Chov zvěře v Milovickém lese se musí omezit, aby zvířata nespásala vzácné rostliny

Šípáková doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (vlevo) a mimo ni.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava

„Cílem není obory zrušit, ale upravit způsob hospodaření. Chovaná zvířata totiž spasou doslova vše, na co narazí. Intenzita tlaku zvěře dosáhla míry, kdy přírodě vážně škodí. Proto jsme se rozhodli využít své pravomoci k regulaci hospodaření v oborách,“ konstatoval Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Milovický les se nachází v II. zóně CHKO Pálava, je evropsky významnou lokalitou s výskytem mnoha vzácných rostlin a živočichů, ale zároveň je to oblast s intenzivním oborním chovem zvěře. V posledních letech tak intenzivním, že se stav zdejší přírody rapidně zhoršuje.

Hlaváčky v Milovickém lese.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava

„Se Správou CHKO Pálava jsme o Milovickém lese několikrát jednali a na uvedeném postupu jsme se shodli. Nejen v této oblasti byl v posledních letech vliv zvěře na vegetaci zřejmý a pochopitelný, protože se v extrémně suchých letech vegetaci nedařilo a snížila se tak pro zvěř přirozená potravní nabídka,“ uvedla k opatření Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.

„Pevně věřím, že může být impulzem ke spolupráci mezi AOPK ČR a LČR na tom, aby se stav přírody v Milovickém lese z přírodovědného hlediska zásadně zlepšil,“ uvedl Jiří Kmet.

Nejnovější studie, která se věnovala změnám zdejší vegetace, podle AOPK jasně prokázala zhoršení kvality prostředí v oborách, zatímco mimo obory tento trend pozorovaný nebyl. „Z lesů v oborách postupně mizí vzácné a chráněné rostliny, několik druhů, jako je třeba hnědenec zvrhlý, vstavač nachový a zvonek boloňský, které zde prokazatelně rostly ještě po roce 2000, se v uplynulých letech nepodařilo dohledat. A další - divizna brunátná, kosatec nízký a třemdava bílá - jsou na pokraji vymizení,“ popisuje stav chráněné přírody botanička Helena Prokešová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Sprašová doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (dole) a mimo ni.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava

Milovický les je cenný zejména díky výskytu panonských dubohabřin a teplomilných sprašových doubrav, což jsou biotopy vzácné v celé Evropě – a právě ty jsou oborním chovem zásadně poškozovány. Jejich zhoršující se stav je dokumentován od 90. let minulého století.

Lesy ČR na základě jednání s Agenturou tedy upravili hospodaření. „V oborách jsme zvýšili odlov zvěře, v minulé lovecké sezóně téměř o 90 %, a budeme v tom pokračovat. Dohodli jsme se také na monitoringu vlivu zvěře na bylinné patro. Pro zvýšení potravní nabídky obnovujeme políčka s pastevní trávou a tzv. zvěřníky, ve kterých zvěři zpřístupníme měkké okusové dřeviny. Cílem je hospodařit s ohledem k přírodě, ve které má své místo i chovaná zvěř,“ popisuje za Lesy ČR Eva Jouklová.

Zaměstnanci AOPK při hodnocení lokality porovnávali různé parametry, jako je pokryvnost bylinného patra, počet charakteristických druhů lesních biotopů nebo třeba počet chráněných a ohrožených druhů, a jejich změnu v čase na stejných místech v Milovickém lese v oborách a mimo ně.

„Oborní chov nemusí být na škodu, záleží ale na intenzitě. Chovaná zvěř – v tomto případě daňci, jeleni a mufloni – udržuje porosty v Milovickém lese světlejší, což vyhovuje mnoha druhům brouků vázaným na osluněné dřevo (např. tesaříkům a krascům). Zároveň zajišťuje v hojné míře přísun trusu, z čehož profitují společenstva koprofágních brouků, jako jsou např. chránění chrobák vrubounovitý nebo chrobák pečlivý,“ říká zoolog Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Milovický les je také důležitou ornitologickou lokalitou. Žije tu například naše největší populace dudka chocholatého. Velký význam má pro dravé ptáky, ať už hnízdící nebo shromažďující se na nocovištích, jako jsou luňák červený, orel mořský a orel královský,“ doplňuje ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Hospodaření v oborách na jižní Moravě je v poslední době kritizováno odbornou vědeckou a ochranářskou veřejností. Odborné společnosti považují současné způsoby hospodaření za nevhodné, vedou podle nich ke ztrátě biologických kvalit těchto lokalit. Lesy ČR této kritice vesměs oponují. Hospodaření v lesích je podle nich způsob, jak biologickou rozmanitost naopak zvyšovat.