https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropsky-parlament-prijal-zmirnena-pravidla-pro-obnovu-prirody-v-eu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropský parlament přijal zmírněná pravidla pro obnovu přírody v EU Aktualizováno

27.2.2024 16:31 | ŠTRASBURK (ČTK)
Springendal, vodní nádrž v Nizozemí chráněná Naturou 2000
Springendal, vodní nádrž v Nizozemí chráněná Naturou 2000
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Evropský parlament dnes po nezvykle vyrovnaném hlasování přijal normu o obnově přírody, která je považována za nejdůležitější unijní pravidla pro ochranu přírodních druhů. Nařízení má zajistit, aby členské země do roku 2030 zavedly opatření k obnově přírody na pětině stanovených území dotčených lidskou činností. Návrh, do něhož se zejména po tlaku zemědělců dostala řada výjimek, nepodpořila nejsilnější lidovecká frakce v EP.
 

Pro nařízení dnes hlasovalo 329 poslanců, proti jich bylo 275, zdrželo se 24. U většiny schvalovaných norem přitom bývá po předjednání ve výborech podpora daleko výraznější.

Podle schváleného kompromisu by do roku 2050 měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měla mít území, jež se nacházejí v chráněných oblastech Natura 2000. Členské státy budou mít povinnost vypracovat plány, jak stanovených cílů dosáhnout.

Návrh odmítla většina evropských lidovců, podle nichž přinese neúměrnou zátěž pro zemědělce. Do textu se přitom během vyjednávání EP s unijními zeměmi dostala řada výjimek či "nouzová brzda", která ve výjimečných případech zastaví platnost některých opatření. Vypadla z něj rovněž zmínka o minimálně deseti procentech zemědělské půdy, na nichž se má obnova přírody odehrát.

"Pořád nebyly vyřešeny některé věci, například byrokratická náročnost," řekl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který návrh odmítl. Zastánci normy včetně Zdechovského českých kolegů z klubu tvrdí, že bylo nařízení velmi zpolitizováno s ohledem na červnové volby do Evropského parlamentu, o čemž podle nich svědčí současné protesty zemědělců v ulicích evropských měst.

"Ta současná verze se zemědělství vůbec netýká, zemědělci jsou ale masírováni dezinformacemi," prohlásil pirátský člen frakce evropských zelených Mikuláš Peksa.

Nebývalou rozpolcenost celého parlamentu odráží výsledky hlasování českých zákonodárců. Trojice pirátů stejně jako trio občanských demokratů normu podpořily, čtvrtý člen ODS Jan Zahradil se však hlasování zdržel. U lidovců hlasovala stejně jako Zdechovský proti Michaela Šojdrová, která však později novinářům vysvětlovala, že se zmýlila a chtěla normu podpořit. O podobném omylu hovořil i Jiří Pospíšil (TOP 09), který se hlasování zdržel. Zbylí dva členové frakce Evropské lidové strany Luděk Niedermayer (TOP 09) a Stanislav Polčák (STAN) návrh podpořili.

Trojice poslanců ANO byla proti, zatímco dvě zákonodárkyně z liberálního klubu zvolené za stejnou stranu se hlasování zdržely. Pro byla třetí politička zvolená za ANO Radka Maxová, v současnosti členka socialistické frakce. Normu odmítla komunistka Kateřina Konečná či Ivan David (SPD), pro byl naopak nezařazený poslanec Hynek Blaško (zvolen za SPD).

Podle poslanců, kteří novinku podporují, bude nařízení navzdory velkému oslabení stále přínosem pro obnovu biodiverzity, například pro záchranu tenčících se populací včel. EU by podle nových pravidel měla do konce desetiletí zvrátit nepříznivý trend klesajícího počtu opylovačů.

Mezi dalšími cíli do roku 2030 je vysazení nejméně tří miliard stromů v EU a obnova 25.000 kilometrů toků jako volně tekoucích řek. Návrh má také zamezit úbytku městské zeleně.

Jak přijetí zákona vnímají ochránci přírody

Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické uvádí: „Obnova přírody je obrovská příležitost. Nejen pro přírodu samotnou, ale i pro všechny, kdo jsou na ní závislí. Zemědělci potřebují zdravou půdu, která bude plodit i za několik desetiletí, lesníci potřebují lesy schopné odolat změně klimatu, a zdravou vodu potřebujeme všichni každý den. Je skvělé, že je Evropa první na světě, kdo se tyhle základní přístupy snaží stavět na roveň krátkodobému finančnímu měřítku.“

Vlastimil Karlík z Arniky komentuje: „Do poslední chvíle nebylo jisté, jak to dopadne. Jsem velice rád, že příroda nepadla za oběť odporu proti všemu ekologickému, který v poslední době v Evropě sílí za podpory nacionalistů a populistů, ale kterému bohužel občas podléhají i některé tradičně demokratické strany.“

Jan Freidinger z Greenpeace dodává: „Dnešní hlasování je obrovským úspěchem pro lidi i přírodu. Obnova přírody pomůže všem, farmářům, lidem ve městech, všem, kteří již dnes čelí dopadům změn klimatu. Obnova a ochrana přírody je náš nejlepší spojenec v době klimatické krize. Důležité je, aby Česko co nejdříve připravilo Národní plán obnovy přírody, začalo ho realizovat a vyčlenilo na to dostatek zdrojů, ideálně přesměrovat dotace které ničí přírodu na její ochranu a obnovu, k čemuž jsme se mimo jiné zavázali na mezinárodní úrovni.“

Martin Rexa z Hnutí DUHA dodává: „V posledních týdnech se evropští i čeští politici uchylovali k politicky lacinému a populistickému oslabování ekologického směřování, zejména v rámci podmínek zemědělských dotací. Schválení nařízení o obnově přírody přináší opět trochu optimismu, že politici naslouchají vědcům a uvědomují si, že bez obnovy přírody nemůže ani zemědělství dlouhodobě fungovat.“

Lenka Fryčová, WWF: „Skvělá zpráva, teď zbývá tento legislativní rámec naplnit konkrétními a efektivními opatřeními na národní úrovni. Udělejme maximum pro to, abychom tuto příležitost pro přírodu i pro nás využili na maximum!“

Pavel Šremer, Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ): „Vítáme vítězství rozumu nad politikařením. Pro naši zemi rozoraných mezí, úrodné půdy odnesené erozí a rozvrácených lesů bude velkou pomocí, pokud této nové legislativy na obnovu přírody využijeme. Důležitá bude participace občanů při tvorbě a realizaci národního plánu obnovy.“

Torbjörn Larsson, předseda Evropská federace pro lov a ochranu přírody (FACE): „Obnova přírody není pro evropské myslivce ničím novým. S tímto novým rámcem však budeme připraveni tvrdě pracovat na zajištění úspěchu pro všechny zúčastněné strany. Pak se dočkáme skutečných přínosů pro lidi i přírodu.“


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.2.2024 21:59
Papír snese všechno, dám ruku do ohně,že půjde pouze o prázdné proklamace bolševického typu.
Jakmile Pirát Peksa pro toto nadšeně horuje,půjde s 99% pravděpodobností o fake,v lepším případě o žvejk.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.2.2024 06:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je tak gumové, že tam vleze všechno, dobré i to nejvíce zlé. Například: "Nařízení má zajistit, aby členské země do roku 2030 zavedly opatření k obnově přírody na pětině stanovených území dotčených lidskou činností", ale to je celá Evropa minimálně 10 tisíc let. To se chce zcela devastující plošná bezzásahovost?
Nebo:
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

28.2.2024 07:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ono jde spíš o to jak je to napsaný s co tam je napsaný, žádný odkaz jsem v textu nenašel. Naše krajina, zejména s intenzivní indoárijské je v tak katastrofálním stavu,, že v podstatě cokoliv je přínosem, hlavní ničitelé zemědělci si vyměnili ústupky. Ochrana Natura 2000 bude více brána v potaz.
25%je možný. Když se sečte plocha CHKO a Natura tak jsme skoro na 25 ale v zásadě se často Natura oblasti s CHKO překrývají.
Bylo by optimem, kdyby každý kraj minimálně těch 25% svého území vyčlenil.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 07:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nevím zda si někdo z těch, kdo proto hlasovali, uvědomuje co je potřeba. 10 % půdy ladem byl nesmysl. Ono i ty 3% je hodně, neboť mají-li pomoci biodiverzitě, je třeba se o ně starat. Vytvořit květnaté travní porosty, které nezarostou keři (náhrada mezí).To je hlavně sekat, sekat postupně- tak 10x 10%. A kolik práce s tím sklízením je a kolik práce bude se zelenou hmotou, když se nedá zkrmit neb krávy prdí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.2.2024 07:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
To bude žádostí o dotace. No když je nedostanou a pokud to zemědělci nebudou dělat, pak zarostou postmoderním klimaxem (šípek, akát, pajasan, křídlatka,..). Nechání ladem je skoro zadarmo (ztráta zisku), ale údržba bez možnosti využití biomasy jsou jen a jen náklady!!!!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist