Chci recyklovat všechny PET lahve, které uvedeme na trh, říká šéf Karlovarských minerálních vod

Karlovarské minerální vody jsou největším dodavatelem nápojů na českém trhu. Jsou tedy i největším dodavatelem PET obalů. Ty v lepším případě končí ve žlutých kontejnerech na plast, v horším případě pohozené v lese. „Chceme to změnit. Byl bych rád, kdyby se všechny naše obaly recyklovaly. A ne jen 80 % z nich, ale všechny,“ řekl dnes ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasqual. A současně oznámil vznik pracovní skupiny, jejímž úkolem je nalézt takovou obalovou politiku, která bude mít uzavřený materiálový tok. Jak to bude vypadat, se ještě neví, nicméně už teď je víceméně jasné, že se to neobejde bez zálohování PET obalů. Jeho výše se ještě neví, ale podle Pasquala bude muset být taková, aby byla motivační.

Dobře nastavená záloha udělá ze spotřebitele prvního zaměstnance recyklačního systému, který pomůže s recyklací prázdného obalu tím, že jej vrátí. Odměnou mu bude záloha. Nicméně jak přesně bude jeho firma s plastovými lahvemi nakládat, ještě není zřejmé. Má se to ukázat až na základě toho, na co přijde pracovní skupina.

Pasqual dodává, že jeho společnost nechce čekat, až se v Evropské unii schválí nové recyklační limity, ale chce být napřed. Proto do pracovní skupiny přizval Institut cirkulární ekonomiky a Fakultu technologie ochrany prostředí pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Slibuje si od nich, že firmě pomohou zmapovat surovinové toky a vyhodnotit, jak nejlépe systém recyklace nastavit. Vybral si je proto, že jsou to odborníci a zároveň „nadšenci“ do cirkulární ekonomiky.

Soňa Jonášová z Institutu pro cirkulární ekonomiku jistě nadšenec je. „Když jsme v roce 2014 přišli s myšlenkou cirkulární ekonomiky, skoro nikdo ten pojem u nás neznal,“ říká Jonášová. Podle ní se ale situace pomalu mění. Mění se ale i situace na globálním trhu s druhotnými surovinami. Konkrétně teď prochází velkým otřesem celý byznys recyklace plastů, protože Čína zakázala dovoz nevytříděného, směsného plastu. I to je podle ní silný impulz k tomu změnit naše odpadové hospodářství.

„Česko se často chválí za to, jak pěkně třídí odpady,“ říká Jonášová, „ale nejde jen o to, jak se třídí, ale také jestli se recykluje.“ Podle ní se jen 70 % PET lahví vrátí zpátky do oběhu. Spousta jich jde na jiné využití, nemalá část lahví také skončí volně v prostředí, pohozená v lese. „Lidé dnes nemají silnou motivaci vzít prázdnou PET lahev a donést ji do kontejneru,“ míní Jonášová.

Podle ní je hodně netradiční, že s iniciativou na vznik pracovní skupiny přišly Karlovarské minerální vody. „ Je dobře, že ten impulz vyšel od průmyslu, že on je ten driver,“ dodává.

Vladimír Kočí za Vysokou školu chemicko-technologickou osvětlil účast této instituce. „Na VŠCHT máme už od 19. století ústav, který se věnuje zpracování ropy. A moji kolegové vždycky trpí, když se ropa jen sprostě spaluje nebo se z ní něco vyrobí a vyhodí. Je to hrozná škoda,“ říká Kočí. Na VŠCHT je také Ústav technologie vody a prostředí. „A myslím, že je na místě si klást otázku, proč má obal větší dopady na životní prostředí než samotný obsah, který nese,“ říká Kočí. A do třetice pak je na VŠCHT Fakulta technologie ochrany prostředí, která umí průmyslu pomoci tím, že umí posoudit dopady technologických řešení na životní prostředí.

„Budeme se snažit najít takové technologické řešení, které bude důsledné,“ říká Kočí. Nedůslednost se podle něho může projevit tím, že se najde řešení, které problém odsune v prostoru. Například že se odpady vezmou a odvezou do jiné země. Jiná nedůslednost je odsunutí problému v čase. A poslední nedůslednost je, když se nějaký environmentální problém vyřeší zhoršením jiného environmentálního problému. „Budeme hledat takové řešení, které nebude vytloukáním klínu klínem,“ říká Kočí.

První výsledky pracovní skupiny by měly být v květnu tohoto roku.

Podle Jana Bláhy, tajemníka Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, je zálohování PET lahví nesmysl. Česky systém je nastavený tak, aby lidé dávali všechny plasty, včetně PETu, do kontejnerů na plasty. Bláha se obává, že když se prostřednictvím záloh vyjmou PET lahve ze systému třídění plastů, prodraží se recyklace ostatních plastů. A zároveň se sníží i motivace lidí třídit ostatní plasty.

Podle Alessandra Pasquala ale není dobře, když systém třídění plastů stojí na tom, že se platí z vytříděných PET lahví. „To je systém roku 2008, kdy to mělo smysl. Teď je ale rok 2018 a je potřeba systém změnit a kvalitní obaly zálohovat,“ říká Pasqual s tím, že to bude pro spoustu firem bolestivé, ale „změna je nutná“.

PET lahve patří mezi nejžádanější složky vytříděných plastů, a to právě kvůli tomu, že se dají dobře recyklovat. "Máme největší recyklační kapacitu pro PET v Evropě," řekl Milan Havel, expert na odpady z ekologické organizace Arnika. PET se používá například při výrobě umělých vláken ve firmě Silon v Plané nad Lužnicí nebo na výrobu střešní krytiny. Díky novým technologiím ho lze použít i při výrobě nových PET lahví. "Třeba v Polsku byla před několika lety spuštěna chemická recyklace PET, kdy láhev chemicky rozložíte na původní suroviny a můžete z ní znovu vyrobit PET. Je to podle českého patentu Akademie věd," uvedl Havel.

Evropská unie nyní dokončuje takzvaný recyklační balíček, který zavede povinnou míru recyklace odpadů. Podle Jonášové bude recyklace u plastových obalů stanovena na 55 procent, což předpokládá vytřídit nejméně 80 procent obalů. Evropská komise minulý týden varovala, že plasty tvoří 85 procent odpadů na pobřeží. Pokud se nezmění nakládání s nimi, bude v roce 2050 v oceánech více plastů než ryb.

---

reklama

---