Děčínská loděnice by v budoucnu chtěla vyrábět ekologická plavidla
Předtím než loděnice v děčínských Křešicích začne lodě vyrábět, měl by rozhodnutí vydat stát, tvrdí Skalický. "V momentě, kdy by ČR tuto možnost, významnou vodní cestu Labe, chtěla využít, tak se musí naprojektovat lodě, vyrobit se a také vyrobit a instalovat terminály například na LNG," uvedl.
Pokud by stát již nyní vydal souhlasné stanovisko, lodě i potřebná infrastruktura by podle něj mohly být vyrobeny během dvou až tří let, a to z prostředků státu. "Loděnice na západu toto dělají s podporou jednotlivých zemí, a to proto, že si rejdař nemůže za sedm milionů eur (zhruba 173 milionů Kč) koupit loď na sklad. On na ni musí mít plavební relace garantovány. To znamená, že stát řekne, že se rozhodl, že bude LNG a vodík vozit po vodě," dodal Skalický.
Ministerstvo dopravy bere přepravu pohonných hmot po vodě jako jednu z možností. "Vnitrozemská vodní doprava je nedílnou součástí dopravní soustavy ČR. Její předností je zejména schopnost, přepravit specifické komodity, které nelze přepravovat jinak," uvedl jednu z výhod lodní přepravy Jemelka. Lodní doprava je podle něj také levnější a má dostatek volné kapacity. "Obecně lze říci, že zásadním předpokladem pro realizaci pravidelných přeprav vnitrozemskou vodní dopravou je zajištění odpovídající infrastruktury. V ČR je tedy stěžejní, vyřešit problematický úsek mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Do doby realizace tohoto záměru je možné, zajišťovat plnohodnotně přepravy pouze v obdobích, kdy to vodní stav na Labské vodní cestě dovolí," řekl mluvčí. Dále je podle něj potřeba nezbytná infrastruktura pro překládky LNG.
Zlepšit splavnost Labe pro nákladní lodě má již 30 let diskutovaný plavební stupeň Děčín. Jeho stavbu podporují zejména rejdaři. České a německé ekologické organizace tvrdí, že jediný plavební stupeň nemůže zajistit celoroční splavnost řeky v situaci, kdy se kvůli suchu zvyšuje počet dní, během kterých není možné po řece plout.
Ministerstvo dopravy aktuálně připravuje podporu na modernizaci plavidel vnitrozemní vodní nákladní dopravy. Počítá se tak například s využitím elektromotorů. "Současně je samostatně připravován program na zdvihy kormidelen nákladních plavidel, dosažení takzvaného volného výhledu z kormidelny, s cílem zajistit realizaci nadgabaritních (nadrozměrných) přeprav," doplnil Jemelka s tím, že programy posuzuje Evropská komise.
reklama