https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-ceska-zasahuje-osmnact-vlcich-teritorii.pocet-vlcich-smecek-se-za-rok-zvysil
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do Česka zasahuje osmnáct vlčích teritorií. Počet vlčích smeček u nás roste

25.2.2020 11:28 (Ekolist.cz)
„Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osídlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech,“ komentuje výsledky mapování Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
„Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osídlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech,“ komentuje výsledky mapování Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
Podle dat z terénního monitoringu šelem se v České republice v roce 2019 nacházelo osmnáct vlčích teritorií. Šestnáct z nich je ale v pohraničních oblastech, některé na naše území zasahovaly jen nepatrně. Ve třinácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2018 se počet teritorií zvýšil o dvě, počet smeček o tři.
 
„Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osídlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech,“ komentuje výsledky mapování Aleš Vorel z České zemědělské univerzity v Praze.

Další vlci mají na naše území přicházet hlavně ze severu – ze Saska a Polska. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat, tam se oproti předchozímu roku zvýšil počet teritorií dvojnásobně, ze dvou na čtyři.

Kvůli většímu počtu jedinců na našem území a vzhledem k tomu, že vlci migrují na dlouhé vzdálenosti, lze očekávat i více případů pozorování jednotlivých zvířat nebo kolizí s vozidly.

„Vlci se dnes vyskytují ve všech větších státech na evropské pevnině. Například do Dánska, Nizozemí nebo Belgie přišli vlci také ze středoevropské nížinné populace z Polska a Německa stejně jako k nám,” popisuje aktuální trend návratu vlků Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA.

Na základě pozorování vlka vznikla mapa jeho výskytu pro sezónu 2018/2019. Vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit.

Na základě pozorování vlka vznikla mapa jeho výskytu pro sezónu 2018/2019. Vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit.
Na základě pozorování vlka vznikla mapa jeho výskytu pro sezónu 2018/2019. Vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA, ČZU & OWAD

V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2018/2019, což zahrnuje období od května 2018 do konce dubna 2019, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.

Pavel Hulva z Univerzity Karlovy poukazuje nejen na samotný výskyt vlčích populací, ale i na jejich vliv na přírodu a krajinu, konkrétně na regeneraci některých poškozených ekosystémů.

Na monitoringu a výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (61)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Hu

Hunter

25.2.2020 12:51
Připravovaný plán péče o vlka ohrozí chovy ovcí a koz
 Vlastimil Waic
 19. 2. 2020

Ministerstvo životního prostředí vypořádalo připomínky k návrhu Plánu péče o vlka obecného. Bohužel při tom nerespektovalo zásadní požadavky zemědělců a myslivců, tzn. skupin, které budou činností vlka nejvíce postiženy. Naopak vlk má mít zaručenu absolutní ochranu na celém území ČR.

Připravovaný plán péče neurčuje, kolik jedinců má tvořit „příznivý stav“ v České republice, nevymezuje oblasti, v nichž bude výskyt vlka žádoucí, a nedefinuje podmínky a režim jejich využívání. Při růstu vlčí populace dříve či později dojde k závažnějším střetům s člověkem a také se objeví jedinci s problémovým chováním. Plán péče o vlka však tyto situace nijak neřeší. Neurčuje, jak regulovat vlčí populaci ani jak řešit problémové jedince.

Myslivci a zemědělci se k výskytu vlka v České republice nestaví a priori odmítavě. Je však třeba, aby stát nastavil jasná pravidla pro jeho výskyt a také pro ochranu zemědělců a chovatelů. Plán péče o vlka v navržené podobě je totiž přímým ohrožením pro úroveň pastevectví v Česku. Povede k výraznému omezení chovu ovcí a koz.

Společné nesouhlasné stanovisko a žádost o doplnění Plánu péče o vlka obecného o definici příznivého stavu, zonaci, způsoby regulace a řešení problémových jedinců odeslala Českomoravská myslivecká jednota spolu s Mysliveckou komisí Agrární komory ČR, Asociací soukromého zemědělství ČR, Zemědělským svazem ČR, Svazem chovatelů ovcí a koz, Českým svazem chovatelů masného skotu, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů, PRO–BIO – Svazem ekologických zemědělců a Společností mladých agrárníků ČR ministru životního prostředí Richardu Brabcovi.


https://www.cmmj.cz/pripravovany-plan-pece-o-vlka-ohrozi-chovy-ovci-a-koz/
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 01:31 Reaguje na Hunter
Nakonec se dočkáte.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

25.2.2020 16:35
Když si to tak shrnu, vlci se k nám dostali o své vlastní vůli, protože tu máme dost zvěře a jiné i krotší potravy. O své vůli a bez pomoci ochránců zabírají nová teritoria, úspěšně rodí a odchovávají mláďata, zkrátka skvěle se jim u nás daří a úspěšně se množí. Tak proč musíme mít Plán péče o zvíře, které se bez naší péče bez problémů obejde? Dopadne to jako s každou jinou zvěří v ČR. Přemnoží se, potravy má dost, nepřítele žádného. V naší přírodě neexistuje žádný regulátor stavu vlků, dopadne jako údajně "plachá" divoká prasata - bude bydlet okolo měst, potravy je tam dost a ubližovat mu nikdo nebude. Jenže když on je tak roztomilý a škody působí jen zemědělcům a to ještě ne všem. Tak to je můžeme ignorovat a cpát do ochrany zvířete, které žádnou ochranu nepotřebuje, další a další peníze. Možná by chovatelé pasených zvířat měli pověsit svou práci na hřebík a "pečovat" o vlka. To bude určitě lukrativnější, než se dřít kolem krav, ovcí a koz.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.2.2020 17:19 Reaguje na Marcela Jezberová
Inu, proč ne. Třeba zachraňbrouky napadne, že by se vlk mohl nechat dojit. Když se soudruhům v Sovětském svazu podařilo rozdojit i kozla.....:-) :-). Udělají se na to dotace, studie, granty,zaštítí to EU a bude to zkoumat řada absolventů ekologistických fakult a prachy se jen pohrnou :-).
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

26.2.2020 08:37 Reaguje na Hunter
Na tom něco bude, ochránci už začali v souvislosti s vlkem s dojením evropského rozpočtu.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.2.2020 11:26 Reaguje na Marcela Jezberová
Pani Jezberova, pokud se zabýváte chovem ovcí nebo koz, tak máte moji plnou podporu. Jinak nikomu to neříkejte, je to tajný, výsledkem tech utracenych sta milionů na výzkum vlka bude zjištění, že ovčák ovce pase a vlk ovce zere.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.2.2020 20:32 Reaguje na Hunter
Co máte proti broukům? Nedají se narvat do mražáku, tak je třeba je vyhubit, tak jste to myslel?
Odpovědět
Hu

Hunter

27.2.2020 06:22 Reaguje na Jakub Graňák
Vy budete jistě přemýšlivý mládenec, tak přemýšlejte dál a třeba zjistíte, jak jsem to myslel.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.2.2020 18:47 Reaguje na Marcela Jezberová
Vlk je vrcholový predátor, jakého by měl mít přírodního regulátora? Žádný takový neexistuje, věřte že oživovat Amphicyony opravdu nechcete.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.2.2020 20:40 Reaguje na Jakub Graňák
Těch přírodních regulátorů působilo v minulosti u vrcholových predátorů hodně včetně nemocí. U vlka například vzteklina.Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 01:23 Reaguje na Jan Knap
Největším přirozeným nepřítelem vlka, je vlk.
Odpovědět
mr

26.2.2020 10:03 Reaguje na Čech M.
A medvěd, oni se totiž redukují vzájemně.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.2.2020 20:24 Reaguje na
Nemyslím si, že medvěd jako samotářské zvíře, je pro vlčí smečku skutečným problémem, maximálně si vzájemně konkurují teritoriálně.
Nicméně z etologického hlediska je dle mého názoru vyloučeno (až na výjimky), aby se tyto druhy vzájemně predovaly, rizika takového chování jsou velice vysoká.
Odpovědět
mr

27.2.2020 10:36 Reaguje na Jakub Graňák
Méně teoretizovat a více se zajímat.
https://www.facebook.com/tn.nova/posts/slovensko-tatryhttpswwwfacebookcommiladalukasova39videos451207425631037/10156676034418863/
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-svet/527571/unikatni-zabery-medvedici-s-mladaty-obklicili-vlci-ubranily-by-se-rika-odbornik.html
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.2.2020 17:21 Reaguje na
Jak vypovídá nadpis "unikátní záběry". Kdyby šlo o standartní chování, jeden z těchto taxonů by už neexistoval. Velké šelmy se sobě v přírodě vyhýbají, riziko zranění je pro obě strany příliš vysoké. O vzájemném chování velkých šelem nemůžete vyvozovat závěry v prostředí tak silně okleštěném a narušeném, jako je ve střední Evropě. Studujte knihy, o chování zvířat doporučuji K. Lorenze, nevyvozujte závěry ze senzačních článků na Tv nova, nebo Blesku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 14:26 Reaguje na Jakub Graňák
Máte naprostou pravdu pane Graňák. V prostředí tak silně narušeném a okleštěném jako je střední Evropa je snaha o "znovuzavedení" vlků jejich týráním. Protože , co je to jiného než týrání ,pokud se divoké zvíře nemůže přirozeně chovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 16:48 Reaguje na Jarek Schindler
Tak tak, přesně tímto směrem jsem mířil. Nám v našich podmínkách bohatě postačí lišky, jezevci...
Odpovědět
mr

28.2.2020 16:57 Reaguje na Jarek Schindler
Vy zde vzpomínáte týrání? A co je pak toto???!!!

https://www.youtube.com/watch?v=AEEc710n0IU
Odpovědět
mr

28.2.2020 16:39 Reaguje na Jakub Graňák
Kde na ta "moudra" chodíte? To máte z těch knih? Nevěřím, že takové blbosti napadají střízlivého člověka.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 17:06 Reaguje na
Konrad Lorenz - Das sogenante bose (to o je přehlasované), přeji příjemné studim.
Odpovědět
mr

29.2.2020 00:39 Reaguje na Jakub Graňák
Pane teoretiku, mrkněte se na nějaký běžný film o Africe, jak se, cit.:"Velké šelmy se sobě v přírodě vyhýbají, riziko zranění je pro obě strany příliš vysoké." Samozřejmě podobné snímky běží i o evropfauně. To jen abyste nepsal takové naivní hovadiny. Je už 21. stol. Jo, a té medvědici ti vlci nakonec zadávili jedno medvídě. To jen na okraj vašeho teoretického bádání.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.2.2020 09:53 Reaguje na
Jistě pane praktiku, běžný film o africe je samozřejmě naprostá studnice exaktních vědomostí, oproti nějakému nositeli Nobelovy ceny.
Nechtěl by jste si s tím zajít k doktorovi?
Odpovědět
dm

david matoušek

29.2.2020 10:35 Reaguje na
Nevim na jake filmy z Afriky se divate vy, ale ja videl prave ty, kde se velci predatori spise vyhybaji a snazi predejit konfrontaci s vetsim/ silnejsim z prirozenych a logickych duvodu. Navic je to dano I odlisnym zpusobem zivota, lovu I koristi. Vyjimky jsou v dobe nouze, ohrozeni, ochrany a likvidace mladat konkurence.. Takze jde spise o tu konkurenci nez cilenou
predaci. Aby vlk prirozene honil medveda a naopak, je blbost, kazdy ma svou niku. Prirozenym nepritelem vlka c.1 krome jeho druhu byl a je v soudobych dejinach pouze clovek.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.2.2020 20:16 Reaguje na Jan Knap
V minulosti? On ty dnešní vlky někdo očkuje, odčervuje...?
Odpovědět
Hu

Hunter

27.2.2020 09:58 Reaguje na Jakub Graňák
Samozřejmě. Například vlčice nelegálně uměle vypuštěná v Krkonoších byla prokazatelně očkována proti vzteklině.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.2.2020 17:08 Reaguje na Hunter
Vyvozujete z jednoho případu, trochu chucpe nemyslíte?
Odpovědět
Hu

Hunter

27.2.2020 20:56 Reaguje na Jakub Graňák
Vidím, že znáte cizí slova a nebojíte se je použít, stejně jako se oslík ve Shrekovi nebál použít draka. Takže budete jistě vzdělaný a inteligentní dost na to, abyste si dokázal představit, jak se něco takového obtížně prokazuje. I u této vlčice nelegálně vypuštěné v Krkonoších se na to přišlo jen náhodou. A o tom, že existují nelegální chovy vlků je důkazů dost.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 06:44 Reaguje na Hunter
Jistě jsem dost vdělaný a inteligentní na to, abych nedělal závěry z jednoho případu. Zajímají mě fakta.

Dle Vaší logiky bych mohl například říct, že všichni češi jsou zloději, protože mě kdysi jeden okradl:-)
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 07:56 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud byste vycházel pouze z jednoho ojedinělého případu, tak máte samozřejmě pravdu. Asi zas tak inteligentní nebudete, protoze tech případů je řada, jenom je odmítáte vzít na vědomí, ačkoliv verbalne deklarujete tzv. "evidence based".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 10:34 Reaguje na Hunter
Sem s něma, řekněte mi kolik z těch cca 100 volně žijících vlků v ČR je očkováno.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 11:38 Reaguje na Jakub Graňák
Proč se mě ptáte na něco, na co nikdo nezná odpověď, protože to radši nikdo nezjišťoval, protože bychom se mohli dozvědět něco, co není žádoucí. Případ nelegálního chovu třeba zde: http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/finsko-policie-rozbila-gang-ilegalnich-chovatelu-vlku

Helsinská policie odhalila síť chovatelů vlků. Úředníci našli jak vlčí hybridy, tak vlky, kteří byli selektivně odchováváni na farmě na jihu země. Ve Finsku je od začátku června jakákoliv manipulace s kříženci vlků a psů zakázána.


Zdroj fotografie Policie Helsinki
Zdroj fotografie Policie Helsinki


Finská policie odhalila nezákonné chovy vlků a kříženců psa s vlkem. Podle tiskové zprávy helsinské policie je podezřelých osm osob. Hlavním podezřelým je chovatel psů z jižního Finska, u kterého vyšetřovatelé našli křížence mezi psy a vlky.

Severoevropští a severoameričtí vlci
Někteří z vlků i hybridů byli schováni, aby je vyšetřovatelé neobjevili. Dva vlci ve špatném zdravotním stavu byli nalezeni v tmavé sauně. Jedná se o zvířata ze severoevropské vlčí populace. Mezi chovanými vlky však byli i jedinci s geny severoamerické populace.
Podezřelý muž choval celkem 64 hybridů. Třicet z nich bylo rovnou usmrceno na základě zákona o ochraně zvířat. Soud by měl letos rozhodnout o trestu pro obviněného.

Chov a prodej hybridů vlka a psa jsou zakázány
Od 1. června je ve Finsku zakázána manipulace s hybridy. Jsou klasifikováni jako invazní druh. Manipulace zahrnuje jejich chov, prodej a vlastnictví. Ve Finsku se nyní vyskytuje přibližně 1 000 kříženců vlka a psa. Pro žijící jedince je však až do jejich přirozeného úhynu zaručena ochrana.
Kříženci mezi psem a vlkem se mohou vyskytovat i ve volné přírodě.
Podle jagderleben.de, 25. 6. 2019, redakce

Zdroj fotografie Policie Helsinki
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 11:49 Reaguje na Hunter
Vraťte se na začátek vlákna a bude Vám jasné proč se ptám na to, na co se ptám. O nelegálních chovech jsem nenapsal ani slovo. Nemáte argument, tak uhýbáte od tématu nastoleného mým původním přízpěvkem k něčemu o čem se s Vámi nepřu.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 12:19 Reaguje na Jakub Graňák
Vraťte se k mému příspěvku, kde jsem napsal, že důkazů o existenci nelegálních chovů je dostatek a na který jste reagoval. Pouze uhýbáte od tématu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 12:52 Reaguje na Hunter
Cituji: "Pokud byste vycházel pouze z jednoho ojedinělého případu, tak máte samozřejmě pravdu. Asi zas tak inteligentní nebudete, protoze tech případů je řada, jenom je odmítáte vzít na vědomí, ačkoliv verbalne deklarujete tzv. "evidence based".

Kde v tomto vašem přízpěvku mohu najít vyjádření o tom, že hovoříte o nelegálních chovech, nikoli o tom, o čem je celé vlákno výše.

Račte si laskavě povšimnout, že na rozdíl do vás se vyjadřuji stále k jedné věci a navíc se z vás nesnažím infantilními poznámkami dělat blbečka. Uvítal bych, kdyby jste se pokusil o totéž.
Maucta
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 13:25 Reaguje na Jakub Graňák
Uvítal bych, pokud byste se pokusil přestat s dehonestací mé osoby ve stylu: "Co máte proti broukům? Nedají se narvat do mražáku, tak je třeba je vyhubit, tak jste to myslel?" Brouky obvykle strkám do smrtičky a pak je napichuju na špendlík, což asi nepochopíte. Už několik let se zaměřuji na čeleď Carabidae z jedné lokality v návaznosti na změny okolního prostředí a lesního porostu. Nic čemu byste byl asi schopen porozumět. Jinak asi trpíte neschopností porozumět psanému textu, na váš dotaz kolik je očkovaných vlků proti vzteklině jsem vám jasně odpvěděl, že tuto informaci nikdo nemá, protože ji nikdo nezjišťoval. Dál byla diskuze o nelegálních chovech. Čemu na tom nerozumíte?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 16:37 Reaguje na Hunter
Představte si, že brouky sbírám a studuji už cca 30 let, tady vidíte jak zrádné je někoho hodnotit podle jednoho přízpěvku na nějaké diskusi. Jako jeden z mála se tady na ekolistu také zasazuji za jejich ochranu. Když už jste to nakousl, jaké mají vaše sběry výstupy? Co se týče mé domovské lokality pozoruji u střevlíků setrvalý pokles stavů, jediný taxon který se stále drží je C. inricatus.

Nemůžete se divit milovníku hmyzu, že reaguje podrážděně na termíny typu "zachraňbrouci".

Co se týče těch vlků, nějaký chov kdesi ve Finsku je mi úplně víte kde. Takže to můžeme shrnout, že u nás vlci proti vzteklině očkováni nejsou, jejich přirozené regulaci vlivem této choroby tedy nic nebrání, děkuji za spolupráci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 17:08 Reaguje na Jakub Graňák
Pardon intricatus
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 18:08 Reaguje na Jakub Graňák
Ale? Entomologii jsem se věnoval zamlada, než převážil zájem o herpetologii a toxinologii, které jsem se věnoval pak profesionálně. Po cca 20 letech jsem se k broukům :-) vrátil. A vrátil jsem se na lokalitu, kde jsem kdysi začínal. Klasický sběr plus pasti na paštiku. Zatím mám sběry za cca 10 let s tím, že se jedná o vyloženě jednu omezenou lokalitu + fotodokumentaci změn prostředí atd. Ale obávám se, že jsem podcenil metodiku, takže asi nebudu schopen výstupy nějak validně kvantifikovat. Na druhou stranu bude jistě plusem dlouhodobý časový úsek. Ještě tak 8-10 let a pokusím se tím prohrabat a uvidíme. Nemá to nic společného s lesnickou entomologií, je to prostě jen rozmar staršího muže :-). Měl jsem možnost sbírat i Střední Asii, Kavkaz, další lokality, i tropiko, ale dneska mě zajímá jen to doma. Samozřejmě stejně jako všichni, lze pozorovat úbytek, nejen v druhové variabilitě, ale i v početnosti. Což zrovna u některých zástupců Carabidae je smutné.
Co se vlků týče, tak se naprosto neshodnem, vy prostě nemáte dostatek informací, které tvoří nazvěme to "ucelený řetězec" nepřímých důkazů". Jistě u nás nejsou všichni vlci očkováni proti vzteklině. Takže si jitě bez problémů každý ponecháme svůj názor.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 18:21 Reaguje na Hunter
PS-intricatus býval víc než hojný, běžně pod kůrou na pařezech a v noci sem tam na stromech a jeden z nejčastějších do pastí. Dneska už ho skoro nevidím. Ale je to spíš dané změnami na lokalitě. Stejně tak Cerambycidae, tam strašně záleží na dostupnosti dřevin pro larvy. Tuhle čeleď jsem opustil ve prospěch střevlíků. Nějak mi ty dravci jsou bližší:-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 18:54 Reaguje na Hunter
Potvrzuji, také u nás jeho četnost poklesla, ale stále je asi nejčetnější. Dříve hojný C. coriaceus mi ale už pár let uniká. U tesaříků bych řekl, že rozhodující roli hraje výrazný úbytek senescetních a suchých stromů v lesních porostech. U nás dříve hojný Prionus coriarius, kterých bylo možno v létě vidět desítky, dost vymizel, i když mám jisté podezření, že ho decimují přemnožení divočáci, protože ve zvýšené míře pozoruji vyhrabané pařezy, na kterych larvy těchto krásných velkých tesaříků žijí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 18:41 Reaguje na Hunter
To já u nás pozoruji úbytek četnosti, jinak za sezonu vyštourám obyčejně většinu místních druhů, loni se mi dokonce poštěstil na jednom malém rašelinišťátku, poté co tamtudy probrodil traktor i C. variolosus, což se mi v Jeseníkách dosud nepodařilo. S tím dlouhodobým časovým úsekem máte pravdu, to bude skutečně asi dost zajímavé, i když moc radosti vám to asi nepřinese. Dost mi vrtá hlavou proč ty úbytky četnosti pozoruji i na místech relativně nedotčených, kde jsem dříve otočil šutr a byly tam i dva tři kousky dnes musím těch šutrů otočit 50 abych našel jednoho.

Jinak také brouky chovám, africké zlatohlávky, je to poměrně nenáročné a velmi naplňující, vřele doporučuji.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 19:14 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, zastoupení je +- stejné, pokud člověk pomine změny biotopu, ale je vidět vliv chemizace, celkový úbytek, prostě vidím velký špatný :-), a to nejenom v entomofauně. Je to celkový trend. Kdysi jsem si přivezl Antie, takový ty velký střevlíky ze Střední Asie, 4 bílý tečky na černých krovkách,úžasný dravci pro chov v teráriu :-). A taky puchýřníci, JJ, kde jsou ty časy mého mládí :-). A když jsem v Bulharsku čapnul prvního zlatohlávka v mém životě :-). Specializujete se na nějakou skupinu?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 20:06 Reaguje na Hunter
Jako kluk jsem měl v oblibě vrubounovité, postupem času jsem si našel cestu i k těm ostatním čeledím, dnes to beru průřezově a zajímám se spíš o celkovou diverzitu na jednotlivých lokalitách kam to mám blízko.
Ty Anthie jsou moc hezké, jednou za čas se dá na i.fauně narazit i na inzerát, kde to jeden chlapík nabízí k chovu. Nějakou dobu jsem o nich uvažoval, ale odrazuje mě problematičnost sehnání druhově pestré kořisti v zimních měsících (nechtěl bych je trápit na nějakých moučných červech)
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 20:33 Reaguje na Jakub Graňák
Já bych Anthie nedoporučil, celkem náročné, je problém jim zajistit potravu, i když na moučňákách se dají udržet. Ale jestli vrubouni, tak jste asi znal Davida Krále nebo Aldu Olexu z pražské ZOO v Troji :-).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 23:01 Reaguje na Hunter
Bohužel neznám, jsem ze strašného zapadákova, do Prahy přes celou republiku a nikdy jsem neměl odvahu nějak výrazně se angažovat.
Ale když Vás zajímají střevlíci, možná jste znal mého středoškolského profesora chemie Dr. Libora Mikulenku, ten se touto čeledí velmi zabýval i v rámci ČSE
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 14:38 Reaguje na Jakub Graňák
Ano v minulosti, protože už hodně let jsme díky myslivcům zemí bez vztekliny. Ne všude ve světě to funguje jako u nás. A očkování vlků? Kolik by jste chtěl příkladů? Byl tu jeden přejetý, jeden údajně upytlačený a odněkud dovezený a ta vlčice co běhala v Krkonoších po penzionu. U ni se test na vzteklinu z pochopitelných důvodů dělal. Výsledek protilátky na vzteklinu, tedy očkování. U dalších dvou o výsledcích testů, pokud se dělaly, snad nikdo pro jistotu neinformoval. Ale nebojte. Až se tu bude lovit nějakých deset dvacet vlků ročně tak se výsledku dopátráme.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 16:38 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji za informaci, toho jsem se chtěl dopátrat. Přišlo mi velmi bizarní aby volně žijící druh byl očkován.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 17:26 Reaguje na Jakub Graňák
Otázkou je jaký volně žijící druh máte na mysli? Pokud vlka tak vynechejte to volně žijící a nahraďte to vychovaným v zajetí. A nevím proč mluvíte o očkování? To co probíhalo nebylo očkování ale orální vakcinace a týkala se výhradně volně žijících druhů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

28.2.2020 17:42 Reaguje na Jarek Schindler
Do jaké míry je těch "našich" cca 100 kusů vychovaných v zajetí, vezmeme-li v potaz migraci a přírustek rozmnožováním? Řekl bych, že v současnosti je jich velká většina již v přírodě narozených. Co se týče toho očkování x vakcinace se omlouvám za terminologický kiks. Jinak už jsem léta neviděl, že by to probíhalo, alespoň v našich končinách. Co se týče té země bez vztekliny z vašeho přízpěvku výše, týká se monitoring i havěti typu kun? Těch je v poslední době hafo.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 19:03 Reaguje na Jakub Graňák
Vakcinace se prováděla roznesením nástrah (platil stát a distribuovala do jednotlivých mysliveckých združení veterinární správa, MS pak zajišťovala umístění vakcin v jednotlivých honitbách) a pak se následně letecky vakcinace pokládala ve vymezených územích. Tehdy nebyl problém najít vakcíny (kapsle) oddělené od masokostních bloků, naprosto neúčinné, ale dobrý kšeft. Vzhledem k tomu, že ČR je považována za zemi vztekliny prostou, tak se v současné době vakcinace neprovádí. U kun je vzteklina poměrně vzácná a specifický monitoring se snad nikdy neprováděl, jako referenční zvíře byla vždy uvažována liška.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.2.2020 10:20 Reaguje na Hunter
Děkuji za informaci.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

1.3.2020 08:34 Reaguje na Jakub Graňák
Ohledně těch přírůstků z volné přírody si stačí vzpomenout jak probíhal chov psů v dobách kdy nebyli vakcíny antiparazitika a hlavně tak kvalitní strava jako dnes.Ta doba tak vzdálená není tak že i já si pamatuji velice dobře prázdný dvůr když řádila parvoviróza a nafouklá štěňata protože nebyla antiparazitika. Další možnost je pozorovat na jaře noru obsazenou liškou a spočítat si kolik ubude liščat než noru opustí.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 18:48 Reaguje na Jarek Schindler
Trošku se mýlíte, při orální vakcinaci, tak jak se používala pro lišky (což byla návnada z masokostní moučky a uvnitř byla kapsle s orální vakcinací a že jsem se jich svého času zadarmo naroznášel po lese), se jako marker používal tetracyklin. Takže nebyl problém zpětně zjistit, zda liška, co někoho pokousala, byla či nebyla orálně vakcinována na vzteklinu. Pokud nebyla k dispozici nebo nebyl v kadáveru přítomen tetracyklin, tak dotyčný jel šupem na infekční, protože vzteklina je vždy smrtelná a tehdy absolvoval sérii tuším 12 mimořádně bolestivých injekcí do břicha :-). Jenže v případě vlčice z Krkonoš žádný tetracyklin nebyl, takže byla prokazatelně očkována injekčně. Tedy v umělém chovu. To je to, oč tu běží.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.2.2020 19:52 Reaguje na Hunter
No myslím si, že se nemýlím a to ani trošičku. Nikde jsem nenapsal že by u vlčice měla proběhnout orální vakcinace a že nebyla z umělého chovu. Já použil termín vychovaný v zajetí. Přečtěte si to prosím ještě jednou.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.2.2020 20:35 Reaguje na Jarek Schindler
Jarku, omlouvám se, máte pravdu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

25.2.2020 21:14 Reaguje na Marcela Jezberová
No, ono se to bez péče obejde ... s jedinou výjimkou ... a tou je ta forma péče, která kde komu zabrání toho vlka odstřelit. O nic víc nejde.

Příklad s divokými prasaty je silně mimo, protože ta fakt "nemusela začínat" z nuly, jako ten vlk, který má k přemnožení opravdu hoooooooooooooooooodně daleko.

Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

25.2.2020 21:42 Reaguje na Svatá Prostoto
Prase divoké u nás bylo vyhubené kolem roku 1832-dříve než vlk nebo medvěd. Vyhubené bylo na většině území Evropy a zachovalo se v oborách v Německu a malé populace v Polsku a Slovensku. Po projití fronty došlo k poboření obor a první prasata se objevili v pohraničních horách na podzim 1945 a u Prahy 1947. Prase divoké je typickým příkladem druhu,který byl v minulosti vyhuben a nezvládla se péče o populaci nastavením příliš přísných podmínek regulace populace a nezvládnutím péče o druh. Petrův Zdar
Odpovědět
ČM

Čech M.

26.2.2020 01:19 Reaguje na Jan Knap
Jj. druhá světová zachránila i vlka a medvěda na Slovensku.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.2.2020 14:50 Reaguje na Jan Knap
Podle "wiki" bylo prý i u nás chováno v oborách. Nicméně rozhodně díky za rozšíření obzorů, uvedené jsem nevěděl ... holt sice mám svá léta, ale válku přeci jen nepamatuji.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.2.2020 18:50 Reaguje na Svatá Prostoto
Bylo chováno v oborách a za Marie Terezie byly vyhlášeny dost přísné tresty pro toho, kdo by je schválně nebo z nedbalosti pustil ven. Protože už tehdy se vědělo, že v kulturní krajině tato zvířata škodí. Stejně jako vlci, o nichž zde diskutujeme.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.3.2020 22:17
Je evidentní, že pro Pražáky včetně pana Vorla je vše dál než hodinu od Prahy odlehlejší oblastí. Řekl bych, že například to Broumovsko zas až tak moc hornaté a lesnaté není.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist