Vláda dala zelenou zemnímu plynu v dopravě

Vláda České republiky ve středu schválila podporu rozvoje zemního plynu v dopravě až do roku 2025. Jde o hlavní cíl memoranda předloženého ministerstvem průmyslu a obchodu, které inicioval Český plynárenský svaz (ČPS) spolu s největšími českými plynárenskými společnostmi. Stěžejním závazkem ČR je zachování daňového zvýhodnění stlačeného zemního plynu (CNG). Plynárenské společnosti budou pokračovat v budování sítě plnicích stanic a podpoří využití CNG v rámci městských samospráv. Informoval o tom Český plynárenský svaz.

Emise z dopravy se na celkovém znečištění ovzduší v ČR podílejí přibližně z jedné pětiny. Ve velkých městech a aglomeracích s vysokou hustotou osídlení je však podíl silniční dopravy na celkové produkci emisí několikanásobně vyšší. V Praze se například v roce 2014 doprava podílela na celkových emisích poletavého prachu PM2,5 z více než 60 % a na celkových emisích oxidů dusíku 56 %.

Stlačený zemní plyn je podle plynárenského svazu nejšetrnějším řešením pro dopravu. Prokázaly to podle něho výsledky nezávislých studií. CNG má pozitivní vliv na snižování emisí oxidů dusíku (NOX) oxidu uhličitého (CO2), polycyklických aromátů a dalších polutantů s nejhorším dopadem na lidské zdraví a životní prostředí, které produkují automobily. Asi nejzajímavějším výsledkem analýzy zpracované českými univerzitami je možnost snížení emisí NOX o více než 90 % při provozu na CNG ve srovnání naftovými automobily. Mezinárodní vědecký tým zase upozornil na fakt, že ve srovnání s benzínovými motory vzniká spalováním CNG o téměř čtvrtinu méně CO2. Obě studie prokázaly, že i ty nejmodernější motory spalující benzin a naftu se emisím CNG přiblíží vždy pouze v jedné z měřených kategorií.

“Memorandum vnímáme jako významný krok k zajištění efektivního snižování emisí z dopravy v ČR. Zároveň je to pozitivní impulz nejen pro plynárenské společnosti, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru, které zařadily CNG do svých dlouhodobých investičních strategií. Především jde o investice do budování sítě plnicích stanic a pořízení vozidel na CNG,“ řekl Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS, a dodal: “Nejdůležitějším bodem memoranda je podle nás závazek Vlády ČR nezvyšovat sazbu daně zemního plynu v období 2020 až 2025. Daňovou podporu považujeme za zásadní pro růst poptávky po zemním plynu v dopravě. V tomto směru postupuje vláda ČR podobně, jako jsou nastaveny podmínky podpory rozvoje CNG v SRN, kde byla lhůta zvýhodněného zdanění CNG prodloužena z roku 2018 až na rok 2026.“

V rámci “Memoranda o dlouhodobé spolupráci v oblasti rozvoje vozidel na zemní plyn pro období do roku 2025“ se stát rovněž zavázal podporovat nákup vozidel na CNG a zkapalnělý zemní plyn (LNG) pro účely městské hromadné dopravy a linkové přepravy, nebo rozvoj veřejně přístupných plnicích stanic. Dalším závazkem je podpora využití zemního plynu v dopravě na základě Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM). Podle něj by například v roce 2020 měly mít orgány veřejné správy ve svých vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo představovat až 5000 nových CNG vozů.

Energetické společnosti se zároveň v memorandu zavázaly, že budou postupně prosazovat tzv. ozelenění zemního plynu. “Naším cílem je postupně zvyšovat podíl biometanu v celkové spotřebě zemního plynu v České republice. To samozřejmě platí i pro CNG, jehož biosložka bude postupně zvyšovat obnovitelnost tohoto alternativního paliva,“ vysvětlil Jan Ruml.

Praktický příklad významu státní podpory pro rozvoj alternativních paliv dokazuje aktuální situace na Slovensku, kde došlo k výraznému omezení již vybudovaných CNG kapacit. Důvodem bylo zavedení spotřební daně v plné výši navrhované Evropskou komisí již v roce 2011, bez dodatečného zvýhodnění ze strany státu. Výsledkem je kontinuální pokles zájmu o CNG vozy a s ním související propad spotřeby stlačeného zemního plynu. Ta je v současné době již o více než 30 % nižší než v roce 2011.

Plynárenské společnosti se v memorandu zavázaly k marketingové podpoře využití zemního plynu v dopravě a také k zahájení přípravných kroků v rámci rozvoje využívání LNG a biometanu pro dopravní účely. I po roce 2020 budou rovněž pokračovat s dalším rozvojem infrastruktury plnicích stanic CNG i LNG podle cílů definovaných v NAP ČM. Ty udávají jako ideální počet plnicích stanic pro ČR zhruba 300 v případě CNG a pět s LNG. “Plynárenské společnosti se rovněž zavázaly motivovat municipality k rozvoji městské a příměstské dopravy s využitím stlačeného zemního plynu. Těm, které se rozhodnou pořídit alespoň čtyři autobusy na CNG, zajistí výstavbu místní plnicí stanice,“ doplnil Jan Ruml.

---

reklama

---