Copernicus: Letošní září bylo nejteplejší v historii, rok 2023 překoná rekord
Ještě výrazněji přepisovalo počasí dosavadní rekordy v Evropě, kde byla letos průměrná zářijová teplota z let 1991-2020 překonána o 2,51 stupně, sdělil Copernicus.
"Je to naprosto neskutečné. Nic takového jsme ještě v našich záznamech neměli," komentoval teplotní skok šéf programu Copernicus Carlo Buontempo.
"Bezprecedentní teploty, které byly v září zaznamenány po rekordním létě, překonaly rekordy o mimořádnou hodnotu," doplnila jeho zástupkyně Samantha Burgessová. Podle ní navíc extrémní měsíc posunul rok 2023 na cestě k tomu, aby se stal vůbec nejteplejším v historii záznamů. Globální teplota by letos mohla být zhruba 1,4 stupně nad průměrem z předindustriální éry, a tedy jen desetinu stupně pod hranicí, kterou odborníci vidí jako kritickou.
"Tady nejde o nějakou vyšperkovanou statistiku ohledně počasí. Jde o rozsudek smrti pro lidi i pro ekosystémy," komentovala nejnovější data klimatoložka Friederike Ottová z londýnské univerzity Imperial College.
Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1981 až 2010. Podobně na tom byly i další evropské země a teplotní rekordy pokračovaly i na začátku tohoto měsíce: v úterý naměřili nejvyšší říjnové teploty v dějinách v Rakousku a v Polsku.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Miloš Zahradník
5.10.2023 17:32Co se pocasi a klimatu tyce - zajimavejsi bude podivat se spis na severni ledovy okean jehoz ubyvajici ledova pokryvka plnila katastrofickymi zpravami media v poslednim ctvrtstoleti. Je sice fakt, ze Rusove pry letos
zkousi, zda by tankery s ropou do Ciny uz neprojely arktickou vodni cestou v zari a na zacatku rijna, kdy je tamni ledova pokryvka nejslabsi dokonce i bez doprovodu ledoborcu - ale jinak zpravy o ubyvani arktickeho ledu z medii v poslednich letech uplne zmizely. Vysvetleni muze byt jedine a to, ze ta ledova pokryvka uz neubyva :) ci naopak zase spis roste - prinejmensim ve srovnani s nedavnymi lety
Pohled na aktualni pocasi nad Severnim ledovym okeanem ukazuje, ze zima se tam opet ujima vlady. Leckde na severni Sibiri uz teploty klesaji az k -20 stupnum https://earth.nullschool.net/#current/wind/surface/level/overlay=temp/orthographic=27.50,85.79,1024/loc=98.696,69.112
Petr Eliáš
5.10.2023 17:53 Reaguje na Miloš ZahradníkA mimochodem - není to jen Evropa, ale globál.
https://climate.copernicus.eu/surface-air-temperature-september-2023
Ani ten váš logický oblouk o růstu ledové pokrývky měření nepotvrzují. :-)
https://climate.copernicus.eu/sea-ice-cover-september-2023
smějící se bestie
5.10.2023 17:53Když uvádíte datum 1981/1991.
A co ta staletí, tisíciletí předtím, no !
Richard Vacek
5.10.2023 18:00pepa knotek
5.10.2023 18:41 Reaguje na Richard VacekPetr Eliáš
5.10.2023 22:36 Reaguje na pepa knotekRichard Vacek
7.10.2023 07:10 Reaguje na Petr EliášJen je škoda, že se vyhazuje tolik peněz na realizaci komunistického "poručíme větru, dešti".
Petr Eliáš
8.10.2023 11:47 Reaguje na Richard Vacekpavel peregrin
6.10.2023 09:47Petr Eliáš
6.10.2023 09:59 Reaguje na pavel peregrinhttps://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2023/Dosud_nejteplejsi_zari_2023-globalne_v_Evrope_i_v_Cesku.pdf
A také:
V září 2023 byla v Praze-Klementinu průměrná měsíční teplota 19,6 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1991–2020 byla +3,6 °C. S touto odchylkou bylo září teplotně mimořádně nadnormální. Odchylka od starého normálu 1961–1990 by byla +4,4 °C. I podle tohoto normálu by září bylo teplotně mimořádně nadnormální. Odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +4,4 °C. Září 2023 se umístilo na 1. místě z 249 dosavadních září - bylo to tedy v Praze-Klementinu
nejteplejší září od počátku měření.
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/aktuality/2023/Klementinum_zari_2023.pdf
pavel peregrin
6.10.2023 10:29 Reaguje na Petr EliášNic proti statistice, ale šermovat s čísly je to nejjednodušší.
Petr Eliáš
6.10.2023 10:45 Reaguje na pavel peregrinV červenci 2023 byla v Praze-Klementinu průměrná měsíční teplota 23,2 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1991–2020 byla +1,7 °C, s touto odchylkou byl červenec teplotně nadnormální. Odchylka od starého normálu 1961–1990 by byla +3,5 °C, podle tohoto normálu by červenec byl teplotně mimořádně nadnormální. Odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +3,4 °C. Červenec 2023 se umístil na 9. místě z 249 dosavadních červenců, to znamená, že se
pohodlně vejde mezi 4 % nejteplejších červenců za dobu dostupných měření.
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/aktuality/2023/Klementinum_cervenec_2023.pdf
Červenec 2023 na území ČR hodnotíme jako teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 19,6 °C byla o 1,3 °C vyšší než normál 1991–2020. Měsíční úhrn srážek 59 mm představuje 66 % normálu 1991–2020. Průměrná délka slunečního svitu pro území ČR byla tento měsíc 243,8 hodiny, což činí 104 % normálu 1991–2020.
https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2023/TZ_cervenec_2023.pdf
The global average temperature for July 2023 is confirmed to be the highest on record for any month. The month was 0.7°C warmer than the 1991-2020 average for July, and 0.3°C warmer than the previous warmest month, July 2019. The month is estimated to have been around 1.5°C warmer than the average for 1850-1900.
https://climate.copernicus.eu/surface-air-temperature-july-2023
pepa knotek
6.10.2023 12:55 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
7.10.2023 13:22 Reaguje na pepa knotekměřících stanic, ale zároveň uznávám, že se
klima mění. Mění se ale celou dobu existence
Země a paniku by mělo nahradit přízpůsobeni
se těm změnám a nikoliv se pokoušet změny zastavit. Ony některým uškodí, ale jiným
prospějí a bude na lidech, zda toho využijí.
Bude-li tepleji, tak poklesne energetická
náročnost ve velké části Země, pokud nebude
nutné jinde používat klimatizaci. Daleko
větší problém je změna tradičního proudění
vzduchu a tím i srážek, na které jsme málo
připraveni. Leckde tak odtečou přívalové
srážky bez užitku a navíc napáchají škody.
U nás máme suchý poldr, ale opravdu suchý
už po třech dnech po naplnění. Co ho tak
z poloviny nechat naplněný a potok pod ním
dotovat za sucha jeho vodou? Tak by tomu
mohlo být na mnoha místech a bylo by to
na krajině ihned poznat. Bohužel nepřáteli
přehrad jsou paradoxně ekologové, kteří
místo nich prosazují mokřady bez zásobního
prostoru při přívalových deštích, protože
vysýchavý mokřad není mokřadem, ale pouze
nepodařeným projektem. To samé je u plytkých
tůní a minirybníčků, které tokům berou tu
poslední tekoucí vodu a mění ji v páru.
To není megalomanství, ale z hluboké chladné nádrže se odpaří vody méně, než z plochou
stejné plytké a nebo z mokřadu. Jdeme tak
cestou odporující logice a za o mnoho více
peněz, než by stály záchytné přehrady pro
přívalové deště. Do hrází se dá použít jako
u nás stavební suť a stačí je pouze dobře
spočítat na co největší objem možných srážek.
Od doby postavení toho poldru neznáme slovo
místní povodeň, ale škoda té vody, že tak
brzo (za 3 dny)tak jako tak odteče. Mohla by
minimálně měsíc dotovat vysychající potok
a ten nasycovat své okolí vodou. Neumíme
prostě s vodou hospodařit a zbavujeme se jí
zbytečně rychle!
Radek Čuda
9.10.2023 13:29 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Eliáš
8.10.2023 13:31 Reaguje na pepa knotekhttps://static.berkeleyearth.org/papers/UHI-GIGS-1-104.pdf
Radek Čuda
9.10.2023 13:22 Reaguje na Petr EliášTím nechci tvrdit, že letos nemáme velmi teplý podzim ... a z pohledu složenek zcela egoisticky dodám, že ještěže tak.