Češi prý budou v Haagu radikální
"Mám za to, že jinak to ani nejde. Ve chvíli, kdy v Arktidě tají obrovské ledovce, jsme v situaci minutu po dvanácté. Nemůžeme čekat, že nás spasí nějaké kšeftování s emisemi. Závazky musí být zcela nepochybně závazné," tvrdí český ministr životního prostředí. Podobný postoj bude v Haagu zřejmě zastávat také Evropská unie (EU) a Visegrádská čtyřka (V4). Nasvědčuje tomu i skutečnost, že podobně radikální stanovisko před týdnem zaujala i Rada ministrů životního prostředí EU, či před několika týdny v projevu k britským průmyslníkům a ekologickým aktivistům labouristický premiér Tony Blair.
Opačný postoj, tzn. tlak na co největší volnost a flexibilitu dodržování závazků Kjótského protokolu, lze v Haagu očekávat zejména od USA a Japonska. Japonsko a Francie zase budou pravděpodobně tlačit na to, aby se mezi oficiálně uznanými nástroji snižování emisí skleníkových plynů dostala i jaderná energetika. Pro to se vyslovila dokonce i evropská komisařka pro dopravu a energetiku Loyola de Palaciová. Podle Miloše Kužvarta by však jaderná energetika neměla v současné době mezi nástroji "protiskleníkové" politiky figurovat. "Jadernou energii z těchto důvodů prosazovala často například Světová banka," říká Kužvart. Například v ČR ale podle něj právě Světová banka doporučila naopak orientaci na úspory energie a využití alternativních zdrojů.
Kužvart naopak zdůraznil význam tzv. "propadů" ("sinks") - prostředí, která pohlcují na Zemi uhlík a tím snižují přirozeně emise skleníkových plynů. "Sinks" jsou například rostoucí lesy. "Na programové konferenci ČSSD v Hradci Králové jsme jednali o návrhu během příštích 40 let zvýšit rozlohu lesů v ČR o 25 procent," říká Kužvart. Zároveň ale přiznal, že jeho strana o podobném návrhu nakonec ani nehlasovala.
Podle ministra Kužvarta je možné očekávat, že v Haagu dojde ke konkrétním dohodám. "Jsem optimista," řekl dnes Kužvart EkoListu. "Nálada v Haagu je konkretizaci nakloněná, je k tomu dostatečný tlak," dodal ministr. Podle výkonného tajemníka Rámcové konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) Michaela Cutajara je to nutné. "Pokud nebude do roku 2002 Kjótský protokol ratifikován nutným počtem států, pak jsme propásli poslední vhodný čas," řekl Cutajar před zahájením haagských rozhovorů. Zhruba do roku 2002 by podle Miloše Kužvarta mohl být Kjótský protokol ratifikován i českým parlamentem. "Po haagské konferenci, myslím, připravíme pro vládu a následně pro parlament materiál, který povede k ratifikaci protokolu," slibuje Kužvart.
Kjótský protokol byl schválen už v roce 1997. Signatářské země, jichž je dnes již zhruba 160, se v něm zavázaly, že do rozmezí let 2008 - 2012 sníží emise nejvýznamnějšího skleníkového plynu CO2 v průměru o 8 procent oproti roku 1990. Dodnes však protokol ratifikovalo jen 30 států, z nichž ani jeden nepatří do skupiny ekonomicky vyspělých. K tomu, aby byl protokol skutečně platný, je třeba, aby jej ratifikovalo nejméně 55 států. Navíc signatáři z řad vyspělých zemí musí být producenty nejméně 55 % emisí skleníkových plynů z celé skupiny ekonomicky vyspělých zemí.
reklama
