https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/chytre-stromy-zlepsi-klima-i-v-mistech-kde-zive-stromy-nepreziji.poslouzi-i-jako-lampa-nebo-nabijecka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

"Chytré stromy" zlepší klima i v místech, kde živé stromy nepřežijí. Poslouží i jako lampa nebo nabíječka

24.6.2021 12:52 | BRNO (ČTK)
V areálu firmy zatím stojí první z plánovaných dvou typů. Jmenuje se Singapur, jelikož se vývojáři inspirovali singapurskými stromovými věžemi
V areálu firmy zatím stojí první z plánovaných dvou typů. Jmenuje se Singapur, jelikož se vývojáři inspirovali singapurskými stromovými věžemi
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ASIO
Místa, kde by se stromům s jejich rozsáhlými kořeny a nároky na živiny nedařilo, mohou v budoucnu ozelenit ocelové konstrukce obalené popínavými rostlinami. Takzvané chytré stromy, u kterých jedna větev může sloužit i jako lampa a další část koruny jako mlžítko, představila brněnská firma Asio, jež se zaměřuje na hospodaření s vodou. V jejím areálu již stojí první prototyp, který slouží i jako nabíječka pro hybridní auta. Zhruba do výšky dvou metrů jej obrůstá vistárie. Bohatou korunu čeká obchodní ředitel společnosti Ondřej Prax příští rok.
 

Vzrostlé stromy kromě estetické stránky zlepšují mikroklima ve městech. Často však pod povrchem naráží na inženýrské sítě. "Cílem není nahrazovat živé stromy, ale umisťovat zeleň i tam, kde to z dispozičních důvodů není možné. Pokud má koruna vyrůst do několika metrů, aby tvořila stín, musí k tomu mít adekvátní prostor i pod zemí, což často nelze. V lednu nás napadla tahle koncepce, jelikož popínavé rostliny vyžadují daleko menší zemní lože a nejsou tak náročné jako stromy," popsal Prax.

V areálu firmy zatím stojí první z plánovaných dvou typů. Jmenuje se Singapur, jelikož se vývojáři inspirovali singapurskými stromovými věžemi. Projede pod ním i nákladní auto, a tak se hodí spíše do ulic. Druhý typ, Malibu, má kopulovitý tvar koruny a je určený třeba na náměstí.

U chytrých stromů může jedna větev sloužit jako lampa nebo mlžítko.
U chytrých stromů může jedna větev sloužit jako lampa nebo mlžítko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ASIO

Ocelová konstrukce může kromě podpěry pro zeleň sloužit i jako veřejné osvětlení, nést vodní mlhu nebo nabíječku na elektrokola. "Měří pět metrů a je osazená v betonové skruži o rozměru asi jednoho metru čtverečního, která rovněž tvoří půdní základ pro popínavky. V zemi lze propojit potřebné sítě a následně kabely povedou konstrukcí, takže nepůjdou vidět. V případě mlžítka se napojíme na vodovodní řad a jednou větví povede přívod vody. Z dálky bude konstrukce pořád vypadat jako strom," uvedl Prax. Pokud nebude možné betonovou skruž vsadit do země, může stát i na povrchu.

Náklady na pořízení základní konstrukce jsou 100 000 až 250 000 korun. "Ceny jsou srovnatelné s výsadbou stromů v problémových uzlech. Jednáme s představiteli Prahy, Brna a dalších velkých měst, zatím jsme předdomluvení, ale v Praze bychom první stromy mohli instalovat již začátkem příštího roku. Máme záměr strom představit i v zahraničí, a to v zemích, kde bojují s klimatickými změnami, jako například v Dubaji či na Floridě," doplnil ředitel.

Popínavé rostliny vyžadují daleko menší zemní lože a nejsou tak náročné jako stromy. Ocelová konstrukce může nést i nabíječku na elektrokola.
Popínavé rostliny vyžadují daleko menší zemní lože a nejsou tak náročné jako stromy. Ocelová konstrukce může nést i nabíječku na elektrokola.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ASIO

Alexandra Koutná z podniku Veřejná zeleň města Brna nápad hodnotí vesměs pozitivně. "Je to zajímavá alternativa. Popínavé rostliny však musí být opravdu masivní, musí mít hlínu a musí se k nim dostat srážková voda. Ne, aby to fungovalo jako vyvýšený záhon. Dokážu si takové stromy představit třeba na širokých bulvárech nebo v prostředním pásu čtyřproudových silnic. Je pravdou, že popínavky jsou méně náročné a mohou vydržet desítky let," řekla.

Letošní počasí podle ní svědčí nově vysazeným stromům ve městě. Stromy, které ale v minulosti čelily nepříznivým okolnostem, například se blízko nich stavělo, i přes deštivé jaro umírají.


reklama

 
Klára Vašíčková
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

24.6.2021 17:54
Betonový sloup veřejného osvětlení mi kdysi vnutili do živého plotu
z ptačího zobu na mém pozemku. Náhodou se tam vyskytl i břečťan a ten
ho porostl dnes už až do výše světla. Celý rok je ten sloup-strom
domovem ptáků, na podzim, když břečťan kvete, tak včel a v zimě a na
jaře je zásobárnou bobulí pro kosy a jiné ptáky. Vypadá každopádně
lépe, než ostatní betonové sloupy v okolí a je kusem přírody, která
ukázala, že i lidský výtvor může využít ke svému prospěchu. Takže
podobný nápad není nic nového, pouze se obávám při množství "chytrých"
doplňků, že to bude finančně náročné. No a pak pevnost a stabilitu
bude třeba dobře spočítat, aby po obrostení nedošlo k vyvrácení, či
zlomení. Ono se to nezdá, ale pokud taková hmota zeleně ještě zmokne,
tak to jsou hezké tuny navíc. Vždy se tak podivuji "vánočním stromům"
postavených na náměstích, kde se města předhánějí v množství ozdob
a světel. Ten strom v přírodě nezažil nikdy takové zatížení a pokud se
k tomu přidá vítr, tak ta plocha ozdob působí jako plachta na jachtě.
Pak se lámou i stromy, které se padesát let nezlomily a hledají se
skryté vady dřeva. Vadou je ale pouze lidský mozek, který ten strom
tak přetížil. Takže pozor na dobrý statický výpočet plus rezervu pro
mimořádné povětrnostní situace, aby z toho nebylo nějaké neštěstí.
Odpovědět
AB

Andrea Binková

29.6.2021 14:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den, děkujeme za věcné připomínky. Právě statika byla jednou z těch náročnějších částí návrhu konceptu. Jak zmiňujete, bylo počítáno s kombinovaným zatížením větru, sněhu (vody) a samotné zeleně. Vítr byl počítán, jako by se opíral do konstrukce obalené plachtou. Snažíme se inspirovat přírodou, avšak oproti popnutým sloupům má koncept chytrých stromů navíc "korunu", díky které získáme větší stín a větší podíl zeleně. Jsme rádi za každou konstruktivní připomínku, pokud byste měl nějaké další náměty, neváhejte nás zkontaktovat. ASIO, Andrea Binková
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.6.2021 19:40
myslet si, že tohle dokáže nahradit strom je úsměvné
Odpovědět
AB

Andrea Binková

29.6.2021 13:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Dobrý den, děkujeme za připomínku, jak je zmiňováno ve článku, a jak se snažíme komunikovat s každým zájemcem, cílem není nahrazovat živé stromy, ale rozšiřovat zeleň a biodiverzitu ve městech a to právě v těch místech, kde není možné živé stromy vysadit. Samozřejmě pokud je možné v daném místě vysadit strom, měl by to vždy investor preferovat. ASIO, Andrea Binková
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.6.2021 20:41
To mi připadá jako velmi dobrý nápad!! Především proto, že strom ve městě roste desítky let, pokud vůbec roste a tohle je za dva roky hotové a zelené stejně, jako vzrostlý strom.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

1.7.2021 11:16
Vistárie tedy není zrovna nenáročná rostlina a také se masivně rozšiřuje do okolí. Roste nekontrolovatelně, je nutné ji silně ořezávat a je jedovatá. Starší vistárie jsou velmi těžké a potřebují důkladnou oporu. Naproti tomu je strom vlastně "samonosný". Tenhle nápad je spíš "designová fajnovka", než funkční náhrada za stromy. Chápala bych ozelenit třeba břečťanem současné sloupy osvětlení (pokud na nich není dopravní značka), loubí třeba na náměstí v parčíku by bylo také hezké, ale v tomto nápadu nevidím oproti stromům žádný přínos. Technicky je to náročné, musíte položit další vedení - voda + elektřina, zalévat se popínavky také musí stejně jako stromy, přihnojit občas také, snad kromě dusíku (nevím, jak budou reagovat na dusík z moči městských psů, protože je budou chodit očůrávat, tomu nezabráníte, aby je dusík nelikvidoval) listí z nich také padá a uklízet se musí. Za mě hezké, ale jaksi nechápu výhody oproti stromům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.7.2021 12:30 Reaguje na Marcela Jezberová
Strom když vůbec vyroste, tak to trvá 30 let, tohle je vysoké a zelené za dva.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist