Česko bylo při jednání o Turówu podle ministerstva zahraničí konstruktivní, aktivně přinášelo návrhy Aktualizováno
Hnědouhelný důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné podle ČR ohrožuje zásoby podzemní vody v českých obcích. Praha chce mimo jiné vyjednat záruku, že nebudou překračovány limity dopadu na životní prostředí a bude dostávat informace o stavu podzemních vod. Jednání o smlouvě skončila bez dohody ve čtvrtek v noci. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) byla přerušena, nikoliv ukončena. Zásadním sporem je doba trvání dohody.
Podle ministerstva zahraničí byla smlouva téměř finalizována a právně vyčištěný text připraven. "V mezinárodním právu není neobvyklé, pokud se chrání nějaký specifický zájem, že je možnost výpovědi vázána na dlouhou dobu (příkladem jsou smlouvy z oblasti investic). Pro ČR není akceptovatelné, když polská strana v závěru jednání přišla s požadavkem možnosti výpovědi po dvou letech, přestože těžba má podle stávajícího povolení probíhat ještě dalších 23 let," sdělila ČTK mluvčí resortu Eva Davidová.
Česká strana podle ní byla po celou dobu konstruktivní a aktivně přinášela řešení. Stále je připravena jednat a věří v dohodu. Náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz ale dnes v polské televizi řekl, že tamní úřady nyní nevidí smysl v jednáních pokračovat. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy. Mluvčí polského ministerstva životního prostředí dnes také prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu.
"Co se týče mediálních reakcí v Polsku, vnímáme je jako vzkazy polské veřejnosti a součást vnitropolitického soupeření. Hlavním záměrem české diplomacie i ministerstva životního prostředí bylo vždy chránit zájmy českých občanů žijících v blízkosti hnědouhelného dolu Turów a zejména jejich právo na přístup k vodě," dodala Davidová.
Jako vzkaz určený pro jejich domácí politickou scénu vnímá vyjádření polských představitelů i ministr Brabec. "Spíš bych řekl, že Poláci byli dost překvapeni, že umíme vyjednávat stejně tvrdě jako oni," uvedl dnes odpoledne na twitteru.
Polská strana navzdory květnovému předběžnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie odmítá přerušit těžbu, protože by to podle Polska mělo negativní dopady na energetickou bezpečnost země. Představitelé Polska v minulých dnech uváděli, že navrhují třeba finanční podporu obyvatelům českých obcí. Polsko má za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby platit pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 milionu korun), sankce uvalil Soudní dvůr EU 20. září. Země ještě pokutu platit nezačala.
reklama