Chcete chránit velryby a zlepšit klima na Zemi? Zpomalte, vyzývají ochránci nákladní lodě
Mezinárodní námořní organizace (IMO), kterou v roce 1948 založila Rada OSN, letos zasedala na summitu v Londýně. Hlavním námětem debaty, které se účastnili partneři z víc než stovky zemí, bylo „jak učinit celý segment námořní dopravy šetrnější vůči životnímu prostředí“. Vzhledem k tomu, že flotily nákladních kontejnerových lodí produkují kvůli palivu nevalné kvality tolik emisí jako celé státy, bylo už nejspíš načase. Se svou troškou do mlýna přispěly i environmentální organizace, které formou otevřeného dopisu nabádají členské země IMO k nápravě. Jak?
Plný výkon nás všechny přichází draze
Lodě prostě musí ubrat plyn, respektive zpomalit. Proč? Pokud jedou na plný výkon, nedokonale zpracovávají už tak kriticky ovzduší znečišťující palivo. Spotřebují ho více a také při rychlém tempu vypouští více emisí. Pokud uberou na rychlosti, výrazně tím sníží produkci skleníkových plynů a potenciálně mohou zvýšit efektivitu opatření vůči klimatickým změnám. V zásadě by zpomalením nastal stav, kde nikdo úplně neprohrává: dopravní společnosti ušetří na pohonných hmotách a my všichni „vyhrajeme“ na čistším ovzduší. A lépe by se vedlo i zvířecím obyvatelům moří.
„Nejde jen o to, že se při zpomalení násobně sníží emise oxidů síry, dusíku, prachových částic nebo černého uhlíku,“ vysvětlují v dopise zástupci severoamerické Nadace pro ochranu velryb a delfínů (WDCNA). „Pomalejší lodě totiž budou zdrojem menšího hlukového znečištění moří.“ Rybám a podmořským savcům vadí hluk? Vzhledem k tomu, jak jsou delfíni a velryby závislé na akustické komunikaci, tak rozhodně ano. S jistou nadsázkou tak můžeme říct, že pokud je pod hladinou kravál, musí na sebe víc křičet.
Když se velryby neslyší, je třeba zpomalit
„Jenže zvýšení hlasitosti tohoto vokálního výstupu je energeticky velmi náročné a stresující,“ vysvětluje Regina Asmutis-Silvia z WDCNA. Tito zvířecí obyvatelé moře, „kteří se neslyší,“ mají problém koordinovat svůj pohyb v rámci hejna, efektivně získávat potravu a lovit, nacházet své příbuzné nebo vhodné protějšky k rozmnožování. „Podmořský hluk prokazatelně zvyšuje koncentraci stresových hormonů v krvi velryb a delfínů. To negativně ovlivňuje jejich schopnost reprodukce i fungování imunitního systému.“
Velryby tedy nemusí vymírat jen tím, že je lovíme. Decimujeme je i tím, že je pod vodou izolujeme hlukem. Asmutis-Silvia doplňuje, že změna v rychlosti lodí může být velmi efektivní cestou, jak snížit emise produkované celým sektorem, a současně nástrojem ochrany podmořské fauny. Chceme udělat něco pro mizející velryby? Jedním z přístupů regenerace jejich populací by například bylo dočasné uzavření severoatlantických přepravních cest. Takový návrh se ale v rámci IMO stěží dočká kladné reakce.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Lukas B.
29.10.2018 10:32prostě málo platný, eko = eko.
nepopírám, že by byl fajn nápad to aspoň odsířit. to ne že ne.
Jan Škrdla
29.10.2018 15:03 Reaguje na Lukas B.Podle mě je na palici dovážet např. sóju nebo palivové dřevo ze zámoří.
Jan Škrdla
29.10.2018 17:06 Reaguje naPrůmyslové pěstování sóji v J. Americe je ekologický zločin. Prospěch z něj nemají drobní farmáři, ale mafiáni, proti kterým je největší plantážník u nás (asi víte o kom je řeč) břídil.
Jinak další druh zboží, které je zbytečné vozit - palmový olej.
To co by mě zajímalo je, co vše se skutečně musí udělat pro to, aby klesla přeprava dejme tomu té soji (nebo jakékoliv jiné komodity jejíž přeprava je "na palici"). Sám si to nedovedu představit, ale třeba to někdo ví.
Lukas B.
29.10.2018 21:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaJiří Svoboda
30.10.2018 13:53 Reaguje na Lukas B.A k té zátěži produkované lidmi: český dřevorubec po práci odjede domů autem, pustí si televizi, uvaří si jído na elektrickém sporáku, těší se jak poletí na dovolenou ... vidíte jak to CO2 naskakuje? Filipínský dřevorubec odejde bos do své chatrče, sní misku rýže a jde spát. I tohle se počítá :-)
Martin Jasan
30.10.2018 12:40Tedy tady už jen tento článek ukazuje, že EKOnomické =/= EKOlogické.
Tedy eko = eko rozhodně neníí obecné pravidlo.
2) Pokud by se pravidly celosvětově snížila rychlost lodí, zvýšila by se náklady na přepravu. Tím se sníží poptávka. Potom by došlo k menší přepravě a menší ekologické zátěži.
To je samozřejmě jen zjednodužšení koplexního ekonomického modelu.
Jiří Svoboda
30.10.2018 13:57 Reaguje na Martin JasanLukas B.
30.10.2018 14:25 Reaguje na Jiří Svobodahelejďte, ještě jednou. eko=eko je nejlepší pravidlo, které umíme, a peníze jsou jediná univerzální hodnota, na které se umíme shodnout, ať se Vám to líbí nebo nelíbí. to že lodě víc žerou na tunokilometr s tím, jestli to je či není "ekologické" koreluje jen velmi volně. spotřeba lodě je jen jeden kamínek vytržený z mozaiky. další kamínky v mozaice je výroba dalších lodí, výroba dalších lodních kontejnerů, více nafty uskladněné ve více lodích a tedy více enviro rizika při dopravě, více zboží a tedy vázaného nečinného kapitálu v kontejnerech, více posádek které stojí víc peněz a mají svou "eko stopu" (člověka bych z problematiky nevytrhával, to je CO2 nákladová položka jako každá jiná) atakdále.
Jiří Svoboda
2.11.2018 13:03 Reaguje na Lukas B.Jan Šimůnek
1.11.2018 15:36Třeba v eko obchodech značit zboží, které se vezlo pod plachtami.