https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesti-vedci-pomahaji-v-projektu-ktery-ma-snizit-vyskyt-sumcu-na-jihu-evropy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci pomáhají v projektu, který má snížit výskyt sumců na jihu Evropy

12.11.2022 00:51 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby.
Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby.
Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd se stali členy mezinárodního projektu, který má snížit výskyt sumců v jihoevropských jezerech. Cílem je najít nejvhodnější způsob, pomocí něhož by odlovili někde až 90 procent populace tohoto dravce. Sumec velký je v jihoevropských jezerech a nádržích nepůvodním druhem, který likviduje jiné ryby. ČTK to řekla mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
 

Sumce do jihoevropských jezer zavlekli sportovní rybáři. "Třeba v portugalských nádržích vůbec nejsou původní dravé druhy ryb, a s příchodem sumce tak přibyl obrovský, nenasytný predátor, který decimuje veškeré původní ryby včetně vzácných endemických druhů. Svědčí mu teplá voda, dobře se tam množí, rychle roste a nemá přirozeného nepřítele," uvedl vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z hydrobiologického ústavu biologického centra. Dodal, že v jihoevropských sladkých vodách se vyskytují sumci o délce 2,5 metru a váze více než 100 kilogramů.

Na pětiletém projektu se podílí sedm vědeckých týmů. Čtyři pracují v Itálii, dva v Portugalsku a jeden v České republice a dohromady sledují 50 jezer. Nejdůležitější výzkum se uskuteční na jednom z největších italských jezer Maggiore.

V první fázi vědci budou testovat různé způsoby odlovu a vybírat z nich nejvhodnější pro dané typy jezer a nádrží. "Metod pro odlov je několik, včetně použití elektrického agregátu nebo tenatových sítí. Nám se však nejvíc osvědčila metoda dlouhých šňůr, která se běžně používá na moři na lov velkých predátorů, jako jsou žraloci, tuňáci, plachetníci nebo mečouni. Funguje tak, že se z pomalu plující lodi postupně naklade do vody dlouhé lano s desítkami nástražních šňůr. Zjistili jsme, že tato metoda je velmi efektivní a navíc zaručuje, že se bude chytat jen sumec a ne jiné druhy ryb, což je důležité," uvedl další člen českého vědeckého týmu Lukáš Vejřík. Po vybrání metody pak s lovem budou pomáhat i sportovní a komerční rybáři.

Cílem projektu je také to, aby v budoucnosti rybáři sumce nepouštěli zpět do vody. Vědci vědí, že v jihoevropských zemích lidé preferují k potravinářskému zpracování jiné druhy ryb. "Veřejnost je třeba přesvědčit o tom, že sumec je skvělý k jídlu. Je to spousta masa, které je třeba v uzeném stavu kulinářskou delikatesou," řekl Čech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2022 07:00
Doufám, že si to ctitelé ikon zapíší za uši.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.11.2022 07:57
Ty jo, ale on likviduje hlavně nepůvodního kapra a candáta. To je darebák.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.11.2022 08:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chybí tak trochu rovnováha - prostor pro všechny druhy ryb.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2022 09:10
Nejen tam. I na některých tuzemských vodách už je sumců přespříliš. Od té
doby, kdy se z rybářů konzumentů stali rybáři toužící po co největších
úlovcích, které pouštějí zpět, nastávají tyto problémy u mnoha druhů ryb.
Ty jsou nakonec odsouzeny zemřít bez užitku stářím a u dravců i tím, že
doslova vydrancují vodu od ostatních ryb. Z člověka -lovce potravy se stal
zážitkový lovec a je tak jako například vlk určený k predaci zvěře živící
se domácími zvířaty. Rybáři tak pouštějí ulovené ryby, aby si pak koupili
mražené filety jiných ryb, které se chovají uměle za vysoké náklady na
krmiva a energie. Ty ryby, co vyrostly grátis nechají umřít stářím a někde shnít. Prostě vše je postaveno na hlavu díky pseudohumanismu a nesmyslnému ochranářství. Naši předci by se divili, že někdo pouští zpět do vody
dvoumetrového sumce, který obden zkonzumuje kilového kapra a nebo pouští
zpět dvacetikilového kapra, který sežere denně potravu pro několik kaprů
dvoukilových. To vše kvůli fotečce a už nikoliv kvůli hladu, který byl
prapůvodní příčinou lovu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.11.2022 09:36 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.11.2022 14:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak vždy musí být nějaký kompromis. Velké staré ryby jsou geneticky mnohem cennější, protože každá taková velká ryba je výběrem z mnoha, ze stovek nebo tisíců jedinců, kteří se takového stáří nedožili. Proto obecně pro udržení kvalitního genofondu ryb je vhodnější, když rybáři vyloví pro maso a už nevrátí určitý větší počet mladších malých jedninců a určitý menší počet těch velkých starých jedinců.
Přirozeně když je v rybí obsádce nějaká nerovnováha a ta má být tím lovem napravována, tak se množství ryb, které se do vody nevrací, musí řídit těmi požadavky na navrácení rovnováhy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.11.2022 10:37 Reaguje na Radim Polášek
Budiž, ale pro genetiku je důležitý spíše jedinec v plné síle, nežli stařešina. Je to stejné jak u zvířat, tak u lidí a jakékoliv vybočení může mít následky. U dravců dochází i ke kanibalismu a mladí kvalitní jedinci nejsou stařešiny
připuštěni k rozmnožování. Navíc pochybuji na našich tocích
o kvalitě rybího masa stařešinů, protože hromadění jedů
v mase dravců je známo. Tím pak zdůvodňují nezájem o velké
kusy i konzumenti a je vymalováno. Navíc pro uspokojení
těch zážitkových lovců jsou i lovné míry ryb, kdy se musí
ti stařešinové vracet zpět do vody. To, že pak po smrti
hnijí někde v rákosí, už zastánci lovu Chyť a pusť neřeší.
Prostě svět se mění i díky pokřivení pohledu na zvířata,
jako potravy, kterou nahrazují uměle chovaná zvířata
prodávaná už zpracovaná místo zabíjení, kuchání a porcování.
Znám mnoho rybářů, kteří se vymlouvají na lásku k rybám
pouze proto, že jsou líní je zabít a zpracovat. Raději pak
koupí mražené filety a rybáře- konzumenty vlastních úlovků
ještě kritizují.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.11.2022 14:29
Masa sumců z přírody by si lidi měli cenit. Sumec je jedna z ryb dost vhodných pro akvakulturní produkci. Jednak tím, že není náročný na kvalitu vody a jednak tím, že je dost všežravý. Může tak časem nastat podobný efekt jako je třeba u vepřového. Kdy bude na trhu vedle sebe sumčí maso z umělých chovů i z přírody.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.11.2022 14:54
Hm, podle textů, které mám k dispozici, tak třeba přebytek predátorů - sumců byl třeba i v takovém kdysi přírodním toku, jako byl před 100 let tok Moravy a Dyje v Moravskodyjském trojúhelníku. To byla oblast, která tehdy kvůli bažinatým lužným lesům a jejich pravidelným záplavám při povodních byla využívána lidmi jen velmi extenzívně a občas a jinak byla ponechávána přírodnímu vývoji. Konkrétně místní průvodce nalovil v bažině piskoře, ty dal na háčky na 10 - 20 šňůr uvázaných na stromy na břehu a za krátkou dobu jednotek hodin byli na polovině až 3/4 těch nůr s háčky chyceni predátoři, sumci a další dravé ryby.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist