https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chov-zvere-v-milovickem-lese-se-musi-omezit-aby-zvirata-nespasala-vzacne-rostliny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chov zvěře v Milovickém lese se musí omezit, aby zvířata nespásala vzácné rostliny

21.5.2021 18:30 | MIKULOV (Ekolist.cz)
Šípáková doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (vlevo) a mimo ni.
Šípáková doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (vlevo) a mimo ni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava
Hospodaření v Milovickém lese v CHKO Pálava musí být šetrnější. Rozhodla o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve správním řízení, který omezí některé hospodářské činnosti. Hlavním cílem se snížit intenzitu chovu zvěře v oborách Bulhary a Klentnice, kde hospodaří Lesy ČR. To by mělo zajistit lepší podmínky ohroženým druhům, které v lokalitě žijí.
 

„Cílem není obory zrušit, ale upravit způsob hospodaření. Chovaná zvířata totiž spasou doslova vše, na co narazí. Intenzita tlaku zvěře dosáhla míry, kdy přírodě vážně škodí. Proto jsme se rozhodli využít své pravomoci k regulaci hospodaření v oborách,“ konstatoval Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Milovický les se nachází v II. zóně CHKO Pálava, je evropsky významnou lokalitou s výskytem mnoha vzácných rostlin a živočichů, ale zároveň je to oblast s intenzivním oborním chovem zvěře. V posledních letech tak intenzivním, že se stav zdejší přírody rapidně zhoršuje.

Hlaváčky v Milovickém lese.
Hlaváčky v Milovickém lese.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava

„Se Správou CHKO Pálava jsme o Milovickém lese několikrát jednali a na uvedeném postupu jsme se shodli. Nejen v této oblasti byl v posledních letech vliv zvěře na vegetaci zřejmý a pochopitelný, protože se v extrémně suchých letech vegetaci nedařilo a snížila se tak pro zvěř přirozená potravní nabídka,“ uvedla k opatření Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.

„Pevně věřím, že může být impulzem ke spolupráci mezi AOPK ČR a LČR na tom, aby se stav přírody v Milovickém lese z přírodovědného hlediska zásadně zlepšil,“ uvedl Jiří Kmet.

Nejnovější studie, která se věnovala změnám zdejší vegetace, podle AOPK jasně prokázala zhoršení kvality prostředí v oborách, zatímco mimo obory tento trend pozorovaný nebyl. „Z lesů v oborách postupně mizí vzácné a chráněné rostliny, několik druhů, jako je třeba hnědenec zvrhlý, vstavač nachový a zvonek boloňský, které zde prokazatelně rostly ještě po roce 2000, se v uplynulých letech nepodařilo dohledat. A další - divizna brunátná, kosatec nízký a třemdava bílá - jsou na pokraji vymizení,“ popisuje stav chráněné přírody botanička Helena Prokešová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Sprašová doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (dole) a mimo ni.
Sprašová doubrava v Milovickém lese - porost v oboře (dole) a mimo ni.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kryštof Chytrý / CHKO Pálava

Milovický les je cenný zejména díky výskytu panonských dubohabřin a teplomilných sprašových doubrav, což jsou biotopy vzácné v celé Evropě – a právě ty jsou oborním chovem zásadně poškozovány. Jejich zhoršující se stav je dokumentován od 90. let minulého století.

Lesy ČR na základě jednání s Agenturou tedy upravili hospodaření. „V oborách jsme zvýšili odlov zvěře, v minulé lovecké sezóně téměř o 90 %, a budeme v tom pokračovat. Dohodli jsme se také na monitoringu vlivu zvěře na bylinné patro. Pro zvýšení potravní nabídky obnovujeme políčka s pastevní trávou a tzv. zvěřníky, ve kterých zvěři zpřístupníme měkké okusové dřeviny. Cílem je hospodařit s ohledem k přírodě, ve které má své místo i chovaná zvěř,“ popisuje za Lesy ČR Eva Jouklová.

Zaměstnanci AOPK při hodnocení lokality porovnávali různé parametry, jako je pokryvnost bylinného patra, počet charakteristických druhů lesních biotopů nebo třeba počet chráněných a ohrožených druhů, a jejich změnu v čase na stejných místech v Milovickém lese v oborách a mimo ně.

„Oborní chov nemusí být na škodu, záleží ale na intenzitě. Chovaná zvěř – v tomto případě daňci, jeleni a mufloni – udržuje porosty v Milovickém lese světlejší, což vyhovuje mnoha druhům brouků vázaným na osluněné dřevo (např. tesaříkům a krascům). Zároveň zajišťuje v hojné míře přísun trusu, z čehož profitují společenstva koprofágních brouků, jako jsou např. chránění chrobák vrubounovitý nebo chrobák pečlivý,“ říká zoolog Pavel Dedek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Milovický les je také důležitou ornitologickou lokalitou. Žije tu například naše největší populace dudka chocholatého. Velký význam má pro dravé ptáky, ať už hnízdící nebo shromažďující se na nocovištích, jako jsou luňák červený, orel mořský a orel královský,“ doplňuje ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Hospodaření v oborách na jižní Moravě je v poslední době kritizováno odbornou vědeckou a ochranářskou veřejností. Odborné společnosti považují současné způsoby hospodaření za nevhodné, vedou podle nich ke ztrátě biologických kvalit těchto lokalit. Lesy ČR této kritice vesměs oponují. Hospodaření v lesích je podle nich způsob, jak biologickou rozmanitost naopak zvyšovat.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

22.5.2021 16:26
Tak uvidíme, na čem se dohodnou. Obora je většinou charakterizována vysokou hustotou zvěře, tak vysokou, že všechny přirozené zdroje potravy v oboře jsou okamžitě a totálně zvěří využity plus ještě se velká část potravy musí do obory dodávat.
Řekl bych, že aby bylinný podrost víceméně zůstával, je třeba pro vícekapacitní bylinný podrost typu louky zazvěření řekl bych tak ne větší než 3 - 5 dospělých jedinců zvěře na hektar. Pro méně kapacitní podrost, jaký je třeba pod trochu hustěji rostoucími listnatými stromy, by to chtělo zazvěření odhadem maximálně 1 - 2 jedince na hektar. Nebo možná ještě méně.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.5.2021 20:09 Reaguje na Radim Polášek
Čím vice zvěře, tím více trusu a tím více hmyzu pro dudka :-) . Tak je to dobře nebo špatně ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.5.2021 15:11 Reaguje na Petr Pekařík
Pamatuji dobu, kdy odešli pohraničníci a střelnice Mikulov začala být přístupná. V cílové ploše, zasahované požáry, tak tam byla vysoká diverzita. Ted to zarůstá.
V oboře myslím, že by se mělo spíše prosvětlovat porosty. Zvěř chráněné rostliny moc nežere. Schválně vidíte obrázek s hlaváčky?
Odpovědět
JM

Jan Miklín

27.5.2021 08:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Prosvětlování a další zásahy je součástí právě schváleného nového LHP. Jinak v té výzkumné zprávě se píše, že hlaváčky jsou jediné, co tam zůstává (právě proto, že jsou jedovaté). Nicméně hlaváčky nejsou jediným chráněným druhem rostlin, těch je mnohem víc, a jde zejména o biotop jako celek, včetně keřového patra například...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.5.2021 17:33 Reaguje na Petr Pekařík
Není to proto, že tyto pryskyřníkovité rostliny jsou pro zvěř a domácí zvířata jedovaté?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.5.2021 15:07 Reaguje na Majka Kletečková
To je reakce na Slavomila Vinklera, nikoliv na Petra Pekaříka.
Odpovědět
va

vaber

23.5.2021 08:44
už v tom začíná mít člověk ,jako hlavní zachránce přírody chaos ,kdo má koho před čím chránit,
jak to mohlo v přírodě fungovat v dobách, když moudrý člověk do přírody nezasahoval?
ano přírodu je nutno chránit ,ale hlavně před člověkem
Odpovědět
JM

Joska Malý

26.5.2021 10:17
Jojo. To jsou ti uvědomělí myslivci, co jim jde i o les a ne jen o prachy a trofeje. Na jedne straně Duha na druhé tito... Obě skupiny jsou hodny zatracení.
AOPK zde držím palce!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist