Greenpeace ČR spouští novou kampaň s názvem Zachraňme přírodu

Je to pořád dokola. Ty staré lesy také byly kdysi mladé a to, že jsou nyní staré je jen a jen odkaz našich předků, kteří se o ty lesy starali tak, že lesy mohly zestárnout. Opravdu je tou správnou cestou vykašlat se na praxi která nám dovedla staré lesy do dnešní doby? Zaručí Greenpeace, že za dalších 120 let budou mít další generace zase staré lesy?
Řekl bych, že tady jde hlavně o to jak se píše v samotném článku, identifikovat dotace a pobídky a přesměrovat je do ochrany a obnovy přírody. Tedy přesměrovat je do těch jediných a správných rukou dnešního ekologického aktivisty protože, kdo jiný ví co je pro přírodu dobré.

a co je na tom špatného? proč nemůže být 30% lesů dlouhověkých? kdyť všude nemusí být "nasmradíno" od Homo sapiens? jsou zvířata a ptáci, kteří se bez naší pozornosti obejdou, ale musíme jim udělat životní podméínky, což je úplně něco jiného od toho, že doteď si podmínky přizpůsoboval jen člověk. Je to změna paradigma, že tu nežije jen " sobecký" Homo sapiens ale i jiní živočichové, zvářata, ptáci a biologická společenství, který jsou na staré lesy vázaní.

Co je to dlouhověký les? Můžete mi například na příkladu těch 36 km2 suchého lesa v NP Šumava demonstrovat kde tam za deset , dvacet let ( rozpad posledních nynějších souší) najdou ti živočichové vázáni na staré lesy ten "starý les". Kde tam najdou ty stovky či tisíce druhů vázané ne staré rozkládajíci se dřevo to staré dřevo? Ono něco nechat dožít až do finálního rozpadu je ta jednodušší věc. Zajistit obnovu ( pokračování) je potom věc podstatně těžší a složitější.

Podle toho co píšete, mate asi.dojem, že musí člověk do něčeho popřát zasahovat. Příroda si poradí, stejně tak to dělá tisíce let. Největší přínos člověka by byl, kdyby se na to zasahování do přírodních a přirozených procesů vykašlal. Narovnal biodiverzitu a procesy, které svým chtíčem zničil, je nejlepší cesta.

No a co je potom ta příroda. Člověk, tedy i vy snad není přírodou ( součástí přírody)? Ano, příroda si poradí ale člověk , bez toho že by do ni zasahoval ( čerpal z ní), asi těžko přežije. To snad jen ochranář si myslí, že je něco víc a jen on může , jak píšete, narovnávat. No a co ochranář za posledních třicet let narovnal? Nic jen působí škody.
Píšete tady bezobsažné fráze. Co tak odpovědět alespoň na jednu otázku.

Nekácet staré lesy, nechat dřevo shnít na zemi - blažený sen ekologa aktivisty. Ale z blaženého sna (třeba o mladé krásné dívce) se člověk obyčejně probudí a ráno přijde tvrdá realita, děti do školy, cesta do práce.
Takovéto ekologické snění je i toto- nepalme dřevo v kamnech, bude ho více v přírodě. Škoda, že jej neaplikují i na elektroauta: nekupujme, prosím, elektroauta, bude jich více!

to chce klid, třeba pobyt v lese bez digitálnícbh vymožeností.

To co aktivisté požadovali (chránit lesy starší 120let) by byl nebezpečný precedent a odborně naprosto zcestné řešení. V důsledku by takové nařízení vedlo k předčasným mýtním těžbám v hospodářských lesích s opravdu vážnými ekologickými i ekonomickými dopady. Nejvíce by to postihlo dubové a bukové hospodářské lesy, kde lesníci běžně pracují s obmýtím o dekády přesahujícím těch 120let. Otázka je, jak přistupovat například k výběrným hospodářským lesům, kde se věk neplánuje a nesleduje. V takových lesích se kácí "zralé stromy" podle cílové tloušťky a cílem je nepřetržitá produkce současně s výraznou věkovou diferenciací (různě staré stromy na stejné ploše od semenáčků až po věkovité mohykány). Pokud bychom se bavili o požadavcích na ochranu "přirozených" lesů starších 160 nebo 180 let ve státním vlastnictví na rozloze odpovídající nějaké stálé (!) koncepci ochrany přírody... Potom bych byl opatrně pro. Tedy dost by záleželo na podmínkách ochrany. Už nyní je cca 21,88% rozlohy našeho státu nějakým způsobem chráněno a asi 7,7% podléhá opravdu přísné ochraně. Detailní informace v odkazu zde: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/narodni-zavazek-navyseni-rozlohy/ Můžeme diskutovat jaká plocha je "dostatečná" a co v praxi znamená takové lesy chránit. Znamená ochrana vždy bezzásah? Lze v chráněných lesích udržovat cesty nebo řešit požární prevenci? Chceme je v případě požáru hasit? Máme v chráněných lesích redukovat například počty spárkaté zvěře? Můžeme vůbec mluvit o přirozeném lese pokud má plochu "jen" v desítkách ha a je obklopený kulturní krajinou? Takové menší chráněné lesní celky třeba nejsou dostatečně velké pro život vrcholových predátorů (rys, vlk), kteří by v nedotčené přírodě redukovali větší kopytníky masivně poškozující/ovlivňující přežití a růst mladších stromů. Máme proto rezignovat na ochranu takových "menších" přirozených nebo přírodě blízkých lesů nebo tam třeba velké šelmy nahrazovat mysliveckým hospodařením? Máme relativně přirozené lužní lesy uměle zaplavovat v situaci, kdy byly před dekádami uměle odvodněny? Máme v relativně přirozených lesích trvale regulovat/potlačovat nepůvodní byliny a dřeviny? Co nepůvodní živočichové? A jak dlouho budeme nepůvodní organismy považovat za nepůvodní? Je už třeba oskeruše původní nebo ještě ne? Máme do takových lesů navracet dřeviny, které z nich vymizely (tis, jilmy)? Jakým způsobem? Kdo a z čeho ta opatření bude trvale platit? To jsou naprosto zásadní otázky, které se k tématu pojí. Jasně, je jednoduché křičet "Chraňme staré lesy nad 120let" bez zodpovědnosti, bez vlastnického vztahu a bez domyšlení souvislostí.