https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/do-zalohovani-pet-lahvi-by-se-podle-iniciativy-mely-zapojit-i-male-obchody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do zálohování PET lahví by se podle iniciativy měly zapojit i malé obchody

4.4.2023 10:34 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Do případného systému zálohování PET lahví a plechovek by se podle Iniciativy pro zálohování měly zapojit obchody od 50 metrů čtverečních. Pokud by v systému byly pouze velké obchody, mohlo by to vést k zavírání vesnických provozoven. Iniciativa, která sdružuje výrobce nápojů, to uvedla v tiskové zprávě s Asociací českého tradičního obchodu. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) již dříve uvedl, že jeho členové preferují povinné zapojení do systému zálohování pro prodejny od 400 metrů čtverečních.
 

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v únoru uvedl, že nejbližší realistický termín zavedení zpětného odběru PET lahví a plechovek je rok 2025, může to ale být i později. Návrh zákona by podle něj mohla vláda projednat do konce roku, v dubnu ho chce začít konzultovat se SOCR. Podle prezidenta SOCR Tomáše Prouzy bude na spuštění systému od přijetí legislativy potřeba rok a půl až dva roky.

Iniciativa pro zálohování sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni 1873, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Základem systému zálohování je podle nich dostupnost sběrných míst. Spotřebitelé jsou podle mluvčí iniciativy Kristýny Havligerové při zálohování zvyklí na vracení v místě nákupu. "Systém vratných pivních lahví, který u nás funguje již desítky let a umožňuje lahve vrátit v prodejnách i na malých městech, dlouhodobě dosahuje míry sběru přes 90 procent," řekla.

V případě, že by se povinně zapojily všechny obchody nad 50 metrů čtverečních, znamenalo by to 11 000 sběrných míst v ČR, uvedla Havligerová. Menší prodejny by podle iniciativy měly mít možnost zapojit se dobrovolně.

Předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina upozornil, že malé prodejny často dotují obce, aby se udržely. "Jenom za poslední dekádu už tři tisíce z nich musely zavřít a další stovky dlouhodobě bojují o přežití," řekl.

Iniciativa poukázala na to, že podle dat společnosti NielsenIQ bylo v roce 2020 v ČR 11.940 obchodů do 400 metrů čtverečních. Je o 12,5 procenta méně než v roce 2015, kdy jich bylo 13.642. V roce 2010 bylo 14.867 obchodů a v roce 2000 18.961. Iniciativa loni prezentovala průzkum agentury Ipsos, podle kterého zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Ideální výše zálohy by podle průzkumu byla čtyři Kč na lahve i plechovky.

SOCR dříve uvedl, že podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) bude spuštění systému stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Podle průzkumu mezi členy SOCR by například obchody s plochou od 400 do 2500 metrů čtverečních mohlo stát rozšíření skladu na úkor prodejní plochy 350.000 Kč. Pro obchody nad 2500 metrů čtverečních by náklady byly zhruba dvojnásobné.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pa

petr angi

4.4.2023 13:28
Dobrý den
víte, že se jedná o paralelní systém ke žlutým nádobám. Takže budeme platit jak stávající systém, tak budeme platit ještě systém záloh. Současný systém společného svozu plastů je ekologicky výhodný, protože PET se dopravuje slisovaný spolu s ostatním plastem do cca 120 míst k dotřídění, tento systém bude i nadále provozován a vedle toho se budou PET láhve vozit do dvou plánovaných míst. Takže zálohový systém je dražší a méně ekologický. Vyzývám všechny, chcete levný a ekologický systém PET - pijte vodu z kohoutku.
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.4.2023 19:19 Reaguje na petr angi
Na nějakou "ekologickou výhodnost" samozřejmě pachatelé téhle zlodějny kašlou.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

5.4.2023 05:47 Reaguje na Viktor Šedivý
Stále melou tytéž nesmysly. Opírají se o cinklé průzkumy veřejného mínění a ohromují veřejnost zájmem o zálohování. 99% občanů si myslí, že systém zálohování PET je totožný se skleněnými láhvemi.

Správná otázka občanovi by měla znít souhlasíš se zálohováním PET za cenu, že každou desátou láhev se ti nepodaří vrátit, že budeš financovat systém zálohování 2 Kč za každou koupenou láhev tzn. že se ti zdraží kupovaný výrobek o tuto částku a že posílíš monopoly v celém tržním systému.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

8.4.2023 10:35 Reaguje na petr angi
Všimněme si, že zálohování se má týkat jen obalů od nápojů (PET a hliník). Vůbec se nemluví o lahvích od domácí drogerie, od mléčných výrobků, olejů, apod.
Dále se jaksi zamlčuje, že součástí nákupu třeba té minerálky, je i její obal. Lahev je tedy již v ceně té minerálky. Automaticky se však předpokládá, že k ceně té vody a lahve se přihodí ještě záloha, aby byl spotřebitel dostatečně motivován, po vypití, tu prázdnou lahev také i vrátit. Zpracovatel těch vrácených lahví, tím získá zdarma materiál, a to nekontaminovaný jiným komunálním odpadem, a v potravinářské kvalitě!
Odpovědět
JM

Joska Malý

5.4.2023 23:11
Bravo! Tento sociálně inženýrský experiment vítám, neb jsem od mala toho názoru, že pokud chcete nápoj v lahvi, pak si ho kupte v zálohovaném, možná i nezálohovaném skle. Pivo, víno, tvrdý za to lidem stojí. Ty ostatní věci jsou s otázkou. Stáčet Doupovskou vodu a vozit to všude kamiony v plastu považuji za hřích. Když budou muset i malé obchody řešit zálohy, tak se na to spousta z nich vykašle, jinými slovy bude poptávka regulována nabídkou, resp. regulací. Zde, narozdníl od např. elektromobility, to považuji za racionální regulaci užívání ropy, energie a práce.
Akorát to nikdo neřekne nahlas, že nejde o vratné láhve, ale nepřímou penalizaci naprosto zbytného obchodu s filtrovaným, někdy slazeným a barveným, děštěm.
Odpovědět
pa

petr angi

6.4.2023 11:02 Reaguje na Joska Malý
Je doplním, kterou zaplatí občan.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.4.2023 20:23 Reaguje na Joska Malý
A proč pokládáte sklo za akceptovatelný obal na rozdíl od PET?
Energetická a surovinová náročnost obou je cca stejná.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

8.4.2023 10:09
Podle zákona o odpadech, jsou výrobci zboží povinni zajistit sběr obalových materiálů, od svých výrobků. Tuto svou povinnost můžou splnit i účastí v kolektivním systému sběru, např. v Eko-Kom. Aby kolektivní systém fungoval, musí členové do něj finančně přispívat, a to podle ročního množství použitého obalového materiálu. Z těchto peněz jsou pak financovány ty barevné sběrné nádoby, příspěvky obcím za sebrané a odevzdané (prodané) vytříděné odpady. Obcím tyto příspěvky pomáhají ve financování sběru a likvidaci komunálního odpadu.
Pokud dojde k zálohování PET lahví, ze systému třídění vypadne převážná část tohoto materiálu. Výrobci nápojů, ze současného systému sběru a třídění odpadů vypadnou. Nebudou mít povinnost příspěvků na chod kolektivního systému, protože svou povinnost elegantně přehodí na spotřebitele, kteří přes systém zálohování jejich obalů, ve vlastním zájmu, zajistí sběr (odevzdání) použitých obalů. Eko-Kom zchudne. S tím budou omezeny i příspěvky obcím, za odevzdaný vytříděný odpad. A to se v konečném důsledku v obecních rozpočtech projeví i v tlaku ke zvýšení poplatků za sběr a likvidaci komunálního odpadu v obci.
Systém zálohování předpokládá návratnost 90% prodaných lahví. Těch zbylých 10% prodaných a nevrácených obalů, bude tedy ziskem obchodníka, který z toho může pokrýt vstupní investici na pořízení potřebného technického zařízení a na úpravu místa pro potřebu výkupu vratných lahví.
Snaha o zavedení zálohování, zapojených výrobců, je tedy jen podpora jejich byznysu. O ekologii, o povalující se PET-ky ve škarpách a v přírodě, nebo snad o úsporu ropy, vůbec nejde.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

11.4.2023 13:12
Jsme premianti v třídění a máme nejrozsáhlejší síť barevnách kontejnerů. Vytřídíme 80% plastů, k čemu by tento experiment byl? Jedině proto aby lakomá Mattoni, která nechce za recyklát platit tržní hodnotu a chce se k recyklátu dostat levněji pomocí buzerace prodejců a zákazníků. A je jí úplně jedno kolik obchodníků poškodí. Protože náklady na zavedení zálohování byl vyčisleny na 6 miliard, tedy jak to bývá bude to minimálně trojnásobek. A zaplatí to zase jako všecvhno koncvový spotřebitel, supermarkety to zohlední v ceně a malé obchody zkrachují. Navíc zkušenosti např. z Německa jsou opačné, protožer v Německu po zavedení zálohování celkový objem vytříděného plastu klesl.
Dále je dobré vědět, že Kofola a Mattoni 1873 koupily podíly ve slovenské firmě General Plastic
Nápojářské společnosti Kofola a Mattoni 1873 se stanou majiteli třetinových podílů slovenského výrobce preforem pro výrobu PET lahví a recyklátora plastových lahví, společnosti General Plastic. Podepsaly smlouvu o odkupu podílů od dosavadního majitele, společnosti GP Alliance, která si ponechá zbylou třetinu akcií. Tedy moc dobřew víme odkud vítr fouká, pokud toto prolobují je to pěkná zlodějina naší vlády.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

26.5.2023 17:43 Reaguje na Miloš Vondruška
1*

Inu jak se říká:

Dali ti za pravdu? Kolik!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist