"Chytré stromy" zlepší klima i v místech, kde živé stromy nepřežijí. Poslouží i jako lampa nebo nabíječka
Vzrostlé stromy kromě estetické stránky zlepšují mikroklima ve městech. Často však pod povrchem naráží na inženýrské sítě. "Cílem není nahrazovat živé stromy, ale umisťovat zeleň i tam, kde to z dispozičních důvodů není možné. Pokud má koruna vyrůst do několika metrů, aby tvořila stín, musí k tomu mít adekvátní prostor i pod zemí, což často nelze. V lednu nás napadla tahle koncepce, jelikož popínavé rostliny vyžadují daleko menší zemní lože a nejsou tak náročné jako stromy," popsal Prax.
V areálu firmy zatím stojí první z plánovaných dvou typů. Jmenuje se Singapur, jelikož se vývojáři inspirovali singapurskými stromovými věžemi. Projede pod ním i nákladní auto, a tak se hodí spíše do ulic. Druhý typ, Malibu, má kopulovitý tvar koruny a je určený třeba na náměstí.
Ocelová konstrukce může kromě podpěry pro zeleň sloužit i jako veřejné osvětlení, nést vodní mlhu nebo nabíječku na elektrokola. "Měří pět metrů a je osazená v betonové skruži o rozměru asi jednoho metru čtverečního, která rovněž tvoří půdní základ pro popínavky. V zemi lze propojit potřebné sítě a následně kabely povedou konstrukcí, takže nepůjdou vidět. V případě mlžítka se napojíme na vodovodní řad a jednou větví povede přívod vody. Z dálky bude konstrukce pořád vypadat jako strom," uvedl Prax. Pokud nebude možné betonovou skruž vsadit do země, může stát i na povrchu.
Náklady na pořízení základní konstrukce jsou 100 000 až 250 000 korun. "Ceny jsou srovnatelné s výsadbou stromů v problémových uzlech. Jednáme s představiteli Prahy, Brna a dalších velkých měst, zatím jsme předdomluvení, ale v Praze bychom první stromy mohli instalovat již začátkem příštího roku. Máme záměr strom představit i v zahraničí, a to v zemích, kde bojují s klimatickými změnami, jako například v Dubaji či na Floridě," doplnil ředitel.
Alexandra Koutná z podniku Veřejná zeleň města Brna nápad hodnotí vesměs pozitivně. "Je to zajímavá alternativa. Popínavé rostliny však musí být opravdu masivní, musí mít hlínu a musí se k nim dostat srážková voda. Ne, aby to fungovalo jako vyvýšený záhon. Dokážu si takové stromy představit třeba na širokých bulvárech nebo v prostředním pásu čtyřproudových silnic. Je pravdou, že popínavky jsou méně náročné a mohou vydržet desítky let," řekla.
Letošní počasí podle ní svědčí nově vysazeným stromům ve městě. Stromy, které ale v minulosti čelily nepříznivým okolnostem, například se blízko nich stavělo, i přes deštivé jaro umírají.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Břetislav Machaček
24.6.2021 17:54z ptačího zobu na mém pozemku. Náhodou se tam vyskytl i břečťan a ten
ho porostl dnes už až do výše světla. Celý rok je ten sloup-strom
domovem ptáků, na podzim, když břečťan kvete, tak včel a v zimě a na
jaře je zásobárnou bobulí pro kosy a jiné ptáky. Vypadá každopádně
lépe, než ostatní betonové sloupy v okolí a je kusem přírody, která
ukázala, že i lidský výtvor může využít ke svému prospěchu. Takže
podobný nápad není nic nového, pouze se obávám při množství "chytrých"
doplňků, že to bude finančně náročné. No a pak pevnost a stabilitu
bude třeba dobře spočítat, aby po obrostení nedošlo k vyvrácení, či
zlomení. Ono se to nezdá, ale pokud taková hmota zeleně ještě zmokne,
tak to jsou hezké tuny navíc. Vždy se tak podivuji "vánočním stromům"
postavených na náměstích, kde se města předhánějí v množství ozdob
a světel. Ten strom v přírodě nezažil nikdy takové zatížení a pokud se
k tomu přidá vítr, tak ta plocha ozdob působí jako plachta na jachtě.
Pak se lámou i stromy, které se padesát let nezlomily a hledají se
skryté vady dřeva. Vadou je ale pouze lidský mozek, který ten strom
tak přetížil. Takže pozor na dobrý statický výpočet plus rezervu pro
mimořádné povětrnostní situace, aby z toho nebylo nějaké neštěstí.