Čistá energie, nebo ochrana přírody? V Tanzanii mají jasno Video
Strategické zhodnocení dopadů stavby na životní prostředí je nedílnou součástí schvalovacího řízení a rozhodně to platí u staveb tak zásadního významu a možných dopadů, jako například vodní elektrárny. Takové zhodnocení by mimo jiné mělo obsahovat analýzu ekonomické prospěšnosti a životaschopnosti navrhovaného projektu, zvážení nejrůznějších sociálních a environmentálních dopadů. A také by mělo předkládat různě intenzivní varianty provedení.
Jak ale tvrdí nezávislý audit, vyžádaný Mezinárodním svazem pro ochranu přírody (IUCN), „dokumentace projektu vodní elektrárny na Rufiji a proces schvalování v tomto fundamentálně selhává a nedává tak žádné záruky, že je skutečně tím nejlepším řešením pro životní prostředí, nebo pro rozvoj energetického průmyslu Tanzanie.“
Horší je, že stavební práce už byly zahájeny. Loni k červnu, necelý měsíc poté, co místní vláda projekt chválila. A to na základě dokumentu o zhodnocení dopadů projektu, kterému teď audit IUCN vystavil nedostatečnou. A ještě o něco nepříjemnější je skutečnost, že tu nejde jen o 130 metrů vysokou betonovou hráz, přehrazující řeku v místě Stieglerovy rokle, ale také o odlesnění 1000 kilometrů pololesní krajiny, vytvoření 914 kilometrů čtverečních zaplavené plochy, desítky táborů dělníků a stovky kilometrů stavebních zpevněných cest.To vše v samém srdci vůbec největší africké rezervace. Selousouva rezervace se totiž rozlohou 50 000 kilometrů čtverečních rozprostírá na obou březích řeky Rufiji, přímo v kritickém stavebním úseku.
Je mimochodem jednou z nejstarších rezervací (funguje od roku 1905), od roku 1982 byla navržena do seznamu Míst světového dědictví UNESCO. Také na jejím území nežijí trvale žádní lidé a jen na dohled od Stieglerovy rokle se nachází lokace s potenciálem pro těžbu uranu. Což by také mohlo hrát roli: spousta dřeva a hodnotné rudy, které by se zrušením rezervace daly vyzískat, by tanzanské ekonomice také prospělo. A o zrušení rezervace, respektive ztrátě mezinárodního statusu UNESCO, tu právě jde.
„V místě, kde by se mělo konat v souladu s nejvyšší mezinárodními standardy, tak učiněno nebylo. Stavba způsobí nenávratné škody na celé Selousově rezervaci a její existence v jádrové zóně chráněného území je neslučitelná s jeho posláním,“ stojí v auditní zprávě. Výstavba, která již probíhá, tak velmi pravděpodobně očeše největší africkou rezervaci o její mezinárodní statut a zpřístupní ji dalším projektům. Tanzanie už totiž v návaznosti na Rufiji plynule připravuje další rozšíření vodního díla Nyerere, přičemž k oběma vodním stavbám by měla vést i železnice.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Přesun divokých zvířat se zdá být posledním řešením ničení jejich prostředí v Keni
Invazní strom naditec ničí v Etiopii půdu i živobytí obyvatel
V tuniském Gábesu sílí protesty, emise z továrny přiotrávily už přes 200 lidí
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (31)
Richard Vacek
30.4.2020 07:23Petr Eliáš
30.4.2020 09:18 Reaguje na Richard VacekProslov předsedy vlády Bhutanu: https://www.ted.com/talks/tshering_tobgay_this_country_isn_t_just_carbon_neutral_it_s_carbon_negative/up-next
Další proslov: https://www.ted.com/talks/tshering_tobgay_an_urgent_call_to_protect_the_world_s_third_pole
Robert Jirman
30.4.2020 09:31 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
30.4.2020 10:02 Reaguje na Robert JirmanJiří Daneš
30.4.2020 16:11 Reaguje naNebo když máte jen malý byt, třeba byste je mohli ubytovat aspoň na plácku před domem ve stanu a postarat se jim o každodenní potravu.
Petr Eliáš
3.5.2020 08:41 Reaguje na Jiří DanešPavel Hanzl
30.4.2020 10:39 Reaguje na Petr EliášRichard Vacek
30.4.2020 12:18 Reaguje na Petr EliášZvláštní země, kde je vnitřní politika řízena náhodnými procesy.
A proslovy na TED? No jedná se o rozvojovou zemi s nízkou hustotou populace (7x nižší než v Česku), takže využívají jen malou část svého území a pokud budou potřebovat zdrojů více, zaplaví další údolí a postaví další hydroelektrárnu (k čemuž se chystají). Proto se jim o zelených zdrojích hovoří stejně snadno jako třeba Rakousku.
Petr Eliáš
30.4.2020 14:02 Reaguje na Richard VacekJejich politika není řízena náhodnými procesy.
Ale o to nejde. Jde o to, že se snaží o svou zemi starat a ne ji jen využívat pro zisk.
Jiří Daneš
30.4.2020 16:23 Reaguje na Petr EliášPřináší to dokonalé starání se o svou zemi a dokonalé nevyužívání své země pro zisk (hlavně nevyužívání jejich přírodních zdrojů). A také to přináší mnoho štěstí budhistům.
Slovan
30.4.2020 18:03 Reaguje na Richard VacekA napsat to zrovna pod článek o Tanzánii, která se se svou ochranou řadí jednoznačně ke světové špičce a v Africe z mého pohledu moc konkurentů nemá... neuvěřitelné!
Jakub Graňák
2.5.2020 19:29 Reaguje na SlovanJakub Graňák
2.5.2020 19:33 Reaguje na Richard VacekJan Šimůnek
30.4.2020 08:13Robert Jirman
30.4.2020 10:18 Reaguje naJiří Daneš
30.4.2020 16:29 Reaguje na Robert JirmanPavel Hanzl
30.4.2020 10:42 Reaguje napár silnic!! a tábory dělníků!!! To je škoda jak čapa!!
Jistě že se změní trochu vodní režim, ale jen k lepšímu.
Jan Šimůnek
30.4.2020 13:34 Reaguje na Pavel HanzlNaštěstí tam není nikdo takový magor, aby tu rezervaci vykácel a nacpal místo jí FV panely.
Pavel Hanzl
1.5.2020 10:12 Reaguje na Jan ŠimůnekFve panely na orné půdě (místo divočiny těžko) navíc je to přechodná věc. Přestěhovat celou elektrárnu někam na střechu logistického centa je přece jen triviální záležitost. A vytočit zemní vruty a může se orat. Tohle s jaderkou (natož uhlákem) nesvedete.
Pavel Hanzl
1.5.2020 10:14 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
1.5.2020 17:11 Reaguje na Pavel HanzlSrovnatelně toxický odpad jako těžba uranu dívá i těžba dalších kovů, mj. nezbytných pro OZE. Problematická je i těžba lanthanoidů, které jsou vedle OZE nezbytné i pro optoelektroniku a další progresívní technologie. Alternativou je těžba těchto látek z odpadu jaderných elektráren.
Jednotkou přechodnosti či dočasnosti je jeden furt. Ta pole, zabraná FV panely, budou zdevastována navždy, pokud se nedostane k moci nějaká "antiekologická" strana, která udělá v tomto pořádek a ty elektrárny aktivně nezlikviduje.
Pavel Hanzl
4.5.2020 12:18 Reaguje na Jan ŠimůnekA to je správné, protože jste dal po šlapkách univerzálnímu viníkovi, zlému "zelenáči".
Slovan
30.4.2020 18:002) Je otázka, zda by to v konečném důsledku nemohlo mít i pozitivní důsledky podobně jako v Matusadona NP v Zimbabwe, kde vytvoření přehrady vedlo k tomu, že na březích nově vzniklého jezera byla hojná tráva, díky čemuž se zvýšil počet býložravců (slonů, bůvolů, impal apod.) a s nimi i počet masožravců.
3) Jednoznačně pozitivní je, že vnikl ze Selous GR nový Nyerere NP s rozlohou přes 30 000 km2, kde se již nebude moci legálně lovit + 5 dalších Game Reserve se přeměnilo na národní parky. Bohužel se to netýká Rungwy, která pokud by se spojila s Ruahou, tak by vznikl park s rozlohou také kolem 30 000 km2 a celý chráněný ekosystém Rungwa-Kizigo-Muhesi (45 000km2) by byl ještě více chráněn.
Robert Jirman
1.5.2020 09:11 Reaguje na SlovanSlovan
1.5.2020 10:43 Reaguje na Robert JirmanRadim Polášek
2.5.2020 08:07Připomínám, že dnešní krajina, kterou se tady u nás chystáme obnovovat je ekvivalent toho, když by v Tanzánii vykáceli tamní původní lesy a na jejich místě a na místě tamních savan postavili přehrady(rybníky) a udělali pole, a nechali pro lesy jen cca 30 % takových ploch,neúrodnách, skalnatých nebo hodně svažitých, kde to udělat nejde.
Já bych to nechal na rozhodnutí Tanzanijcům, je to jejich zem a to oni tam budou žít a musí si to chránit.
Neměli by do toho zasahovat ani žádní pseudoodborníci opálení zářením monitorů někde v Evropě ani žádní jiní kravaťáci živící se zeleným a podobným blábolením a lhaním.

Lapeni mezi nádherou a škodlivostí. Dají se ohňostroje udělat nějak jinak?
Poprask na laguně. Rackové a čápi zanáší plasty do chráněných mokřadů
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně