Evropská komise chce zpřísnit pravidla kolem znečištění vzduchu a vody

Co se týče vody, chce EK rozšířit seznamy znečišťujících látek pro povrchové i podzemní zdroje, zejména o takzvané věčné chemikálie označované zkratkou PFAS. Dále navrhuje pečlivější monitoring znečištění či povinnost urychleně varovat potenciálně zasažené země, jakož i komisi, o závažných incidentech na řekách. Poukazuje přitom na letošní hromadný úhyn ryb v řece Odře, při němž podle ní přeshraniční varování přišlo velmi pozdě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Nový balíček, kterým se budou v příštích měsících zabývat členské země a Evropský parlament, vychází z Evropské zelené dohody, tedy plánu ekologické transformace EU v nejbližších dekádách. Ten obsahuje také ambici dosáhnout do roku 2050 stavu prakticky nulového znečištění životního prostředí.

"Abychom měli v roce 2050 životní prostředí s nulovým znečištěním, musíme dnes postupovat razantněji," řekl na tiskové konferenci místopředseda EK Frans Timmermans. Dodal, že vědecko-technologický pokrok si žádá aktualizaci některých zastaralých unijních směrnic.

Komise navrhuje například upravit normy o kvalitě ovzduší a stanovit nové dílčí cíle pro rok 2030. Ty by EU přiblížily doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO) a mimo jiné by více než o polovinu snížily maximální přípustnou koncentraci jemných prachových částic PM2,5.

Nový limit by byl stále dvojnásobný oproti doporučení WHO, která loni uvedla, že výskyt těchto škodlivých částic by neměl přesahovat pět mikrogramů na metr krychlový. Podle mapy zveřejněné komisí byla v roce 2020 ve většině zemí EU koncentrace vyšší, včetně prakticky celé střední Evropy.

Znečištění ovzduší v unii podle lékařů každý rok způsobí skoro 300 000 předčasných úmrtí. Unijní exekutiva tvrdí, že při zavedení jejího plánu může tento počet za deset let klesnout o více než tři čtvrtiny. O konkrétních opatřeních pro splnění navrhovaných cílů by musely rozhodnout státní a lokální orgány.

Co se týče vody, chce EK rozšířit seznamy znečišťujících látek pro povrchové i podzemní zdroje, zejména o takzvané věčné chemikálie označované zkratkou PFAS. Dále navrhuje pečlivější monitoring znečištění či povinnost urychleně varovat potenciálně zasažené země, jakož i komisi, o závažných incidentech na řekách. Poukazuje přitom na letošní hromadný úhyn ryb v řece Odře, při němž podle ní přeshraniční varování přišlo velmi pozdě.

Třetím článkem nového plánu je modernizace nakládání s městskými odpadními vodami. Evropská komise požaduje, aby do roku 2040 čističky vod produkovaly stejné množství energie, jaké spotřebovávají, což činitel zapojený do přípravy opatření označil za "minirevoluci". K energetické neutralitě má sektor dovést zejména produkce bioplynu. Strategie také počítá s větší zodpovědností pro výrobce kosmetiky a léčiv, z jejichž výrobků podle některých zdrojů pochází přes 90 procent mikroskopických škodlivých látek v odpadních vodách v EU.

Podle komise dávají všechny návrhy dlouhodobě smysl nejen ze zdravotního a ekologického hlediska, ale také ekonomicky. Komisař Virginius Sinkevičius dnes uvedl, že přínos návrhů týkajících se čistého vzduchu by byl nejméně sedminásobný proti nákladům na jejich zavedení. Argumentoval přitom potlačením nemocí, které snižují produktivitu populace, dále menšími ztrátami výnosnosti v zemědělství a zmírněním škod na ekosystémech.