Evropa se musí připravit, extrémní projevy počasí budou každoroční, vyplývá z nové studie

Ekonomické ztráty způsobené změnami klimatu jsou dnes historicky nejvyšší. Vědci na základě klimatických modelů varují, že bude hůř. Zejména jihozápadní Evropu mají od roku 2050 postihovat silné vlny veder, sucha a s tím spojené lesní požáry. Rizika spojená s globálním oteplováním ale postihnou celou Evropu, v ohrožení jsou záplavové oblasti řek a mořského pobřeží, která jsou hustě osídlena a kde záplavy a vichřice v budoucnosti budou způsobovat značné škody. Podle vědců jsou modely dopadů klimatických změn ještě nepřesné, přesto bychom se jimi měli zabývat a na extrémní projevy počasí se připravit.

Jednou z důležitých proměn bude to, že extrémní projevy počasí, které Evropu postihly jednou za sto let, se s velkou pravděpodobnosti stanou každoroční realitou, varuje Giovanni Forzieri, který pro Institut životního prostředí a udržitelnosti Evropské komise studii vedl. „Ve Španělsku roku 2080 budou do roka dva krizové projevy počasí, které se dříve objevily tak jedno do roka,“ říká Forzieri.

Podle něho Evropu čeká silný nárůst rizik spojených s měnícím se klimatem. Jeho varování stojí na základě klimatických modelů, které předpokládají, že globální teplota vzroste do roku 2050 o dva stupně Celsia oproti předindustriální době.

Studie nepřináší do debaty o dopadech globálního oteplování žádné nové informace, jde spíš o potvrzení toho, na čem se odborná veřejnost shodne: projevy klimatických změn a nárůstu globální teploty s sebou přinesou škody. Studie přináší zpřesnění toho, jak se zřejmě bude změna klimatu projevovat v Evropě.

Změny se pochopitelně budou týkat i zbytku světa. Vědec Jozef Pecho z Ústavu fyziky a atmosféry AV ČR říká, že pokud jste ještě neviděli koráli na Velkém bariérovém útesu, pak máte poslední příležitost. Vlivem oteplování moří a jeho acidifikace totiž tito mořští živočichové vyhynou. „Českou republiku v budoucnu čeká mnohem sušší klima. V podstatě takové, jaké známe ze španělské Zaragozy,“ říká Pecho.

Loni v prosinci se politici 170 zemí na klimatickém summitu v Paříži shodli na společném cíli, udržet nárůst globální teploty pod 2 stupni Celsia a pokud možno, pak se společně snažit, aby nárůst nebyl větší než 1,5 stupně. V pátek 22. dubna začal v New Yorku ratifikační proces Pařížské klimatické úmluvy.

Josef Pecho dodává, že klimatické závazky, které si jednotlivé země dobrovolně uložily v Paříži, jsou příliš slabé na to, abychom se dokázali oteplení o dva stupně vyhnout. Už nyní se ví, že v dohledné době bude nutné emise skleníkových plynů omezit radikálněji.

---

reklama

---