https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/francie-zakazala-neonikotinoidy-pred-sesti-lety.opylovace-zabiji-porad
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Francie zakázala neonikotinoidy před šesti lety. Opylovače zabíjí pořád

31.12.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
V roce 2013 EU přistoupila na zákaz používání tří chemických insekticidů na bázi neonikotinoidů u zemědělských kvetoucích rostlin a od roku 2018 jej plošně rozšířila na veškeré použití. Zmíněné látky tam jsou však stále přítomné. Některá pole byla po dvě (ale i po pět) let stále schopná zahubit až 50 % opylovačů, včel a čmeláků, kteří by se k nim přiblížili. / Ilustrační foto
V roce 2013 EU přistoupila na zákaz používání tří chemických insekticidů na bázi neonikotinoidů u zemědělských kvetoucích rostlin a od roku 2018 jej plošně rozšířila na veškeré použití. Zmíněné látky tam jsou však stále přítomné. Některá pole byla po dvě (ale i po pět) let stále schopná zahubit až 50 % opylovačů, včel a čmeláků, kteří by se k nim přiblížili. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
V roce 2013 EU přistoupila na zákaz používání tří chemických insekticidů na bázi neonikotinoidů u zemědělských kvetoucích rostlin a od roku 2018 jej plošně rozšířila na veškeré použití. Mohlo by se tedy zdát, že za uplynulá léta už mohla obdělávaná pole „vyčpět“ a být zase čistá. Monitoring ale potvrdil opak. Píše o tom ScienceDaily.
 
Národní výzkumné centrum (CNRS), Institut agrochemického výzkumu (INRA) a včelařský institut ITSAP v posledních pěti letech monitorovali, jaký bude vývoj situace na francouzských polích poté, co se tu přestaly aplikovat neonikotinoidy.

Ke své nelibosti ale museli vědci konstatovat, že zmíněné látky jsou tu stále přítomné.

V analyzovaném řepkovém nektaru byly k dohledání na 48 % z 291 zkoumaných ploch. Navíc za sledované období v dost kolísavých koncentracích. Některá pole byla po dvě (ale i po pět) let stále schopná zahubit až 50 % opylovačů, včel a čmeláků, kteří by se k nim přiblížili.

Ukázalo se, že insekticidy na bázi neonikotinoidů mají prostě tuhý kořínek. V roce 2015 to už například vypadalo velmi nadějně a stopová množství imidaklopridu (jednoho ze tří zakázaných prevítů, zbylé dva jsou thiamethoxam a clothianidin) byla zaznamenána jen na 5 % sledovaných ploch. Vítězství?

Nikoliv. O rok později byla látka znovu přítomná v 90 % vzorků. Na tom, jaká bude koncentrace insekticidů, měl prokazatelně vliv půdní typ, struktura substrátu, dostupnost vláhy či sucha. Jinak se ale pohybovala od extrémů 0,1 nanogramů na mililitr až po 70 ng/ml.

Badatelé následně rozpracovali model, při kterém údaje o zaznamenané koncentraci insekticidů v nektaru přenesli do mapy. Zjistili, že nejrizikovější byla všechna pole v letech 2014 a 2016. Tehdy 12 % sledovaných polí obsahovalo takové množství imidaklopridu, že by to bylo schopno zahubit 50 % přilétnuvších opylovačů.

Závěry jsou prosté: zákaz neonikotinoidů byl rozhodně oprávněný, jen možná přišel trochu pozdě. Z aplikace těchto insekticidů se totiž půda bude vzpamatovávat ještě dlouho a stejně tak i opylovači.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (121)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

31.12.2019 07:14
Dobrý článek. Ještě nás ale čeká dlouhá cesta, než se zbavíme všech těch toxinů, karcinogenů a zabíječů imuity. Jak nám vtloukali v sedmdesátkách: Chemie má budoucnost!... jenže neřekli jakou.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

31.12.2019 09:26 Reaguje na Karel Zvářal
??? Chemie je snad vše kolem nás. Jinak bychom žili ve vakuu a to by nám moc nesvědčilo. Řada toxinů, karcinogenů a zabíječů imunity se vyskytuje v přírodě a právě chemické přípravky nám pomáhají se proti nim chránit. Kdo dnes pamatuje, co to byl koukol, co paličkovice nachová a otravy, které způsobovaly. Problémem zůstávají mykotoxiny - ale to je záležitost spíše bio produktů, kde se nedá účinně proti plísním zasáhnout.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.12.2019 11:03 Reaguje na Richard Vacek
Koukol se třídil na sítu a paličkovice na žitě neroste, protože bylo přešlechtěno na rezistenci. Příště zkuste nějaký příklad, který má s tou chemií něco společného.
Triviální argumentace, že chemie je vše kolem nás, je hodna žáka prvního stupně základní školy, navíc chybná neboť chemie je věda zabývající se složením, vlastnostmi... anorganických a organických látek, když už si chcete hrát na mudrlanta. Patrně jste měl na mysli chemické látky, že ano?
Vše je odvislé od míry, tudíž běžte si stoupnout do Černobylu na střechu toho bouchlého reaktoru, dle vaší logiky by se vám nemělo nic stát, radiace je totiž stejně jako "chemie" všude kolem nás.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 11:09 Reaguje na Jakub Graňák
Koukol se sice třídil na sítu, ale vypadaná semena (před sklizní) ho udržela na poli. Zlikvidovala ho až agrochemie. Z dětství si ještě koukol pamatuji.

Paličkovice vyroste i na jiných druzích trav (ostatně je starší než obilí, které vzniklo v neolitu) a občas je vidět i na poli. V zemích 3. světa tu a tam epidemie ergotismu pořád mají.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.1.2020 11:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Reagoval jsem na kolegu Vacka, vzpomínajícího otravy (jen pro informaci: neexistuje jediný medicínsky potvrzený případ otravy koukolem, viz. wikipedia), vyhubením koukolu jsme si tedy jak pomohli?
Paličkovice se skutečně vyskytuje i na jiných druzích trav, nicmémě mizivým objemem, jádro tvořilo vždy žito až do doby, kdy bylo přešlechtěno. U nás se "paličkovicové" žito pěstuje, vím tedy přesně o čem mluvím (užívají se staré k infekci náchylné "odrůdy")
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 13:31 Reaguje na Jakub Graňák
Vzhledem k tomu, že jedovatost Koukolu je známa stovky let, nějak na to lidé přijít museli a něco je muselo motivovat, aby ho hubili.
Ta absence údajů na Wikipedii je dána spíš absencí údajů, dostupných na internetu. Chtělo by to nějakou papírovou toxikologii.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 14:05 Reaguje na Jakub Graňák
Klinická toxikologie Vondráček Ridl (1980), na str. 187 uvádí, že obavy z Koukolu jsou přehnané, nicméně uvádí příznaky (včetně takových, které lze pozorovat jen u člověka). Takže bych to uzavřel tak, že otravy jsou, ale nekončí smrtí.

Zajímavá je ovšem informace tamtéž, že chronická otrava Koukolem (i subklinická) může zvyšovat riziko infekce leprou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.1.2020 15:59 Reaguje na Jan Šimůnek
No, když už jste nakousl tu lepru, přiznám se, že pro mě novou byla informace o veverkách jako zdroji Hansenova bacilu. Vzhledem k tomu, že ve dřívějších dobách se veverky hojně konzumovaly, bylo by možné, že i díky tomu malomocenství bylo rozšířené? A co dnes, zkoumal někdo u nás veverčí populace na tento bacil, je možné, že i u nás by byly veverky latentním zdrojem možné nákazy?
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2020 13:34 Reaguje na pavel peregrin
O tom nic nevím, akorát jeden známý v roce 1981 zemřel po kousnutí veverkou na vzteklinu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.1.2020 13:41 Reaguje na Jan Šimůnek
Zkuste se po tom podívat, je to zajímavé, honem si ale nevzpomínám, kde to bylo.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.1.2020 09:52 Reaguje na pavel peregrin
Spíš se zeptám epidemiologů.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.1.2020 11:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Jestli se zeptáte, dejte vědět, klidně to napište pak jako přílepek k nějakému tematu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:49 Reaguje na pavel peregrin
Ptal jsem se naší vrchní epidemioložky a nevěděla.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.1.2020 19:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobře, zkusím to najít a dám vám odkaz, opravdu mě to překvapilo.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2020 20:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Pokud zadáte veverky jako zdroj lepry, najdete, že i v současné době jsou červené veverky nositeli bacilu, ne snad přímo u nás, ale mám dojem , že je to někde v Anglii a kromě toho i pásovci.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.1.2020 18:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak hlavně, když není v té mouce, ne? Na poli snad semtam nějaký kvítek vadit nemusí.

Jinak, pokud jde o technologická řešení, tak dnes už se to dá třídit sofistikovaněji než sítem.
Nakonec i mechanizované zásahy si dokážu představit pod taktovkou lehkých autonomních robotů, které napáchají mnohem menší škody (trochu scifi, ale ..). Samozřejmě až pokud selžou "jednodušší", rozuměj efektivnější postupy v rámci IPM (ale to je opravdu velice náročné na znalosti a zkušenosti a závislé na místních podmínkách, proto je jednoduší postříkat pole pesticidem a je to).

Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.1.2020 13:22 Reaguje na Jakub Graňák
Poslední dobou přibývají lidé, kteří si myslí, že zemědělci používají chemii kvůli tomu, aby nás otrávili. Přitom pesticidy používají kvůli tomu, aby nám zajistili dostatek nezávadných potravin. A samozřejmě nikdo nemá zájem dávat pesticidů víc, než je potřeba. Při zajištění dostatku úrody se samozřejmě nespoléhá jen na pesticidy, ale i na šlechtění nových odrůd.
Jen odkaz na test, kde je vidět, že přírodní "jedy" se v potravinách vyskytují.
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/velky-test-polohrubych-mouk-334589
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 14:50 Reaguje na Richard Vacek
Poslední dobou především ubývají lidé, kteří mají se zemědělstvím jakožto pracovní náplní osobní zkušenost. Já jsem v zemědělském prostředí vyrůstal (otec-zootechik, matka-potravinářský technolog, teta-veterinářka) a sám jsem v něm 15 let pracoval. Jakou zkušenost se zemědělstvím máte vy?
Zemědělci jsou různí, najdete mezi nimi jak inteligentní rozumné jedince, tak i nýty, kteří by měli mít papíry na hlavu. Problém je, že ti druzí jsou ve své ignoranci schopni napáchat nedozírné škody
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

31.12.2019 11:37
Problém přece není v chemii, ale jejím zneužívání korporacemi na úkor přírody, a to se všemi dopady na lidské zdraví, ekosystémy a biodiverzitu.
Zisk za každou cenu, však on to někdo zaplatí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.12.2019 16:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ten korporát jde cestou nejnižších nákladů, nejlacinější je sedět někde v labáku a míchat molekuly. Vyvíjet biologickou ochranu, nebo šlechtit k rezistenci stojí násobně více prostředků a trvá mnohem déle.
Odpovědět
sv

1.1.2020 18:36 Reaguje na Jakub Graňák
Protože "korporát jde cestou nejnižších nákladů", využívá pesticidy jen v množství nezbytně nutném. "Korporát" by mohl vyvíjet odolné odrůdy cestou GMO, kdyby mu to ovšem zelené zločinecké zrůdy neznemožnily.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.1.2020 19:50 Reaguje na
Korporát vyrábí pesticidy jak na běžícím páse, aby po pár sezonách získaly cílové organismy rezistenci. Nejspíš vlivem používání pesticidů v nezbytně nutném množství, že ano? Tudy cesta do budoucna nevede.
Člověk šlechtí odrůdy jak dlouho? Cca 10 000 let? Kde je ten váš zákaz?
Odpovědět
sv

1.1.2020 23:28 Reaguje na Jakub Graňák
Po pár sezónách si škůdci vytváří rezistenci leda na rádobybio přípravky. Fantasmagorie o jakémsi "korporátu" nic nemění na tom, že o POUŽITÍ jakékoli chemie rozhoduje zemědělce, pro kterého je to nezanedbatelný finanční náklad.
Tušíte vůbec co je to GMO a jaký hysterie kolem toho v EU a i jinde panuje? Evidentně tušíte leda kulové.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 08:48 Reaguje na
Tím korporátem jsou míněni producenti: Bayer, Monsanto... ti mají podle vás potřebu užívat chemikálie v potřebně nutném množství? Ale jděte, na tom přece stojí jejich zisk.
Geneticky modifikovaný organismus pro vaši informaci je každá rostlina nebo živočich u kterého bylo záměrně dosahováno požadováných vlastností.
Proti GMO (v tom vašem smyslu) principiálně nic nemám za předpokladu, že studie týkající se jejich neškodnosti budou prováděny nezávislými institucemi, nikoli jejich producenty viz např Monsanto (o jejich nestrannosti lze totiž vážně pochybovat)
O rezistenci mluvím z vlastní letité zkušenosti (ostatně si o riziku rezistence můžete počíst v každé příbalové informaci k těmto přípravkům).
Tuším skutečně kulové, já totiž na rozdíl od vás čerpám ze zkušeností, a to nejen svých
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 09:03 Reaguje na Jakub Graňák
Nezávislých studií, potvrzujících neškodnost GMO, byla provedena řada. Problém spočívá v tom, že je zelení ignorují a točí se na jedné, prokazatelně zfalšované, studii, "dokazující" zdravotní škodlivost GM sóji pro potkana.
Odpovědět
sv

2.1.2020 20:39 Reaguje na Jakub Graňák
Kde konkrétně Bayer nebo Monsanto chemikálie používá? Jmenujte jednotlivé případy, nebo jste lhář nebo vůbec netušíte co je to spotřebitelský řetězec. ¨
No a právě Monsanto vyvinulo gm organismy, u kterých z prvé nebyl ani po desítkách let testování a používání prokázán jakýkoli byť sebemenší náznak rizika a za druhé tyto Monsantem (tedy tím vaším nenáviděným korporátem) vyvinuté GM plodiny výrazně omezují spotřebu pesticidů (tedy další věci kterou smrtelně nenávidíte). Trochu schíza, ne. Zkuste si s tím zajít k doktorovi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 09:41 Reaguje na
Pan Graňák předvádí názornou ukázka patologického myšlení ekologů.

Je otázka, zda by lidé, kteří nedokáží normálně myslet, a z toho důvodu bojují proti produkci CO2 a současně i proti jaderné energetice (která jediná v praxi a v dostatečném výkonu neprodukuje CO2), případně bojují proti pesticidům a současně proti GMO (které nutnost jejich používání výrazně snižují), vůbec měli mít, jako totálně mentálně nekompetentní osoby, občanský průkaz.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 13:04 Reaguje na Jan Šimůnek
Pro méně intelektuálně zdatné: jen zrcadlím to, co prohlašují ekologové o svých kriticích.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 14:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Nikdy jsem se nemontoval do diskusí na téma CO2... Do věcí, kterým nerozumím se nese.u.
Mám takový dojem, že tady přesně po vzoru těch vašich nacistů... uplatňujete princip kolektivní viny.
Z vašich přízpěvků jsem vyrozuměl, že jste vystudoval medicínu. Podle vašeho vzoru tedy vyvozuji (ze zkušeností s lékaři), že co doktor to polyglot. Ovšem až do okamžiku, kdy je potřeba něco udělat vlastníma rukama, pak lze považovat za zázrak, když dotyčný ví za, který konec se drží motyka.
Líbí? Jen zrcadlím, to co tady prohlašujete o mně
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2020 13:39 Reaguje na Jakub Graňák
Jistěže je řada kolegů nezručná (protože to nepotřebuje). Řada je naopak velice zručná (třeba chirurgové, nebo skorokolegové stomatologové).
Já prakticky celou odbornou kariéru (mimo vojny a klinické stáže) pracoval v laboratoři, takže jsem si nemohl dovolit být nezručný.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

4.1.2020 17:25 Reaguje na Jan Šimůnek
Tak vydíte, možná si alespoň uvědomíte, jak ošidné je házení lidí do jednoho pytle. Každý má jinou osobní zkušenost a tím pádem i jiné pohnutky k názorům, které zastává.
Odpovědět

3.1.2020 14:39 Reaguje na
Monsanto Company je nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů (např. velice rozšířeného glyfosátu), pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů; též je to zdaleka největší producent geneticky modifikovaného obilí. Na trhu zemědělských komodit vlastní 70 - 100 % podílu některých geneticky modifikovaných plodin.
Přesně vím jak budete argumentovat, ušetřím vám tedy práci: Monsanto vlastní osevní materiál i výslednou produkci - tudíž producenti pro ně jen vykonávají službu spočívající v pěstování do sklizně.
Omezení spotřeby pesticidů (roundupu) v režii monsanta spočívá v předseťové přípravě(pozor zase ironie):
1.Plošný postřik roundupem
2.4-6 týdnů klid
3.Plošný postřik roudupem
4.Výsadba

Ostatně i názvy jejich produktů: Roudup ready soja, odkazují k omezování spotřeby pesticidů

Jen pro doplnění výčet jejich snah o snižování spotřeby pesticidů.

1. Kauza PCB: monsantem odškodněno 20 000 lidí sumou ve výši 900 000 000 dolarů

2. Roundup: rozsudek v USA, Fr, za klamavou reklamu (není šetrný k živ prostředí)

3. Agent orange: příklad "humánního" užití jejich produktů: destitisíce lidí dodnes neodškodněny za zdravotní komplikace způsobené vlivem vystavení účinkům dioxinu

4.Pokuty za snahy korumpovat představitele řady států v souhrnné výši milionů dolarů

5. Kauza posilac: degradace živých tvorů do podoby jakýchsi růstovými hormony a antibiotiky nadopovaných strojů na mléko.

6. kausa L-tryptofan: 40 mrtvých a přes tisíc lidí s trvalými následky

atd.,atd...

Ano, jsou to ryzí humanisti
Odpovědět
sv

3.1.2020 19:33 Reaguje na
Zkuste se přestat ztrapňovat opisováním článků z wikipedie sepsaných zelenými anarchisty. Bláboly typu, že "Monsanto vlastní zemědělskou produkci" jsou z prstu vycucané. Monsanto jako tisíce jiných agrotechnických firem produkuje a prodává osivo. Pozor přijde šok … dnes si žádný zemědělec (snad krom obyvatele amazonie, který si vypálí kus pralesa na políčko, aby po té co vyčerpá půdu vypálil další kus a pošahaní zelení ze EU se tváří jak je to bio a eko) neprodukuje vlastní osivo. Každý kdo chce, aby mu na poli nerostl jen koukol tak osivo KUPUJE u specializovaných firem, a to nejen od Monsanta ale například od české OSEVY.
Omezení spotřeby herbicidů u roundup ready plodin spočívá v tom, že na rozdíl od běžných odrůd, kde bylo pole nutno stříkat před zasetím, po zasetí a po vzejití (pesticidy skutečně jedovatými, na rozdíl od glyfosátu, stačí pouze jeden postřik. Zkuste si někdy zajít na pole kdy se pěstuje GMO FREE plodina a zažijete chemickou realitu na vlastní kůži a nikoli nikoli jen vaše dojmy a fantasmagorie, kterými oblažujete čtenáře ekolistu. Dalším produktem z dílny Monsanta, jako je Btkukuřice, díky které lze odbourat použití insekticidů, vás zatěžovat nebudu. Na vás je to očividně příliš složité.
Dále co má společného výrobek, který byl vyráběn kdekým včetně socialistického Československa, pro které bylo Monsanto imperialistický vydřiduch nebo akce amerického letectva ve Vietnamu společného se zemědělskou produkcí nebo s omezením používání pesticidů díky GMO plodinám? Nevíte.
Ano, předstírat, že jsme si nepřečetli návod k použití a na vlastní blbosti se pak snažit vyrýžovat miliony na výrobci je v USA (ve Francii to neprošlo) populární. Taky se doporučuje strkat hlavu do mikrovlnky. V návodu prý není, že se tam ta hlava strkat nemá (to byste snad jako ironii poznat mohl)a pak žalovat producenta. Jen pro pořádek, soud žádné škodlivé účinky neposuzoval, jen to zda návod je dostatečně polopatický i pro mentálně postiženého. Asi nebyl.
A co má pro život nezbytná aminokyselina, kterou lze i v ČR koupit v kapslích (když už nejste sto dodat žádný zdroj, tak si zkuste aspoň ověřovat co žvaníte, abyste nebyl za úplného mamlase) nebo v USA legální postup používaný zemědělci, nikoli žádným "korporátem" společného s GMO?
A jakou kravinu si vlastně ještě vymyslíte?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

31.12.2019 16:34
Rezidua pesticidů - to je ten termín, který budeme v souvislosti s úbytkem hmyzu poslouchat ještě několik dekád.
Přitom už máme historickou zkušenost s DDT, jasný doklad toho, že ta slavná věta o tom kdo nezná svou historii je blábol... Vždy se najde nějaký ten ctižádostivec, který v honbě za vlastním ocasem zopakuje staré chyby
Odpovědět
sv

1.1.2020 18:33 Reaguje na Jakub Graňák
Tak, tak, historická zkušenost s hysterií kolem neškodného DDT je odstrašující. Že zákaz neškodného DDT způsobil v Africe genocidu si zelení neradi připomínají. http://www.osel.cz/7394-kolik-milionu-zemrelo-na-malarii-kvuli-zakazu-ddt.html
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.1.2020 19:45 Reaguje na
Neškodné? chach člověče dostudujte a pak pojďte diskutovat. Uvedu jen pár příkladů z řady negativních efektů:

Rozklad potravního řetězce eliminací vrcholových predátorů - dravých ptáků.

Toxičnost pro necílové organismy - hlodavci, ptáci, člověk...

Dlouhodobé ukládání v tukových tkáních necílových organismů - produkty rozkladu jsou edndogenními disruptory - co to je si dostudujte sám.

Vlivem plošného využití rozšíření do řady oblastí

Rada pro vás zdarma:
Příště trochu více studovat a myslet!
Odpovědět
sv

1.1.2020 23:23 Reaguje na Jakub Graňák
Na cucání fantasmagorií z palce dle vašeho vzoru opravdu ale opravdu odborník nejsem. Co byste si mohl dostudovat vy je čtení. Odkaz, který jsem zde uvede je každopádně nad vaše síly. Proto uvádím citaci: Od zákazu DDT v USA brzy uplyne půl století. Přesto dodnes nebylo prokázáno, že by environmentální DDT měl vážný vliv na lidské zdraví. Jukes měl pravdu. Podívejme se například, jak dosavadní výzkum shrnuje Eskenazi a kol. 2009.Eskenazi, Brenda et al. The Pine River Statement: Human Health Consequences of DDT Use (Environ Health Perspect. 2009 September; 117(9): 1359–136) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2737010/ Studie, které naznačují možný vliv na zdraví, byly hlavně pokusy na zvířatech, kterým bylo DDT podáváno v potravě ve velkých dávkách. Nevím ale o nikom, kdo by si DDT mazal na chleba. U lidí se zdravotní vliv potvrdit nepodařilo. Máme pouze řadu spekulací, že prý je „možné“, že nějaký zdravotní vliv „nelze vyloučit“.
Naopak je realitou, že hysterie kolem DDT způsobila v Africe genocidu. Miliony lidí, kteří by s DDT mohli žít, zcela zbytečně zemřeli na malárii.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.1.2020 03:21 Reaguje na
To bych nebral tak tragicky, podívejte, kam ten nezřízený baby-boom vede. Žili s tím po tisíce generací a (jako popuace) přežívali, tak jako prostitutky s virem HIV a dobrou imunitou. Důvod zákazu nechci komentovat, nejsem zasvěcen do všech detailů. To je asi něco podobného jako s Roudupem, kde stačilo pár žalob na vznik rakoviny a vědecká obec to pro jistotu zakáže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 09:05 Reaguje na Karel Zvářal
Roundup nezakázali vědci, ale tlupa negramotného odpadu, zvaná EUrokomise.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 09:08 Reaguje na
Někde v hlubších kulturních vrstvách mám článek o tom, jak krmili DDT (15g, tj. cca vrchovatou polévkovou lžíci denně) pacienty s jedním typem sarkomu, který nezabírá na jakoukoli léčbu. Dosáhli prodloužení života (proti očekávání na základě dosavadních zkušeností s tímto nádorem), aniž by se objevily příznaky z toxicity DDT.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 09:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Skvěle, nicméně nevidím důvod proč by tím měli být nevědomky krmeni i ti zdraví
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 12:29 Reaguje na Jakub Graňák
V tom se shodneme.
Jde jen o to, že toxicita DDT pro člověka je ekology lživě vysoce nadhodnocována. A pak můžeme proti sobě stavět rezidua DDT, hluboko pod prahem jakéhokoli účinku na člověka a miliony mrtvých na malárii a další nemoci přenášené organismy, které DDT hubí.
Čili klasický cost x benefit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 15:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Tady se však, tak trochu dostáváme na pole dialektiky: costxbenefit - nakolik jsme ochotni ocenit fungující ekosystém, a co jsme pro to aby fungoval ochotni obětovat (i s přihlédnutím k faktu, že oblasti výskytu malárie se kryjí s oblastmi nekontrolovaného populačního růstu). To je skutečně zapeklitá otázka
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 09:54 Reaguje na Jakub Graňák
A vy jste ten, kdo má pravomoc onu populaci v místech výskytu malárie prohlásit za "podřadnou a vhodnou k vyhubení", asi jako Hitler Židy, že?
A podstata ekologie nám vyplavala na hladinu jak mastnota v polívce.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 10:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Demagogie Vám není cizí, však? Pan Graňák i já jsme se již vyjádřili ve smyslu, že tamní populace přežívala po tisíce generací navzdory malárii. Takže přírodní výběr funguje, je chyba do něho neuváženě zasahovat. Alkohol a cigarety také decimují lidskou populaci, přesto je plošně nezakážeme. Prostě zachránit všechno, čemu příroda a osud postavily do cesty osudové překážky, jednoduše nejde. Někomu se to těžko vstřebává, ale smrt je součástí koloběhu života.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 10:52 Reaguje na Karel Zvářal
Jsou i jiné způsoby, jak přežít období rojení komárů a jejich invazi (moskytiéry, chinin). Terazkyho přístup: Popráškovať, všetko popráškovať! není vůbec, ale vůbec ekologické.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 13:16 Reaguje na Karel Zvářal
Už jen dění na jihu Moravy v dobách rojení komárů ukazuje, že to tak nefunguje.
Navíc chinin zabírá jen na malárii, nemůžete ho dávat dětem a těhotným (a moderní antimalarika mohou způsobit takovou depresi, že se ani nenadějete a už se vám pacient houpe na větvi).
A je spousta jiných roztomilých patogenů, přičemž proti některým ani není očkování - třeba zika.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 13:12 Reaguje na Karel Zvářal
Tuhle krásnou nahrávku na smeč nešlo nevyužít :-)

Lidská populace se malárii přizpůsobuje tím, že vyselektuje thalesemický gen / alelu (vyskytuje se v populaci všude, kde se v historicky dohledné době vyskytovala malárie). Dva thalasemici (heterozygoti s normální a chorobnou alelou v genotypu) potom mají (statisticky, na základě zákona velkých čísel) z jedné poloviny potomky taky thalasemiky (tj. se srpkovitými erytrocyty, v nichž nemůže Plasmodium malariae projít příslušnou fází vývoje a zaniká), čtvrtina umírá ještě před narozením nebo jako kojenci na těžkou anémii z rozpadu červených krvinek (thlalasemia maior, homozygoti pro thalasemickou alelu) a čtvrtina jsou homozygoti bez thalasemické alely a umírají na malárii. Opravdu, velmi humánní.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 13:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Potom nezbývá, než hledat jiné (medicinské) řešení. Chránit skupinu postiženou malárií na úkor zvýšeného výskytu rakoviny v celé populaci, vybití celé hmyzí populace, v důsledku čehož se hroutí celý ekosystém... opravdu velmi, ale velmi sapiens!-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2020 13:41 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, ale protože ekologie, a taky ochránci zvířat, tak je takové řešení v nedohlednu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 13:26 Reaguje na Jan Šimůnek
Po požití alkoholu také hledají větev nebo koleje, a s tím si nikdo, ale opravdu nikdo hlavu neláme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

4.1.2020 13:42 Reaguje na Karel Zvářal
Ale ti alkoholici chlastají dobrovolně, ta antimalarika se berou z nutnosti. Pokud v tom nevidíte rozdíl, tak já ano.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

4.1.2020 18:17 Reaguje na Jan Šimůnek
...aby se další generace měla ještě lépe! Více cigaret, více chlastu, více narkomanů, více obézních cukrovkářů- tak jste to myslel? Nemoci z rozežranosti (blahobytu), tzv. civilizační. Ten chlast na depku je lékem jako chinin na malarii. Nejsou to až tak vzdálené pojmy, každou civilizaci trápí něco jiného. Takže hleďme si spíše vlastních problémů a léčení malárie nechejme domorodcům, ti se s tím úspěšně vypořádávají po tisíce let.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.1.2020 10:00 Reaguje na Karel Zvářal
Obdivuji vás, jak se vyjadřujete ke věcem, o nichž nic nevíte.

Cigarety jsou obrovský sociální problém, který nemá medicínské řešení.

Dovoluji si souhlasit s vámi, že chlast souvisí s depresemi, dovolím si i predikovat, že se časem ukáže, že jeho vedlejší účinky na zdraví jsou daleko menší než v případě antidepresiv.

Obezita je velmi složitý problém, do kterého zasahují mj. i epigenetické faktory a faktory, ovlivňující střevní mikroflóru. Obávám se, že prakticky vše, co se na poli prevence obezity udělalo a dělá, má spíše zhoršující efekt. Včetně známé "pamlskové vyhlášky".
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

5.1.2020 10:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Vinná réva je léčivka, dobrým mokem zaháním chmury i já (Na zdraví!-)

Že "tomu nemohu rozumět, protože nejsem lékař", mi řekla s úsměškem i posudková, když jsem jí popisoval, že díky borelce si připadám na 65-70 let: K tomu, abych poznal, že mě při chůzi předběhne zdravý sedmdesátiletý důchodce, nemusím být lékař, abych pochopil, že jeho klouby a záda nebolí.

S pamlskovou vyhláškou souhlasím, dnešní mládež nemá žádnou výchovu, o zdravé výživě nemají anung, zato peněz plné kapsy, tak si koupí "něco dobrého". Navrhněte něco lepšího, jak ta teláta naučít jíst zdravě v době, kdy se de facto formuje jejich postava a metabolismus, včetně poruch.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.1.2020 17:55 Reaguje na Karel Zvářal
Obávám se, že těmto věcem nerozumí ani podstatná část lékařů a zůstává u toho dolečkovského "nežrat, nežrat, nežrat!".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 14:03 Reaguje na Jan Šimůnek
*Citoslovce zívnutí*
Téda, jak jste na to kápl?
Hitlera jsem vozil na koníčku, když mi slíbil, že mě nebude tahat za vlasy.
Smekám
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 09:44 Reaguje na
Použiju váš příspěvek:Studie, které naznačují možný vliv na zdraví, byly hlavně pokusy na zvířatech, kterým bylo DDT podáváno v potravě ve velkých dávkách.
A dovozuji: abychom prokázali škodlivost pro člověka bychom tedy podle vás měli testovat na lidech? Nechcete se přihlásit jako dobrovolník? Je to přece "naprosto neškodné"
Zásadním problémem u DDT je skutečnost, že se kumuluje v tukových tkáních, tudíž jeho koncentrace v organismu (necílovém)postupem času stoupá. Existují tisíce medicínských studií pro a proti, obdivuji jak jste z toho množství vydedukoval, že jde o neškodnou chemikálii.
Zastávám názor, že látky, u kterých nejsme schopni (s přihlédnutím k perzistentnosti) dohlédnout důsledků aplikace je lepší nepoužívat. Nehrajme si na bohy
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 12:32 Reaguje na Jakub Graňák
O cost x benefitu viz výše.
Jinak účinky na člověka se dají docela rozumně odhadnout z kombinací pokusů na zvířatech a na lidských tkáňových kulturách.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.1.2020 13:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Kolem DDT byl velký humbuk v sedmdesátých letech kvůli špatné reprodukci dravců. I kdyby to na člověka nemělo škodlivé účinky, už jen kvůli tomuto zjištěním (prvně v USA) to většina zemí zakázala, někde se však v boji s maláriií používá nadále.

https://cs.wikipedia.org/wiki/DDT
Odpovědět
sv

2.1.2020 20:29 Reaguje na Jakub Graňák
Vidím, že vy jste se už jako dobrovolník přihlásil, a to na testování škodlivosti mlácení lopatou do hlavy. Jinými slovy opět prokazujete sklony k analfabetismu a že byste pochopil jednoduchou ironii je zřejmě něco co o světelné roky přesahuje vaše schopnosti. Kde vidíte něco "o testování na lidech". S ohledem na vaši zjevnou zaostalost budu citovat jednu větu, použitou v onom článku ..kterým bylo DDT podáváno v potravě ve velkých dávkách .. Abych vám to vysvětlil, jedná se o tak velké dávky, s jakými se jakýkoli organismus v běžném (tedy mimo laboratoř) byť sebevíc zamořeném prostředí, nemá šanci setkat. U menších dávek se nepodařilo prokázat lautr nic, žádné škodlivé účinky, jak na laboratorní zvěř, tak na člověka. No tak, zkuste ty "tisíce studí" citovat, nebo na ně odkázat. Já jsem vám zde uvedel studii jehož výsledkem bylo ke škodlivosti DDT nula nula prd. Vy jste přdvedl jen ten prd. Asi budete jeden z těch co hystericky bojuje proti vražedným účinkům dihydrogenoxidu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 14:10 Reaguje na
Ironie je literární nebo řečnická forma, která dosahuje zvláštní, často humorný účinek tím, že vyslovuje něco podstatně jiného než skutečně míní: může přehánět, zastírat nebo říkat přímý opak.

Tudíž tím, že užíváte dle vás ironii, vlastně potvrzujete mé původní tvrzení - děkuji

Je zajímavé jak mě nálepkujete neschopností pochopit ironii, když toho sám výše nejste schopen

K účinkům DDT viz váš příspěvek níže
Odpovědět
sv

3.1.2020 17:38 Reaguje na Jakub Graňák
Jinými slovy, ironii jste nepoznal, a když vám to bylo sděleno po lopatě, tak vám stejně nedochází kontext, takže místo pochopení fantazírujete. Možné je taky, to, že dlouhé vedení předstíráte, protože na lepší argumenty se nezmůžete. Já jsem se tou ironií pobavil. ŠKoda, že vy z ní dostáváte hysterické záchvaty.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 14:14 Reaguje na
Viděl jste někdy nějakou dobovou fotografii DDT aplikovaného na poli?
To byly tedy skutečně s citem aplikované dávky (pozor ironie!)
Odpovědět
sv

3.1.2020 17:41 Reaguje na Jakub Graňák
A už jste nějakou předložil? V reakci na článek, kde jsou uvedeny výsledky několika studií, kterým se nepodařilo žádné škodlivě účinky DDT prokázat, jste byl sto tak maximálně fantazírovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 15:11 Reaguje na
Na tomto světě nežijí pouze lidé, redukovat to na tvrzení "nebylo prokázáno pro člověka", je argumentace hodná sobce. Co všechny ty ostatní připomínky, které jsem zmínil? To je taky vycucané z palce jak tvrdíte? Už jen fakt, že mimo cílových druhů, vyhubíte veškerý hmyz v oblasti aplikace(a rozvrátíte tak celý ekosystém), je dostatečný argument.
S trochou cinismu lze konstatovat, že člověk evidentně nemá předpoklady pro život v bažinách, pralesích..., není tedy divu, že na malárii zemřely miliony lidí. Navíc, malárie se vyskytuje v oblastech s extrémním populačním růstem, kde je tedy ta genocida? To by tam snad nikdo nežil
Odpovědět
sv

2.1.2020 20:44 Reaguje na Jakub Graňák
Tak znovu, namáhal jste si ten odkaz vůbec přečíst? Jasně se zde píše, že při běžných dávkách se žádné škodlivé účinky na laboratorních zvířatech neprojevily. Až dávky dalece překračující cokoli s čím se lze setkat mimo laboratoř se projevily jako škodlivé.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 13:51 Reaguje na
Ale to víte, že přečetl, avšak něco mi tam chybí:
Co ryby? Když se má DDT užívat v mokřadech a přetrvává v prostředí dle podmínek 10 až 15 let? Odpovím sám vy znáte bohužel jen tu jednu studii ( i když jich na toto téma bylo napsáno 6604 - dohledejte si je sám nejsem vaše matka abych vás vodil za ručičku)
Letální dávka pro ryby: 8-100 mikrogramů na kg
Necílový hmyz:0,033 mikrogramu na kg
Chováte se a argumentujete jako by lidstvo bylo na tomto světě samo, vše ostatní je pod vaši rozlišovací schopnost. Pokud vám tak leží na srdci obyvatelé subsaharské Afriky a jejich problémy s malárií - nastěhujte si jich pár domů (to jistě není pro tak humanisticky založeného intelektála se sklonem k důkladnému prověřování informací jako jste vy, žádný problém).
Odpovědět
sv

3.1.2020 18:22 Reaguje na Jakub Graňák
Proč znova ten hysterický tón. Chápu vás, že je vám trapně, když nejste sto přijít s jiným argumentem než se stěhováním obyvatel Afriky ke mně domů ale to není důvod pro odbíhání od tématu. Ale když už jste to načal, tak mám pro vás novinku. Byly doby, kdy malárie řádila nejen v Africe ale i v Evropě. Čí zásluhou se podařilo malárii ze Evropy, Ameriky, Asie, Oceánie? Pozor přijde šok … zásluhou DDT. Chápu, že vy jako příslušník druhu homo, toho škůdce Matky Gaiy, byste rád prožil svou malarickou epizodu a následně svým odstraněním přispěl k záchraně Přírody. No budiž vám přáno. Všichni ostatní zůstanou vděční DDT za to, že mohou žít bez strachu z komárů. Ale zpět k věci, tématem bylo a je to, že "historická zkušenost s DDT" je ta, že hysterie, která kolem DDT panovala a vedla k zákazu byla jen hysterie. Dodnes se nepodařilo prokázat, že by akumulace DDT v ptačích organismech vedla k jejich vymírání nebo k tomu slavnému ztenčování skořápek, dodnes se přes řadu studií zmíněných v článku (což byste věděl, kdybyste ho četl a nikoli jen žvanil) IARC neprokázala karcinogenitu. Snad budete schopen doložit i vaše další tvrzení a třeba ukázat nějakou rybu zabitou DDT nebo poukázat na případ masové otravy ryb, protože prozatím tady jen recyklujete ničím nedoložené bláboly. Mimochodem DDT je insekticid. K čemu by asi byl insekticid, který by nezabíjel hmyz?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 18:42 Reaguje na
Hysterický tón? Nefanděte si člověče. Ostatně nezaujatý čtenář si jistě všimne kdo tady od prvního přízpěvku vyskakuje jak čertík z krabičky.
Maucta
Odpovědět
sv

3.1.2020 19:36 Reaguje na Jakub Graňák
Je to vaše zdraví. Snad vás z toho neklepne. Nezaujatý (a inteligentní) čtenář si jistě všimne té ironie, které vy jste si nevšiml.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 19:53 Reaguje na
Když jsme prohráli, tak se aspoň porveme (pozurážíme), že? Kromě nácků jsou i tací, co si je domů berou, viz. D, F, GB. A stěžujte si do Bruselu, že jste ošizen o pravidelnou dávku ddt.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 20:00 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za podporu. To je fakt kousek:)
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 20:16 Reaguje na Jakub Graňák
Pán mi věnoval zvýšenou péči na jaře, místo věcné diskuse podobné útoky. Jak se na někoho zaměří, nepřestane, dokud ho nerozloží na molekuly:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 18:43 Reaguje na
Argument se stěhováním..., ten problém s ironií máte evidentně vy
Odpovědět
sv

3.1.2020 19:39 Reaguje na Jakub Graňák
NO pokud chcete považovat za ironii ten váš blábol o nastěhování afričana domů, tedy blábol, kterým se teď ohání každý nácek, tak to máte hodně nízko nastavenou laťku pro humor.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.1.2020 07:30 Reaguje na Jakub Graňák
Vy pana SV ještě neznáte, ale až ho poznáte.. ;)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.1.2020 13:53 Reaguje na Petr Dvořák
S takovými jsem musel pracovat denně, i když toto je obzvláště vypečený kousek. Nicméně děkuji za varování
Odpovědět
sv

3.1.2020 17:30 Reaguje na Jakub Graňák
Chápu, učitelé s vámi měli těžkou práci... a nakonec hodili flintu do žita.
Odpovědět
sv

3.1.2020 17:42 Reaguje na Petr Dvořák
Že by další, co mu nejdou fakta pod čumák.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.12.2019 17:35
Problém je v tom, že dosud není adekvátní náhrada. Pokud se řekne a), musí se také říci b). Nikdo nepopírá, že užívání agrochemikálií není to pravé ořechové, ale nikdo také dosud nevymyslel nic lepšího. Argumenty o bio cestě neberu,ta lidstvo neuživí a myslet si to může jen bláhovec. Zatím jedinou možnou perspektivní cestou je genové inženýrství, ale to také mnoho pomatenců odmítá.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

31.12.2019 18:15 Reaguje na pavel peregrin
Jsem zjevně bláhovec, ale podle mého názoru to je jisté zjednodušení... U některých plodin v bio produkci jsou výnosy nižší, u některých ale ne. Problém je, že to je víc práce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.1.2020 17:26 Reaguje na Petr Dvořák
U těch rozhodných pro zajištění výživy jsou nižší. Záleželo by na tom, co by obyvatelstvo považovalo za standard z hlediska své rozežranosti. S tou prací souhlasím,a to je další kámen úrazu- v zemědělství pracuje pouze zlomek obyvatelstva.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.1.2020 10:20 Reaguje na pavel peregrin
Zhruba před deseti lety jsem četl článek nějakého genetika týkající se programu přešlechtění klasických obilovin do podoby trvalek. Od té doby jsem na informace týkající se tohoto projektu nenarazil. Nemáte náhodou (jakožto člověk znalý problematiky) nějakou informaci, nebo odkaz jak to s touto věcí vypadá v současnosti? Úspěch na tomto poli by nám pravděpodobně vytrhl trn z paty v řadě oblastí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 13:34 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud vím, tak něco takového plánoval už Lysenko.
Jinak se zkoušelo křížení obilí s trvalkami typu pýru (s tím, že se musely obě rostliny polyploidovat, aby se sešly na stejném počtu chromozomů). Byla o tom zmínka v učebnici biologie ve druhé polovině 70. let, když jsem studoval medicínu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.1.2020 17:28 Reaguje na Jakub Graňák
Bohužel nevím, ale bádá se na poli snížení potřeby dusíkatého hnojení, aby si obiloviny byly schopny fixovat vzdušný dusík. V jakém je to ale stadiu, rovněž nevím.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.1.2020 17:31 Reaguje na Jakub Graňák
Připadá mi hodně zajímavá myšlenka "woody agriculture" (nezaměňovat s agroforestry) propagovaná P. Rutterem. (Badgersett research farm, Minnesota).
Bohužel komunikace s nimi je obtížná a získání jejich sadebního materiálu díky patogenům Anisogramma anomala a Cryphonectria parasitica ještě problematičtější, což je velká škoda, protože šlechtění probíhá v podobných klimatických podmínkách jako jsou u nás.
Ale na té myšlence jako takové to nic nemění.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 11:11
Autor poněkud zapomíná na to, že se asi spousta jedinců i institucí předzásobila. Pak je docela možné i to, že se tyhle látky (protože za ně neexistuje adekvátní náhrada) pašují. Nesmyslní zakazovači z Bruselu nás k tomu vycepovali.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.1.2020 17:32 Reaguje na Jan Šimůnek
No, ono to potom tak lehce nepůjde. Dnešní detekční metody umožňují zjistit prakticky cokoli v čemkoli a nikdo nebude chtít riskovat ztrátu dotací. V tomto směru ,ač s tímto překotným zakazováním účinných látek nesouhlasím, je třeba ctít nařízení a pokud to bude zakázáno, tak holt to bude zakázáno. Jaké to bude mít další důsledky, je věc druhá a doufám, že přijdou adekvátní náhrady.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 09:09 Reaguje na pavel peregrin
Adekvátní náhrady? Kde by se vzaly? Ona má snad EU nějaký projekt na výzkum něčeho takového?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.1.2020 11:19 Reaguje na Jan Šimůnek
EU určitě ne, ale firmy ano, pokud chtějí přežít.Zrovna teď se zkouší přípravek do řepky, měl by neonikotinoidy nahradit, ale jaká bude účinnost, se teprve ukáže.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 09:56 Reaguje na pavel peregrin
Firmy se prostě přesunou mimo zaostalou žumpu jménem EU. Po brexitu mohou zůstat i ve Velké Británii.
Odpovědět
RG

Roman Gronský

1.1.2020 13:22
Tak si článek shrnu - podle tvrzení originálního zdroje skutečně bylo 12% sledovaných ploch schopno zahubit 50% opylovačů... Hm, naše situace není o moc jiná, než ve Francii - fakt věřím tomu, že si nikdo nevšiml, že u nás umřelo ročně v květnu 2014-2016 přes 20000 včelstev (sic!) na otravu neonikotinoidy a že vláda, mžp, mze, včelařský svaz a hygiena to léta úspěšně tutlaj? Nebo to spíš vypadá jako kdyby někdo chtěl, abych věřil všem jednotlivejm částem (1. včel ubývá, 2. neonikotinoidy zabíjej včely 3. za to můžou technologie) a sám sebe vybičoval natolik, že v tom vzrušení ten závěr trochu přepísknul? Možná by stálo za to všechna tvrzení skutečně vědecky přehodnotit...
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

1.1.2020 13:42 Reaguje na Roman Gronský
Nacházím hafo popadaných včel i čmeláků na cyklostezce v době kvetu lípy. Je to v centru města, daleko od stříkaných polí. Takže ta plošná i časová účinnost ("ocasu") pesticidů je neskutečná, hrubě podceňovaná a snad i záměrně přehlížená (i vyvolávaná?-) Žijeme sice v blahobytné době, jak nám často vtloukáno, ale žel bohu, čím dál víc na úkor přírody.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.1.2020 17:39 Reaguje na Karel Zvářal
Já z toho mám smíšený pocit. Celá léta jsme spolupracovali se včelařem, přistavoval k poli pojízdné včelíny no a my pochopitelně řepku museli ošetřovat. Je fakt, že nikdy jsem nepoužil pesticid na bázi organofosfátu, ale neonikotinoidy ano. Mospilan, Biscayu. Nešlo o výše uvedené účinné látky, ale třeba thiacloprid, který je nyní také zakazován, ano. No a za ta léta se nikdy nic nestalo, včelař si ani nestěžoval, že by pozoroval subletální působení na včelstva. Pokud by to byl takový dryák, naprosto nutně by se něco ukázalo. Ale ono nic. Nikdo se mě proto nemůže divit, že vůči podobným výzkumům a nařízením jsem krsjně skeptický a opatrný.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

1.1.2020 18:35 Reaguje na pavel peregrin
Dobře víte, že dnes je na trhu celá řada přípravků, které když se zkombinují, je to smrtící koktejl. Chtělo by to znát průměrnou přirozenou mortalitu (ztráty) včelstev, ty pesticidy tomu vždy méně či více napomohou. Z těch útržkovitých zpráv nejdou dělat větší závěry, to si někteří redaktoři vyhodnotí (upraví) dle svého gusta. Ale že to problém ve vztahu k úbytku hmyzu je, o tom nepochybuji ani vteřinu. Je to prostě na zodpovědnosti každého, jaký postřik použije.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.1.2020 11:21 Reaguje na Karel Zvářal
I tím to může být ovlivněno, já jsem tank-mixy nikdy nepoužil.
Odpovědět
RG

Roman Gronský

1.1.2020 20:44 Reaguje na pavel peregrin
no ono i v těch výzkumech je celkem jasně napsáno, že smrtelný pro včely neonikotinoidy sice jsou, ovšem v koncentracích v jakých se používaj na pole by se v postřiku musely včely opakovaně koupat, aby to nechalo nějaký efekt. Sem tam se i to někomu povede, u nás řádově v jednotkách včelstev ročně. Jinak mají nikotinoidy mnohem zajímavější vlastnost - fungujou pro včely jako atraktant... Jinak díky Jakub Graňák za příklad...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.1.2020 11:22 Reaguje na Roman Gronský
Problém u neonikotinoidů byl pojmenován jako subletální působení na imunitu. To je docela problém, protože za tím se může ukrývat i něco zcela jiného.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 15:29 Reaguje na pavel peregrin
já vydím jako problém, vzhledem k hospodářskému významu, v podfinancovanosti včelařství a výzkumu s ním spojeného. Navíc nám z toho stále vypadávají "nevčelí" taxony opylovačů, tam je nedostek tvrdých dat ještě tristnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.1.2020 10:02 Reaguje na Jakub Graňák
Pozitivum vidím v módě "hmyzích hotelích", které dnes již lze do zahrady i zakoupit.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.1.2020 19:57 Reaguje na Karel Zvářal
Dovoluji si upozornit Vás na problém zvaný lípa stříbřitá (Tilia tomentosa), která bývá často v městských a příměstských výsadbách užívána. Pro opylovače je její pyl velice toxický.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

1.1.2020 21:34 Reaguje na Jakub Graňák
Díky za upozornění, další důvod k mé válce proti nepůvodním druhům. 1% u včel a 5-8 u čmeláků je vcelku přijatelná ztráta, to je snad i na úrovni přirozené mortality.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.1.2020 17:20 Reaguje na Roman Gronský
Ačkoli je včelstvo společenství opylovačů, ne opylovač .. nebo aspoň tak mi ta terminologie dává smysl .. kde jste prosím vzal číslo 20000?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.1.2020 17:37 Reaguje na Roman Gronský
Doporučuji podívat se na statistiky počtu včelstev v letech 1961 - 2016
Česko - 600 000 - 600 000 a mírně roste
Německo 2 000 000 - 700 000 a stále klesá
Francie 900 000 - 1 300 000 - 800 000 a klesá
Španělsko 500 000 - 3 000 000 a stále roste
A celosvětově počty včelstev rostou. V každé zemi si včelstva dělají co chtějí.
http://www.fao.org/faostat/en/?#search/bee
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

1.1.2020 18:29 Reaguje na Richard Vacek
To záleží na preferencích jednotlivých států, zda včelaření (opylovače) podporují. Nárůst včelstev není spontánní přírodní jev, ale většinou výsledek lidské práce. To spíše ten pokles naznačuje buďto generační problém, nebo úhyny v důsledku neuvážených postřiků.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.1.2020 15:34 Reaguje na Karel Zvářal
Navíc moje "mantra": když každý rok musím dokupovat nová včelstva, tak jich mám statisticky stále stejně. Ty výpadky jsou oproti minulosti mnohonásobně vyšší.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

3.1.2020 08:42
Prosím o vysvětlení, jak neonikotinoidy obsažené v půdě mohou zabíjet 50% opylovačů, kteří se k polím jen přiblíží. Základní informace o neonikotinoidech asi mám, ale že by se z půdy vypařovaly v takové koncentrací, že zabijí 50% okolo letícího hmyzu mi uniklo. Prezentované výsledky výzkumu mají takový rozptyl, že pokud bych byla autor, velmi bych váhala se zveřejněním. Zvlášť, pokud výsledky vlastního výzkumu nedokáže vysvětlit.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

3.1.2020 08:45
Prosím o vysvětlení, jak neonikotinoidy obsažené v půdě mohou zabíjet 50% opylovačů, kteří se k polím jen přiblíží. Základní informace o neonikotinoidech asi mám, ale že by se z půdy vypařovaly v takové koncentrací, že zabijí 50% okolo letícího hmyzu mi uniklo. Prezentované výsledky výzkumu mají takový rozptyl, že pokud bych byla autor, velmi bych váhala se zveřejněním. Zvlášť, pokud výsledky vlastního výzkumu nedokáže vysvětlit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 09:59 Reaguje na Marcela Jezberová
Je to "ekoblábol", proto ho budou ekologičtí extrémisté velice rádi citovat, bez ohledu na to, že je to naprosté kravínium, bez jakéhokoli vztahu k realitě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 10:03 Reaguje na Marcela Jezberová
Je to "ekoblábol", proto ho budou ekologičtí extrémisté velice rádi citovat, bez ohledu na to, že je to naprosté kravínium, bez jakéhokoli vztahu k realitě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 10:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Omlouvám se za dvojí odeslání, jsem za spojením, které občas klekne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.1.2020 10:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Omlouvám se za dvojí odeslání, jsem za spojením, které občas klekne.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.1.2020 10:55 Reaguje na Marcela Jezberová
To, že by neonikotinoidy zabily 50% opylovačů po jejich pouhém přiblížení je samozřejmě nonsens. Mám za to, že pan Dohnal tuto pasáž pouze nějak nepřesně citoval. Dovedu si představit mechanismus, kdy na určité pole byl aplikován thiametoxam nebo clothianidin, je to jedno, protože jedním z metabolitů thiametoxamu je clothianidin, ve formě namořeného osiva.Je pravdou, že zrovna tyto neonikotinoidy se vyznačují velikou perzistencí v půdě, dle určitých zdrojů až 5 let, v závislosti na UV záření a mikrobiálním životě. Je tudíž možné, že řepka, která by v rotaci přišla na to pole,by rezidua nasála přes kořeny do sebe a tyto by se dostaly až na příslušná místa. Takto by to mohlo a zřejmě i funguje, pokud výzkumy nenadsazují, jinak to možné asi není. Smutné je, že thiacloprid spolu s acetamipridem byly považovány za bezpečné, a nyní je i thiacloprid ze hry. Určitě vám nemusím vysvětlovat, co to znamená, pokud se nenajde adekvátní bezpečnější náhrada.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.1.2020 11:14 Reaguje na pavel peregrin
Docela by mě zajímalo, jestli někdo zkoumal vliv na půdní život. Hádám, že to bude jeden z hřebíčků do jeho rakve.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 11:45 Reaguje na Petr Dvořák
Také si myslím, že vztahovat úbytek opylovačů pouze k včele medonosné je zavádějící. U nás např. žije údajně 600 druhů samotářských včel, jejich reprocyklus probíhá v zemi, kde ta rezidua evidentně působí. Ten polčas rozpadu je asi nižší než u radia, nicméně "na dokončení cidního díla" postačující.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.1.2020 11:55 Reaguje na Karel Zvářal
To máte pravdu. A samozřejmě čmeláci atd.
Ale měl jsem namysli spíš žížaly a hmyz, který tam je doma celoročně a také mikrobiální život.
Brečíme nad erozí a degradací půd, za viníka je populárně považován úbytek skotu a těžká mechanizace, ale tohle, myslím, bude možná i silnější faktor.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 13:04 Reaguje na Petr Dvořák
Ono celkově to zemědělství je zralé na kompletní přestavbu, jenže zkuste to říct nahlas, hned se potrefení staví na zadní:-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.1.2020 12:38 Reaguje na Petr Dvořák
Z dostupných zdrojů lze usuzovat, že pouze v míře podobné ostatním pesticidům. To, že budou mít nějaký vliv, lze téměř s určitostí tvrdit, ale to v podstatě má každá agrochemikálie. Ale myslím si, že nemá cenu z toho dělat zbytečné drama, půdní edafon disponuje dosti silnou obnovou.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.1.2020 13:06 Reaguje na pavel peregrin
Jak již napovídá název, posiženou skupinou je hmyz. Žížaly, bakterie aj. vesele naštěstí přežívají.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.1.2020 16:09 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jistě, ale pán chtěl vědět jejich vliv na půdní život, v tomto případě se neonikotinoidy hlouběji nezkoumaly, než jak většina přípravků. S přestavbou zemědělství, možná k vašemu překvapení, bych souhlasil, ale za předpokladu, že se změní celá společnost, což uznáte, že je prozatím utopie.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist