Copernicus: Svět zažil druhý nejteplejší březen v historii měření
6.4.2023 14:26
(ČTK)
Národní park Šumava na jaře.
Nadprůměrně teplo bylo podle služby na rozsáhlém území zahrnujícím severní Afriku, jihozápadní Rusko a většinu Asie, kde padlo mnoho nových březnových teplotních rekordů. Teploty byly v březnu nadprůměrné také v jižní a střední Evropě a podprůměrné ve většině severní Evropy.
Výrazně nadprůměrné teploty se vyskytly také na severovýchodě Severní Ameriky, v Argentině a sousedních zemích, ve velké části Austrálie a na pobřeží Antarktidy. Naopak nadprůměrně chladno bylo v západní a střední části Severní Ameriky.
Pokud jde o mořský led, v Antarktidě byl v březnu druhý nejnižší v historii satelitních dat, 28 procent pod průměrem. Podle zástupkyně ředitele unijní služby Samanthy Burgessové "po rekordně nízkém rozsahu v únoru dosáhl antarktický mořský led v březnu druhého nejnižšího rozsahu v rámci 45letého souboru satelitních dat, čímž pokračuje dlouhodobý trend poklesu mořského ledu v polárních oblastech". Koncentrace mořského ledu byla výrazně podprůměrná ve všech sektorech oceánu kolem Antarktidy.
V Arktidě byla březnová rozloha mořského ledu čtyři procenta pod průměrem, což je čtvrtá nejnižší hodnota za březen v záznamu satelitních dat. V kontrastu s většinou podprůměrnými koncentracemi mořského ledu v ostatních sektorech Severního ledového oceánu byly koncentrace výrazně nadprůměrné v Grónském moři.
Dnešní věstník se věnuje také hydrologické situaci. V březnu bylo podle zprávy v severní Evropě a nad Tureckem nadprůměrně vlhko. K oblastem, kde v březnu tohoto roku naopak panovalo nadprůměrné sucho, patřila většina Pyrenejského poloostrova, alpský oblouk, části střední Evropy, východní Balkán a severozápadní pobřeží Kaspického moře. Na Pyrenejském poloostrově byly podmínky příznivé pro vznik požárů.
Nadprůměrně sucho bylo také v Argentině, v jižní Austrálii, v jihozápadní Africe a v některých částech Asie. V mnoha případech byly tyto podmínky spojeny s nadprůměrně vysokými teplotami.
Mimo Evropu bylo v březnu 2023 nadprůměrně vlhko v některých částech USA, v několika oblastech Asie, na Africkém rohu, na Novém Zélandu, v severní Austrálii, v části jižní Afriky a v Brazílii. V mnoha regionech vedly vydatné srážky k záplavám.
Služba Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou jménem Evropské komise realizuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí za finanční podpory EU, pravidelně vydává měsíční klimatické bulletiny, v nichž informuje o pozorovaných změnách globální teploty vzduchu při povrchu, pokrytí moří ledem a hydrologických proměnných.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Návrh předsednictví COP29 zvýšit příspěvek bohatých zemí čelí dle médií kritice
Na klimatické konferenci v Baku zatím žádný viditelný pokrok, píše AP
Důsledky klimatické krize dopadají více na ženy. Přesto na COP29 zasedá mezi 78 světovými lídry jen 8 ženOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
MU
Michal Uhrovič
6.4.2023 15:26U nás se nic neděje, lidi jsou v pohodě, supermárkety plné, klimošky hučí a všichni jsme sluníčkoví.
Sucho je jinde přece, nás se to netýká.
Odpovědět
Sucho je jinde přece, nás se to netýká.
SV
Slavomil Vinkler
6.4.2023 18:01 Reaguje na Michal UhrovičA copa, mají si hodit mašli? Měli by budovat energetické zdroje, aby přežili.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
7.4.2023 07:37 Reaguje na Michal UhrovičVýkvět společnosti snad vždy něco proti změnám klimatu dělal. Stačí se podívat do historie. Někde to řešili i lidskými oběťmi, jinde si pozvali vyvolávače deště a dnes zase spoléháme na boj s CO2.
Jisté je jen to, že i v dalších generacích bude potřeba s klimatem bojovat, jen nevíme, jakou metodu si k tomu vyberou. Někdo tvrdí, že to budou znovu ty lidské oběti.
Odpovědět
Jisté je jen to, že i v dalších generacích bude potřeba s klimatem bojovat, jen nevíme, jakou metodu si k tomu vyberou. Někdo tvrdí, že to budou znovu ty lidské oběti.
PE
Petr Eliáš
7.4.2023 08:35 Reaguje na Richard VacekNo přesně tak. Dávej pozor - už jdou pro tebe - prý se bude napichovat zadnicí na kůl. :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.4.2023 09:23 Reaguje na Richard VacekA ony už jsou nyní! Vašemu kritikovi už vypláchli mozek!
Odpovědět
RV
Richard Vacek
6.4.2023 15:31Až bude končit doba meziledová, tak bude zase přibývat rekordů s minimálními teplotami. A největší sucho bude tak jako vždy až v době ledové - minimální srážky, modrá obloha bez mráčku.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.4.2023 20:25 Reaguje na Richard VacekV té době budeš asi tak 20 tisíc let už na Pravdě Bóží.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
6.4.2023 20:18Vzhledem k tomu, že zmíněná "historie měření" je zcela pranepatrným zlomečkem historie klimatu, nevypovídá takový výsledek vůbec o ničem.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
6.4.2023 20:26 Reaguje na Viktor ŠedivýVypovídá pouze o tom, že klimse mění asi takovou rychlostí po nárazu asteroidu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
6.4.2023 22:24 Reaguje na Pavel HanzlVykládejte to sadařům, z posledních 5ti let meruňky pomrzly třkrát , ano klima se mění. :-)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
7.4.2023 08:33 Reaguje na Miroslav VinklerJistě. Teplé zimy nutí stromy vykvést předčasně, je snad normální, aby vykvetly meruňky už koncem března?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
8.4.2023 12:57 Reaguje na Pavel Hanzlhttp://www.amet.cz/kvetzrani.html V průběhu 30 letého sledování od roku 1969 do roku 1998 byl zaznamenán nejrannější termín plného květu meruněk a to 23.3. v roce 1990, nejpozdnější 2.5.1970. Interval mezi nejrannějším a nejpozdnějším termínem fenofáze plného květu činí 40 kalendářních dnů. Nejrannější rozkvět meruněk na volném prostranství zaznamenal (Vávra 1963) již 26.1.v roce 1956. Průměrný nástup květů meruněk je podle tohoto autora na jižní Moravě kolem poloviny dubna. (+-20 dní) Ja si pamätám v 90 rokoch 20 storočia kvitli marhule v Bratislave vo februári (únoru)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
8.4.2023 13:25 Reaguje na Vladimir MertanVy sem vypisujete vzácné odchylky, dnes to ovšem začíná být pravidlem.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
7.4.2023 21:36 Reaguje na Miroslav VinklerMění se proti tomu, co jsme znali pár let předtím.
Proč by ale stav třeba před padesáti nebo před sto lety měl být to "normální" a dnešek "odchylka"? Třeba je to právě obráceně.
Odpovědět
Proč by ale stav třeba před padesáti nebo před sto lety měl být to "normální" a dnešek "odchylka"? Třeba je to právě obráceně.
PH
Pavel Hanzl
8.4.2023 13:29 Reaguje na Viktor ŠedivýNe. Nejde o globální teplotu, ale o její změnu a hlavně rychlost té změny. Z historickém pohledu ta rychlost odpovídá spíš nárazu hodně masivního asteriodu. A není to samozřejmě nic extra neobvyklého, ale vždycky po takové události nastala změna klimatu a tím i ekosystému celé Zeměkoule..
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
7.4.2023 07:02Svet je v pozícii hypochondra ktorý veľmi pozorne sleduje každú zmenu a potvrdzuje si svoju vymyslenú chorobu. Teraz je dôležitý hlavne ľad okolo Antarktídy hoci v roku 2015 dosiahol absolútny maximálny rekord v histórii meraní. Podobne ako ten hypochonder by sa mal prestať sledovať a začať normálne žiť, mali by sa riešit reálne ekologické problémy.
Odpovědět
pp
PE
Petr Eliáš
7.4.2023 08:34 Reaguje na Vladimir MertanTy se pořád snažíš a snažíš a on na tebe, kromě pár zoufalců, každý s.... :D
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.4.2023 11:55 Reaguje na Petr EliášZato ty jsi tady pokaždé za obecního kašpara, všimnul jsi si toho vůbec smrkolo?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.4.2023 11:57 Reaguje na pavel peregrinZajímavé je, že když se mluví o zoufalcích, tak hned vylezeš.. :D
Odpovědět
va
vaber
7.4.2023 09:34co se dá dělat ,otepluje se stále víc a my kráčíme k tepelné smrti,
vesmír naopak prý kráčí ke smrti chladem,
před smrtí neuteče nikdo, to je opravdová jistota
Odpovědět
vesmír naopak prý kráčí ke smrti chladem,
před smrtí neuteče nikdo, to je opravdová jistota
BM
Břetislav Machaček
8.4.2023 09:42Jsem zvědav, co napíšou o letošním dubnu. Stromům pomrzly při "oteplování"
květy, hmyz umírá chladem a hlady. Žábám v plytkých tůních zmrzla vajíčka
a ony samy chladem sotva dýchají. To je to oteplování? Není to nakonec
totální změna proudění vzduchu mající zcela jinou příčinu?
Odpovědět
květy, hmyz umírá chladem a hlady. Žábám v plytkých tůních zmrzla vajíčka
a ony samy chladem sotva dýchají. To je to oteplování? Není to nakonec
totální změna proudění vzduchu mající zcela jinou příčinu?
VM
Vladimir Mertan
8.4.2023 13:09 Reaguje na Břetislav MachačekStačí si prečítať staré kroniky a zistíte, že to výnimočné počasie je vlastne úplne normálne. Teplé zimy a studená jar bývali často a rovnako aj naopak proste všetky kombinácie. Záleží len na tom, ako sa to prúdenie v tom príslušnom roku zvrtne. Napríklad takýto záznam z roku 1930 dokazuje ako bolo pokojné počasie bez extrémov ojedinelé: "Sv. Kopeček
„ Zvláštností bylo,že naše obec ani okolí nebylo navštíveno žádnou bouří, kroupami ani jinou živelní katastrofou.“
https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10890/pocasi-1924-1938.cs.pdf
Odpovědět
„ Zvláštností bylo,že naše obec ani okolí nebylo navštíveno žádnou bouří, kroupami ani jinou živelní katastrofou.“
https://www.olomouc.eu/administrace/repository/gallery/articles/10_/10890/pocasi-1924-1938.cs.pdf
JH
JH
8.4.2023 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekŽe je týden kosa ještě neznamená, že se neotepluje. Stromy kvetou dřív, tak mají taky větší šanci, že při návratu zimy zmrznou.
Odpovědět
JH
JH
8.4.2023 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekŽe je týden kosa ještě neznamená, že se neotepluje. Stromy kvetou dřív, tak mají taky větší šanci, že při návratu zimy zmrznou.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
9.4.2023 07:50 Reaguje na JHMožno by sme sa skôr mohli zamyslieť prečo vlastne stále prichádzajú tie jarné mrazy. Pri jasnej oblohe v noci prevláda silné vyžarovanie a hoci je už deň dlhý a vzduch sa rýchlo prehreje, v noci hlavne nad ránom mrzne. Dobrým príkladom je napríklad minuloročný apríl, ked boli v jednom dni prekonané aj minimálne aj maximálne rekordné teploty. Môžeme sa spýtať ako pôsobí zvýšená koncetrácia CO2? Prečo skleníkový efekt nezabránil teplu uniknúť do vesmíru a nastal rekordný rozdiel denných a nočných teplôt? https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/621496-blaznivy-april-po-teplom-konci-marca-nas-drsne-vrati-do-zimy/
"V ostatných dňoch bolo Slovensko zaliate slnkom, ktoré prinieslo vysoké teplotné hodnoty. V stredu namerali maximálnu dennú teplotu +23,1 stupňa v Žiari nad Hronom. Rožňava hlásila rovných +23 stupňov. Rekord pre 23. marec sa objavil v Telgárte, kde dosiahol +17,6 stupňa. Toto číslo prekonalo +16,7 stupňa z roku 1977. V Červenom Kláštore v stredu ráno poriadne prituhlo – ortuť tam klesla na –8,1 stupňa. Meteorológovia zaznamenali tiež ranné a denné maximum s doslova priepastným rozdielom, ktorý dosiahol 29,5 stupňa. V Spišských Vlachoch totiž mali v skorých hodinách –7,4 a popoludní +22,1 stupňa."
Odpovědět
"V ostatných dňoch bolo Slovensko zaliate slnkom, ktoré prinieslo vysoké teplotné hodnoty. V stredu namerali maximálnu dennú teplotu +23,1 stupňa v Žiari nad Hronom. Rožňava hlásila rovných +23 stupňov. Rekord pre 23. marec sa objavil v Telgárte, kde dosiahol +17,6 stupňa. Toto číslo prekonalo +16,7 stupňa z roku 1977. V Červenom Kláštore v stredu ráno poriadne prituhlo – ortuť tam klesla na –8,1 stupňa. Meteorológovia zaznamenali tiež ranné a denné maximum s doslova priepastným rozdielom, ktorý dosiahol 29,5 stupňa. V Spišských Vlachoch totiž mali v skorých hodinách –7,4 a popoludní +22,1 stupňa."
BM
Břetislav Machaček
9.4.2023 09:50 Reaguje na Vladimir MertanUž jsem tu psal o jedné teorii jednoho hospodského
myslitele, který přičítal přízemní smog a přízemní
mrazíky právě CO2. V přírodě docházelo většinou
pouze k nedokonalému spalování uhlíkových paliv za
vzniku CO. Dnes je honba nad dokonalostí spalování
za vzniku CO2. Jak je známo, tak CO jako lehčí než
vzduch stoupá vzhůru, ale CO2 je těžší než vzduch
a plazí se za bezvětrného počasí po zemi a hromadí
se v prohlubních(doliny). Přidržuje u země tak i
smog s prachem(vysoká prašnost i v létě díky autům
s katalyzátory a v zimě díky dokonalému spalování
uhlíkových paliv). Mrazivé počasí souvisí nejenom
s oblačností(to je přece taky skleníkový efekt),
ale taky s bezvětřím, kdy vítr nerozfukuje tu
přízemní vrstvu CO2. Inverzní stavy tak přicházejí
i vlivem člověka, který CO nahradil CO2. On měl ještě i další teorii, ale tu jsem nebral nikdy až tak vážně, o překážkách, které lidé kladou větru.
Ten prý ztrácí sílu konat co má a dofouknout až do
vnitrozemí v potřebné síle k rozfoukání smogu. On
ten pán byl sice opilec, ale taky byl sečtělý a
hlavně si liboval v absurdních teoriích. Zažil na
východní frontě válku a vždycky říkal, že je divné,
že se příroda tak rychle sama vyrovnala s ropnými
haváriemi, výbuchy, požáry, které nikdo nehasil
atd. a neumí se vyrovnat se svojí ochranou podle dnešních vědeckých teorií.
Odpovědět
myslitele, který přičítal přízemní smog a přízemní
mrazíky právě CO2. V přírodě docházelo většinou
pouze k nedokonalému spalování uhlíkových paliv za
vzniku CO. Dnes je honba nad dokonalostí spalování
za vzniku CO2. Jak je známo, tak CO jako lehčí než
vzduch stoupá vzhůru, ale CO2 je těžší než vzduch
a plazí se za bezvětrného počasí po zemi a hromadí
se v prohlubních(doliny). Přidržuje u země tak i
smog s prachem(vysoká prašnost i v létě díky autům
s katalyzátory a v zimě díky dokonalému spalování
uhlíkových paliv). Mrazivé počasí souvisí nejenom
s oblačností(to je přece taky skleníkový efekt),
ale taky s bezvětřím, kdy vítr nerozfukuje tu
přízemní vrstvu CO2. Inverzní stavy tak přicházejí
i vlivem člověka, který CO nahradil CO2. On měl ještě i další teorii, ale tu jsem nebral nikdy až tak vážně, o překážkách, které lidé kladou větru.
Ten prý ztrácí sílu konat co má a dofouknout až do
vnitrozemí v potřebné síle k rozfoukání smogu. On
ten pán byl sice opilec, ale taky byl sečtělý a
hlavně si liboval v absurdních teoriích. Zažil na
východní frontě válku a vždycky říkal, že je divné,
že se příroda tak rychle sama vyrovnala s ropnými
haváriemi, výbuchy, požáry, které nikdo nehasil
atd. a neumí se vyrovnat se svojí ochranou podle dnešních vědeckých teorií.
VM
Vladimir Mertan
9.4.2023 12:15 Reaguje na Břetislav MachačekTo sú naozaj absurdné teórie. CO je prudko jedovatý -viaže sa na krvné farbivo hemoglobín. Asi by sme nepotrebovali aby autá pri spaľovaní vypúšťali podstatnú časť CO namiesto CO2. To nebolo ani pri najstarších motoroch.
Samozrejme na to aby vznikol prízemný mráz je potrebné utíšenie vetra - potom sa môže studený vzduch s väčšou hustotou hromadiť pri zemi, CO2 je dosť dobre premiešané na to aby sa hromadilo v zníženinách samostatne.
To že na jar a na Šumave aj lete pomerne často mrzne je iba dôkazom, že vyžarovanie CO2 alebo návrat tepelného žiarenia vplyvom 0.01% CO2 ktoré pridal pravdepodobne do atmosféry človek má minimálny nemerateľný alebo tiež žiadny vplyv. https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/sklenikove-plyny-maji-nevyznamny-vliv-na-teplotu-na-zemi
Odpovědět
Samozrejme na to aby vznikol prízemný mráz je potrebné utíšenie vetra - potom sa môže studený vzduch s väčšou hustotou hromadiť pri zemi, CO2 je dosť dobre premiešané na to aby sa hromadilo v zníženinách samostatne.
To že na jar a na Šumave aj lete pomerne často mrzne je iba dôkazom, že vyžarovanie CO2 alebo návrat tepelného žiarenia vplyvom 0.01% CO2 ktoré pridal pravdepodobne do atmosféry človek má minimálny nemerateľný alebo tiež žiadny vplyv. https://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/sklenikove-plyny-maji-nevyznamny-vliv-na-teplotu-na-zemi
BM
Břetislav Machaček
9.4.2023 17:32 Reaguje na Vladimir MertanCO2 zase vytěsňuje z uzavřených prostor a snížených míst(jeskyně, studny, vinné sklepy)
vzduch a člověk tam usne a už se neprobudí.
Stalo se to cca před 40. léty na Hodonínsku
v době burčáku. Prý měl ten "zapomenutý"
host ve sklípku krásnou smrt, ale vinař skončil v base.
V aragonitových jeskyních je ho místy tak
velká koncentrace, že se vám z toho může
udělat mdlo. Takže taky to asi není žádná výhra.
Ano CO je jed, ale stoupá velmi rychle vzhůru a pokud mu nic nebrání, tak vás neohrozí. To
CO2 musíte z těch prohlubní vyhnat a naředit
a při bezvětří a bez nuceného odvětrání to nelze.
Odpovědět
vzduch a člověk tam usne a už se neprobudí.
Stalo se to cca před 40. léty na Hodonínsku
v době burčáku. Prý měl ten "zapomenutý"
host ve sklípku krásnou smrt, ale vinař skončil v base.
V aragonitových jeskyních je ho místy tak
velká koncentrace, že se vám z toho může
udělat mdlo. Takže taky to asi není žádná výhra.
Ano CO je jed, ale stoupá velmi rychle vzhůru a pokud mu nic nebrání, tak vás neohrozí. To
CO2 musíte z těch prohlubní vyhnat a naředit
a při bezvětří a bez nuceného odvětrání to nelze.
