ČHMÚ Brno: Průtoky v řekách byly v únoru nadprůměrné, skoro po roce a půl
16.3.2023 11:21
(ČTK)
Řeka Morava
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky - Jihomoravský kraj, větší část Zlínského kraje a východ Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťovali na 71 měrných stanicích a v únoru odpovídaly 113 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku z let 1991 až 2020.
Odborníci uvedli, že na 23 sledovaných stanicích se pohyboval průměrný měsíční průtok mezi 50 až 100 procenty. "Celkem 45 pozorovaných stanic mělo měsíční průměr nad 100 procent. Pouze tři stanice byly pod průměrem 50 procent," uvedli Špinarová a Brzezina.
Nejvyšší vodnost v únoru odborníci evidovali na vodním toku Pstruhovec ve stanici Staré Město pod Landštejnem, šlo o 172 procent dlouhodobého měsíčního průtoku. Naopak nejnižší vodnost naměřili na vodním toku Litava ve stanici Rychmanov, šlo o 23,1 procenta dlouhodobého měsíčního průtoku.
Stupně povodňové aktivity v února překročila jedna stanice. Hladina Svratky ve stanici Dalečín 18. února vystoupala na první povodňový stupeň, tedy na ten nejnižší.
Nad dlouhodobý průměr se průtoky dostaly naposledy předloni v srpnu, kdy byly na 116 procentech. Poté už byly podprůměrné. Například předloni v prosinci byly na 68 procentech obvyklého stavu. Podprůměrné průtoky pokračovaly i loni v lednu, kdy se dostaly na 65 procent, v březnu byly na 23 procentech. Nejinak tomu bylo v letních měsících, v červnu se průtoky dostaly na 49 procent, v červenci na 47 procent.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
ČEZ zmodernizoval elektrárnu na Hracholuskách, největší západočeské vodní ploše
Nová soustava tří tůní má na Jindřichohradecku zadržovat vodu v krajině
Na ploše po porostech poničených vichřicí u Jablunkova vzniklo devět tůníOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Karel Zvářal
16.3.2023 12:07Někteří sice brečí, že chybí "zimní vláha" ze sněhu, ale to je dosti relativní. Při rychlém tání skoro všechno odteče, zasákne poměrně málo. Navíc při dlouhotrvajících mrazech a suchém vzduchu hodně sněhu vysublimovalo a odkryly se tak ozimy. Při střídavém pravidelném sněžení/dešti a tání stíhala voda postupně zasákávat, takže i spodní vody si určitě polepšily. Kdyby byly všechny zimy takové, naplnily by se i přehrady pro letní zvýšený odběr, včetně závlah. Snad to pomhlo i lesům.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
16.3.2023 12:53 Reaguje na Karel Zvářals tím táním nahorách a vsakování vody ...
Není problém i s umělým zasněžováním a sběrem vody k tomu zasněžování mimo sezónu, aby v zimě bylo z čeho zasněžovat?
Někde jsem četl od ekologistů (jak jim tady říkají) že umělý sníh má jiné vlastnosti a ta voda se nevsakuje vůbec.
Odpovědět
Není problém i s umělým zasněžováním a sběrem vody k tomu zasněžování mimo sezónu, aby v zimě bylo z čeho zasněžovat?
Někde jsem četl od ekologistů (jak jim tady říkají) že umělý sníh má jiné vlastnosti a ta voda se nevsakuje vůbec.
pp
pavel peregrin
16.3.2023 12:57 Reaguje na Karel ZvářalJistě. Navíc zimní vláha ze sněhu je mantra. která se bůhvíproč neustále opakuje a opisuje a přitom je to nesmysl. Déšť v zimním období udělá úplně stejnou, v mnoha případech i větší službu a tuto moji tezi mám potvrzenou i od ředitele hydrologického oddělení ČHMÚ, kterému jsem k této problematice psal, neboť mě tento nesmysl již delší dobu štval.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.3.2023 13:48 Reaguje na pavel peregrinKvůli jistější zimní vláze jsem mj. i pro ozimy, resp co největší jejich zastoupení. V této souvislosti mě zajímá, jak vidíte situaci kolem vymrzání ozimů, domnívám se, že v minulosti (60.-80.-ky) to bylo poměrně časté a na jaře se zaorávaly. Něco je možná v používání odolenějších (vyšlechtěnějších) odrůd, ale i tak si myslím, že mírné zimy svědčí zemědělství více. Ozimy bývají krásně zapojené, bez vymrzlých míst.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.3.2023 14:40 Reaguje na Karel ZvářalJe to tak, vymrzlé ozimy byly u nás naposledy tuším někde okolo roku 2011 a to ještě pouze jedna původem francouzská odrůda. Je to dáno mírnými zimami, pokud by přišla klasická zima, a spíše ještě předjaří s teplotami klesajícími pod -15C, tak by se zase udělal "průvan" v odrůdách.
Co se ozimů týká, je nutný komplexní pohled. Z hlediska vláhy jsou samozřejmě jistější, z hlediska střídání plodin se nelze bez jařin obejít, protože ozimy představují prakticky jen obiloviny, řepka a marginální inkarnát. Ozimé formy hrachu, maku etc. s sebou nesou jiné problémy a masově nelze doporučit.
Odpovědět
Co se ozimů týká, je nutný komplexní pohled. Z hlediska vláhy jsou samozřejmě jistější, z hlediska střídání plodin se nelze bez jařin obejít, protože ozimy představují prakticky jen obiloviny, řepka a marginální inkarnát. Ozimé formy hrachu, maku etc. s sebou nesou jiné problémy a masově nelze doporučit.
Karel Zvářal
16.3.2023 15:35 Reaguje na pavel peregrinOzimy vidím rád z ekologických důvodů: zmírnění eroze (zimní vítr, jarní tání), menší ohřívání planety, i když asi nepatrná, přesto nějaká biotická pumpa. Domnívám se, že moderní genetika pomůže vyšlechtit i z některých klasických jařin ozimé odrůdy, aby s půdou a vláhou bylo možno nakládat efektivně. Pohled na dlouhodobě obnaženou půdu je pro mě deprimující, minimálně tam patří zařadit meziplodiny na zelené hnojení.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.3.2023 18:27 Reaguje na Karel ZvářalVětšinou ty ozimé formy jařin mají problém s nemocemi. Ale myslím, že pohled na zoraná holá pole nemusí být deprimující, protože orba umožňuje veliký vsak vody díky podstatně většímu povrchu pole. Tady klad převažuje nad případnou erozí, která je ale v zimě- kromě vysloveně suchých- málo pravděpodobná.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.3.2023 18:47 Reaguje na pavel peregrinNemoci se také vychytají, a vsak má být do zeleného pole, podpořit transpiraci, bo pod zemí žádné rezervní nádrže (na horší časy) nejsou.
Odpovědět
Jakub Graňák
16.3.2023 19:09 Reaguje na pavel peregrinNo nevím, zas tak jednoznačné mi to nepříjde, stačí pár dnů střídání tepla přes den a mrazu kolem 10 stupňů pod nulou a je průser
Odpovědět
pp
Jakub Graňák
17.3.2023 08:51 Reaguje na pavel peregrinS vymrzáním - u vás v podkrkonoší to nebývá tak časté, protože rozdíly teplot přes den a v noci nejsou tak výrazné, ale v rovinách např na olomoucku je to docela běžné a cca 3 až 4 roky zpátky to postihlo i docela významné plochy. Absence sněhové pokrývky tenhle efekt umocňuje
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.3.2023 08:56 Reaguje na Jakub GraňákNo, největší nebezpečí se skrývá v holomrazech na konci února, ale to skutečně musí být přes -12C. Teploty přes noc okolo-6 a oteplení přes den s porosty nic neudělají. Pokud je tedy někteří magoři nenabudí hnojením nitrátovým dusíkem, jak v současné době je možné pozorovat, není vyjímkou, že někteří hnojí naplno ledky! hned od prvního února, což legislativa sice umožňuje, ale což osobně považuji za pitomost. Když už, tak jedině amidickou formou dusíku.
Když potom na takto nastartované ozimy přijdou výše zmiňované mrazy, nelze se divit, že dojde ke škodám.
Odpovědět
Když potom na takto nastartované ozimy přijdou výše zmiňované mrazy, nelze se divit, že dojde ke škodám.
Jakub Graňák
17.3.2023 17:10 Reaguje na pavel peregrinU obilnin určitě, u řepky stačí prudká změna teploty v rozmezí +10 přes den a -10 přes noc a je vystaráno. S tím dusíkem souhlas, to je obecně známý fakt, že dusíkem přebuřené pletivo neodolává mrazům a je jedno, jestli se jedná o pšenku, nebo jabloň.
Odpovědět
MU
pp
pavel peregrin
16.3.2023 18:24 Reaguje na Michal UhrovičRádo se stalo. Pokud je rozumné téma, je možné i normálně diskutovat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.3.2023 16:45Myslím, že toto je jasný důkaz toho, že globální oteplování neexistuje.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.3.2023 18:45 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž budou mírné zimy a bude pršet, tak to bude v poho. Sucha z minulých let svědčí spíše o tom, že se něco s klimatem děje. A dělat závěry z domácího zpravodajství je velmi ošidné, viz např extrémní záplavy v jinak vysušené Kalifornii.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.3.2023 19:53 Reaguje na Karel ZvářalA já se tak těšil, že tu budu mít zástup přitakačů!
Odpovědět
Karel Zvářal
16.3.2023 19:59 Reaguje na Jiří SvobodaViz dnešní zpravodajství ze Španěl, žádné zásoby vody ve sněhu, nádrže na třetině, podobně je to na Apeninách. V těchto případech je zajímavé, že popírači drží houbu... a to ještě nezačalo léto...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.3.2023 20:34 Reaguje na Karel ZvářalJá si spíše myslím, že jde o přesouvání. Holt některé oblasti se budou muset připravit na velká sucha a některé , dosud suché oblasti budou čelit záplavám. Vody je na planetě stejné množství, ale co není a nebude stejné, je rozdělení v místě a času a to je podle mě pouze to, o co tu běží.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.3.2023 20:46 Reaguje na pavel peregrinNo jistě, "Panta rei", vše je v pohybu, vše se mění, ani proudění není konstantní. Vody je na planetě "plná (_!_)", jak se u nás na Modravě často frázuje. Známe sice proxydata, ale předpověď z nich na příštích 10 let se neodváží nikdo z věhlasných kapacit. Dlouhé sucho následují abnormální srážky=povodně. Je to normální? Jistě voda z oceánů se vypařuje neustále. Ale kdy a kam se vyprší, a hlavně kolik, to s jistotou ani se spoustou pc nevíme. Mj. proto jsem pro VK nádrže.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
17.3.2023 22:13 Reaguje na Karel ZvářalAko spieva Jarek Nohavica: "Za komunistů se špatně nežilo
V létě bylo vedro, v zimě sněžilo
Z jara ledy tály, byly povodně
To jste, milé děti, přišly o hodně" Tak napríklad o ľadové povodne sme prišli aj z dôvodu vypúšťania teplej spodnej vody z priehrad do tokov, ktoré následne nezamŕzajú. Trochu čítania na zamyslenie dávam zo slovenskej Pravdy https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/364571-sucho-vie-pohnut-narodmi/ Keď čítame denníky zakladateľa slovenskej bibliografie Ľudovíta V. Riznera z rokov 1889 – 1897, pripadáme si, akoby tam vtedy mali naše terajšie problémy s počasím. "Horúčosť vždy ešte náramne panuje, dažďa, o ktorý denne Boha prosíme, nič,“ zaznamenal si Rizner, ktorý žil v Zemianskom Podhradí (okres Nové Mesto nad Váhom), 17. júla 1889.
"Pasienky sú už načisto vypálené, kopaviny a strukoviny vädnú, obilie (jačmene a ovse) schne… Už mnoho rokov takej dlhotrvajúcej suchoty a takých neznesiteľných horúčostí nebolo.“ Rizner mal vtedy 40 rokov, už mohol porovnávať. Lenže v auguste 1830 ešte nebol na svete, a práve vtedy básnik Ján Hollý písal v liste z fary v Maduniciach (dnes okres Hlohovec) svojmu mecénovi, ostrihomskému kanonikovi Jurajovi Palkovičovi, niečo podobné, akurát že v bernolákovčine:
"Sucho velké, všecko je vipalené, reži na semeno nebude dost, jačmeňa malo a ten je chudi jako oves. Stromi na koreňi vischli, turecké žita (kukurica) zvadli, s krumplí, nenamokne-li ešče, ništ anebo velmi málo drobních bude.“
Odpovědět
V létě bylo vedro, v zimě sněžilo
Z jara ledy tály, byly povodně
To jste, milé děti, přišly o hodně" Tak napríklad o ľadové povodne sme prišli aj z dôvodu vypúšťania teplej spodnej vody z priehrad do tokov, ktoré následne nezamŕzajú. Trochu čítania na zamyslenie dávam zo slovenskej Pravdy https://zurnal.pravda.sk/neznama-historia/clanok/364571-sucho-vie-pohnut-narodmi/ Keď čítame denníky zakladateľa slovenskej bibliografie Ľudovíta V. Riznera z rokov 1889 – 1897, pripadáme si, akoby tam vtedy mali naše terajšie problémy s počasím. "Horúčosť vždy ešte náramne panuje, dažďa, o ktorý denne Boha prosíme, nič,“ zaznamenal si Rizner, ktorý žil v Zemianskom Podhradí (okres Nové Mesto nad Váhom), 17. júla 1889.
"Pasienky sú už načisto vypálené, kopaviny a strukoviny vädnú, obilie (jačmene a ovse) schne… Už mnoho rokov takej dlhotrvajúcej suchoty a takých neznesiteľných horúčostí nebolo.“ Rizner mal vtedy 40 rokov, už mohol porovnávať. Lenže v auguste 1830 ešte nebol na svete, a práve vtedy básnik Ján Hollý písal v liste z fary v Maduniciach (dnes okres Hlohovec) svojmu mecénovi, ostrihomskému kanonikovi Jurajovi Palkovičovi, niečo podobné, akurát že v bernolákovčine:
"Sucho velké, všecko je vipalené, reži na semeno nebude dost, jačmeňa malo a ten je chudi jako oves. Stromi na koreňi vischli, turecké žita (kukurica) zvadli, s krumplí, nenamokne-li ešče, ništ anebo velmi málo drobních bude.“
VM
Vladimir Mertan
17.3.2023 22:05 Reaguje na Jiří SvobodaOtázka je prečo by pár odrazených - vyžiarených fotónov malo nejako dramaticky meniť počasie? Hlavne aj je CO2 rovnomerne rozprýlené a teda aj to žiarenie naviac je rovnomerne rozložené. Výkyvy a rozmary počasia sú spôsobené rozdielom teplôt, vďako ktorému sa tvorí veľmi zložitý systém tlakových níží a výší. Nie je nijak dokázané, že by práve to žiarenie "naviac" malo tento systém ovplyvňovať.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.3.2023 07:54Hurá! Voda v řekách teče, ale co až odteče? Kolikpak ji máme zachyceno až
přestane pršet a bude zase pražit letní slunce? Aha? Zachyceno je pouze to,
co se vejde do přehrad postavených za socíku, protože od té doby to pouze
měříme a nic více už 33 let neděláme. Porovnejte si, kolik přehrad se
postavilo za 41 let(1948-1989) a za posledních 33 let, samozřejmě pokud
nepočítáte těch pár loužích na potocích, které vysychají zároveň s nimi!
Půdu okrádáme o organickou složku jak na polích, tak i v lesích a co má
tu vodu zadržet? Měření a kecy? Asi těžko, ale stojí to méně, než něco
skutečně potřebného dělat!
Odpovědět
přestane pršet a bude zase pražit letní slunce? Aha? Zachyceno je pouze to,
co se vejde do přehrad postavených za socíku, protože od té doby to pouze
měříme a nic více už 33 let neděláme. Porovnejte si, kolik přehrad se
postavilo za 41 let(1948-1989) a za posledních 33 let, samozřejmě pokud
nepočítáte těch pár loužích na potocích, které vysychají zároveň s nimi!
Půdu okrádáme o organickou složku jak na polích, tak i v lesích a co má
tu vodu zadržet? Měření a kecy? Asi těžko, ale stojí to méně, než něco
skutečně potřebného dělat!
DV
Daniel Višňovský
17.3.2023 10:36 Reaguje na Břetislav MachačekMATLÁČKU, dáte k dispozici svůj barák pro stavbu přehrady, a odstěhujete se do 1+kk do králíkárny někde ve vyloučené lokalitě, aby bylo kde tu vodní nádrž vybudovat? Vetkněte si tu svoji bolševickou agitku už jednou pro vždy mezi rohy.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
17.3.2023 10:59 Reaguje na Daniel VišňovskýSamozřejmě, nikomu by se nechtělo svoji nemovitost obětovat. Včetně mě. V tom s vámi souhlasím. Na stranu druhou- jak bychom si v současné době stáli bez vybudovaných přehrad? Máte na to odpověď?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.3.2023 16:59 Reaguje na pavel peregrinOn odpověď nezná, on umí pouze kritizovat minulý
režim, který tu zanechal to, co je dnes rozkradeno
a dožívá. Rozkradou ještě zbytek a bude dokonáno.
Myslím si, že na řadě jsou LČR, poslední státní
pozemky, památky, Budvar, ČD atd. Od plyšáku se
prodal majetek za biliony a máme biliony dluhů.
Takhle "hospodařit" umí kdejaký osel a tak řvát,
že toho bylo za 41 vybudováno málo. Co zbude po tomto režimu? Vily zbohatlíků, prázdné haly
montoven a skladů s obyvateli žijících na
dluh od výplaty k výplatě(od podpory k podpoře).
Nebýt dnes za miliony ty "králíkárny" z dob
socíku, tak mi nebude nabízet ani ten 1+ kk.
Odpovědět
režim, který tu zanechal to, co je dnes rozkradeno
a dožívá. Rozkradou ještě zbytek a bude dokonáno.
Myslím si, že na řadě jsou LČR, poslední státní
pozemky, památky, Budvar, ČD atd. Od plyšáku se
prodal majetek za biliony a máme biliony dluhů.
Takhle "hospodařit" umí kdejaký osel a tak řvát,
že toho bylo za 41 vybudováno málo. Co zbude po tomto režimu? Vily zbohatlíků, prázdné haly
montoven a skladů s obyvateli žijících na
dluh od výplaty k výplatě(od podpory k podpoře).
Nebýt dnes za miliony ty "králíkárny" z dob
socíku, tak mi nebude nabízet ani ten 1+ kk.
pp
pavel peregrin
17.3.2023 20:05 Reaguje na Břetislav MachačekTihle lidé jeho typu, sv a podobných jsou mi k smíchu, protože dobře vědí, že na odbornější diskuzi nemají, a tak umí jen plácat ty svoje nenávistné ideologické štěky.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.3.2023 20:17 Reaguje na pavel peregrinNáhodou... Asi nevíte, že to byli odvážní disidenti, kteří proti komunistům bojovali tím, že dělali do plenek.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.3.2023 16:42 Reaguje na Daniel VišňovskýKdyž čtu ty vaše novodobé agitky, tak vám to přeji. Vaše generace si potřebuje vyžrat to, čemu fandí a co kritizuje.
Můj děda se nuceně stěhoval dvakrát( dům rozbitý za války
a druhý vykoupen kvůli těžbě cihlařské hlíny. Myslíte si,
že se měl postavit dělům a nebo odmítnout těžbu hlíny na
cihly k výstavbě jiných domů? To sobec jako vy nechápe a
dnes dostanete při výkupu za starý dům tolik, že si můžete
nechat na klíč postavit nový. Leckde nabízejí lidem za
jejich pozemky tak nádherné lokality, že jim to závidím.
Pokud by mi někdo nabídl místo záplavového území pozemek
na břehu budoucí přehrady, tak neváhám a souhlasím všemi
deseti. Ty lokality u přehrady budou mít jednou cenu
zlata a kdo se vzpírá, tak na něho už nemusí parcela zbýt.
Děda chtěl za dům peníze, ale jeho soused dům jiný. Taky
ho dostal a o mnoho novější a lepší. Dnes si lze diktovat
i jiné požadavky, pokud to nepřeženu a budu vyvlastněn ze
zákona.
Odpovědět
Můj děda se nuceně stěhoval dvakrát( dům rozbitý za války
a druhý vykoupen kvůli těžbě cihlařské hlíny. Myslíte si,
že se měl postavit dělům a nebo odmítnout těžbu hlíny na
cihly k výstavbě jiných domů? To sobec jako vy nechápe a
dnes dostanete při výkupu za starý dům tolik, že si můžete
nechat na klíč postavit nový. Leckde nabízejí lidem za
jejich pozemky tak nádherné lokality, že jim to závidím.
Pokud by mi někdo nabídl místo záplavového území pozemek
na břehu budoucí přehrady, tak neváhám a souhlasím všemi
deseti. Ty lokality u přehrady budou mít jednou cenu
zlata a kdo se vzpírá, tak na něho už nemusí parcela zbýt.
Děda chtěl za dům peníze, ale jeho soused dům jiný. Taky
ho dostal a o mnoho novější a lepší. Dnes si lze diktovat
i jiné požadavky, pokud to nepřeženu a budu vyvlastněn ze
zákona.
Karel Zvářal
17.3.2023 17:00 Reaguje na Břetislav MachačekPana Machačku, od pravicového bolševika, který jako jeden z mála přežil masakr 21. listopadu (při Sametové), nemůžete čekat objektivní hodnocení.
Odpovědět
