Chalupa chce pokračovat v Zelené úsporám, obce, podnikatelé i nevládky to vítají
Nový zateplovací program, který naváže na Zelenou úsporám, se otevře nejdříve za rok, možná později. Podle Tomáše Chalupy je potřeba nejprve dokončit a vypořádat současný program Zelená úsporám. Kolik bude v novém programu peněz zatím není jisté, protože se aktuálně ani neví, jaký bude výnos z aukcí emisních povolenek.
„Optimistický odhad je pro rok 2013 kolem 6,4 miliardy korun. Střízlivý odhad, vycházející z aktuálních cen, se pohybuje kolem 3,1 miliardy korun,“ říká Tomáš Chalupa. Polovina z tohoto výnosu by měla jít na ochranu životního prostředí a to jak na zateplování, tak na investice do moderních technologií a na protipovodňová opatření.
Nástupce programu Zelená úsporám bude zřejmě méně štědrý. Skončený program Zelená úsporám nabízel lidem až 60 procent investice do zateplení či úsporného topení. Chalupa by budoucí příspěvek viděl spíš kolem 30 a 40 procent. Na dotace ale budou mít nárok i majitelé novostaveb nebo obce a školy či jiné veřejné budovy.
„Záměr ministerstva vítáme. Zejména pro malé firmy bude zateplovací program přínos,“ říká Miloslav Mašek ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Podle jeho slov jsou dnes potřebné materiály k dispozici a technologie vyzkoušené. Majitelé domů však nemají prostředky na to pustit se do zateplování. S tím souhlasí i Petr Holub z iniciativy Šance pro budovy. „Problémem renovací jsou vysoké počáteční náklady. Tady musí pomoci stát,“ říká Holub s tím, že investice se vrátí ve snížené spotřebě energií, ale i v pracovních příležitostech pro malé stavební firmy.
Marek Sýkora za Svazu měst a obcí dodává, že nový program zateplovaní, který bude otevřený i veřejným budovám, obcím rozhodně pomůže. Podle jeho slov byly veřejné budovy doposud spíše opomíjeny a jejich podinvestovanost je veliká.
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha záměr ministerstva komentoval s tím, že ministerský návrh je velmi podobný tomu, co Hnutí Duha navrhovalo ministerstvu už před rokem. „Je to rozhodně věc, která pomůže domácnostem srazit účty za teplo a státu zbavit se závislosti na ruském plynu,“ říká Kotecký a dodává, že investovat peníze do zateplování má mnohem větší smysl než prolamování těžebních limitů a bourání obcí kvůli těžbě uhlí.
Ministerstvo nyní zvažuje, jak program rozdělí. Kolik bude určeno na veřejné stavby, kolik na privátní a kolik na rekonstrukce, jaký podíl budou mít novostavby. Chce se vyhnout problémům, které provázaly administraci Zelené úsporám.
Míra výnosů z aukcí bude do velké míry záviset na tom, jak se bude vyvíjet cena povolenek. Vliv má také to, že si Česko zvolilo možnost firmám v období 2013 až 2020 dávat větší podíl povolenek zdarma. Předpokládané výnosy v prvních letech budou proto nižší než později. V roce 2013 má projít aukcemi 30 procent emisních povolenek.
Podle Chalupy budou emisní povolenky zřejmě jedinou možností, kde čerpat podporu při naplňování nové evropské směrnice o energetické náročnosti budov. Norma říká, že do 31. prosince 2018 musí členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Programy typu Zelená úsporám naprosto ztrácí smysl. - 29. 10. 2012 - Helenapokud stát nedokáže zajistit, že výrobky prošlé zkouškami zákazník také dostane. Projevilo se to už na počátku tohoto programu. Byla tam zařazena okna s odkazem na protokoly. Ve skutečnosti šla na trh okna neoznačená, namrzající mezi rámy /netěsnící/, namrzající i v interiéru. Úspory se nekonají. MŽP se hájí, že nemá právo výrobce kontrolovat. Pokud se dávají dotace na něco, co evidentně vlastnosti nemá, nemá ani označení /ze zákona jde o nepovolený výrobek/, firma nedokáže doložit certifikáty či protokoly k danému typu, tak jaký má program smysl?Např.: kování takových oken projde zkouškami, zahraniční zkušebna vydá certifikáty, výrobce kování stanoví omezení použití. Certifikáty kování s okny se předají naší zkušebně. Ta provede zkoušky, dokonce zpřísní podmínky výrobce kování. Okenářská firma si pak vytvoří vlastní vnitropodnikovou směrnici - skladbu kování vyhlásí za doporučující/zřejmě i zkoušky považuje za doporučující/ a na trh se dostávají okna neznámých vlastností/ bez označení, netěsnící a namrzající. Nedodávají se certifikáty či doklady o shodě, odlišný je návod na údržbu /tam je uváděna původní skladba výrobce kování/, odlišná technická dokumentace. Tak jaký význam mají programy Zelená úsporám, když úspory nepřináší? Ještě více zarážející je, že s těmito praktikami jsme se setkali u velikého výrobce. Ten tvrdí, že zkoušky jsou pro ně doporučující. Vlastnosti oken nedokáže doložit. Zjistili jsme, že v celé ČR není orgán, který by byl shopen se tímto zabývat. Děje se právý opak. Lidem se zabraňuje přístup k informacím /v rozporu se zákonem o ochraně spotřebitele/. Nemohou tedy přesně zjistit, jaká okna jim měla být dodána. A nemohou se účinně brátit. To zde vytváří prostor pro "metanolová" okna, pro dodávání pančovaných výrobků. Něco projde zkouškami a na trh se dostanou okna s naprosto jinými vlastnostmi. Jedna rovina je "papírová" - vše je v pořádku, druhá rovina skutečných dodávek oken. A stačilo by málo, aby se praktikám zabránilo - t.j. dodržet přijaté zákony. Lidem dát nejen formální, ale především reálné právo na přístup k informacím a příslušným orgánům pravomoci k odebrání podnikatelského oprávnění, zabavení majetku pančujících firem a z toho provést úhradu veškerých škod způsobených nepovolenými výrobky. Také by bylo potřeba zavést nařízení EU v plném rozsahu, tj. i okna nesplňující vlastnosti, byť by byla ozačena CE, mohou být stažena. Zatím to vypadá, že i na taková okna jdou dotace a odpovědní dávají ruce pryč. V tomto prostředí mohou být programy typu Zelená úsporám jen vyhozené peníze daňových poplatníků. A nad tímto programem byla a je i řada dalších otazníků. Není zavedené energetické hodnocení oken. Nepočítají se tepelné zisky a ztráty vč. netěsnosti oken aj. V zahraničí provede výrobce jedno hodnocení a lidé pak nemusí dokola platit projekty, které o skutečných úsporách oken nic nevypovídají, ale jsou dobrým kšeftem pro projektanty. Takto se z kapes lidí vytahují velké peníze za nic neříkající projekty. Někteří výrobci se brání prozradit skutečné vlastnosti oken. Prý jde o porušení volného trhu. Nechť je tu jasně řečeno, že někteří výrobci to zkusili ve Švédsku a žalovlali Švédsko u orgánu EU a prohráli to. EU dává za pravdu všem státům, které dobrovolné energetické hodnocení zavedly. Když náš stát vydal peníze daňových poplatníků, měl by vědět na co a garantovat jejich účelné vynaložení. Zatím brání zisky firem. Vyspělé státy EU se nebály praktiky některých ziskuchtivých okenářů pojmenovat a zabránit jim v nich. My se možná staneme rájem pro odpad EU, který se /díky energetickým štítkům oken zavedených v některých státech/ již na jejich trzích neuplatní. |