Chmelaři už využívají aplikaci, jež jim od jara 2025 pomůže stabilizovat výnosy

Čeští chmelaři už začali využívat nově vyvinutou aplikaci, která jim v konečné verzi od jara 2025 pomůže stabilizovat produkci i výnosy. V roce 2021 byla nejlepší sklizeň za století a o rok později nejhorší od 60. let, a nůžky se rozevírají, řekl ČTK manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje a vedoucí projektu PRO CHMEL Ivan Tučník. Aplikaci, vyvíjenou tři roky, budou moci využívat zdarma všechny chmelnice v ČR. Pomůže zachovat kvalitu i množství českého chmele. "První verzi jsme představili začátkem června a celou sezonu jsme ji testovali s desetinou chmelařů na 28 místech. Výsledky jsou velmi slibné. A teď pracujeme na tom, abychom aplikaci mohli příští rok na jaře nabídnout celé české chmelařské komunitě," řekl Tučník. Testovací verze je hotová a teď se po zapracování zpětné vazby mírně upravuje. "Tak, aby byla schopna kapacitně zvládnout přes 2000 chmelnic, které v Česku máme. Aby si v ní všichni pěstitelé mohli od jara 2025 provádět výpočty," dodal.

Pěstitelům poradí, jak mají konkrétní chmelnici co nejefektivněji zavlažovat. "Výzkum probíhá více než tři roky na šesti farmách a pracujeme se spoustou dat z veřejných zdrojů. Dopočítává to umělá inteligence. Chmelaři poradí, jak má plochu zítra nebo za týden zalít, aby to mělo co největší dopad na výnos a kvalitu. A pokud nemá zdroj vody, což se týká 70 až 80 procent pěstitelů (hlavně na Žatecku), tak spočítá, kolik vody chmel v konkrétní lokalitě potřebuje," řekl Tučník. Pomůže jim vyhodnotit, jak velkou nádrž potřebují a jestli se jim vyplatí.

Přístup i způsob využití se bude lišit farma od farmy. Někteří pěstitelé už podle hrubých dat z pilotního projektu upravovali taktiku zavlažování. "A třeba pěstitel v Lišanech (na Rakovnicku) měl loni díky tomu o 40 procent vyšší výnos než na ostatních plochách," uvedl Tučník.

Zájem o aplikaci je i v cizině. "Je první, která se zabývá chmelem," řekl manažer. Chmel není tak významná plodina, aby do ní investovaly velké IT firmy. Dosud šlo do projektu 17 milionů Kč, na začátku pomohl grantem téměř pět milionů Microsoft, teď už to hradí jen Prazdroj.

Podle Jiřího Smetany ze žatecké firmy Arix, která obchoduje s chmelem, jsou srážky stále častěji lokální. Chmel, který se v Česku pěstuje přes 1000 let, je přitom silně závislý na dostatku vláhy a v posledních letech trpí dopady klimatických změn. ČR je jedním ze světových lídrů v produkci i vývozu chmele, který se zde pěstuje na 5000 hektarech. Přes 80 procent tvoří Žatecký poloraný červeňák pro výrobu ležáku plzeňského typu. Prazdroj podle Tučníka loni nakoupil asi 880 tun chmele, což je zhruba 15 procent české produkce.

---

reklama

---