ČHMÚ Brno: Průtoky byly čtvrtý měsíc po sobě podprůměrné

24.1.2022 01:07 | BRNO (ČTK)

Diskuse: 4

Foto | Luca Bravo / unsplash.com

Prosincové průtoky v řekách, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), dosáhly 68 procent obvyklého stavu. Pod průměrem byly čtvrtý měsíc po sobě, v listopadu byly na 55 procentech. Na blogu brněnských hydrometeorologů o tom informovali Eliška Baráková a Jáchym Brzezina.

Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky - Jihomoravský kraj, větší část Zlínského kraje a východ Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťovali na 69 měrných stanicích a v prosinci odpovídaly 68 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku z let 1981 až 2010.

"U většiny sledovaných vodních toků byla jejich vodnost mezi hranicí sucha a dlouhodobým průměrným průtokem (67 stanic). Pod hranicí sucha nebyla v prosinci žádná stanice," uvedli hydrometeorologové. Doplnili, že stanice Opatovice nad nádrží na toku Malá Haná a stanice Velké Pavlovice na toku Trkmanka byly nad normálem. Na devíti sledovaných tocích v prosinci zaznamenali takzvané ledové jevy. Například led u břehu, zamrznutí toku, chod ledové kaše či chod ledových ker. Stupeň povodňové aktivity v prosinci odborníci u sledovaných toků nezaznamenali.

Loňské průtoky se pod normál dostaly poprvé v březnu a dubnu, v létě byly kolem průměru. Například červencové průtoky dosáhly 94 procent, srpnové 116 procent. Poté už byly podprůměrné. V září byly na 81 procentech, v říjnu na 69 procentech, v listopadu na 55 procentech.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Na okraji národního parku Podyjí hořelo osm hektarů porostu. Příčinou požáru je zřejmě nedopalek

Požár v Národním parku České Švýcarsko v červenci 2022. Foto: Národní park České Švýcarsko

Senátní výbor žádá vládu o zřízení pracovní skupiny k velkoplošným požárům

Vyhlídková terasa Belvedér u obce Labská Stráň Foto: Prazak Wikimeda Commons

Dny lesních řemesel v Českém Švýcarsku se kvůli požárnímu riziku neuskuteční

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (4)

Lukáš Kašpárek

24.1.2022 06:57

Neděláme nic, aby to tak nebylo, takže nevím proč se o tom vůbec bavíme.

Buď začněme konečně napravovat krajinu a zlepšíme tím nejen její vodní režim, a nebo dál nic nedělejme, ale pak o tomto tématu nemluvme, protože toto nekonečné omílání tématu bez jakýchkoliv změn v reálu nemá vůbec žádný smysl a akorát to každého komu na naší krajině záleží nase**.

Odpovědět

Miroslav Vinkler

24.1.2022 10:23

Snad se ledy pohnou, dnešní vyjádření ministryně Hubáčkové o obnově vodního režimu krajiny i o tom, že peněz je na to dost nejsou špatné zprávy.

Odpovědět

Lukáš Kašpárek

24.1.2022 10:59 Reaguje na Miroslav Vinkler

Ano, zatím to vypadá na opatrný optimismus. První je třeba sladit legislativu i reálné zacházení s krajinou mezi MZe a MŽP. Do dnes to bylo tak, že MŽP používalo lidi a miliony/miliardy na nápravu krajiny (například vracení toků do přirozeného stavu, meandry, vymělčení, obnovu širší nivy, atd.) a MZe za peníze, které samo dostalo k dispozici opět betonovalo krajinu i tam, kde došlo k přirozené obnově přírodního nebo přírodě blízkého stavu toku. Což je totálně absurdní, těžce iracionální a škodlivé.

Toto je potřeba změnit a sladit obě ministerstva pro jeden cíl. Nápravu zničené krajiny a investování do ní tak, aby se tyto aktivity navzájem nenegovaly. Je to v zájmu obou odvětví a celé společnosti.

Ale i tak pokud se toto podaří, tak budeme teprve na začátku reálné změny v krajině.

Bude to ještě hoooodně práce a určitě se najde hodně vychcánků, co se budou vše snažit zmařit a navrátit opět chaos a zmar. Toto všechno uhájit a udělat bude nadlidský úkol. Natožpak v realitě pokrytecké ČR.

Odpovědět

Břetislav Machaček

24.1.2022 16:31

Neprší, nesněží a když, tak to snad zasakuje a tak klesají průtoky v tocích. Až zaprší, tak se zvednou a tak dokola. Příroda si udělá co
chce a průměr znamená průměr a nikoliv setrvalý stav v každou roční
dobu. Chce si to pouze přečíst z historie, kdy a kolikrát byly vidět "hladové" kameny a nešly plavit vory ani na jaře. A taky o povodních
strhávajících mosty a ničících úrodu kolem řek. Stálé průtoky jsou
možné pouze pomocí nádrží s regulovaným odtokem, ale ty jsou fuj
a tak je nahradí poldry s odtokem odloženým o pár dnů, které neřeší
ani zasakování, protože za těch pár dnů z nich voda nikam nezasákne.
Bohužel dnes už vodohospodářství nevyučuje Krčín, ani Netolický,
ale kritici těchto mělkých přehrad zvaných rybníky.

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.