. „Jenže s touto narušenou logikou se dnes kácený prales může stát udržitelnou plantáží zítřka, vše v souladu s nekonečnou a nesmyslnou smyčkou certifikace.“ K jeho kritice se vyjádřila i organizace RSPO. S tím, že udržitelnost v tomto pojetí chápe spíše jako proces, dlouhou cestu, jak dosáhnout souladu lidských zájmů s ochranou přírody. Zlepšováním farmářských postupů a kolektivním zlepšením produkce palmového oleje při snížení dopadů na životní prostředí.

„Pokud postavíte dům na vypálené pasece, kde dříve stál les a žili orangutani, nebudete jej nazývat udržitelným,“ říká na to Gatti. „Proč bychom to měli tolerovat plantážím palmového oleje?“ Dodává, že typický životní cyklus certifikované etické a udržitelné plantáže začíná koncesí na vytěžení pralesa pro dřevo. Po něm se na místě usadí necertifikovaná plantáž než otěže převezme jiná organizace, která zažádá o certifikaci RSPO. A zhusta ji dostane, byť těžařské a pěstitelské společnosti patří téže osobě. Kácet prales už nemusí, je hotovo. „Celá ta certifikace je jen jednoduchým trikem, který má zakrýt, že pro plantáže neplatí žádná udržitelnost," uzavírá Gatti.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.9.2020 05:50
Zase jedno lakování na růžovo.
Bohužel je palmový a palmojádrový olej nejvýznamnějším tukem na planetě, představuje něco okolo 66 % všech rostlinných tuků světa.
A palma, když se jednou vysadí, tak produkuje zhruba 30 let.
Odhadem bude světová produkce palmového tuku dále narůstat, až na cca 77% podíl.
Než se, doufám, dostaneme k olejům z řas, bude to ještě tak 20 let trvat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 08:59 Reaguje na Katka Pazderů
Nebo než zjistíme, jaké ekologické průšvihy jsou spojeny s těmi řasami. MMCH opravdu by asi nebyl problém vyrobit GM rostliny, které by se daly pěstovat v našem podnebném pásu a ten palmový olej nahradily, nejen jako potravinu, ale i jako biopalivo.
To bychom ovšem nesměli být v zaostalé EU. Ta má pupínky i z genetickou manipulací opravených dětí, takže se s takovými problémy, jako je vadný gen v rodině, jezdí do Mexika nebo JV Asie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 10:01 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase nesmysly, proč to nemají nikde jinde na světě, EU přece není celá planeta. Já vím, je to nesmysl celý....
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 13:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinde na světě GM rostliny mají, ale pořád mají problémy s aktivistickou anti GMO lůzou. Kvůli téhle zločinecké sběři oslepne každoročně v oblastech, kde je hlavní potravina rýže, několik desítek tisíc (některé odhady přesahují sto tisíc) dětí na nedostatek vitamínu A, který by už celá desetiletí mohl být vyřešen GMO "zlatou rýží".
A kvůli těmto lidem máme i u nás residua pesticidů v potravinách, které by se v případě GMO rostlin nemusely používat, nebo by se jejich užívání drasticky snížilo.
A genové opravy se už dělají, dokonce už zvládli i transplantaci cytoplasmy u oplozeného vajíčka (matka byla nositelkou mitochondriálního genu pro jednu z vrozených svalových dystrofií, které končí vždy předčasnou smrtí, někdy i ve velmi útlém věku).
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

7.9.2020 07:12
Palmový olej nebrat... v ČR není důvod používat palmový olej vůbec... máme tu mít slunečnice a řepku na olej a ne na jiné účely....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 07:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Hlavně, že řepkový olej dáváme do motorů!! To jsme asi poslední v Evropě. A to je kvůli byznysu, nikoli ekologii.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2020 08:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebýt nápadů ekologů o podobných OZE, tak se tomu tak nikdy nestalo. Váš nápad to změnit zase vše šmahem, je jako to
jeho zavádění. Bude třeba zemědělcům umožnit přechod na
jiné podobně lukrativní produkty a ne to zatrhnout ze dne
na den. Mě vždy pobaví váš radikalismus a negace politiky
u nás. Mít já takový názor, tak si raději hodím mašli.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 09:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Nápad ekologů to byl skutečně blbý a hlavně EU to talčila silou. my měli tehdy ještě normální vlády a taky jsme byli asi poslední země, která tu povinnost zavedla. Jenže ouředníci v EU nejsou blbí a pochopili to, takže tu povinnost zrušili. Jenže u nás přišel k moci soudruh a udělal si z toho giga byznys čistě na českých dotacích.
Nikdo nechce nic zatrhovat ze dne na den. Ale za těch 8 let jsme to mohli v pohodě přepákovat na biopaliva druhé generace, tj. čistě na odpad.
Radši tu podporu nasměrovat na rozumnou podporu fve, protože to je do budoucna asi naše jediná výkonová enerie a jít do akumulací. To bude superbyznys.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 13:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže toho odpadu na biopaliva druhé generace není prostě u nás dostatek, abychom splnili kvóty EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 17:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Kvóty EU bychom pohodlně plnili pomocí rozumného rozvoje FVE, případně dost rozvinutou infrastrukturou bioplynu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 19:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Takže průměrná rodina by solárním baronům platila ne 2000 jako teď, ale třeba 10000? Zkuste jít s takovým programem do voleb!

A bioplyn je totální svinstvo, jehož výroba spotřebovává organiku, kterou bychom měli kompostovat nebo rovnou zaorávat. Jinak za pár let zkolabují naše pole.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 09:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to výmysl ekologů a průšvih je, že pokud bychom to nedělali, tak bychom nesplnili EU předepsaný podíl "obnovitelných zdrojů". A museli dělat ještě horší prasečiny, jako např. prohánět lesy tepelnými elektrárnami (jak se to děje v jiných státech EU).

EU a ekologická ideologie jsou prostě zlo každá sama o sobě a jejich součinností vzniká zlo přímo fatální.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 09:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Žádné prasečiny, jen solidní (především legislativní) podpora FVE by nám splnila kvótu naprosto v pohodě. K tomu biometan z odpadu (zbytek je pořád uhlíkaté hnojivo na pole ovšem bez většiny metanu).
Jen nechápu proč nejdeme do vodíku a syntetických paliv, to bude byznys budoucnosti a EU to bohatě dotuje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 13:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Digestát z bioplynek způsobuje okyselení a degradaci půdy. Organiky je v něm velmi málo (v porovnání se vstupní surovinou. Naopak, forsírování bioplynek ze strany EU je jeden z faktorů, proč se u nás kvalita zemědělské půdy spíš zhoršuje a mnohde i rychleji než za komunistických JZD.
Fotovoltaiku podporujeme desítkami miliard ročně, za což by už stálo několik jaderných elektráren.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 17:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Zcela vyjímečně je to nesmysl. Rozumně používaná biplynka vydává taky normální uhlíkové hnojivo.
Z fve se udělal neskutečný bordel a výsledek je jasný:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cesko-slunci-nepreje-solarni-investori-miri-do-polska-ci-rumunska-116560
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 19:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Ať si solárníci jdou, napsal bych kam, ale tam slunce nesvítí.
Pokud by bioplynky ukončovaly fermentaci předčasně, tak by také vznikly nejrůznější problémy a navíc bychom neplnili kvóty na metan.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2020 08:36 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zcela souhlasím.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.9.2020 09:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Řepku určitě, s tou slunečnicí to už bude horší, za současných podmínek bude pěstovatelná pouze v nejteplejších a nejsušších oblastech ČR, nelze ukončovat vegetaci desikací.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.9.2020 16:18 Reaguje na pavel peregrin
Čemu bude vadit, když se neukončí vegetace slunečnice desikací?? Proč se nebude moci pěstovat na stejné ploše jako dosud?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2020 17:37 Reaguje na Majka Kletečková
Desikace usuší celou rostlinu tak,že je možno ji
sklízet. Bez desikace bude živá až do podzimu a
místo sklizně začne plesnivět a hnít. U nás je
málo slunečných dnů pro přirozené usušení těch
slunečnic.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 09:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Problém je cena. Ten palmový olej i s dopravou vyjde levněji. Uvědomte si, že řepka asimiluje jen od března do června, koncem června se už spálí herbicidem, aby se dala sklízet kombajnem. Takže využije jen necelou polovinu slunečního záření, které na pozemek dopadá. Olejová nebo kokosová palma asimilují celý rok a v tom, co se z nich sklízí, má olej daleko vyšší podíl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 09:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Řepkové pole dá asi necelou desetinu procenta energie, jako pole pokryté fve panely.
Pokud do toho připočítáte energii nutnou na to vypěstování a zpracování, tak jste asi už někde pod nulou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 13:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, bilance řepkového pole je kolem nuly. Pěstuje se na "bionaftu" jen proto, abychom splnili povinné kvóty od EU, jiný význam to nemá. Prostě taková "úlitba bruselským bohům" (či spíš démonům).

Jistěže by se dala vytvořit GMO takových vlastností, aby ta bilance byla kladná. Jistě by se dala udělat i taková GMO rostlina, jejíž energetický výnos by násobně převyšoval vstupy.

FV panely dávají svůj nominální výkon jen za plného slunce kolem poledne (nebo na jakou denní dobu jsou natočené) a v létě. V jiných situacích dávají méně, až nulu (většinu času je to ta nula). Jejich energii skladovat neumíme, takže se často prodává za zápornou cenu (tj. platíme tomu, kdo tu elektřinu odebere). A ještě při každém přechodu mraku sníží výrazně svůj výkon a destabilizují tím, i návratem k normálnímu výkonu po odchodu mraku, síť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2020 19:19 Reaguje na Jan Šimůnek
ŹÁDNÉ POVINNÉ KVÓTY NA BIOPALIVA Z EU NEJSOU!! Někam si to napište, to fakt není možný!! To máme jem my, aby soudruh měl giga byznys.
Instalovaný výkon fve (Wattpík), musíte podělit OSMI, pak dostanete průměrný roční výkon kWh!!
Taky si to napište, už jsem to sem psal možná desetkrát!
Pro přetoky se staví právě ta vodíková industrie, kurnik šopa netvrďte mi, že ani tohle nechápete!!
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 20:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Jsou kvóty na "alternativní zdroje energie", do nichž se počítají i biopaliva, která současně vycházejí jako menší zlo než devastace ekonomiky soláry.

U solárů je ten problém, že dávají energii jen část dne, v létě je začátek a konec dne "uříznut" tím, že na solár otočený k jihu ráno a večer svítí slunce zezadu, tento jev pomine o rovnodennosti, ale pak se zase začne zkracovat den.

Energii z FV panelů nelze uchovat. I ten vodík (cesta EU či spíš Německa) při studené elektrolýze znamená, že využijete jen asi 4 procenta nominální píkové energie z panelů, při horké kolem 6 procent. A na tohle musíte fitovat plochy, zamořené panely.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2020 09:21 Reaguje na Jan Šimůnek
To jsou přece neskutečné pitomosti, to se v tom Kremlu už úplně zbláznili?
Vodíková elektrolýza má 85% účinnosti a využívá se hlavně z přetoků OZE, tj. když je na trhu tolik elektřiny, že má nulovou cenu.
Který magor vymyslel počítat to na píky? To můžete rovnou počítat piva na počet plejtváků obrovských.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.9.2020 20:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Sami vodíkáři tato čísla uvádějí jako celkovou efektivitu elektrolýzy. Pan Google vám to vyplivne jako jednu z prvních nabídek.

Přepočet na píky, tedy nominálně instalovaný výkon FV panelů je naopak ok, protože umožňuje snadno ukázat, kolik z toho nominálního výkonu vyleze z vodíku (pokud by se všechen použil na elektrolýzu). Je to fakt bída a opravdu to bude chtít něco nového než technologii se staletými vousy, na níž se od doby jejího vzniku moc nezměnilo.
Měla to už Viktorie, balón z Pěti neděl v balónu, první ze série Verneovek "Podivuhodné cesty".
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.9.2020 10:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Už se desikovat nedá.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.9.2020 13:23 Reaguje na pavel peregrin
Mám ten dojem, že to na poli za naší chalupou něčím stříkali, takže to pak bylo hned mrtvé. Jestli to byla "desikace" nebo něco jiného, to opravdu nevím. A teď to zase postříkali čímsi, po čem rostliny vyrostlé z popadaných semen zežloutly (zatímco na polních cestách zůstaly ty samé rostliny zelené).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.9.2020 14:43 Reaguje na Jan Šimůnek
Letos byla desikace Reglonem pro řepku povolena naposled, tudíž opravdu ji ještě mohli ošetřovat. Výdrol řepky pak ošetřili glyphosatem, což je zatím povolená aplikace, i na výdroly obilí po podmítkách a na strništích.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.9.2020 09:14
Palmový olej má 5x vyšší hektarové výnosy, než řepka. Proto je lepší tento olej využívat a na ušetřené ploše ponechat třeba divočinu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.9.2020 17:25 Reaguje na Richard Vacek
Nápad hodný ekologa. Takže vykácíme pralesy, vybijeme tamní zvěř
a zde pole ponecháme divočině pouze proto, že výnos palmového oleje je 5x vyšší. Vskutku moudré. Ještě si zjistěte jak dlouho tam bude takový výnos bez umělých hnojiv a kdy přijdou na řadu i postřiky, protože každá rostlina má své škůdce a tomu se na plantážích líbí stejně jako na polích. Ochránci pralesů vás za tento nápad ocení.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.9.2020 18:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte pravdu, že je vhodnější získávat rostlinné produkty tam, kde je maximální výnos. Přeci jen je lidí na Zemi velmi mnoho a je potřeba všechny zajistit a současně ponechat i nějakou plochu "divoké" přírodě.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

9.9.2020 10:38 Reaguje na Richard Vacek
To by nebyl špatný nápad, kdyby se palma olejná dala pěstovat na zemědělské půdě, která je zemědělskou půdou už minimálně 1000 let, tedy třeba u nás v Polabí. Ale ve chvíli, kdy je spotřeba palmového oleje tak vysoká, že kvůli rozšiřování plantáží musíte kácet tropické pralesy a ještě olej dopravovat přes půl světa, ztrácí energetický výnos z palmy výhody. Nějak mi uniká, kde tedy vznikne ta nová divočina? Nevyužitá pole v Evropě dlouho divočinou nezůstanou - těch skladů a montoven a domů, co by na té, najednou nepotřebné půdě, mohlo vyrůst. Nepřipadá mi to jako udržitelná a už vůbec ne přitažlivá budoucnost.
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.9.2020 18:48 Reaguje na Marcela Jezberová
Dala by se pěstovat v obrovských sklenících, vytápěných teplem z jádra. A v zimě přisvěcovaných, taky energií z jádra. :-)

Bude-li dost jaderek, můžem se pustit i do takovýchto projektů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist