https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ceska-laborator-vede-rozsahly-projekt-vyzkumu-kovu-v-rostlinach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česká laboratoř vede rozsáhlý projekt výzkumu kovů v rostlinách

23.10.2020 11:54 | PRAHA (ČTK)
Snímky z laboratoře rostlinné biofyziky a biochemie
Snímky z laboratoře rostlinné biofyziky a biochemie
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Biologického centra AV ČR
Česká laboratoř vede rozsáhlý projekt zaměřený na výzkum kovů v rostlinách. Podílí se na něm 110 laboratoří z 30 zemí Evropy. Spolupráce vědců z různých oborů, například biologů, molekulárních genetiků, ale i ekologů a agronomů, má přinést jak nové poznatky o fungování rostlin, tak i návrhy nových postupů pro pěstování a šlechtění plodin či ochranu životního prostředí. Vedoucím projektu, který začal v říjnu a potrvá čtyři roky, je Hendrik Küpper z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV). Za centrum o tom ČTK informovala Daniela Procházková. Hospodaření rostlin s kovy je podle AV jako téma výzkumu velmi aktuální a pro zemědělství klíčové.
 

"Malé množství těžkých kovů, například železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické," uvedl Küpper, který řídí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC.

Podle vědců mají půdy v mnoha oblastech světa prospěšných kovů málo. Důsledkem je nižší produkce plodin i snížená nutriční hodnota potravin. Naopak nadbytek toxických kovů v půdách, například rtuti či kadmia, je vážný problém jak pro samotné zemědělství, tak pro životní prostředí také na řadě míst světa.

"Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou," řekl k cílům výzkumů Küpper.

Rozsáhlý projekt usnadní výměnu poznatků a zkušeností mezi vědci z různých zemí i oborů. Podle BC jsou v plánu konference, workshopy i rozvoj spolupráce během stáží a výměnných pobytů.

Zástupci AV zdůraznili, že na projektu se podílejí jak odborníci ze základní, tak i aplikované sféry výzkumu a průmysloví partneři. Ti pomohou dovést poznatky k praktickému využití. Projekt tak může přispět například k lépe zacílenému hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd plodin či zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin. Dalším přínosem by mohly být i nástroje pro takzvanou fytoremediaci - využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vody.

První setkání zástupců se konalo v říjnu, kvůli koronaviru bylo on-line. V létě příštího roku by se v Českých Budějovicích měla konat velká konference. Podle Küppera účast v projektu také zviditelní tým vědců z Biologického centra.

Projekt je financován z evropského programu COST (European Cooperation in Science and Technology). Konkrétní náklady dosud nejsou známy. COST funguje jako platforma pro setkávání a výměnu poznatků mezi vědci z členských zemí programu a koordinaci společného výzkumu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

23.10.2020 16:22
Mně se zdá jako velmi důležitá věc ona fytoremediace. Máme totiž velké množství substrátů, které by se mohly s výhodou využít na vylepšování vyčerpaných půd na polích, ale tyto substráty použít nejdou nebo jen velmi omezeně při ředění substráty bez obsahů těžkých kovů.
Například kaly z čistíren odpadních vod, kde se nachází nikl a chrom z abraze nerezových materiálů hrnců, stolů atd, potom zinek z protikorozní ochrany pozinkováním a další. Nebo bahno z řek a vodních nádrží kontaminovaných těmito kovy v dřívější době.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist