https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/jonasova-vzali-jsme-si-holinky-a-rukavice-a-prohrabali-se-tunou-odpadku-z-prahy-7
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jonášová: Vzali jsme si holínky a rukavice a prohrabali se tunou odpadků z Prahy 7

19.4.2016 01:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle nás má smysl, aby se předcházelo vzniku odpadů a biologicky rozložitelné odpady se kompostovaly na místě, říká Soňa Jonášová.
Podle nás má smysl, aby se předcházelo vzniku odpadů a biologicky rozložitelné odpady se kompostovaly na místě, říká Soňa Jonášová.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Rozhovor se Soňou Jonášovou o rozdílech mezi lineární a cirkulární ekonomikou, o pronájmu světla, vzorkování komunálního odpadu a kompostování bioodpadu v centru města.
 
Vy jste ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Můžete mi říct, čeho že to jste ředitelka?

Naší základní myšlenkou je změnit lineární myšlení a lineární ekonomiku, které jsou u nás zavedené nyní, na cirkulární neboli oběhové. Lineární ekonomika funguje tak, že věnujeme hodně energie na to, abychom získali primární zdroje a suroviny ze Země, abychom z nich něco vyrobili, a aby se to, co z nich vyrobíme, velmi brzy stalo odpadem, kterého je potřeba se nějak zbavit. Cirkulární ekonomika pohlíží na odpady jako na zdroje a materiály a energie v nich jsou dále využívány, drží je co nejvíc v uzavřeném cyklu a brání vzniku odpadu. Je to udržitelný systém, který tu dříve již fungoval a není to nic nového. Jen kvůli intenzifikaci a industrializaci jsme se od tohoto systému vzdálili.

Není to utopie?

Není. Dřív byla Česká republika zemědělsky soběstačná, byli jsme silní v rostlinné i živočišné výrobě a uzavírání cyklů byla v zemědělství dřív samozřejmost. Každý sedlák se snažil mít své hospodářství co nejvíc nezávislé na externích zdrojích. A od toho jsme upustili, přešli jsme na intenzifikaci zemědělství, pěstujeme úzké portfolio plodin a chováme jen určité druhy hospodářských zvířat a tím se ten uzavřený systém narušil.

Cirkulární ekonomika není žádná těžká věda. Musíme se jen vrátit trochu zpátky, abychom mohli náš systém udržet, abychom zachovali kvalitu půdy, toho nejdůležitějšího výrobního kapitálu, který máme.

Velkým tématem cirkulární ekonomiky jsou odpady. Jsme extrémně závislí na zdrojích z třetího světa. Naše vlastní odpady pro nás nejsou zajímavé a nedokážeme je recyklovat nebo znovu využít v takové míře, jak by bylo potřeba. Odpady se často vozí zpátky do zemí třetího světa. Z toho v současné době hodně těží Čína, která se snaží odpady svážet a využívat, protože si je vědoma jejich hodnoty.

A Čína je mimochodem i příklad, že cirkulární ekonomika není utopie. Na čínských ministerstvech jsou oddělení cirkulární ekonomiky a pro Čínu je oběhové hospodářství téma, které berou vážně.

Nemusíte si kupovat zářivku, můžete si ji jen pronajmout. Světlo jako služba.
Nemusíte si kupovat zářivku, můžete si ji jen pronajmout. Světlo jako služba.

Nedávno se o tématu cirkulární ekonomiky mluvilo i na Zastoupení Evropské komise. Zaznělo tam, že „oběhové hospodářství je příležitost pro celkovou přeměnu naší ekonomiky. Je to ale dlouhodobý proces, který se projeví až během příští generace.“ To nezní úplně akčně. V jakém horizontu je možné zavést cirkulární ekonomiku?

Cirkulární ekonomika je přístup, který může firma, farma nebo kdokoliv z nás zavést už teď. Možná ne komplexně, ale třeba dílčím způsobem, krok po kroku.

Jsou i velké podniky, které na cirkulární ekonomiku v některých aspektech přecházejí. Vyrábějí své výrobky tak, aby byly snadno recyklovatelné, aby byly kvalitní a dlouho lidem vydržely. A nabízejí spotřebiteli možnost, že na konci životního cyklu výrobku ho od něho odeberou a znovu jej materiálově využijí. A spotřebitelé na to slyší.

Příkladem může být Philips. Výroba zářivek je velmi energeticky i surovinově náročná. Philips to vyřešil tak, že přišel se systémem pronájmu světla. Zákazníci platí za službu, za světlo, ale samotné zářivky a zdroje světla patří Philipsu. Na konci životnosti se o ně postará, využije je pro výrobu nových svítidel. Přináší mu to úspory z rozsahu. Stejný princip používají někteří holandští výrobci koberců. Jsou to aktuálně velmi inovativní přístupy, které není potřeba moc propagovat, protože jsou svou zvláštností samy o sobě zajímavé.

A je to velká příležitost i pro menší a střední firmy, které často mají ambice napodobovat velké korporáty a věnují mnoho energie a prostředků do propagace. Přitom by stačilo dát produktu přidanou hodnotu ve snadném materiálové využitelnosti po ukončení životnosti. A hned máte k produktu i příběh, který ho odliší od ostatní produkce.

Dnešní trend ale je vyrábět velké množství výrobků rychle a levně. Kvalita je druhořadá. Při pohledu na naši spotřební společnost je jasné, že lidé chtějí věci hlavně levně.

Levná výroba nekvalitních a špatně recyklovatelných výrobků má pro společnost ale velké náklady. Jde o různé externality, které teď nejsou moc vidět, protože ekonomika je nastavena na krátkodobý zisk z rychloobrátkového zboží. Nedomýšlíme, jaké náklady nám ale taková ekonomika přinese v dlouhodobém horizontu.

Evropská unie na to částečně myslí, bude se zavádět legislativa, která přenese na výrobce větší zodpovědnost za výrobek a jeho osud, bude tlačit na to, aby se používaly recyklovatelné či zrecyklované materiály, ale aby byl výrobek stále kvalitní. A kvůli tomu bude nezbytná změna myšlení u velkých výrobců.

Ale není to nic nesmyslného. Pokud výrobce na konci životnosti svůj výrobek odebere zpět, pak tím získá i zpět své zdroje, nemusí nakupovat primární zdroje, které se v budoucnu prostě budou zdražovat. A některé velké firmy to už zavádějí. Ale souhlasím s tím, že to bude dlouhodobý a mezioborový proces. Důležitá je změna myšlení lidí, producentů i zákazníků.

Auto je ve své podstatě jen materiálovou bankou.
Auto je ve své podstatě jen materiálovou bankou.

V jakém smyslu?

U nás si stále lidi myslí, že je důležité věc vlastnit. Mít svůj telefon, svoje auto. Z pohledu cirkulární ekonomiky jsou tyhle věci jen jakousi materiálovou bankou. Když si koupím auto, pak velkou většinu své životnosti prostojí zaparkované a nevyužité. Já fakticky nepotřebuji vlastní auto, které stoji před domem. Potřebuju se odněkud někam dostat. Nepotřebuju vlastní telefon, potřebuju ho jen používat, volat. A pokud se nabízí možnost pronájmu daného produktu, tak si ho ráda pronajmu.

Systém pronájmu firmám umožňuje mít svoje produkty pod kontrolou a na konci životního cyklu materiály, ze kterých jsou vyrobeny znovu využít a šetřit tak primární přírodní zdroje.

Je možné si službu svícení nebo koberců objednat i u nás? Jsou tu nějaké další příklady cirkulární ekonomiky?

Pronájem světla u nás už asi dva roky nabízí RWE. Zástupci RWE tvrdí, že o to byl velký zájem a během několika měsíců vydali své zásoby. Zjevně je to věc, která zákazníky zajímá, ale je důležité jim vysvětlit celý ten proces, a proč to pro ně děláte.

Jsou ale i další firmy, například firmě JRK Waste Management, s. r. o. jsme pomáhali optimalizovat odpadové hospodářství a zavést principy cirkulární ekonomiky do firemních procesů. Řešili jsme u nich, jak jejich obchod udělat víc udržitelný. V současnosti nabízejí produkty z recyklovaných materiálů a dokonce jej balí do kartonových krabic, které byly již jednou využity. V případě, že si zákazník pro zboží přijede sám, může zvolit, zda-li obal vůbec potřebuje.

Myslím, že lidé nemají problém přejít na cirkulární ekonomiku, protože je to systém, který je ohleduplný k nim samotným a je v souladu se „selským“ rozumem. Ale je potřeba jim ji představit, připomenout. A většina změn systému, která se lidem předem nevysvětlí, je vnímána negativně. Je potřeba to prostě jen dobře vysvětlit.

Vzorkování odpadu svezeného z Prahy 7. Uprostřed Soňa Jonášová.
Vzorkování odpadu svezeného z Prahy 7. Uprostřed Soňa Jonášová.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Vy spolupracujete s obcemi, například s Prahou 7, pro kterou jste vzorkovali odpad. Co to je?

Domluvili jsme se s Pražskými službami, které díky GPS svozových vozů umí přesně určit, z jaké svozové oblasti, z jaké ulice odpad je, aby nám před Zařízením na energetické využití odpadů v Malešicích vysypaly jednu tunu odpadů z městské části Praha 7. A my jsme si vzali ochranné obleky, holiny a rukavice a odpad jsme roztřídili podle složek. To jsme provedli s třemi várkami odpadů. Celkem jsme vzorkovali tři tuny komunálního odpad od obyvatel Prahy 7.

Co jste zjistili?

Zjistili jsme, že obsah bioodpadu je variabilní, ale je ho překvapivě dost, od 18 do 30 hmotnostních procent. Šlo o odpad svážený v listopadu, takže tam ani nebyl žádný bioodpad z údržby vnitrobloků a přesto to bylo tak vysoké procento. Proto postupně zavádíme v dané oblasti domácí kompostování, aby se obsah bioodpadů v černých sběrných nádobách snižoval.

K čemu je vzorkování dobré? Kvůli čemu jste ho dělali

Podle nás má smysl, aby se za takových podmínek předcházelo vzniku odpadů a biologicky rozložitelné odpady se kompostovaly na místě. Přímo ve vnitroblocích letenských domů.

Celé to ale začalo to tím, že jsme od obyvatel Prahy 7 zaznamenali dotazy týkající se kompostování bioodpadu. A protože to je jedno z témat, kterému se věnujeme, tak jsme začali zkoumat, jestli je tu nějaký potenciál řešit kompostování a předcházení vzniku odpadu. Praha 7 je cihlová zástavba s malými vnitrobloky. Obecně se má za to, že domácí kompostování je možné v okrajových částech města, kde jsou hlavně rodinné domy, ale v centru města je vnímané jako nereálné.

A zjišťovali jsme, jak se k tématu staví radnice Prahy 7. Místostarosta Ondřej Mirovský měl zájem takový systém nakládání s odpady občanům nabídnout, jen nebylo jasné v jakém rozsahu, jak by ten systém měl fungovat a jestli tu vůbec je potenciál vytřídit dostatek bioodpadu, aby to dávalo smysl. Současně se úřad městské části rozhodl dát lidem k dispozici nádoby na separovaný odpad do vnitrobloků. Projekt je v implementaci, v létě budeme vědět, zda-li se díky tomuto systému zvýší míra separace odpadu.

Jeden z prvních kompostérů, které zájemci z Prahy 7 dostali k dispozici.
Jeden z prvních kompostérů, které zájemci z Prahy 7 dostali k dispozici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Takže jste pro Prahu 7 udělali vzorkování odpadu…

Ano, v rámci pilotního projektu. Klíčové právě bylo zjistit, jestli v cílové oblasti vzniká dostatek biologicky rozložitelného odpadu. Pohodlnou, ale neúčelnou cestou je najít si nějaká data o pražském odpadovém hospodářství, ale to jsou data zprůměrovaná a pro určení, kolik lidé z Prahy 7 vyhodí bioodpadu, naprosto nepoužitelná. A pak je ta méně pohodlná, ale naprosto přesná cesta, totiž jít se prohrabat hromadou komunálního odpadu.

A pak dalším krokem bylo od obyvatel Prahy 7 zjistit, jestli by vůbec o třídění a kompostování bioodpadu měli zájem. To není systém, který je z pohledu obyvatel bezobslužný, lidé se o to musí trochu starat a je potřeba je trochu zaučit.

A co jste zjistili?

Zjistili jsme, že mezi obyvateli Prahy 7 by o to zájem byl. Proběhlo dotazníkové šetření, diskusní setkání, psalo se o tom v Hobuletu a dalších médiích Prahy 7. Nedávno se mohli zájemci o kompostér přihlásit a my budeme do léta sledovat, jak kompostování bioodpadu na Praze 7 funguje.

A co vzorkování odpadů o obyvatelích Prahy 7 ještě prozradilo?

Ukázalo se, že míra separace odpadů je relativně vysoká. V odpadu nebylo žádné závažné množství skla nebo plastů. Ale konkrétně bioodpad zjevně nikdo netřídí, protože využívat možnost vozit svůj kuchyňský bioodpad do sběrných dvorů je nesmysl. Další významný poznatek je, že by se lidé měli naučit odpady sešlapovat a zmenšovat jejich objem. Když už vyhodíte do kontejneru na směsný odpad prázdnou krabici nebo PET lahev, tak pak popeláři odvážejí vzduch. Krabice nebo lahev prostě zbytečně a neúčelně zabírá prostor.

Ukázalo se také, že lidé hodně používají jednorázové výrobky, jednorázové kelímky na kávu, papírové kapesníky či jednorázové pleny. To je zpravidla odpad, který v materiálovém cyklu prostě končí, který se dál už nerecykluje a nevyužije a nedá se s ním dělat nic jiného, než spálit. Asi polovina odpadů jsou jednorázové obaly.

K tomu malá odbočka: dělali jsme vzorkování odpadů v základní škole na jihu Moravy. Šlo o malou školu o pěti třídách a asi 100 žácích. Produkce odpadu za 14 dní byla 5 sběrných nádob o celkovém objemu cca 1000 litrů. Celá jedna nádoba byla plná jednorázových utěrek, které musí škola používat z hygienických důvodů. Po vytřídění všech separovatelných složek tvořil komunální odpad jen jednu pětinu.

A s tím se dá něco dělat?

Lze používat látkové ručníky, které lze vyprat. Potíž je, že jednorázové papírové ručníky mají ve školách předepsané hygienou. My se snažíme zjistit, jestli jsou pro hygienu nějaké schůdné alternativy. Existují třeba látkové ručníky, které se odrolovávají a použitá část se navíjí, takže nehrozí žádná kontaminace. A takový ručník je možné vyprat a používat opakovaně.

Zpátky k městskému kompostování. Dokážu si představit, že si na zahradu u svého rodinného domku dá kompostér někdo z okrajové části Prahy, kde lidé mají zahrady a ryjí v záhonech. Ale na Letné? Jsou Letenští na to připraveni mentálně?

Letenští jsou na to připraveni velmi dobře. Já vidím Prahu 7 jako jednu z nejpříjemnějších městských částí k žití. Vzhledem ke komunitnímu životu, sousedské spolupráci. A v některých vnitroblocích má kompostování svou historii, v Kamenické 35 pan Glejch kompostuje už roky a má tam krásnou zahradu.

Lidé na Letní mají myslím velkou chuť si své okolí udělat pěkné. A kompostování k tomu může hodně pomoci, protože nemusíte kupovat drahý zahradnický substrát, ale prostě si vytvoříte svůj humus v kompostéru.

Možnost kompostování nebude pro Letnou žádná velká revoluce, lidé tam jsou hodně vstřícní pozitivním změnám, je tam hodně rodin s dětmi, hodně aktivních lidí.

A Praha 7 nabízí kompostéry na bioodpad lidem zdarma?

Ano, ale nenabízí je plošně, ale jen zájemcům. Není účel do toho někoho nutit, ale nabídnout možnost těm, kdo chtějí. Během dubna se několika desítkám zájemců rozdají kompostéry, které pořídila Praha 7. A pokud se to osvědčí, což budeme zjišťovat v srpnu, pak se projekt rozšíří a třeba v rámci Operačního programu Životní prostředí by se pořídilo více kompostérů.

Soňa Jonášová (vlevo od kontejneru) na veřejném jednání s občany na Praze 7.
Soňa Jonášová (vlevo od kontejneru) na veřejném jednání s občany na Praze 7.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Slavík

Praha 7 zavedla i kontejnery na tříděný odpad přímo do domů. Jak tohle funguje?

Obecně Praha 7 má velkou chuť předcházet vzniku odpadů. Více jak stovka domů využila možnost mít kontejnery na tříděný odpad přímo v domě. Z průběžného monitoringu se ukazuje, že lidé opravdu třídí, dokonce si často stěžují, že se tyto domovní kontejnery na tříděný odpad rychle zaplní. To je ale nejčastěji způsobené tím, že lidé odpad nesešlapují a nezmenšují jeho objem. A někdy je prostě potřeba upravit počet svozů.

Budou Pražské služby svolné k tomu, aby byly kontejnery na tříděný odpad v každém domě? Tím jim řádově přibude práce s vynášením dalších kontejnerů, ne?

Ono sice nějaké kontejnery na tříděný odpad v domech přibydou, ale zároveň by mělo ubýt kontejnerů na komunální odpad, protože jejich obsah bude vytříděný. A to je pro Pražské služby vítané, protože separovaná složka odpadu je materiálově využitelná a tedy obchodovatelná.

Což je myšlení á la cirkulární ekonomika?

Což je myšlení á la cirkulární ekonomika.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist