https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/drsny-lov-velryb-u-faerskych-ostrovu-kvuli-ochrancum-zvirat-asi-neprestane-mohl-by-ale-kvuli-tezkym-kovum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Drsný lov velryb u Faerských ostrovů kvůli ochráncům zvířat asi nepřestane. Mohl by ale kvůli těžkým kovům

24.11.2016 01:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Faerské ostrovy si však za svou tradicí navzdory silnému mezinárodnímu odporu stojí.
Faerské ostrovy si však za svou tradicí navzdory silnému mezinárodnímu odporu stojí.
Tisíciletá tradice velrybářů z Faerských ostrovů zatím neztrácí podporu místních obyvatel. Hromadné nahánění táhnoucích velryb kulohlavců loděmi na pobřeží a jejich následné ubíjení už ale zdaleka nedosahuje takové obliby, jako před několika desetiletími. Kvůli soustavnému tlaku různých ochranářských organizací se tak znovu otevírá otázka, zda je na ostrovech pro tento specifický rybolov, tzv. grind, v jednadvacátém století ještě vůbec místo. Ironií je, že k samotnému ukončení lovu nakonec může být docela jiný důvod, než ochrana zvířat. Informuje o tom RadioAustralia.
 

Známý faerský fotograf a potápěč Ingi Sørensen soudí, že grind je součástí historie ostrovů. Obyvatelé kusu vulkanické souše, ztracené v severním Atlantiku mezi Skotskem a Islandem, by totiž nebyli schopni přežít zimu bez této vydatné dávky živočišných bílkovin. „Je to prostě zdejší způsob života. Kdyby na Faerských ostrovech nebyl lov velryb, nedalo by se tu přežít.“ I dnes je nekomerční lov velryb kulohlavců podstatnou součástí zimní stravy zdejších obyvatel a naložené maso či velrybí tuk jsou nezbytnou surovinou zdejší kuchyně. Ne že by se jednalo o pokrmy místními nějak výrazně preferované. „Když se mě lidé zeptají, jak to velrybí maso chutná, odpovídám jim, že jako pravý anglický hovězí stejk,“ říká Tor Jensen, jeden z místních. „Jako pravý stejk z krávy, kterou jste na týden naložili do moře.“

Ke celému grindu přitáhli v posledních letech pozornost aktivisté z organizací na ochranu zvířat a přírody, v čele se Sea Shepherd. Výsledkem byly v zásadě jen dvě věci. Místní lidé se proti „odporu zvenčí“ při ochraně své tradice sjednotili a lodě Sea Shepherd už nejsou ve faerských vodách více vítány. Kritika nehumánních porážek velryb, nahnaných na pláže a dobíjených harpunami či oštěpy, vedla ale ještě k jedné události. Lov se nově stal „dobrovolnou“ záležitostí a velrybáři si mohou každý rok vybrat, jestli se jej budou chtít účastnit. Jens Mortan Rasmussen je jedním z takových dobrovolníků a za lovem kulohlavců si pevně stojí. „Velrybí maso je totiž zásadním obnovitelným zdrojem potravy pro naše ostrovy. Všechno ostatní jídlo sem totiž musíte dovážet. O masu ze supermarketu přitom stěží víme, odkud pochází.“

Rasmussen dodává, že jeden ulovený kulohlavec je hmotnostně-potravním ekvivalentem k dvěma tisícovkám kuřat. „A pokud říkáte, že dokážete sníst kuře, ale nemůžete zabít velrybu, jste pokrytci. Pro mě je zabíjení každého zvířete pro jídlo jen zabíjením zvířete pro jídlo, a je jedno, jestli je to velryba nebo kuře. Není to dobrá věc, ale je to věc nezbytná pro získání jídla a pro přežití.“ S tím v zásadě souhlasí i další obyvatelka ostrovů, Rannvá Johansenová. Příčí se jí ale způsob, jakým je celý grind veden. Považuje ho za barbarský a přežitý. „Nikdy totiž velrybu nezabijete tak, jako třeba ovci. Té přiložíte hlaveň k hlavě a zmáčknete spoušť a v ten moment je mrtvá. Lov velryb ale trvá i s naháněním celé hodiny. Naháněno je celé rodinné hejno, včetně matek s mladými. A ti všichni nakonec leží v mělké krvavé vodě na pláži a čekají na nůž.“

Tisíciletá tradice. Možná ji ukončí znečištění moře.
Tisíciletá tradice. Možná ji ukončí znečištění moře.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Voodoo911 / Wikimedia Commons

Faerské ostrovy si však za svou tradicí navzdory silnému mezinárodnímu odporu stojí. Ukončit tuto zažitou praxi by ale v dohledné době mohlo něco docela jiného. Znečištění moří. Zvyšující se koncentrace nebezpečných chemikálií, zejména sloučenin rtuti a těžkých kovů v mořské vodě totiž činí maso ulovených velryb přinejmenším rizikovým zdrojem potravy. „Ve skutečnosti je v moři opravdu hodně znečišťujících látek a ty putují potravními řetězci severních moří až k velkým savcům, velrybám,“ říká Jóanes Eliasen, faerský biochemik. Nejvíce toxickými látkami promořené jsou populace živočichů z vrcholu potravního řetězce, tedy především savci žijící u pobřeží Grónska, Sibiře, Kanady a Faerských ostrovů. „Je ironií, že lidé na ostrovech se pomalu otravují svou tradiční potravou.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist