https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/experti-o-rekultivaci-dolu-turow-chybi-informace-cesko-by-je-melo-zadat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experti: O rekultivaci dolu Turów chybí informace, Česko by je mělo žádat

12.8.2021 17:49 | PRAHA (ČTK)
Podle odborníků také není jisté, zda se v budoucnu podaří po konci těžby z dolu Turów udělat umělé jezero využívané k zadržení vody i rekreaci. Posudek uvádí, že budou třeba hydrologická data, která by doložila, že hladina budoucího jezera v nadmořské výšce 225 metrů nad mořem je podložená a z hlediska vodní bilance udržitelná.
Podle odborníků také není jisté, zda se v budoucnu podaří po konci těžby z dolu Turów udělat umělé jezero využívané k zadržení vody i rekreaci. Posudek uvádí, že budou třeba hydrologická data, která by doložila, že hladina budoucího jezera v nadmořské výšce 225 metrů nad mořem je podložená a z hlediska vodní bilance udržitelná.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Grzegorz Broniatowski / Greenpeace
Podrobné informace o budoucí rekultivaci polského dolu Turów, jejím dopadu na Česko i souvisejícím financování chybí. Česká republika by je měla požadovat. Vyplývá to z posudku České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), o kterém ČTK informoval Adam Ondráček z Evropské klimatické nadace. Vypracování posudku zadala expertní skupina Frank Bold v souvislosti s nynějším česko-polským jednáním o dohodě k řešení dopadů těžby v dole Turów na Česko. Frank Bold zaslal posudek ministerstvu životního prostředí. Jeho vyjádření ČTK shání.
 

Podle odborníků z ČZU není nyní v Česku známá řada stěžejních informací. "Chybí vyhodnocení vlivu záměru v celé délce životnosti až po ukončení rekultivací, ve zprávě EIA se navíc o rekultivaci píše jen stroze, chybí detaily prováděných prací, harmonogram, řešení financování," uvedla Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí ČZU. "Jáma ale zůstane i po ukončení těžby a stejně s ní i její dopady, které budou i nadále na české území působit. Z pohledu českého prostředí je nemyslitelné, že by prostor celého lomu čekal na vyuhlení a teprve poté by se plánovala náprava. Zvolenou podobu rekultivace totiž ovlivňují parametry těžby, ale částečně je tomu i naopak," uvedla odbornice, která na posudku spolupracovala.

Posudek ČZU, který má ČTK k dispozici, uvádí, že to neznamená, že by plán rekultivace a finanční rezervu neměla polská těžební společnost PGE, která důl provozuje, připravené. "Pravděpodobně to vzhledem k jejich odlišné legislativě povolování těžby není nyní řešeno v rámci dokumentace EIA," stojí v dokumentu. "Vhodné by bylo v tomto ohledu rozvinout česko-polskou komunikaci a poskytnout více informací nejen k samotné rekultivaci a způsobu odstranění škod na životním prostředí, resp. eliminaci negativního vlivu těžby na životní prostředí během těžby, při rekultivaci i následném užívání nové krajiny," doporučuje stanovisko.

Zástupci Frank Bold také uvedli, že bez podrobného plánu rekultivace nelze odhadnout celkové náklady na řešení škod na životním prostředí v důsledku těžby ani to, zda na to bude dost peněz. "Průběžné zajištění finančních zdrojů je přitom s ohledem na možné dřívější ukončení těžby zásadní. Současně posudek uvádí, že by obnova krajiny v okolí dolu měla začít už v průběhu těžby, což může zpomalit odtok podzemní vody z ČR, omezit prašnost i hluk, který významně trápí místní obyvatele již dnes," zdůraznila organizace.

Podle odborníků také není jisté, zda se v budoucnu podaří po konci těžby z dolu Turów udělat umělé jezero využívané k zadržení vody i rekreaci. Posudek uvádí, že budou třeba hydrologická data, která by doložila, že hladina budoucího jezera v nadmořské výšce 225 metrů nad mořem je podložená a z hlediska vodní bilance udržitelná.

"Dostupnost vody pro napuštění jezera zároveň nezávisí jen na průtočnosti řeky Lužická Nisa, z níž má být voda čerpána, ale také na nezbytném zajištění dostupnosti odběrů vody z řeky německými i polskými odběrateli dále po toku. Otázkou je také kvalita vody, u které může hrozit například kontaminace těžkými kovy," uvedl další spoluautor posudku Vojtěch Havlíček. Podle posudku by bylo záhodno připravit a posuzovat také více variant rekultivace. "Obdobně by v dokumentaci EIA měly být řešeny i jiné varianty těžby zahrnující i možnost nedotěžení uhelných zásob," konstatuje dokument.

Polský důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Na české straně jsou nejblíž Uhelná a sousední Václavice. Obyvatelé na české straně se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i zvýšení prašnosti a hluku. Evropský soud v květnu předběžným opatřením nařídil těžbu zastavit, Poláci to ale odmítli a těží dál. V červenci evropský soud požádali o zrušení zákazu těžby.

Dnes pokračují vyjednávání o mezistátní smlouvě mezi oběma zeměmi, podle odhadů to ale potrvá ještě nejméně dva až tři měsíce. Obyvatelé příhraničí si navíc stěžují na minimum informací z jednání.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist