Člověk v tísni: Nedostatkem vody jsou na Blízkém východě ohroženy miliony lidí
Úbytek se týká nejen pitné, ale také užitkové vody. Vysychání přehrad se projevuje v nedostatku elektřiny pro základní infrastrukturu, jako je zdravotnictví. Česká humanitární organizace Člověk v tísni informovala, že v Sýrii nedostatek vody dopadá na pět milionů lidí, v Iráku na sedm milionů. V důsledku sucha může být zničeno 400 kilometrů čtverečních zemědělské půdy.
V provinciích na severu Sýrie přibývá kvůli znečištěné vodě onemocnění. V Iráku chybějí zásobárny pitné vody a pro velkou část úrodné půdy, rybolov a energetické využití jsou vodní zdroje často vyčerpány. V letošním roce se to podle předpokladů projeví snížením úrody pšenice.
"Brzy dojde k naprostému kolapsu, bez vody a potravin budou miliony lidí v Sýrii i v Iráku. Nadcházející vodní krize bude znamenat bezprecedentní katastrofu, která vyžene z domovů ještě více lidí,” řekl Carsten Hansen z Norské rady pro uprchlíky.
CNN uvádí, že Urmijské jezero v 90. letech zabíralo plochu 5400 kilometrů čtverečních, zatímco dnes je to pouze 2500 kilometrů. Irák, Írán a Jordánsko odebírají množství podzemní vody k zavlažování, přičemž v těchto zemích méně prší, upozornil ředitel Ústavu světových zdrojů (WRI) Charles Iceland. "Využívají více vody, než běžně přináší déšť, takže se podzemní zásoby tenčí, srážky je nedoplňují," dodal Iceland.
Vyšší poptávka po vodě a méně deště podle něj vedou k vysušování jezer, řek a mokřadů, což může z mnoha oblastí učinit neobyvatelná místa. Kromě toho to zvýší politické napětí při sporech o sdílení vod.
V Íránu už se nedostatek vody promítl do červencových nepokojů na jihozápadě země - zemřeli při nich nejméně tři účastníci. Ředitel střediska výzkumu klimatických změn na univerzitě v Saúdské Arábii Mansúr Mazrúí řekl, že problém je především oteplování. "Ať naprší jakékoli množství vody, v horku se vypaří," řekl. Poukázal i na to, že často nejde o běžný déšť, ale "o extrémní srážky, které způsobí záplavy", jak tomu bylo letos v Číně, Belgii nebo Německu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Miroslav Vinkler
23.8.2021 17:02Nejlidnatější země Blízkého východu Egypt měla ještě v polovině minulého století dvacet milionů obyvatel.
To je tak, když se preferuje ekonomický růst před ochranou životního prostředí.
A byly doby , kdy se obilí z Egypta dováželo do Říma. Dnes tato země obilí musí dovážet. (i z Ruska - ať pana Hanzla neštrejchne)
Miroslav Vinkler
23.8.2021 17:04 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
23.8.2021 18:03 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
24.8.2021 06:33 Reaguje na Miroslav Vinklervaber
24.8.2021 08:45 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
24.8.2021 11:04 Reaguje na vaberRichard Vacek
23.8.2021 18:20Pak je jasné, proč musí čerpat víc vody a proč na to zdroje nestačí. Jakmile se počet obyvatel vrátí na 19 mil, tak bude vody zase dostatek.
smějící se bestie
23.8.2021 19:29Místo migrace do Evropy !
Michal Ukropec
23.8.2021 20:34Zbyněk Šeděnka
23.8.2021 22:50vaber
24.8.2021 08:38člověk není v tísni ,člověk je extrémně přemnožený ,
naše planeta neunese víc, všechny živé druhy musí být na planetě v rozumné rovnováze a člověk to brutálně porušuje
Petr Eliáš
24.8.2021 08:38https://www.clovekvtisni.cz/
vaber
24.8.2021 08:47 Reaguje na Petr EliášZbyněk Šeděnka
24.8.2021 11:09 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
24.8.2021 12:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSituace je mnohem složitější. Hlavním problémem jsou konflikty, nerovnoměrná dostupnost potravin, zaostalost, škůdci a změna klimatu.
Zbyněk Šeděnka
24.8.2021 13:13 Reaguje na Petr EliášSvatá Prostoto
24.8.2021 10:51 Reaguje na Petr EliášA jak je ve výše uvedených příspěvcích správně uvedeno, řada těch problémů je spojena s enormním růstem populace v daných regionech a že to skončí průserem je prostě nevyhnutelné.
To žádný ČvT nevyřeší.