EK vydala doporučení ke snižování emisí skleníkových plynů
Unie se už v roce 2014 shodla na tom, že do roku 2030 sníží emise přispívající ke skleníkovému efektu o 40 procent. Tento cíl se vztahuje ke stavu z roku 1990 a týká se všech sektorů ekonomiky. Dnes zveřejněný návrh zahrnuje období od roku 2021 do roku 2030 a sektory dopravy, stavebnictví, zemědělství, odpadu, pozemkového a lesního hospodářství.
Evropský komisař pro ochranu klimatu a energetiku Miguel Arias Caňete řekl, že "závazné cíle pro jednotlivé státy, jak je navrhuje komise, jsou spravedlivé, realistické a pružné". Komisařka pro dopravu Violeta Bulcová sdělila, že "čtvrtina skleníkových plynů se produkuje v dopravě". "Přechod na dopravní prostředky s nízkými emisemi je zásadní pro splnění klimatických cílů EU a pro zlepšení života v našich městech. Je to také příležitost modernizovat ekonomiku EU a udržet evropský průmysl konkurenceschopný," řekla Bulcová.
Největší "oběti" co do omezení emisí se očekávají od hospodářsky vyspělých zemí. Mezi státy, které mají do roku 2030 emise snížit o 35 až 40 procent, je tedy Lucembursko a Švédsko (40 procent), Dánsko a Finsko (39 procent), Německo (38 procent), Francie a Británie (37 procent), Nizozemsko a Rakousko (36) a Belgie (35).
Naopak jen malá změna se požaduje od slabých ekonomik. Bulharsko tabulku uzavírá s 0 procenty, Rumunsko má přispět snížením o dvě procenta. Rovněž Polsko, i když je považováno za pátého největšího znečišťovatele v Evropě, má do roku 2030 emise snížit pouze o sedm procent. Česká republika by měla přispět snížením o 14 procent.
Návrh projde debatou členských zemí a také Evropským parlamentem. Zahrnuje rovněž mechanismus, který umožní zřízení banky emisních úvěrů, kam mohou přispívat země, které své limity nevyčerpají a z níž bude možné čerpat dodatečně. Systém je také otevřený možnosti prodeje a nákupu emisních příspěvků mezi jednotlivý členskými zeměmi.
Jak uvedla agentura Reuters, komise strávila vyjednáváním s jednotlivými zeměmi několik měsíců a návrh zahrnuje i Británii, která je po Německu v Evropě druhým největším producentem skleníkových plynů. Její vystoupení z EU si podle diplomatů vyžádá další úpravy navržených opatření buď snížením unijních klimatických cílů, nebo zvýšením požadavků na jednotlivé země.
reklama
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové
Švýcarsko po bezprecedentním soudním verdiktu vloží peníze do Zeleného klimatického fondu
Vědci se po rekordně teplém březnu obávají neprobádané změny klimatu