https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cista-energie-nebo-ochrana-prirody-v-tanzanii-maji-jasno
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čistá energie, nebo ochrana přírody? V Tanzanii mají jasno Video

30.4.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Nejde jen o 130 metrů vysokou betonovou hráz, přehrazující řeku v místě Stieglerovy rokle, ale také o odlesnění 1000 kilometrů pololesní krajiny, vytvoření 914 kilometrů čtverečních zaplavené plochy, desítky táborů dělníků a stovky kilometrů stavebních zpevněných cest.
Nejde jen o 130 metrů vysokou betonovou hráz, přehrazující řeku v místě Stieglerovy rokle, ale také o odlesnění 1000 kilometrů pololesní krajiny, vytvoření 914 kilometrů čtverečních zaplavené plochy, desítky táborů dělníků a stovky kilometrů stavebních zpevněných cest.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přes 600 kilometrů dlouhá řeka Rufiji protéká prakticky celou Tanzanií, a proto se místní vládě jevilo logické vyzvednout její energetický potenciál. Ve schváleném projektu hydroelektrárny, který měl zajistit 2100 MW čisté elektřiny z obnovitelného zdroje a ztrojnásobit kapacitu zdejších vodních energetických instalací, se teď ale začaly objevovat podstatné nedostatky. V dokumentaci chybí zhodnocení dopadů stavby na okolní životní prostředí. Upozorňuje na to IUCN.
 

Strategické zhodnocení dopadů stavby na životní prostředí je nedílnou součástí schvalovacího řízení a rozhodně to platí u staveb tak zásadního významu a možných dopadů, jako například vodní elektrárny. Takové zhodnocení by mimo jiné mělo obsahovat analýzu ekonomické prospěšnosti a životaschopnosti navrhovaného projektu, zvážení nejrůznějších sociálních a environmentálních dopadů. A také by mělo předkládat různě intenzivní varianty provedení.

Jak ale tvrdí nezávislý audit, vyžádaný Mezinárodním svazem pro ochranu přírody (IUCN), „dokumentace projektu vodní elektrárny na Rufiji a proces schvalování v tomto fundamentálně selhává a nedává tak žádné záruky, že je skutečně tím nejlepším řešením pro životní prostředí, nebo pro rozvoj energetického průmyslu Tanzanie.“

Horší je, že stavební práce už byly zahájeny. Loni k červnu, necelý měsíc poté, co místní vláda projekt chválila. A to na základě dokumentu o zhodnocení dopadů projektu, kterému teď audit IUCN vystavil nedostatečnou. A ještě o něco nepříjemnější je skutečnost, že tu nejde jen o 130 metrů vysokou betonovou hráz, přehrazující řeku v místě Stieglerovy rokle, ale také o odlesnění 1000 kilometrů pololesní krajiny, vytvoření 914 kilometrů čtverečních zaplavené plochy, desítky táborů dělníků a stovky kilometrů stavebních zpevněných cest.To vše v samém srdci vůbec největší africké rezervace. Selousouva rezervace se totiž rozlohou 50 000 kilometrů čtverečních rozprostírá na obou březích řeky Rufiji, přímo v kritickém stavebním úseku.

Je mimochodem jednou z nejstarších rezervací (funguje od roku 1905), od roku 1982 byla navržena do seznamu Míst světového dědictví UNESCO. Také na jejím území nežijí trvale žádní lidé a jen na dohled od Stieglerovy rokle se nachází lokace s potenciálem pro těžbu uranu. Což by také mohlo hrát roli: spousta dřeva a hodnotné rudy, které by se zrušením rezervace daly vyzískat, by tanzanské ekonomice také prospělo. A o zrušení rezervace, respektive ztrátě mezinárodního statusu UNESCO, tu právě jde.

„V místě, kde by se mělo konat v souladu s nejvyšší mezinárodními standardy, tak učiněno nebylo. Stavba způsobí nenávratné škody na celé Selousově rezervaci a její existence v jádrové zóně chráněného území je neslučitelná s jeho posláním,“ stojí v auditní zprávě. Výstavba, která již probíhá, tak velmi pravděpodobně očeše největší africkou rezervaci o její mezinárodní statut a zpřístupní ji dalším projektům. Tanzanie už totiž v návaznosti na Rufiji plynule připravuje další rozšíření vodního díla Nyerere, přičemž k oběma vodním stavbám by měla vést i železnice.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

30.4.2020 07:23
Opět se ukazuje obecné pravidlo, že člověk bohatý si cení přírody více, než člověk chudý. Chudák upřednostňuje zajištění základních potřeb a vzácné zvíře si připraví k obědu, aby nezemřel hlady.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 09:18 Reaguje na Richard Vacek
To není tak úplně pravda. Podívejte se například na relativně malou a chudou zemi Bhutan. Chovají se k přírodě a sobě navzájem daleko lépe než kdejaká bohatá země. Vše je jen o lidském přístupu.

Proslov předsedy vlády Bhutanu: https://www.ted.com/talks/tshering_tobgay_this_country_isn_t_just_carbon_neutral_it_s_carbon_negative/up-next

Další proslov: https://www.ted.com/talks/tshering_tobgay_an_urgent_call_to_protect_the_world_s_third_pole
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

30.4.2020 09:31 Reaguje na Petr Eliáš
Afričané přemýšlí diametrálně jinak. Budoucnost je moc nezajímá, žijou jen dnes. Jen na okraj rezervace Selous je neskutečně nádherná divočina, jedna z posledních ve východní Africe o kterou stojí za to bojovat, holt jsem asi ultralevičák-) Jinak kdo myslíte, že financuje tu přehradu atd ? Čína. Říkám to stále a pořád navštivte Afriku dokud tam je stále ještě něco vidět.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 10:02 Reaguje na Robert Jirman
Proto říkám, že vše je otázkou lidského přístupu. Čína a její neokolonialismus bude v budoucnu pro Afriku problém. Ať jde o např. o investice do infrastruktury či těžbu ryb u břehů Afriky.
Odpovědět
ig

30.4.2020 10:43 Reaguje na Petr Eliáš
Je to tak. "Opustili" jsme Afriku, v rámci jakéhosi údajného humanismu, o který ale mnohé africké země vlastně nestály. Naše pozice tam tudíž zákonitě přebírá Čína a my teď máme místo spojence oponenta.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.4.2020 16:11 Reaguje na
Ale můžeme těm nešťastným Tanzánijcům pomci. Kolik si jich pane Petře Eliáši a pane Roberte Jirmane nastěhujete do svých bytů, aby neměli touhu stavět přehradu s hydroelektrárnou v samém srdci vůbec největší africké rezervace, Selousouvy rezervace, která se při rozloze 50 000 kilometrů čtverečních, rozprostírá na obou březích řeky Rufiji, přímo v kritickém stavebním úseku.
Nebo když máte jen malý byt, třeba byste je mohli ubytovat aspoň na plácku před domem ve stanu a postarat se jim o každodenní potravu.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.5.2020 08:41 Reaguje na Jiří Daneš
To je zase argument... na podobné blbosti typu ,, Kolik si jich nastěhujete do bytu.,, Vám odpovídat nehodlám
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 10:39 Reaguje na Petr Eliáš
Bhutan je bigotně buddhistický a tím je to dáno. Náboženstvím, to zcela jasně dominuje, na druhém místě je hindu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

30.4.2020 12:18 Reaguje na Petr Eliáš
Musel jsem si občerstvit informace o daném státečku. A jedná se o zvláštní zemi, kde nedávno zrušili otroctví a povolili internet a televizi. Postavili hydroelektrárnu a vývoz elektřiny tvoří snad nejvyšší část exportu. Vyhnali pětinu obyvatel a zavedli jako měřítko vyspělosti ne HDP, ale index domácího štěstí.
Zvláštní země, kde je vnitřní politika řízena náhodnými procesy.
A proslovy na TED? No jedná se o rozvojovou zemi s nízkou hustotou populace (7x nižší než v Česku), takže využívají jen malou část svého území a pokud budou potřebovat zdrojů více, zaplaví další údolí a postaví další hydroelektrárnu (k čemuž se chystají). Proto se jim o zelených zdrojích hovoří stejně snadno jako třeba Rakousku.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.4.2020 14:02 Reaguje na Richard Vacek
Otroctví zrušili v roce 1956 po odchodu Britů a Indů. Televize povolená byla, jen zahraniční stanice ne. Internet zavedli v roce 2000, sedm let po ČR. Hlavním exportem jsou feroslitiny. A ano, vyhnali na konci 80. let prý v zájmu zachování kultury šestinu populace (jednalo se o Nepálské , dle Bhutanu, nelegální imigranty).

Jejich politika není řízena náhodnými procesy.

Ale o to nejde. Jde o to, že se snaží o svou zemi starat a ne ji jen využívat pro zisk.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.4.2020 16:23 Reaguje na Petr Eliáš
Je to skutečné skvělá zábava,vyrábět tavením v redukčním prostředí za teplot kolem 1500 až 2000°C, ferosilicium, feromangan, ferochrom, feromolybden, ferotitan, abych vyjmenoval ty často používané, a další.
Přináší to dokonalé starání se o svou zemi a dokonalé nevyužívání své země pro zisk (hlavně nevyužívání jejich přírodních zdrojů). A také to přináší mnoho štěstí budhistům.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.4.2020 18:03 Reaguje na Richard Vacek
"Opět se ukazuje obecné pravidlo, že člověk bohatý si cení přírody více, než člověk chudý." Musím se smát, když to říká člověk z Česka, kde té skutečné přírody máme již minimum a ničíme si ji stále jako by nic. Nebýt ochranářů, tak už nemáme ani ten kousek, co tu "člověk moudrý, bohatý" nechal.

A napsat to zrovna pod článek o Tanzánii, která se se svou ochranou řadí jednoznačně ke světové špičce a v Africe z mého pohledu moc konkurentů nemá... neuvěřitelné!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.5.2020 19:29 Reaguje na Slovan
Moje řeč, chudák z česka s vlastním barákem a bavorákem je stále tak strašně chudý, že musí zplundrovat i ten zbytek přírody, který mu ještě zbyl.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.5.2020 19:33 Reaguje na Richard Vacek
Zeptejte se Babiše, nebo Kellnera jak si cení přírody. Bohatství nehraje roli. Duchovní a intelektuální bohatství, jako např. právě v tom buddhistickém Bhůtánu (to je pro vaši informaci to náboženství, které si váží i jiných živých bytostí, než jen sebe sama) jistě velmi výraznou roli hraje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 08:13
Typický přístup ultralevičáků: To území není jejich, a co na něm jeho majitel udělá, je jeho věc.
Odpovědět
ig

30.4.2020 09:35
Chybí mi tu návrh řešení, tj. kde jinde vzít těch 2.1 GW. Tanzánie má vlastní ložiska uranu, takže rada je zdánlivě jasná, ale levicová @#$%^&* ve svém tažení za snížení výkonu ekonomiky demontovala evropský jaderný průmysl a postavila JE téměř mimo zákon, čímž velmi podstatně ztížila rozhodování a násobně zvýšila ceny. Takže milí levičáci, je to vaše vina, že bude Selousova rezervace zrušena. Běžte plakat na jiný hrob.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

30.4.2020 10:18 Reaguje na
mám uran tak si jen tak postavím JE v Tanzánii, zase neblbněte. O tom co a za jaké peníze se v Africe postaví nerozhoduje primárně Afričan, ale investoři většinou z Číny a Evropy. Pokud by ti usoudili, že postaví JE, tak se rozhodně nebudou ptát někoho zda to smí postavit či ne. Afrika není Evropa. Jinak ano samozřejmě JE je čistším zdrojem, který plně podporuju. Vaše poslední věta je spíš výkřik do tmy, který s realitou v Africe nemá nic společného.
Odpovědět
ig

30.4.2020 10:39 Reaguje na Robert Jirman
Přiznávám, že jsem to napsal poněkud zhuštěně a je mi jasné, že by palivo museli (aspoň v prvních pár desítkách let jejich technického rozvoje) nakupovat v cizině, byť by bylo vyrobené z jejich vlastního uranu. Ale pro to tvrzení o evropském jaderném průmyslu mám zdůvodnění. Bylo zde více místních firem, které postavily jaderné elektrárny ve Francii, Německu, Švýcarsku, ba i Československu. Ovšem křížové tažení proti JE způsobilo, že ty firmy se tím přestaly zabývat a cena JE celosvětově několikanásobně vzrostla - toto jsem měl na mysli. Zmínka o levici vyplývá z orientace evropských vlád, které o JE negativně rozhodovaly.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.4.2020 16:29 Reaguje na Robert Jirman
Ale oni JE v té Tanzánii nestaví. Investoři nerozhodují jestli se to či ono postaví, ale jestli na to budou peníze, které mají oni. Kdyby vláda Tanzánie nechtěla stavět (s vidinou příštích zisků pro stát, kterému vládne a lidí, kteří ji zvolili), tak si můžou investoři z Číny i Evropy (ale také z USA) strčit své peníze za klobouk,nebo jinam.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.4.2020 10:42 Reaguje na
Ta přehrada je možná stokrát menší zlo, než jaderka. A silně pochybuji, že tu rezervaci to nějak fatálně postihne, zaplaví se jen údolí a
pár silnic!! a tábory dělníků!!! To je škoda jak čapa!!
Jistě že se změní trochu vodní režim, ale jen k lepšímu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2020 13:34 Reaguje na Pavel Hanzl
Tohle bych si říct netroufal. Jaderka by se mohla postavit daleko od panenské divočiny. Výhodou taky je, že nezabere tak velkou plochu.
Naštěstí tam není nikdo takový magor, aby tu rezervaci vykácel a nacpal místo jí FV panely.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.4.2020 16:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobrý!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 10:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Vodní plocha v Africe (samozřejmě i tady) je jenom dobře. Za jaderkou je ještě děsivá těžba urahu a nejtoxičtější odpad co lidstvo zná, milióny tun betonu jsou asi stejné, ale zdravé ryby v jaderce určitě nenachytáte.
Fve panely na orné půdě (místo divočiny těžko) navíc je to přechodná věc. Přestěhovat celou elektrárnu někam na střechu logistického centa je přece jen triviální záležitost. A vytočit zemní vruty a může se orat. Tohle s jaderkou (natož uhlákem) nesvedete.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2020 10:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Omlouvám se, má být: Fve panely na orné půdě (místo divočiny těžko) najdete jen v babišistáně, navíc je to přechodná věc.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.5.2020 17:11 Reaguje na Pavel Hanzl
FV panely místo orné půdy najdete po celé EU, případně i v dalších státech, které se podvolily ekomagorům.
Srovnatelně toxický odpad jako těžba uranu dívá i těžba dalších kovů, mj. nezbytných pro OZE. Problematická je i těžba lanthanoidů, které jsou vedle OZE nezbytné i pro optoelektroniku a další progresívní technologie. Alternativou je těžba těchto látek z odpadu jaderných elektráren.
Jednotkou přechodnosti či dočasnosti je jeden furt. Ta pole, zabraná FV panely, budou zdevastována navždy, pokud se nedostane k moci nějaká "antiekologická" strana, která udělá v tomto pořádek a ty elektrárny aktivně nezlikviduje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.5.2020 12:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Až se dostane k moci antiekologická strana, tak zjistí, že pod tím polem je vagón lignitu nebo jihé srágory, která sice hořením dá méně energie než ta fv elektrárna, ale zato vyčadí giga mega škodlin do ovzduší a je možno za další gigantické peníze fve elektrárnu vyhodit a celé území vybagrovat za obrovského čazení dýzlových motorů.
A to je správné, protože jste dal po šlapkách univerzálnímu viníkovi, zlému "zelenáči".
Odpovědět
Sl

Slovan

30.4.2020 18:00
1) Všichni ví, že tohle není úplně dobré řešení a je otázka, jaké to bude mít skutečně dopady, což se dozvíme za pár let.

2) Je otázka, zda by to v konečném důsledku nemohlo mít i pozitivní důsledky podobně jako v Matusadona NP v Zimbabwe, kde vytvoření přehrady vedlo k tomu, že na březích nově vzniklého jezera byla hojná tráva, díky čemuž se zvýšil počet býložravců (slonů, bůvolů, impal apod.) a s nimi i počet masožravců.

3) Jednoznačně pozitivní je, že vnikl ze Selous GR nový Nyerere NP s rozlohou přes 30 000 km2, kde se již nebude moci legálně lovit + 5 dalších Game Reserve se přeměnilo na národní parky. Bohužel se to netýká Rungwy, která pokud by se spojila s Ruahou, tak by vznikl park s rozlohou také kolem 30 000 km2 a celý chráněný ekosystém Rungwa-Kizigo-Muhesi (45 000km2) by byl ještě více chráněn.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

1.5.2020 09:11 Reaguje na Slovan
k bodu 3 snad se jim to podaří splnit, neb je to závislé též na příjmech z turismu, což v Tanzánii tvoří snad 1/3 rozpočtu. A ted je to velmi špatné, v blízké budoucnosti lidi také přestanou jezdit. Obávám se, že zrušení GR bude překvalifikováno, páč střelci peníze mají.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.5.2020 10:43 Reaguje na Robert Jirman
GR se mění na NP i právě proto, že NP je mnohem lepší po ekonomické stránce. Tanzánie je na tom podle mého dobře a je v jejím samotném zájmu, aby turistům rozšířila nabídku (poptávka bude o to se nebojim) a v budoucnu jí turismus vydělával ještě víc. Africké safari je rychle se rozrůstající odvětví, generující nemalé peníze a tam, kde funguje dobře jsou zisky mnohem větší než z trofejního lovu. A zrovna Tanzánie na tom může vydělat nejvíc, protože ty rezervace má nádherné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.5.2020 08:07
Článek se nedá posoudit, protože tam jsou jiné přírodní podmínky než je u nás. Nedá se tedy se zkušenostmi z naší středoevropské přírody posuzovat, co je nejlepší tam v Africe pro Tanzanijce.
Připomínám, že dnešní krajina, kterou se tady u nás chystáme obnovovat je ekvivalent toho, když by v Tanzánii vykáceli tamní původní lesy a na jejich místě a na místě tamních savan postavili přehrady(rybníky) a udělali pole, a nechali pro lesy jen cca 30 % takových ploch,neúrodnách, skalnatých nebo hodně svažitých, kde to udělat nejde.
Já bych to nechal na rozhodnutí Tanzanijcům, je to jejich zem a to oni tam budou žít a musí si to chránit.
Neměli by do toho zasahovat ani žádní pseudoodborníci opálení zářením monitorů někde v Evropě ani žádní jiní kravaťáci živící se zeleným a podobným blábolením a lhaním.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist