Do řek míří z čističek i antidepresiva, ryby jsou po nich méně ostražité, zjistili čeští vědci

Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Project Healing Waters Fly Fishing - Northern VA / Flickr

Vědci zkoumali populaci pstruha obecného v potoku na Prachaticku. V organismech pstruhů žijících v blízkosti vyústění čističek se podle jihočeských vědců nachází až 11 psychoaktivních látek, mezi něž patří například právě antidepresiva. "Vodní organismy, které žijí v tocích, do nichž ústí čističky, jsou psychoaktivním látkám vystaveny celý život a koncentrace těchto látek v jejich těle může ovlivňovat jejich metabolismus i chování," uvedla Kateřina Grabicová z Laboratoře environmentální chemie a biochemie fakulty rybářství a ochrany.

Výzkum chtěl zjistit, zda látky z čističek nějak působí na ryby. "Domníváme se, že ovlivnění chování může v kombinaci s dalšími vlivy způsobovat velmi významné změny v populacích volně žijících ryb i obecně ve vodních ekosystémech. Ryby mohou například projevovat menší bázlivost a neukrýt se včas před predátorem," uvedla Grabicová. Nejvyšší koncentrace psychoaktivních látek se objevila v játrech a ledvinách pstruha.

K obdobným závěrům dospěli i zahraniční vědci ve studii, jejíž závěry letos publikoval odborný časopis Environmental Science & Technology. Také v řece Niagara se podle nich vyskytují zbytky léků používaných při léčbě deprese. Podle vědců to může ohrozit život tamních ryb, protože to ovlivní jejich pudy k přežití i rozmnožovací schopnosti. Autoři této studie míní, že ryby doplácejí na rostoucí používání antidepresiv v USA. Zbytky po těchto lécích byly nalezeny v tělech ryb žijících ve Velkých jezerech na kanadsko-americké hranici.

Podobný výzkum provedli před několika lety výzkumníci ve Švédsku. Švédští vědci vystavili několik okounů říčních takovým dávkám léku proti úzkostem Oxazepam, které byly zjištěny ve švédských řekách. Chování okounů se proměnilo: více opouštěli svůj úkryt, byli méně ostražití a také změnili způsob, jak jedli svou potravu. Podle vědců může mít změna chování okounů další dopady na životní prostředí.

Na přírodu mají vliv i další léky, konkrétně hormonální antikoncepce. Ty například přispívají k poklesu početnosti populací obojživelníků v Evropě. Němečtí biologové z FVB (Forschungsverbund Berlin e. V.) provedli podrobný rozbor látek v odpadních vodách. A potvrdili, že kvůli farmaceutickým látkám se z žabáků nenápadně stávají žáby.

O vlivu hormonální antikoncepce na přírodu psal na Ekolistu i biolog Jaroslav Petr.