Trend oteplování pokračoval v Evropě a Arktidě i vloni, uvádí zpráva služby Copernicus

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok pátým nejteplejším od roku 1961. Všechny teplejší roky spadaly do minulé dekády.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lukassek / Shutterstock

V Evropě byla vloni zaznamenána nejvyšší průměrná roční teplota. Nejvýrazněji se tato tendence projevila v zimě, kdy teploty byly vyšší o 3,4 stupně než průměr z let 1981 až 2010 a o 1,4 stupně než při předchozí nejteplejší zimě. V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech, uvedla agentura Copernicus. V některých oblastech Evropy, například ve Skandinávii či ve Francii, ale byla zaznamenána období s velmi vysokými teplotami.

V Evropě se také střídala období sucha s týdny, kdy kvůli bouřím byly zaznamenány velmi vysoké denní srážky. To se na jaře projevilo v severozápadní Evropě na průtoku řek, jejichž hodnota velice kolísala. Bouře Alex pak v říjnu přinesla do Francie, Británie či Itálie rekordní úroveň denních srážek a záplavy.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok pátým nejteplejším od roku 1961. Všechny teplejší roky spadaly do minulé dekády. Srážek loni v ČR spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční, což představuje 111 procent průměru z let 1981 až 2010 a desátou nejvyšší roční úhrn od 1961.

Rok 2020 byl druhým nejteplejším v Arktidě. Průměrná roční teplota se pohybovala o 2,2 stupně výše, než činní dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Podíl na tom měly výrazně teplejší léto a podzim. Kvůli tomu byly v těchto měsících zaznamenány citelně nižší rozsah mořského ledu a podprůměrná rozloha sněhové pokrývky. Je pravděpodobné, že toto přispělo k nadprůměrnému teplu, protože méně sluneční energie se odráželo od sněhu a místo toho se absorbovala do povrchu, uvádí unijní agentura.

Ačkoliv emise způsobené člověkem se vloni mírně snížily, a to také kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím omezením ekonomické činnosti, koncentrace v ovzduší dvou významných skleníkových plynů, oxidu uhličitého a metanu, vzrostly. Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.

Vývoj teplot v Evropě a Arktidě ale není v globálním měřítku výjimkou. "Celosvětově byl rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných," informovala agentura Copernicus.