Čištění odpadních vod v ČR bude přísnější. Velká města mají nově z vody odstraňovat léčiva
14.11.2024 12:03 | ČESKÉ BUDĚJOVICE
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nová směrnice zavede například pro velká města, jako jsou Praha, Brno nebo Ostrava, čtvrtý stupeň povinného čištění, které má vodu zbavit látek, které se dostávají do odpadní vody z farmaceutického nebo kosmetického průmyslu. Dosud do čištění zahrnuty nebyly. A směrnice ukládá farmaceutickým a kosmetickým společnostem povinnost podílet se na úhradě nákladů spojených se zaváděním a provozováním tohoto čtvrtého stupně. Ty jsou podle SOVAK proti.
"Velmi často potom tuto vodu čistíme a znovu používáme jako pitnou vodu, a pokud se ji podaří vyčistit od látek z farmaceutického průmyslu a podobně, tak se to pozitivně projeví právě na zdraví lidí. Je to opravdu investice úplně celé společnosti do kvality života,“ dodal.
Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, které dvoudenní konferenci v Českých Budějovicích pořádá, se obává značných investičních nákladů do vybudování nových nebo předělání stávajících zařízení. Jejich odhad celkových investičních nákladů z března letošního roku je přes 400 miliard korun za 20 let.
Nová směrnice platí pro celou Evropskou unii.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Skončila tříletá oprava vodní nádrže Letovice
Lesy ČR obnovily Písařův rybník u Tří Seker na Chebsku
Skončila oprava bezpečnostního přelivu na Nechranické přehradě u ChomutovaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
RV
Richard Vacek
14.11.2024 12:18Pravděpodobně se jedná o vtip. Tak oni něco zavádějí a nevědí jak se to projeví na platbách za vodu?
Pokud vyjdu jen z odhadu v článku od Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, tak to znamená náklady 2 000,-Kč na občana každoročně. Dělal někdo ekonomický rozbor nákladů a přínosů, ze kterého by vyplývalo, že se jedná o správné rozhodnutí?
Odpovědět
Pokud vyjdu jen z odhadu v článku od Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, tak to znamená náklady 2 000,-Kč na občana každoročně. Dělal někdo ekonomický rozbor nákladů a přínosů, ze kterého by vyplývalo, že se jedná o správné rozhodnutí?
DF
Daniel Fiala
14.11.2024 18:04 Reaguje na Richard Vacek2302,- Kč za osobu/rok (v ČR) a jestli to dobře chápu, tak se jedná pouze o investice, nikoli provoz. A mj. je to skoro 10x víc než byl odhad EK/2016.
á propós, Vy víte, kolik vynese kilometr dálnice ... třeba Tábor-ČB?
Či kolik vynese zabezpečení ÚČOV Ostrava na Q1000?
(berte to prosím jako namátkový příklad na makroekonomické úrovni)
A kolik je to piv z rodinného rozpočtu? (mikroekonomická úroveň, to už máme každý v peněžence ... teda každý ... Pražáci si tu ÚČOV za vodné a stočné zacvakali, takže už to tam nemaj ... to se jim to nadskakuje, když maj lehčí peněženku :-)
Zkrátka (zkratka) se máme líp a tohle je část účtu.
P.S. Hodně se píše o farmakách, ale kvartérních stupňů (s jistotou nad 150 000 EO) bude 10 ks. Další podle povodí (Citlivé oblasti). A málo se trachtuje fosfor, kde kolegové ze SOVAKu dlouhodobě bránili zlepšení s neuvěřitelnou vehemencí (tedy nejen oni).
A co za to? To nečištění (P) je v důsledku ta pochcípaná Dyje, smradlavej Orlík, chcíplý candáti na Vranově, nekonečně zelené Hracholusky, eklhaft ze Skalky 50 km po Ohři ... na chronickou anoxii pod desítkami přehrad a rybníků už nejsou kapacity (sledovat, natož trachtovat).
A že jste o tom za ta léta příprav neslyšel? Dobře to není, ale asi musíte reklamovat u svého novináře, poslance a europoslance. A ruku na srdce (nebo na myš): kolikrát za rok průměrný občan klikne na článek např. o svíčce na hrobu Karla Gotta a ?x na článek o anoxii, úhynu ryb, výskytu sinic atd.
Jestli si lid žádá 'chléb a hry', tak potom je otázkou chmurnou, nakolik jsme my dva, pane Vacku, lid nebo nelid.
S úctou DF
Odpovědět
á propós, Vy víte, kolik vynese kilometr dálnice ... třeba Tábor-ČB?
Či kolik vynese zabezpečení ÚČOV Ostrava na Q1000?
(berte to prosím jako namátkový příklad na makroekonomické úrovni)
A kolik je to piv z rodinného rozpočtu? (mikroekonomická úroveň, to už máme každý v peněžence ... teda každý ... Pražáci si tu ÚČOV za vodné a stočné zacvakali, takže už to tam nemaj ... to se jim to nadskakuje, když maj lehčí peněženku :-)
Zkrátka (zkratka) se máme líp a tohle je část účtu.
P.S. Hodně se píše o farmakách, ale kvartérních stupňů (s jistotou nad 150 000 EO) bude 10 ks. Další podle povodí (Citlivé oblasti). A málo se trachtuje fosfor, kde kolegové ze SOVAKu dlouhodobě bránili zlepšení s neuvěřitelnou vehemencí (tedy nejen oni).
A co za to? To nečištění (P) je v důsledku ta pochcípaná Dyje, smradlavej Orlík, chcíplý candáti na Vranově, nekonečně zelené Hracholusky, eklhaft ze Skalky 50 km po Ohři ... na chronickou anoxii pod desítkami přehrad a rybníků už nejsou kapacity (sledovat, natož trachtovat).
A že jste o tom za ta léta příprav neslyšel? Dobře to není, ale asi musíte reklamovat u svého novináře, poslance a europoslance. A ruku na srdce (nebo na myš): kolikrát za rok průměrný občan klikne na článek např. o svíčce na hrobu Karla Gotta a ?x na článek o anoxii, úhynu ryb, výskytu sinic atd.
Jestli si lid žádá 'chléb a hry', tak potom je otázkou chmurnou, nakolik jsme my dva, pane Vacku, lid nebo nelid.
S úctou DF
SV
Slavomil Vinkler
14.11.2024 20:21 Reaguje na Daniel FialaPokládám za velmi důležité omezení fosforu. 2000 za rok a osobu je poměrně málo, pokud to srovnáte s jinými útratami (neziskovkami) co nepřináší nic....
Odpovědět
RV
Richard Vacek
14.11.2024 21:20 Reaguje na Slavomil VinklerPravděpodobně si myslíte, že taková částka je to jediné, co musí člověk za rok zaplatit. Ale platit se musí za spoustu dalších věcí a počet lidí, kteří jsou odkázáni na sociální dávky je stále vyšší. Proto by něco takového mělo být podloženo, aby bylo jasné, že se ty náklady nějakým rozumným způsobem vrátí. Čím vyšší cíl v čištění odpadních vod si stanovíte, tím rychleji náklady rostou, ale přínos se moc nezvyšuje.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
16.11.2024 12:20 Reaguje na Richard VacekNebojte, víme dobře, co všechno je třeba platit :-). Stejně dobře byste i vy měl vědět, že každý člověk má také zodpovědnost za produkovaný odpad, zde tedy za zbytky léčiv a podobně. Kdo by to všechno tedy měl platit?
Jasně masivní investice budou muset být státní a slušná podpora bude i z EU. Část zbyde na lidi, tedy:
(i) obyvatele, kterým jistě záleží na tom, jestli řeky a potoky v jejich vlasti jsou zdravé;
(ii) spotřebitele pitné vody, kteří snad chtějí mít pitnou vodu zdravou, a
(iii) producenty odpadu, kteří by měli cítit zodpovědnost za to, co vypouštějí do vodního prostředí.
Většina z nás je zároveň členy každé ze skupin, takže vše jistě půjde hladce, ne :-)?
Jedná se o cca 28.- Kč zdražení na 1 metr krychlový čištěné vody, tedy asi cena malého piva. Je to moc? Na řádné vyčištění 1000 litrů sraček?
Navíc se vše bude týkat nejprve těch nejkritičtějších oblastí, tedy velkých měst a vodárensky využívaných řek. Takže pokud se náklad více rozprostřou, vyjde to pár korun na kubík.
A bych vás uklidnil - vše je již podloženo po čertech dobře. Ve světě i u nás. Je spíš ostuda, že se k tomu kvartérnímu čištění dostáváme až teď. Už jsme to měli 20 let dělat.
Odpovědět
Jasně masivní investice budou muset být státní a slušná podpora bude i z EU. Část zbyde na lidi, tedy:
(i) obyvatele, kterým jistě záleží na tom, jestli řeky a potoky v jejich vlasti jsou zdravé;
(ii) spotřebitele pitné vody, kteří snad chtějí mít pitnou vodu zdravou, a
(iii) producenty odpadu, kteří by měli cítit zodpovědnost za to, co vypouštějí do vodního prostředí.
Většina z nás je zároveň členy každé ze skupin, takže vše jistě půjde hladce, ne :-)?
Jedná se o cca 28.- Kč zdražení na 1 metr krychlový čištěné vody, tedy asi cena malého piva. Je to moc? Na řádné vyčištění 1000 litrů sraček?
Navíc se vše bude týkat nejprve těch nejkritičtějších oblastí, tedy velkých měst a vodárensky využívaných řek. Takže pokud se náklad více rozprostřou, vyjde to pár korun na kubík.
A bych vás uklidnil - vše je již podloženo po čertech dobře. Ve světě i u nás. Je spíš ostuda, že se k tomu kvartérnímu čištění dostáváme až teď. Už jsme to měli 20 let dělat.
VŠ
Viktor Šedivý
17.11.2024 10:01 Reaguje na Jindřich DurasČištěný kubík ≠ kubík vypuštěný do odpadu.
K vaší vodě, kterou vypustíte, přibude ještě spousta vody další. Kdo bude platit její čištění?
Odpovědět
K vaší vodě, kterou vypustíte, přibude ještě spousta vody další. Kdo bude platit její čištění?
DF
Daniel Fiala
19.11.2024 16:16 Reaguje na Viktor Šedivývizte dole moji sumarizaci převzatou z ppt SOWAK.
Daniel Fiala 15.11.2024 11:14
Čili odpověď? Předně zrušit generální výjimku ze zpoplatnění "silnicím".
Odpovědět
Daniel Fiala 15.11.2024 11:14
Čili odpověď? Předně zrušit generální výjimku ze zpoplatnění "silnicím".
JD
Jindřich Duras
16.11.2024 12:22 Reaguje na Slavomil VinklerFosfor stojí kolem 50.- Kč na osobu a rok. A ani tady nejsme zdaleka tam, kde nutně potřebujeme být.
Odstranění zbytků léčiv atd. je dražší, protože i ty technologie jsou složitější.
Odpovědět
Odstranění zbytků léčiv atd. je dražší, protože i ty technologie jsou složitější.
hi
14.11.2024 22:10
Podstatně efektivnější by bylo zvážit, zda skutečně všechny tyto látky ke svému životu potřebujeme a alespoň část jich zakázat nebo omezit.
Rovněž bylo dobré veřejnost více informovat o škodlivosti konkrétních látek místo všudypřítomných, a často i zavádějících reklam,
Odpovědět
Rovněž bylo dobré veřejnost více informovat o škodlivosti konkrétních látek místo všudypřítomných, a často i zavádějících reklam,
JD
Jindřich Duras
16.11.2024 12:07 Reaguje na"Část" zakázat či omezit nepomůže, nebo jen velmi ani málo. Lítá v tom i kofein, umělá sladidla, kontrastní látky pro zdravotnictví. Dnes už u nás nemusíme vymýšlet, co udělat, protože vše už je vymyšleno a třeba ve Švýcarsku cca 15 let praktikováno. Stačí jen tvůrčím způsobem opisovat, tj. opisovat bez chyb :-). Je to celý systém opatření, od zachycování nejhorších materiálů přímo v nemocnicích, přes náhradu zvláště rizikových přípravků těmi lépe odbouratelnými až po zodpovědnější chování spotřebitelů.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
15.11.2024 07:36Detekce bezvýznamnosti.
Před roky jsem někde četl o stúdii vlivu reziduí ženské antikoncepce na reprodukci kaprů v řekách ....
Řekněme,že farkakologie se mě také týká,řešíme opravdu pitomosti.A platíme si to.
Odpovědět
Před roky jsem někde četl o stúdii vlivu reziduí ženské antikoncepce na reprodukci kaprů v řekách ....
Řekněme,že farkakologie se mě také týká,řešíme opravdu pitomosti.A platíme si to.
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 11:06 Reaguje na Emil BernardyPane Bernardy,
můžete, prosím, trochu rozvést vaši 1., 2. i 3. tezi?
Ad 1) Za klíčovou stran EE2 se považuje, dnes již slavná a průlomová práce na ELA.
Kidd, K. A., et al. (2007). "Collapse of a fish population after exposure to a synthetic estrogen." PNAS 104(21): 8897-8901. V limnologii není robusnějšího důkazu, než tzv. 'whole lake experiment', protože výsledky z tkáňových kultur, testů toxicity na živých modelech in vitro, ani jiné lab-scale, ale dokonce ani mesokosmové in-situ exp. nejsou "definitivní" odpovědí.
Na druhou stranu mnohé experimenty, jež ovšem sklízejí mediální pozornost (např. na ilegální drogy) bývají v nastavených koncentracích přestřeleny řádově (myšleno oproti v přírodě se vyskytujícím).
Ad 2 nechám na Vás, jestli poodhalíte.
Ad 3 myslíte na táře? nebo na stočném? Nerozumím onomu "to". Každopádně v pozici ČR je kromě všeobecného souhlasu (zdrželo se Estonsko, proti bylo Polsko a Maďarsko) mnohonásobně delší výhrada proti principu polluters pay, kterou si tam Fa-firmy prosadily.
P.S: kapři v řekách ... to asi nebyla nejzásadnější práce :-)
Odpovědět
můžete, prosím, trochu rozvést vaši 1., 2. i 3. tezi?
Ad 1) Za klíčovou stran EE2 se považuje, dnes již slavná a průlomová práce na ELA.
Kidd, K. A., et al. (2007). "Collapse of a fish population after exposure to a synthetic estrogen." PNAS 104(21): 8897-8901. V limnologii není robusnějšího důkazu, než tzv. 'whole lake experiment', protože výsledky z tkáňových kultur, testů toxicity na živých modelech in vitro, ani jiné lab-scale, ale dokonce ani mesokosmové in-situ exp. nejsou "definitivní" odpovědí.
Na druhou stranu mnohé experimenty, jež ovšem sklízejí mediální pozornost (např. na ilegální drogy) bývají v nastavených koncentracích přestřeleny řádově (myšleno oproti v přírodě se vyskytujícím).
Ad 2 nechám na Vás, jestli poodhalíte.
Ad 3 myslíte na táře? nebo na stočném? Nerozumím onomu "to". Každopádně v pozici ČR je kromě všeobecného souhlasu (zdrželo se Estonsko, proti bylo Polsko a Maďarsko) mnohonásobně delší výhrada proti principu polluters pay, kterou si tam Fa-firmy prosadily.
P.S: kapři v řekách ... to asi nebyla nejzásadnější práce :-)
EB
Emil Bernardy
16.11.2024 09:10 Reaguje na Daniel FialaKoncentrace zbytků farmak v odpadních vodách je mizivá,to Vy víte dobře.Detekovat snad už jednotlivé molekuly je úžasné,ale co s tím?Před kontaminací nás nechrání latexové rukavice,osobní zkušenost.Promiňte,al ešťouráme se v tomto případě v zanedbatelnosti.Pěkný den.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
16.11.2024 12:08 Reaguje na Emil BernardyJestli je to zanedbatelnost, to nezáleží na množství té či oné látky ve vodě, ale na tom, co má za účinky, ať už sama nebo v mixu desítek a stovek dalších.
Takže:
Ne, opravdu se nejedná o žádnou zanedbatelnost.
Odpovědět
Takže:
Ne, opravdu se nejedná o žádnou zanedbatelnost.
JD
Jindřich Duras
16.11.2024 12:26 Reaguje na Emil BernardyŽenská antikoncepce :-) to je tak téma pro udržení pozornosti v sále. Je spousta mnohem závažnějších látek. Navíc, výzkum jde rychle kupředu, takže to, co jste zaslechl před léty už je dnes trochu mimo :-).
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
17.11.2024 15:37 Reaguje na Jindřich DurasPíšete hodně mlhavě a varujete před otazným záhadným nebezpečím,teď vidím i kosmetika.Přidejme mycí a čisticí prostředky. Promiňte,ale opravdu závažné polutanty se řešily v minulosti a snad i dnes cíleně. Musím mít pocit,že strašíte "Éčky" a neBIo potravinami.Nejsem opozdilý,ale také registruji co byla nepravdivá tvrzení.I nedbale lživá .
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.11.2024 22:24 Reaguje na Emil BernardyAale ne, nestraším a jsem nerad, že to tak asi vypadá. Jenom mám k dispozici data naměřená v řekách a odpadních vodách a těch ůdajů je tolik, že se to těžko v krátkosti dá říct konkrétně.
Opravdu závažných polutantů je docela dost a řeší se hrozně špatně. Pesticidy proto, že zemědělci a městské škodliviny proto, že se obvykle těžko hledá viník (neví se, kdo to do rozsáhlé kanalizační sítě vlastně vypustil) nebo je viník sice známý, ale řešení "nejde" (nemocnice a vše, co z nich teče za chemikálie) a nebo jsme viníci tak nějak my všichni (léky, co užíváme, káva, umělá sladidla, drogy, domácí chemie).
Dobře, tak pár příkladů:
Bisfenoly (BPA, BPE, BPS)
Polyaromatické uhlovodíky (PAU)
Z léčiv zejména diclofenac, tramadol, gabapentin, karbamazepin, ibuprofen, paracetamol - každý působí jinak atd., jenže celá ta směs působí najednou, do toho občas přibudou pesticidy a další látky a pak je těžké udržet zdravou vodu a třeba i populace původních ryb, zejména lososovitých.
Je to celé na dlouhé vyprávění. Každopádně věřte, že se otázce těchhle látek věnuje už docela dost hodně chytrých (já ne :-)) a nezjišťují potěšitelné věci. Požadavek na čištění odpadních vod od těchto tzv. mikrokontaminant opravdu není jen nějaký ujetý rozmar někoho, kdo o věci nemá páru.
Odpovědět
Opravdu závažných polutantů je docela dost a řeší se hrozně špatně. Pesticidy proto, že zemědělci a městské škodliviny proto, že se obvykle těžko hledá viník (neví se, kdo to do rozsáhlé kanalizační sítě vlastně vypustil) nebo je viník sice známý, ale řešení "nejde" (nemocnice a vše, co z nich teče za chemikálie) a nebo jsme viníci tak nějak my všichni (léky, co užíváme, káva, umělá sladidla, drogy, domácí chemie).
Dobře, tak pár příkladů:
Bisfenoly (BPA, BPE, BPS)
Polyaromatické uhlovodíky (PAU)
Z léčiv zejména diclofenac, tramadol, gabapentin, karbamazepin, ibuprofen, paracetamol - každý působí jinak atd., jenže celá ta směs působí najednou, do toho občas přibudou pesticidy a další látky a pak je těžké udržet zdravou vodu a třeba i populace původních ryb, zejména lososovitých.
Je to celé na dlouhé vyprávění. Každopádně věřte, že se otázce těchhle látek věnuje už docela dost hodně chytrých (já ne :-)) a nezjišťují potěšitelné věci. Požadavek na čištění odpadních vod od těchto tzv. mikrokontaminant opravdu není jen nějaký ujetý rozmar někoho, kdo o věci nemá páru.
EB
Emil Bernardy
18.11.2024 07:32 Reaguje na Jindřich DurasV minulosti se opravdu vyřešily freony,je to jasné.I má práce byla mapování výskytu PCB,nátěrové hmoty v zařízeních pro potravinová zvířata a v produktech.U DDT,HCH a PCB budiž.Opravdu,jediný viditelný dopad jsem kdysi potkal v souvisloti s Conterganem,ale to je neštěstí snad 70 let zpět.A vše se přihodilo v tehdy správném postupu,a Gray syndrom v souvislosti s chloramfenikolem,jen údaje v literatuře.Antibiotická rezistence nám vzniká právě tam,kde tato používáme správně a cíleně . A to by byla nekonečná diskuze do zavíračky.
Chaoticky.BSE od roku snad 1985,zákaz !!!! kafilerních mouček do krmných směsí. Dodnes !!! není znám jediný ! případ přenosu.Toto opatření bylo na nátlak laických spotřebitelských organizací.Dnes víme,že to nejde,ale hromničky před bouřkou zapalujeme pořád .
Ekonomický dopad je dnes nevyčíslitelný.
Ono dnes platí "fšechno je na hov...,jenom fčely na med a ten je také na hov...o."
Tedy strach naprosto ze všeho.
Nevím,kde bude tu diskuze za hodinu,či týden,ale nějak jsme neopatrní v infekcím zdejším a zavlečeným....mám dejem,teď.
Pěkný den.
Odpovědět
Chaoticky.BSE od roku snad 1985,zákaz !!!! kafilerních mouček do krmných směsí. Dodnes !!! není znám jediný ! případ přenosu.Toto opatření bylo na nátlak laických spotřebitelských organizací.Dnes víme,že to nejde,ale hromničky před bouřkou zapalujeme pořád .
Ekonomický dopad je dnes nevyčíslitelný.
Ono dnes platí "fšechno je na hov...,jenom fčely na med a ten je také na hov...o."
Tedy strach naprosto ze všeho.
Nevím,kde bude tu diskuze za hodinu,či týden,ale nějak jsme neopatrní v infekcím zdejším a zavlečeným....mám dejem,teď.
Pěkný den.
JO
Jarka O.
18.11.2024 19:27 Reaguje na Jindřich DurasJen aby se neukázalo, že přípravky jako Stutox nebo glyfosáty, které jsou rozpustné ve vodě a rychle rozložitelné, jsou správně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
15.11.2024 09:00Znečišťování životního prostředí lidskou i hospodářskou zvířecí populací je závažným problémem současnosti.
Zjednodušeně řečeno jsme byli zvyklí, že příroda si s tím "nějak poradí" za cenu nulových nákladů.
Jsou ovšem limity, které nelze beztrestně překročit a dnes se divíme, když nám jsou předkládány účty za jednání homo sapiens a chce se, abychom je uhradili.
Ti kostlivci ze skříní budou vypadávat čím dál častěji a ještě se budeme hodně divit.
Odpovědět
Zjednodušeně řečeno jsme byli zvyklí, že příroda si s tím "nějak poradí" za cenu nulových nákladů.
Jsou ovšem limity, které nelze beztrestně překročit a dnes se divíme, když nám jsou předkládány účty za jednání homo sapiens a chce se, abychom je uhradili.
Ti kostlivci ze skříní budou vypadávat čím dál častěji a ještě se budeme hodně divit.
JŠ
Jaroslav Štemberk
15.11.2024 12:42 Reaguje na Miroslav VinklerDoposud čistíme vodu především od látek, se kterými by si příroda poradila, kdyby jich nebylo tak moc. Tady jde o chemické čistění vody od látek, které v odpadních vodách sice nejsou ve velkém množství, ale nerozkládají se. Měl by to být významný přínos pro říční ekosystémy, takže osobně tady EU chválím, že se skutečně snaží řešit ekologický problém.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.11.2024 09:05P.Tykač by měl začít výrobu filtrů s aktivním uhlím z domácího uhlí, aby technologie dočišťování byla z domácích zdrojů a tedy levnější.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 10:43 Reaguje na Jarka O.příhodná připomínka, paní Jarko O., ale vlastně nevím, jestli je GAU možno vyrobit z hnědého uhlí, mám za to, že jen z černého a ještě vysoké kvality. "a tedy levnější" se obávám, že bude jen přáním na volném trhu nesplnitelným. El. en. máme také "ze svého" a přitom platíme mezi nejdražšími v Evropě. Čímž ale vaše námitka na soběstačnost rozhodně nepadá.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 11:31 Reaguje na Daniel Fialaa taky je tam teze o energetické neutralitě, což se s kvartérním stupněm podle dnešní know-how přímo vylučuje.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.11.2024 08:54 Reaguje na Daniel FialaNevím, jak jste to myslel, protože toto není energetické použití uhlí, nýbrž ekologické, chemické, farmaceutické, takže ho ekologové musí povolit. Zároveň AU může nahradit část léků, které najednou nejsou už dostupné, a snížit spotřebu "léků". Taky by bylo fajn vyrábět AU pro ČR a SR, příp. V4, což by cenu snížilo. Ty filtry jsou dnes moc drahé. Slováci, jestli jsem to pochopila, plánují větší investice do nových ČOV, úpraven vody a kanalizací, a v některých z nich by ta technologie mohla dávat smysl. Byla by to dobrá spolupráce. Energii v továrnách můžete vyrábět z odpadů, použité AU se dá dále použít v železárnách atd..., možností je dost, AU nikdy neskončí na skládce. Bez výroby AU se nedá ten nápad splnit.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.11.2024 08:57 Reaguje na Daniel FialaJde to z hnědého uhlí a ze všeho, co se dá zuhelnatět v milíři, nebo z uhelného prachu. Čím kvalitnější je uhlí, tím levnější a čistší výroba. Jak a kde docištení dává smysl, je otázka. To se zjistí z analýz vody, možná stačí v chemičkách, farmacii a nemocnicích. Zatím to, co Belgie nařídila, funguje jen v bohatém samostatném Švýcarsku. Energie z odpadů by byla levná,odpadly by u ní emisní ožebračenky.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.11.2024 22:30 Reaguje na Jarka O.Ve Švýcarsku to funguje už asi 15 let aniž jim to kdokoli nařizoval. Stát nezchudne proto, že by se dobře staral o své ŽP.
Že to Belgie (tedy soubor zástupců všech zemí EU, kteří se trochu oprostili od lokálních zájmů a snaží se vidět věci šířeji) nařídila, je jedině dobře. Už jsme to měli dělat dávno sami, jenže politici utrácejí peníze vždycky raději tak, aby si voliče koupili snadněji.
Odpovědět
Že to Belgie (tedy soubor zástupců všech zemí EU, kteří se trochu oprostili od lokálních zájmů a snaží se vidět věci šířeji) nařídila, je jedině dobře. Už jsme to měli dělat dávno sami, jenže politici utrácejí peníze vždycky raději tak, aby si voliče koupili snadněji.
JO
Jarka O.
18.11.2024 19:24 Reaguje na Jindřich DurasNemá to ani bohatá Skandinávie a nikdo. Chemický prumysl má filtry vzduchu. ČR výrobou AU nezchudne, naopak by pomohla sobě a V4. Bohužel za každou dobre vypadající směrnicí následují pomluvy a sankce na obohacování brusele, a ČR řeší už přes 15 let puče, aféry, tunely a peníze na nesmysly o počasí, takže tohle řešit nemohla. EU nenařizuje, kde to čištění provádět, nemusí být v městských ČOV, když bude v průmyslu a zdravotnictví, možná v zemědělství, a nepůjde to ani všude, kde by to asi mělo být, pokud chybí místo.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.11.2024 09:35Problematika ČOV nemá v současné podobě ČOV uspokojivé řešení.
Základem je zbytečné čištění vod, které se dostávají do splaškové kanalizace pouze tím, že je společná s dešťovou a drenážní kanalizaci. Druhý problém je, že se příliš upínáme k technickému řešení ČOV a přitom nám příroda nabízí daleko levnější a účinnější řešení, ale ne tak výnosná
pro provozovatele ČOV a dodavatele technologie klasických ČOV. Přitom
levná a účinná řešení jsou známá desítky let a příroda je praktikuje
miliony let. Ptáte se jaké? Budiž, ať je prvým opatřením mechanické
čištění, ale ať už po něm následuje levné čištění přírodní. Ono stačí
obětovat na úkor přírody nějakou plochu a tu zavlažovat předčištěnou
vodou z ČOV. Na ní mohou podle svažitosti terénu postupně růst různé
rostliny známé z našich mokřadů a z lužních lesů. Vyprodukovaná
biomasa ať slouží podle stupně kontaminace buď jako hnojivo a nebo
jako palivo. Při spalování lze účinně zlikvidovat nejen rezidua z
léčiv, drog, ale jiné dosud z vody neodstranitelné látky. Tyto
umělé mokřady odpaří i nemalé množství vody a ochladí své okolí,
což v případě velkých měst bude mít příznivý vliv na teplotu.
Ano, na plochu to bude náročné, ale kolik půdy se zastaví parkovišti
a sklady? To by opravdu nestálo za to obětovat pár hektarů na mokřad
čistící odpadní vody? Do toků by tak šly maximálně průsaky přes
filtrační zeminy a písky mezi mokřadem a tokem a nikoliv jako nyní
na pohled průzračná mrtvá voda tekoucí z ČOV. Pamatuji jak jsem
před 35 roky lovil na odtoku z ČOV nítěnky a ryby. Voda zapáchala,
ale byla živá. Dnes z ní teče voda průzračná , ale zcela bez života.
No a taky bych se leckde vrátil zpět k žumpám a septikům s trativody
do vytipovaných míst, kde bude mít zásak odpadní vody nepatrný vliv
na spodní vody. Ono se tomu tak stejně potajmu děje, ale být to
směrováno řízeně tam, kde to až tak nevadí je lepší, než když to
potajmu lidé dělají vypouštěním do starých studní a drenáží. Pak
se nemůže stát to, že vaši studnu znečistí přes společný pramen voda
sousedova septiku, či žumpy, kterou buď kontinuálně a nebo nárazově
vypouští do své staré studny, či drenáží. Mít možnost oficiálního
zásaku, tak to dělat možná nebude. Bohužel z článku vyplývá, že místo
levných řešení se opět sází na ta nákladná, které zaplatí zákaznici
a výsledek bude opět pouze polovičatý, protože nezachytí vše. Pak
navíc přijde povodeň, zničí ČOV a jako v Ostravě pak měsíce poteče
do Odry WC papír a jiné odpady, kterých se lidé zbavují spláchnutím.
Jó v jednoduchosti je síla, ale je moc levná, aby se na ní dalo
náležitě vydělat a o tu tu neustále jde!
Odpovědět
Základem je zbytečné čištění vod, které se dostávají do splaškové kanalizace pouze tím, že je společná s dešťovou a drenážní kanalizaci. Druhý problém je, že se příliš upínáme k technickému řešení ČOV a přitom nám příroda nabízí daleko levnější a účinnější řešení, ale ne tak výnosná
pro provozovatele ČOV a dodavatele technologie klasických ČOV. Přitom
levná a účinná řešení jsou známá desítky let a příroda je praktikuje
miliony let. Ptáte se jaké? Budiž, ať je prvým opatřením mechanické
čištění, ale ať už po něm následuje levné čištění přírodní. Ono stačí
obětovat na úkor přírody nějakou plochu a tu zavlažovat předčištěnou
vodou z ČOV. Na ní mohou podle svažitosti terénu postupně růst různé
rostliny známé z našich mokřadů a z lužních lesů. Vyprodukovaná
biomasa ať slouží podle stupně kontaminace buď jako hnojivo a nebo
jako palivo. Při spalování lze účinně zlikvidovat nejen rezidua z
léčiv, drog, ale jiné dosud z vody neodstranitelné látky. Tyto
umělé mokřady odpaří i nemalé množství vody a ochladí své okolí,
což v případě velkých měst bude mít příznivý vliv na teplotu.
Ano, na plochu to bude náročné, ale kolik půdy se zastaví parkovišti
a sklady? To by opravdu nestálo za to obětovat pár hektarů na mokřad
čistící odpadní vody? Do toků by tak šly maximálně průsaky přes
filtrační zeminy a písky mezi mokřadem a tokem a nikoliv jako nyní
na pohled průzračná mrtvá voda tekoucí z ČOV. Pamatuji jak jsem
před 35 roky lovil na odtoku z ČOV nítěnky a ryby. Voda zapáchala,
ale byla živá. Dnes z ní teče voda průzračná , ale zcela bez života.
No a taky bych se leckde vrátil zpět k žumpám a septikům s trativody
do vytipovaných míst, kde bude mít zásak odpadní vody nepatrný vliv
na spodní vody. Ono se tomu tak stejně potajmu děje, ale být to
směrováno řízeně tam, kde to až tak nevadí je lepší, než když to
potajmu lidé dělají vypouštěním do starých studní a drenáží. Pak
se nemůže stát to, že vaši studnu znečistí přes společný pramen voda
sousedova septiku, či žumpy, kterou buď kontinuálně a nebo nárazově
vypouští do své staré studny, či drenáží. Mít možnost oficiálního
zásaku, tak to dělat možná nebude. Bohužel z článku vyplývá, že místo
levných řešení se opět sází na ta nákladná, které zaplatí zákaznici
a výsledek bude opět pouze polovičatý, protože nezachytí vše. Pak
navíc přijde povodeň, zničí ČOV a jako v Ostravě pak měsíce poteče
do Odry WC papír a jiné odpady, kterých se lidé zbavují spláchnutím.
Jó v jednoduchosti je síla, ale je moc levná, aby se na ní dalo
náležitě vydělat a o tu tu neustále jde!
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 11:14 Reaguje na Břetislav Machaček"Základem je zbytečné čištění vod"
v číslech za ČR to podle SOWAK vypadá takto:
Výroba pitné vody: 575,3 mil.m3
Ztráty pitné vody v trubní síti: 85 mil.m3 (14,8 %)
Celkem vyčištěno odpadních vod: 869,3 mil. m3
z toho srážkové vody 425 mil. m3
A tady je jedna ze zásadních "úspor", generální výjimka za odvedení dešťových vod do VK a na ČOV jež se vztahuje na všechny silnice, komunikace, chodníky ...
Odpovědět
v číslech za ČR to podle SOWAK vypadá takto:
Výroba pitné vody: 575,3 mil.m3
Ztráty pitné vody v trubní síti: 85 mil.m3 (14,8 %)
Celkem vyčištěno odpadních vod: 869,3 mil. m3
z toho srážkové vody 425 mil. m3
A tady je jedna ze zásadních "úspor", generální výjimka za odvedení dešťových vod do VK a na ČOV jež se vztahuje na všechny silnice, komunikace, chodníky ...
TS
Tonda Selektoda
15.11.2024 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekPravda bude asi někde uprostřed. Jestli biologický stupeň čištění v ČOV, není schopen z odpadní vody odstranit uměle vytvořené chemikálie a jejich směsi, hormony obsažené v lécích, a z nich vyloučené metabolity, nebo chemii z kosmetiky, neporadí si s tím ani vodní tok, asi sotva tyto látky odstraní mokřad nebo lužní les. A pokud tyto látky absorbuje biomasa, jejím spálením pak bez dalšího čistění spalin, znečistíte někomu jiném vzduch...
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 11:25 Reaguje na Břetislav Machačekad žumpy a septiky: do kamene tesat! Když se člověk musí postarat o své výkaly, tak se taky stará, aby v nich nebyly prezervativy, vložky, vlhčené kapesníky, igelitky, oblečení ... a taky (si odvážně myslím) že do WC nelije toxická svinstva od barev, rozpouštědel atd., co tak občas nějakou ČOV vytráví/potrápí.
Na druhou stranu je podle praktiků velký rozdíl mezi septiky "pod kontrolou" (= doklad o vyvážení = třeba na to pole) a "bez kontroly", kde se i do 2. komory dá leckde píchnout hůlka.
Odpovědět
Na druhou stranu je podle praktiků velký rozdíl mezi septiky "pod kontrolou" (= doklad o vyvážení = třeba na to pole) a "bez kontroly", kde se i do 2. komory dá leckde píchnout hůlka.
TS
Tonda Selektoda
15.11.2024 15:31 Reaguje na Daniel FialaAno, žumpy a septiky mají být těsné. V praxi si však někteří jejich majitelé pořídí kalová čerpadla a v noci si natáhnou hadici do nejbližší uliční vpusti, nebo ze svahu pod svým pozemkem. Obvykle za tím bývá novodobé božstvo: Peníze. Ale to jsou snad již jen výjimky...
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 19:48 Reaguje na Tonda Selektodaa klidně do příkopa a do lesa nebo do vodárenské nádrže, pořád jsme v ČR ... a bohužel, když na takovou černotu kápneme, tak nastoupí razantní sekerníci na starostu s požadavkem na doložení faktur za vývozy a sveze se v tom celá vesnice.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 11:29 Reaguje na Břetislav MachačekKČOV jsou geniální, ale někde natropí škodu velikou, o čemž by mohly sinice v VN Bojkovice vyprávět drsné story.
Ale v preambuli zůstala teze, že nejprve snížit množství OV na minimum ... a pak technologie a limity a zákony a tresty/sankce. Zkrátka nejprve rozum, potom právo.
Odpovědět
Ale v preambuli zůstala teze, že nejprve snížit množství OV na minimum ... a pak technologie a limity a zákony a tresty/sankce. Zkrátka nejprve rozum, potom právo.
TS
Tonda Selektoda
15.11.2024 15:11 Reaguje na Daniel FialaTím, že snížíme množství odpadní vody, pak ty splašky zahustíme. Někdy je to dobře, aby ti žblabuňkové ve vyhnívacích nádržích ČOV (bakterie) nehladověly kvůli přílišnému naředění splašků podzemní vodou, vnikající do kanalizace po její trase do ČOV. Někdy totiž, netěsná kanalizační stoka, plní i funkci nechtěné drenáže.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 19:45 Reaguje na Tonda Selektodaprakticky vždycky je to dobře, protože to naředění (deštěm) velmi rozkolísává biologické procesy v aktivaci (v ČOV žádné vyhnívání neprobíhá, to je moc pomalé a nekončí na CO2+H2O) a hlavně snižuje podstatně celkovou efektivitu.
Přesně pozn. s podz. vodou. Leckde mají horší a menší ČOVky (na staré kanalizaci) na přítoku už tak naředěno, že skoro splňují limit (tam pak i to vyhnívání pomáhá :-)
No a nová VK, jak všeobecně známo, je 10x dražší než nová ČOV.
Odpovědět
Přesně pozn. s podz. vodou. Leckde mají horší a menší ČOVky (na staré kanalizaci) na přítoku už tak naředěno, že skoro splňují limit (tam pak i to vyhnívání pomáhá :-)
No a nová VK, jak všeobecně známo, je 10x dražší než nová ČOV.
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 11:43 Reaguje na Břetislav MachačekAd retenční/dočišťovací nádrž: kdyby za každou ČOV byl rybník/ček ... zcela jednoznačně, jenom pod Prahou asi není místo na přehradu, ale zase Praha a > 150000 EO je jen 10 ks. Ta decimace přírody podle všeho probíhá pod tisíci malých vesniček, kde by to rybník hodně spravil. Ono totiž není moc rozdíl v "chem. složení" mezi velkoměstem a obcí 50 obyv. Teda kromě drog, pokud tam zrovna není varna.
A nesmí se z něj (rybníčku) udělat totem "navěky" a musí se od začátku počítat (= v korunách každoměsíčního poplatku!), že 1x za pár let se vyveze sediment na "moje" pole.
Odpovědět
A nesmí se z něj (rybníčku) udělat totem "navěky" a musí se od začátku počítat (= v korunách každoměsíčního poplatku!), že 1x za pár let se vyveze sediment na "moje" pole.
TS
Tonda Selektoda
15.11.2024 15:23 Reaguje na Daniel FialaRetenční nádrž, přece neodstraní z vody chemické látky, léčiva, ani třeba hormonální antikoncepci. To bychom to rovnou mohli vypouštět do rybníků, jezer, přehrad...
O ty sedimenty snad ani nejde. Po vyčíření odpadní vody, je lze odvodnit. Třeba v kalolisu. Vysušit, třeba ve stavbě podobné skleníku, nebo odpadním teplem. A pak spálit.
Odpovědět
O ty sedimenty snad ani nejde. Po vyčíření odpadní vody, je lze odvodnit. Třeba v kalolisu. Vysušit, třeba ve stavbě podobné skleníku, nebo odpadním teplem. A pak spálit.
DF
Daniel Fiala
15.11.2024 19:38 Reaguje na Tonda Selektoda"To bychom to rovnou mohli vypouštět" no presně tam dneska jsme, ba hůře, protože nejmenší obce mají nejbenevolentnější limity, na P vůbec žádné, takže ani ČOVky tam nejsou a OV jsou často velmi surové.
Ano, máte pravdu, jistá skupina tzv. mikropolutantů projde i biologickým rybníkem, stejně jako přes KČOV nebo pískový filtr. A ano podruhé, není to řiditelný technologický proces, tedy se zárukou, je to víc přírodní pochod. Ale na druhou stranu čas (retence, transformace, rozkladu, respirace ...) hraje v neprospěch většiny molekul mikropolutantů. A čas je u velkých aglomerací to nejdražší (tedy hydraulické zatížení).
Ad "O ty sedimenty snad ani nejde": v praxi ano, velmi, protože se "rybníček" rychle zaplní a dloooouho trvá, než se najdou dotace na likvidaci a celou tu mezidobu potom konkr. systém funguje jenom na papíře, ale ne v reálném životě. A aby to někdo chtěl, tak buhužel v ČR musí být nad subjektem bič zákona a hrozba sankce. Čest vyjímkám.
Odpovědět
Ano, máte pravdu, jistá skupina tzv. mikropolutantů projde i biologickým rybníkem, stejně jako přes KČOV nebo pískový filtr. A ano podruhé, není to řiditelný technologický proces, tedy se zárukou, je to víc přírodní pochod. Ale na druhou stranu čas (retence, transformace, rozkladu, respirace ...) hraje v neprospěch většiny molekul mikropolutantů. A čas je u velkých aglomerací to nejdražší (tedy hydraulické zatížení).
Ad "O ty sedimenty snad ani nejde": v praxi ano, velmi, protože se "rybníček" rychle zaplní a dloooouho trvá, než se najdou dotace na likvidaci a celou tu mezidobu potom konkr. systém funguje jenom na papíře, ale ne v reálném životě. A aby to někdo chtěl, tak buhužel v ČR musí být nad subjektem bič zákona a hrozba sankce. Čest vyjímkám.
BM
Břetislav Machaček
15.11.2024 16:29Ke všem reakcím na můj příspěvek jen dodám, že rostliny jsou schopny do
sebe s vodou uložit kdejaký sajrajt( jsou kontaminované) a na jejich
spálení by pro stovky ČOV stačilo pár specializovaných spaloven s velmi
účinným čištěním spalin a pár skládek na uložení toxických popelovin.
Tak máme zaprasených tisíce kilometrů toků, tisíce tun kontaminovaných
ryb a kontaminované tisíce kilometrů zvodní těch toků. Tak by to byl
pouze zlomek v místě těch mokřadů a jinak všude v tocích čistá voda,
zdravé ryby a okolní vegetace. Odpůrcům doporučuji zalévat zahradu
vodou z výtoku z ČOV a dát zeleninu na rozbor. Pak pochopí, proč
jsem proti vypouštění "vyčištěné" vody do řek. Leckde to je v létě
pouze jediná voda v potocích a řekách, které nelze dotovat vodou
z přehrad a alespoň ten jedovatý koktejl naředit, jak se nyní děje
na Odře v Ostravě. Hlavně aby do opravy ČOV v Ostravě vydržela ta
naakumulovaná voda po povodních v místních přehradách, které ale
ubývá. Bez ní to ale bude pouze splaškotok a havárie s úhynem ryb
může být co nevidět realitou. Navíc jsem zvědav na reakci Poláků,
kteří města kolem Odry zásobují "pitnou" vodou ze studní na jejich
březích. Ono se může stát, že poví DOST a že se nedoplatíme za to,
že se takdo choveme.
Odpovědět
sebe s vodou uložit kdejaký sajrajt( jsou kontaminované) a na jejich
spálení by pro stovky ČOV stačilo pár specializovaných spaloven s velmi
účinným čištěním spalin a pár skládek na uložení toxických popelovin.
Tak máme zaprasených tisíce kilometrů toků, tisíce tun kontaminovaných
ryb a kontaminované tisíce kilometrů zvodní těch toků. Tak by to byl
pouze zlomek v místě těch mokřadů a jinak všude v tocích čistá voda,
zdravé ryby a okolní vegetace. Odpůrcům doporučuji zalévat zahradu
vodou z výtoku z ČOV a dát zeleninu na rozbor. Pak pochopí, proč
jsem proti vypouštění "vyčištěné" vody do řek. Leckde to je v létě
pouze jediná voda v potocích a řekách, které nelze dotovat vodou
z přehrad a alespoň ten jedovatý koktejl naředit, jak se nyní děje
na Odře v Ostravě. Hlavně aby do opravy ČOV v Ostravě vydržela ta
naakumulovaná voda po povodních v místních přehradách, které ale
ubývá. Bez ní to ale bude pouze splaškotok a havárie s úhynem ryb
může být co nevidět realitou. Navíc jsem zvědav na reakci Poláků,
kteří města kolem Odry zásobují "pitnou" vodou ze studní na jejich
březích. Ono se může stát, že poví DOST a že se nedoplatíme za to,
že se takdo choveme.
TS
Tonda Selektoda
16.11.2024 22:18 Reaguje na Břetislav MachačekPane Machačku, myslíte to dobře, ale jde o realizovatelnost.
Vezměte například město s 10 tisíci lidmi. Při uvažované průměrné spotřebě 100 l vody na osobu a den, lidé denně spotřebují milion litrů vody. Dejme tomu, že průměrné roční srážky budou 680 mm. Tedy v průměru 1,86 mm za den, což odpovídá 1,86 l/m2. To by okolní krajina měla normálně snést. My ji však budeme chtít ještě dotovat i vodou z ČOV. Tím milionem litrů denně. Naskýtá se pak otázka na jakou plochu ten milion litrů musíte denně vylít, aby ho vegetace spotřebovala a ve vegetačním období z vody spotřebovala i to nežádoucí chemické znečištění. Jasně, můžeme to nechat i protéct kořenovým systémem rostlin a nespotřebovanou vodu po takové filtraci odklonit do potoka. Ale co s tou vodou budete dělat, až se na konci října, vegetace uloží k zimnímu spánku? A to nepočítám s vodou, používanou v průmyslu a službách toho města.
Odpovědět
Vezměte například město s 10 tisíci lidmi. Při uvažované průměrné spotřebě 100 l vody na osobu a den, lidé denně spotřebují milion litrů vody. Dejme tomu, že průměrné roční srážky budou 680 mm. Tedy v průměru 1,86 mm za den, což odpovídá 1,86 l/m2. To by okolní krajina měla normálně snést. My ji však budeme chtít ještě dotovat i vodou z ČOV. Tím milionem litrů denně. Naskýtá se pak otázka na jakou plochu ten milion litrů musíte denně vylít, aby ho vegetace spotřebovala a ve vegetačním období z vody spotřebovala i to nežádoucí chemické znečištění. Jasně, můžeme to nechat i protéct kořenovým systémem rostlin a nespotřebovanou vodu po takové filtraci odklonit do potoka. Ale co s tou vodou budete dělat, až se na konci října, vegetace uloží k zimnímu spánku? A to nepočítám s vodou, používanou v průmyslu a službách toho města.
BM
Břetislav Machaček
17.11.2024 17:54 Reaguje na Tonda SelektodaKořenové čističky fungují i v zimě vázáním nečistot na substrát ve kterém rostliny rostou a ze kterého se voda
taky i v zimě odpařuje(vysušování půdy mrazem). Navíc
voda na konci kořenové čističky může mít kvalitu vody
užitkové vhodné pro průmysl, splachování, mytí v myčkách
aut, k doplňování topných systémů, pro paroplynové
elektrárny , k zavlažování trávníků atd. Chce to pouze
chtít hledat její využití v rozumném množství i pro
závlahy energetických plodin v zemědělství. Kamarád
kořenovou čističku má už 15 let a těch pár litrů z
celkového množství na vstupu nestačí ani pro doplnění
vody v jeho jezírku s rybami, které se množí jako
zběsilé. V tom jezírku žijí i různé druhy vodního
hmyzu a dokonce škeble rybniční a plovatky bahenní.
Jinak neodsuzuji současné ČOV a ty nádrže s vegetací doporučuji jako levný doplněk jako náhradu za další
nákladné investice, které budou mít k dokonalosti
taky vždy ještě velmi daleko.
Odpovědět
taky i v zimě odpařuje(vysušování půdy mrazem). Navíc
voda na konci kořenové čističky může mít kvalitu vody
užitkové vhodné pro průmysl, splachování, mytí v myčkách
aut, k doplňování topných systémů, pro paroplynové
elektrárny , k zavlažování trávníků atd. Chce to pouze
chtít hledat její využití v rozumném množství i pro
závlahy energetických plodin v zemědělství. Kamarád
kořenovou čističku má už 15 let a těch pár litrů z
celkového množství na vstupu nestačí ani pro doplnění
vody v jeho jezírku s rybami, které se množí jako
zběsilé. V tom jezírku žijí i různé druhy vodního
hmyzu a dokonce škeble rybniční a plovatky bahenní.
Jinak neodsuzuji současné ČOV a ty nádrže s vegetací doporučuji jako levný doplněk jako náhradu za další
nákladné investice, které budou mít k dokonalosti
taky vždy ještě velmi daleko.
JD
Jindřich Duras
17.11.2024 22:37 Reaguje na Břetislav MachačekJasně přesně takhle to je. Akorát ten člověk nesmí do kořenovky pouštět nějaké čuňárny (vylít zbytek chemikálií do záchoda, používat SAVO jako nemoudrý a tak).
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
17.11.2024 22:35 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu v tom, že biologické procesy dokážou rozložit skoro úplně všechno. Potíž je, že na to potřebují dostatek času. To znamená, že na málo odpadní vody potřebujeme velkou plochu mokřadu či velký rybník. Proto jsou tyhle přírodní systémy využitelné spíše u malých obcí, kde ale budou mít v budoucnu obrovský význam.
Vše se aktuálně po světě testuje. A u nás trochu taky :-)!
Odpovědět
Vše se aktuálně po světě testuje. A u nás trochu taky :-)!
JD
Jindřich Duras
16.11.2024 12:36Děkuji za aktuální článek k tématu, které budeme od teď řešit desítky let, přičemž nevědomost o věci se v naší populaci zdá být zásadní.
Velmi si cením toho, že pan ministr otevřeně řekl, že všechna ta opatření budou každého něco stát. Tu odvahu hned tak někdo neměl.
Kvartérní čištění JE velmi důležité, o tom není sporu. Není také sporu o tom, že jsme na jeho zavádění měli už 20 let systematicky pracovat. Jakožto lajdáka nás tedy musela popostrčit EU. To je sice proti našemu (bohužel falešnému) sebevědomí, ale pojďme tu šanci uchopit a nepromarnit. Prospěje celé naší zemi.
Odpovědět
Velmi si cením toho, že pan ministr otevřeně řekl, že všechna ta opatření budou každého něco stát. Tu odvahu hned tak někdo neměl.
Kvartérní čištění JE velmi důležité, o tom není sporu. Není také sporu o tom, že jsme na jeho zavádění měli už 20 let systematicky pracovat. Jakožto lajdáka nás tedy musela popostrčit EU. To je sice proti našemu (bohužel falešnému) sebevědomí, ale pojďme tu šanci uchopit a nepromarnit. Prospěje celé naší zemi.
