Češi hází odpad do řek, stěžují si Němci
„Už to není jen pár plastových lahví, ale metry krychlové,“ řekla serveru idnes Julia Graupaerin Peschkeová k odpadu s českými etiketami v Rathenu. V poslední české obci na Labi, v Hřensku, je prý situace stejná, potvrzuje starosta Josef Černý. „Každá větší voda nám sem všechno přinese a my s tím nic nenaděláme,“ uvedl Černý. Obec během roku čistí břehy, to však není řešení. „Můžeme břehy čistit stokrát, ale když to stejně pořád plave řekou? Třeba loni jsme podél Labe posbírali dvě avie pneumatik,“ hořekuje Černý a dodává: „Stále se mluví o ekologii, ale není to nic platné.“
Povinnost uklízet břehy mají vodohospodáři, a ti jsou za současné situace také rozzlobení. Vedoucí Dolního Labe Jindřich Zídek uvedl, že je to katastrofa, lidé se prý snad zbláznili. Úklid PET lahví a plastů, které lidé nahází do řek, stojí každý rok Povodí Labe 230 tisíc korun.
Hodně odpadků na řekách zachytí některá z přehrad, což vodohospodáři také nevidí rádi. Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře říká, že každý rok se z přehrady v Nechranicích odveze 10 tatrovek odpadu, což vyjde na sto tisíc korun. Likvidace odpadu, který loni zachytila elektrárna Střekov na Labi, stála ČEZ téměř čtvrt milionu. A zlobí se také v nové vodní elektrárně u Píšťan, odkud denně odváží dva plné kontejnery.
Podle vodohospodářů i starostů je nutné řešení na úrovni státu. Možné řešení by bylo v zálohách na PET lahve, tedy v systému, který v Sasku funguje. V této spolkové zemi dostanou Němci za každou vrácenou PET lahev 25 eurocentů. „Když si koupíte čtyři, tak to už je euro, a to si rozmyslíte je nevrátit,“ říká Wolfgang Moritz z Pirny. O podobném kroku ale české MŽP neuvažuje, podle mluvčí Jarmily Krebsové by bylo zavádění systému drahé a neefektivní. Navíc prý ani vysoké zálohy chování některých lidé nezmění.
Podle článku „Do Německa po Labi proudí tuny PET lahví, stěžují si Sasové své vládě“ zveřejněného dne 21. března 2011 na serveru idnes.cz.
reklama
Online diskuse
Autor poněkud mlží, a z toho plynou nejasnosti - 31. 3. 2011 - A.S. PergillV Německu má každá PET láhev individuální (nebo snad skupinový) čárkový kód a jinde, než jste ji zakoupil, vám ji nevezmou (nebo ne s výplatou zálohy). (Opravdu vám z fleku nepovím, jestli flašku zakoupenou např. v Aldi v té a té čtvrti Berlína musíte vrátit přesně v tom samém obchodě, nebo stačí jiné Aldi někde v Berlíně. Zaručeně ale neuspějete u jiné firmy a v jiné spolkové zemi ani v tom Aldi.) Ten čárkový kód je navíc dělán velmi snadno smazatelnou barvou (vlastní zkušenost). A celý ten systém je financován z toho, že se pár desítek procent flašek prostě nevrátí a zálohy za ně v systému zůstanou. Proto mají v tom Německu asi stejné procento vrácených lahví, jako u nás, kde se to háže do kontejneru zdarma.Docela bych se ani nedivil, že sem Němci chodí zahazovat ty flašky, které doma nemohou uplatnit (třeba kvůli porušenému čárkovému kódu), nebo ty, o nichž vědí, že je nebudou moci vrátit (např. zakoupené u benzínky). Takže nehrozí, že by somráci čistili lesy a parky a vraceli flašky po 25 eurocentech do Německa. Jistě je také rozdíl přijít o 1/4 eura, pokud má někdo v těch eurech platy, jako my v korunách, nebo když se to mechanicky přepočte na naše peníze a nezohlední se platy u nás. |
