Ekvádorci odmítli v referendu pokračování těžby na čtvrtém největším ropném poli

Ekvádorci v neděli souhlasili se zastavením těžby na čtvrtém nejproduktivnějším ropném poli v zemi, které se nachází v národním parku Yasuní. Ten je považován za srdce ekvádorské části amazonského pralesa. Podle agentury AP se jedná o historické rozhodnutí. S referendem, o jehož vypsání se zasadili ekologové a zástupci původních obyvatel, nesouhlasila ekvádorská státní ropná firma Petroecuador. Ta včera uvedla, že výsledek hlasování respektuje. Podle údajů po sečtení hlasů z více než 93 procent okrsků se vyjádřilo pro zastavení těžby v národním parku Yasuní zhruba 59 procent hlasujících. Pro pokračování těžby jich bylo 41 procent. V referendu se hlasovalo o budoucnosti ropného pole 43-ITT, které se nachází v národním parku chránícím část amazonského pralesa. Podle agentury EFE připadá na 43-ITT zhruba 11 procent celé ekvádorské těžby ropy a pole je čtvrté nejproduktivnější v zemi.

Výsledek referenda podle EFE přináší dobu nejistoty. Stát má teď rok na to, aby zastavil těžbu a odstranil těžební infrastrukturu. Podle ropné společnosti Petroecuador to však není v tomto termínu možné. Referendum se netýkalo dalších dvou ropných polí, která se nachází v oblasti národního parku Yasuní, kde tak bude moci těžba pokračovat. Zastavením těžby se bude zabývat nová vláda, která vzejde z prezidentských a parlamentních voleb, které se uskutečnily také v neděli.

Za vyhlášením referenda stojí ekologové a zástupci původního obyvatelstva. Ti poukazovali na nebezpečí, které podle nich těžba ropy představuje pro místní unikátní ekosystém. Výsledek referenda je podle agentury AP porážkou pro končícího prezidenta Guillerma Lassa, který podporoval těžbu ropy v národním parku.

S referendem nesouhlasila ani firma Petroecuador, podle které těžba na uvedeném ropném poli dodržuje nejvyšší ekologické standardy. Od začátku využívání naleziště v roce 2016 samotná firma ovšem ohlásila 26 incidentů při těžbě. Dnes v prohlášení uvedla, že se výsledku referenda podřídí.

Konec těžby na poli 43-ITT bude podle odhadů vlády stát Ekvádor kvůli poklesu příjmů z neuskutečněného prodeje ropy 13,2 miliardy dolarů (292 miliard korun). Údaj se vztahuje na příštích 20 let, kdy by pole podle odhadu mohlo zůstat v provozu, pokud by jeho využití nezakázalo hlasování. Údaj ale zpochybňují ekologové. Podle nich by se na 43-ITT netěžilo ani zdaleka tak dlouho, protože se podle jejich analýz provoz ropného pole stane v příštích letech nerentabilní. Náklady na odstranění těžební infrastruktury se odhadují na půl miliardy dolarů (11 miliard korun).

Podle společnosti Petroecuador se v zemi vytěží zhruba půl milionu barelů ropy denně. Ropa je hlavní vývozní artikl této latinskoamerické země. Na 43-ITT připadá zhruba 55.000 barelů ropy denně.

Ekologové slavili úspěch i v místním referendu ohledně rezervace Chocó Andino, která je pod ochranou UNESCO. Obyvatelé hlavního města a okolí souhlasili se zákazem veškeré těžební aktivity v části rezervace ležící v okrese Pichincha, což je zhruba polovina celkového chráněného území.

Těžba ropy a plynu v amazonském pralese byla jedním z hlavních témat nedávného amazonského summitu, jehož se účastnily latinskoamerické země, na jejichž území se prales nachází. Podle médií se země nedokázaly shodnout na společném přístupu k této otázce. Využívání fosilních paliv kritizoval kolumbijský prezident Gustavo Petro, zatímco Brazílie, kterou rovněž vede levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva, by chtěla rozvinout těžbu ropy u ústí řeky Amazonky.

---

reklama

---