Čistý dusičnan amonný, který pravděpodobně explodoval v Bejrútu, se v ČR používá jen v zemědělství Aktualizováno

Čistý dusičnan amonný se v Česku používá pouze pro zemědělské účely jako hnojivo, uvedl mluvčí Českého báňského úřadu (ČBÚ) Bohuslav Machek. Přidává se podle něj také do výbušnin. Dováží se hlavně z Polska. Obří exploze v libanonské metropoli Bejrútu si vyžádala přes 100 mrtvých a více než 4000 zraněných. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly tuny právě dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny. Podle mluvčího koncernu Agrofert Karla Hanzelky vyrábí firma v ČR například ledek amonovápenatý, nikoliv ale čistý dusičnan amonný v pevné formě.

Machek uvedl, že skladování dusičnanu amonného je v Česku přísně kontrolováno. V Bejrútu údajně explodovalo na 2750 tun této látky, české sklady jsou podle mluvčího daleko menší. "Podmínky pro skladování jsou regulovány ministerstvem zemědělství. Jsou poměrně jednoduché - musí být odděleně od hořlavých látek, což je logické, a zároveň musí být skladovací prostory zabezpečeny proti zneužití," uvedl.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha ČTK řekl, že riziko samovznícení a následného výbuchu podobných průmyslových hnojiv je prakticky vyloučené. "Zemědělci musejí nejen dusíkatá hnojiva skladovat na suchých, dobře větratelných místech bez přístupu přímého slunečního svitu. Podmínky skladování a evidence hnojiv jsou kontrolovány a případné porušení pravidel je sankcionováno," uvedl.

Česká vláda na konci června schválila návrh zákona o prekurzorech výbušnin, díky které má být v ČR ještě těžší než doposud vyrobit si podomácku výbušniny. Za takzvané prekurzory výbušnin označuje navrhovaná legislativní úprava mimo jiné právě dusičnan amonný obsahující více než 16 procent dusíku. "Přístup osob z řad široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení navrhovaná právní úprava navrhuje zakázat," řekl tehdy ČTK Machek.

Podle informací ČTK od výrobců hnojiv není většinou prodávané hnojivo z dusičnanu amonného výbušninou, jako výbušnina se používá ve formě s topným olejem (tzv. ANFO - ammonium nitrate fuel oil), hnojivo naopak musí splňovat protivýbušná kritéria.

"Na rozdíl od ledku amonovápenatého je dusičnan amonný v pevném skupenství vysoce výbušný a může být používán například v těžebním průmyslu jako trhavina. Čistý dusičnan amonný v pevné formě společnost Lovochemie ani žádná jiná firma z koncernu Agrofert nevyrábí. Při výrobě minerálních hnojiv je však dusičnan amonný meziproduktem a nakládáme s ním pouze v bezpečné kapalné formě, která není výbušná," uvedl mluvčí. Podle něj se do ledku amonovápenatého přidávají plniva, která snižují výbušnost tohoto minerálního hnojiva.

Podle ministerstva zemědělství se v ČR ročně spotřebuje zhruba 15 000 tun hnojiv s dusičnanem amonným. "Kontrolním orgánem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který věnuje tomuto problému významnou pozornost," dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Podle něj je mimo jiné v zákoně o hnojivech napsáno, že se musí skladovat odděleně a zajistit, aby se nemísilo s jinými látkami.

Dusičnan amonný je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně.

---

reklama

---