https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/greta-tvar-boje-za-zachranu-planety-vzbuzuje-protichudne-reakce
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Greta, tvář boje za záchranu planety, vzbuzuje protichůdné reakce

2.12.2019 00:30 | MADRID/PRAHA (ČTK)
Z loňského individuálního protestu Grety Thunbergové před švédským parlamentem se stalo celosvětové hnutí. / Ilustrační foto
Z loňského individuálního protestu Grety Thunbergové před švédským parlamentem se stalo celosvětové hnutí. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Z loňského individuálního protestu Grety Thunbergové před švédským parlamentem se stalo celosvětové hnutí. Tato drobná útlá holčička s copánky a pronikavým pohledem, které bude v lednu 17 let, si za rok stihla vydobýt slávu, ale i kritiku. Stala se symbolem boje proti klimatickým změnám. Nyní má dorazit i na konferenci OSN o změnách klimatu, která začíná v pondělí 2. prosince v Madridu.
 

Mladá generace Gretě fandí, pro mnoho jiných je ale jen hysterkou a produktem marketingu. Všichni se však shodují, že se jí povedlo přitáhnout celosvětovou pozornost k problémům s klimatem. O což jí jde především.

Výmluvně to ilustruje skutečnost, že slovem roku 2019 se podle oxfordských lexikografů stalo spojení "stav klimatické nouze". Tento termín se z "relativně neznámého" stal jedním z nejznámějších termínů letošního roku.

A klimatická aktivistka Greta se zatím letos v srpnu za značné pozornosti světových médií přeplavila na závodní jachtě do Spojených států, kde mimo jiné šokovala plamenným a dosti útočným projevem v parlamentu a účastnila se několika ekologických kampaní. Nyní se už plaví zpět, tentokrát na katamaránu.

Na konci roku má být Greta navíc šéfeditorkou ranního pořadu Today na britské rozhlasové stanici BBC Radio 4. Podle zažité tradice se této role ujme mezi 26. prosincem a Silvestrem. Pro den, kdy bude o podobě ranního vysílání rozhodovat ona, už zadala přípravu reportáží z Antarktidy a Zambie a rozhovoru s guvernérem britské centrální banky Markem Carneym.

Za jejího letošního pobytu v USA jí vyslovovaly podporu i slavné osobnosti, například herec Leonardo DiCaprio ji prohlásil "vůdkyní naší doby". Též jí letos udělili alternativní Nobelovu cenu, jak bývá nazývána Cena za správný život (Right Livelihood Award) a byla i jednou z favoritek Nobelovy ceny za mír.

Velké emoce, které Greta vyvolává, ilustruje i nedávný případ rozhovoru s českým psychiatrem Jaroslavem Matýsem, ve kterém z pohledu odborníka komentoval její duševní stav. Rozhovor vyvolal bouři nevole veřejnosti a vznikla i petice za psychiatrovo odstoupení.

Švédská školačka s baculatými tvářemi pochází z prominentního prostředí, její maminka je operní pěvkyně Malena Ermanová a otec Svante Thunberg herec, jenž se jmenuje po jednom ze svých předků, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii a už v roce 1896 zmiňoval teorii, podle níž oxid uhličitý může způsobovat oteplování planety. Greta má také mladší sestru Beatu.

O problému s oteplováním planety, jež by mohlo trvalo poškodit životní prostředí, se Greta dozvěděla ve třetí třídě. Zprvu tomu nevěřila, protože nemohla pochopit, že lidé o možné hrozbě vědí, a nic s tím nedělají. Na problém se ale zaměřila tak zarputile, až jí z toho v 11 letech propukla silná deprese a přestala jíst i mluvit. Lékař jí diagnostikoval Aspergerův syndrom - lehkou formu autismu, která mimo jiné ztěžuje vytváření sociálních kontaktů.

Během léčení deprese se doma rozmluvila a ke změně životního stylu postupně přesvědčila i rodiče. Rodina dala přednost veganské stravě. Matka přestala létat letadlem, a svou koncertní kariéru omezila jen na Skandinávii.

S cedulí Školní stávka za klima se Greta poprvé posadila před budovu švédského parlamentu ve Stockholmu vloni 20. srpna a pokračovala denně až do parlamentních voleb 9. září. Od té doby chodila stávkovat každý pátek.

Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států. Páteční školní stávky se postupně rozšířily do stovek měst a několika desítek zemí včetně ČR. Té největší se účastnilo přes 1,6 milionu lidí po celém světě.

Gretu přijal i papež František, promluvila před zástupci OSN, ekonomickým fórem v Davosu, v Evropském, britském i francouzském parlamentu, její tvář shlíží z titulních stránek prestižních časopisů.

Stejně intenzivní je ale i její kritika. Za hysterku ji označil i český prezident Miloš Zeman. A syn předchozího prezidenta, Václav Klaus mladší, se ohradil proti tomu, že by do politiky měla mluvit "puberťačka s diagnostikovanými psychickými problémy".


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Jitka Bojanovská
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

2.12.2019 07:52
U mladých jde v určitém věku o to, aby se vyhranili vůči dospělým. Aby ukázali, že dospělí dělají vše špatně a že nastupující generace ví všechno a zná řešení na všechny problémy.
A v dnešním bohatém světě, kde téměř žádné problémy nejsou, protože je vyřešily předchozí generace, se těžko hledá téma, které by mládež vzala za své. Když nejsou vážné problémy, udělá se problém z pseudoproblému. A někteří vychytrali politici a byznysmeni si z toho udělají živobytí.
Odpovědět

2.12.2019 08:59 Reaguje na Richard Vacek
A v dnešním bohatém světě, kde téměř žádné problémy nejsou ... to jste fakt rozsekl :D
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.12.2019 09:28 Reaguje na
Škoda, že ty problémy nezmíníte. Pravděpodobně patříte k těm mladým. Takže ta předchozí generace zajistila čisté ovzduší (odsíření, lapače popílku, plynofikace)- pro připomínku pověstné londýnské mlhy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_smog_1952
zajistila čisté řeky (čističky) - víte, že v Praze můžete ulovit pstruha?
Eliminovala emise olova (bezolovnatý benzín) a dalších emisí z aut (katalyzátory, filtry).
V zemědělství dosáhla násobek úrodnosti našich předků, takže máme nadbytek potravin z menší plochy.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.12.2019 11:12 Reaguje na Richard Vacek
Těžko se totiž hledá, kde začít, navíc diskuse s některými lidmi postrádá smyslu. To je věc, kterou mě tu na ekolistu pár lidí naučilo.

Nabízí se uštěpačná poznámka, že "předchozí generace" také zajistila: špinavé ovzduší, zasíření, emise olova, (probíhající) nitrifikaci vod a půd aj.
Ale je zbytečné se dohadovat, kdo co zapříčinil nebo odčinil.

Zaprvé tu máme propíraný nárůst CO2 v atmosféře z necelých 300ppm na současných více než 400ppm, tedy o více než 30% za století a související změny klimatu..

Zadruhé, nejen v kontextu ČR tu máme rozsáhlé poškození zemědělské půdy a neudržitelný způsob hospodaření, v reálu, v rozporu s vaším tvrzením, jde o pokles úrodnosti půdy maskovaný sofistikovanou agrochemií. Tedy - dnešní zemědělství je produktivní i na mrtvém substrátu, který ale postrádá jiné ekologické funkce půdy, což dlouhodobě vede mj. ke zhoršování zásob a kvality spodních i povrchových vod, k horším záplavám a horším suchům.

Zatřetí tu máme energetiku v podstatě ve slepé uličce.

A začtvrté třebas přelidnění nejen v Africe.

Asi by se dalo pokračovat..
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.12.2019 14:09 Reaguje na Petr Dvořák
Díky těm předchozím generacím žijete v nejvyspělejší části světa, která si díky tomu může dovolit investovat značné prostředky do zlepšování životního prostředí. V jiných částech světa, kde lidé pokračovali v žití v souladu s přírodou je dnes bída s nouzí.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.12.2019 14:21 Reaguje na Richard Vacek
Ale o to jste trochu odbočil, že?
Odpovědět
ig

2.12.2019 15:12 Reaguje na Petr Dvořák
V čem odbočil? Tohle spolu souvisí a zjevně úžeji než si umíte představit. Evropa překonala svůj mrtvý bod technologické civilizace a už si může dovolit se zabývat životním prostředím (samozřejmě ne ve všech oblastech a ne dokonale, ale to nejhorší už máme za sebou). Ostatní civilizace to neudělaly a teď jim nezbývá než například kácet své lesy, aby přežily...
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.12.2019 15:32 Reaguje na
Odbočil od tvrzení, že téměř žádné problémy nejsou.
Navíc civilizace je dnes do značné míry globální. V amazonii se třeba kácí prales, ale soja, která se tam následně pěstuje, skončí převážně v žaludcích evropského a amerického dobytka. Palmový olej nápododně, atd.
Zdá se mi, a nejen mě, že lidstvo jako celek stojí před obrovskými výzvami a nemusí to být uplně sranda, a mj. pan Vacek to bagatelizuje ve smyslu "nikdy nebylo líp, tak držte hubu". Ale to, že nebylo líp, neznamená, že nemůže být hůř, a o to tady jde. Znepokojivých trendů je dost a manévrovací prostor, vzhledem k přelidnění, není velký.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.12.2019 15:39 Reaguje na Petr Dvořák
Jediný vážný problém, který zmiňujete, je přelidnění. Ale ten se opět netýká vyspělých zemí. Dokonce proti přelidnění žádní mladí nestávkují.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.12.2019 13:43 Reaguje na Richard Vacek
Jo tak to je v pohodě, nás se to netýká, tak si hodíme nohy na stůl a počkáme až se přivalí miliarda afričanů… Tomu říkám plán hodný čecha
Odpovědět
ig

2.12.2019 15:44 Reaguje na Petr Dvořák
Ale jo, to máte pravdu. Však v těch zemích neřeší ty pseudoproblémy jako u nás :-) U nás jsou největší průsery vyřešené, samozřejmě toho fůra zbývá (nejen v ekologii, všude), ale to jsou věci které se nedají "jednoduše řešit" obrácením společnosti na ruby, na to je už potřeba mít značné dovednosti a znalosti, což tihle aktivisté zjevně nemají a tak místo toho řeší blbosti, na které si myslí, že rozumově dosáhnou :D
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.12.2019 15:56 Reaguje na
Já přece neříkám, že se dají řešit jednoduše. Bohužel právě naopak.
Tady je asi neshoda v tom, že ani změnu klimatu ani problém zemědělské praxe ani tu energetiku nepovažuju na rozdíl od p. Vacka (a Vás?) za pseudoproblém. Naneštěstí to jsou spojité nádoby, což věc značně komplikuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.12.2019 13:50 Reaguje na
Takovým typickým pseudoproblémem je např. rozklad smrkových lesů, nebo eroze půd, že ano? Nebo na to mám dle pana Vacka nahlížet tak, že toto je vlastně řešení a mám být vděčen předchozím generacím?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.12.2019 13:54 Reaguje na Richard Vacek
Které předchozí generace myslíte? Ty poslední čtyři, které odevzdávají životní prostředí každé následující generaci pokaždé v o něco rozloženějším stavu?
A nebulíkujte mi tady nějaké dílčí úspěchy, když celek jde zcela evidentně do kopru.
Odpovědět
ig

2.12.2019 10:30 Reaguje na
No ... nejsou :-) Kdyby byly, tak se budou starat o to, co budou dnes večer jíst a kde spát a nebudou si vymýšlet že maso né, že jen zrní a že jim společnost strašlivě ubližuje, když jim na písknutí nevydá zařízený byt v centru Prahy :D
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.12.2019 14:02 Reaguje na
Mám dojem, že se tímto příspěvkem ohlížíte někam do doby kamenné. By mě zajímalo kdo za posledních asi 10 000 let od neolitické revoluce přemýšlel, kdepak asi dnes bude spát (nepočítám katastrofy, války... to není běžný stav) i ti různí nomádi si vždy nosili bydlení s sebou. Právě ten fakt, že posledních cca 10000 let toto nikdo nemusí řešit, vedl k rozvoji civilizací
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.12.2019 11:01 Reaguje na Jakub Graňák
Řekl bych pane Graňák, že i v dnešní době významná část populace musí přemýšlet i když možná ne o tom, kde bude spát, tak určitě o tom co bude jíst či pít.
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.12.2019 12:15 Reaguje na Jarek Schindler
Ano, jenže ještě před sto lety se naprostá většina naší populace, a to i tzv. střední třídy, po většinu roku nenajedla do sytosti.
Odpovědět
MM

Milan Milan

2.12.2019 08:19
Vyrobilo se celosvětové téma, a protože svět je na pokraji hroucení tradičních hodnot,staleté kultury, šlapající po vlastní historii, principech svobody,odkazech svých předků ...tak si ve své myšlenkové prázdnotě toto téma přisvojili někteří politici a řeší a řeší, někteří straší a v konečném důsledku jde pouze a pouze o obrovský byznys. Než většina lidí pochopí, že konec světa zítra ani za týden nebude všichni a všecho bude sešněrováno v nové totalitě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2019 08:44 Reaguje na Milan Milan
V paneláku požáry ze sucha nehrozí, nedostatek vody se vyřeší otočením kohoutku... tak vo co de, hele? Jj, v českém Švejkostánu zůstaneme sví, ať si svět klidně blbne. Je to prostě tak, jak bylo uvedeno v nedávném článku: v Česku lidé prožívají různé podoby sucha. Kdo žije v bavlnce, má problémy druhých na háku...
Odpovědět
ig

2.12.2019 10:37 Reaguje na Karel Zvářal
Co mají všichni furt s tím suchem? Byly dva suché roky a co jako? Když se podíváte do historických dat tak byla i delší období většího sucha a přežili jsme to. Naštěstí existuje světový obchod a co nevypěstujeme, to stále ještě můžeme nakoupit. Máme za co, protože jsme na tom vcelku ekonomicky dobře. A pokud se to zhorší, přestane se holt na polích pěstovat řepka a sluneční kolektory a bude zase co jíst, i při nižší průměrné úrodě :-)
Odpovědět
VN

Vilém N

2.12.2019 10:53 Reaguje na
Přežili, protože se předchozí generace přizpůsobili. Nastupující facebooková generace to vidí jako konec světa. Rezignace. Sebevražda jediné řešení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.12.2019 11:14 Reaguje na
Za posledních 20 let bylo 17 abnormálně teplých (i srážkově podprůměrných), kvůli dvou letům by určitě nikdo nepanikařil. Jistě, za peníze v Praze dům, jenže o změně nesmyslné agrární "politiky" zpívám celou dobu.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

2.12.2019 17:34 Reaguje na
Horší než s řepkou a kolektory, to bude se sklady,¨
dálnicemi, obchvaty(které budou i tak časem ucpané), no atd.
Za peníze se nenajíme za předpokladu, že i v ostatních částech světa se produkce díky klimatickým změnám zhorší.
To sucho, aspoň tady na západě Čech, je opravdu markantní, od dubna do září jasná obloha beze srážek, dokonce u nás nejsou ani ty přívalový, prostě žádný. Tak dříve taky byly taková léta,
ale že by pomalu deset let po sobě...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

3.12.2019 08:53 Reaguje na Jakub Brenn
Pokud jde o sucho, tak od roku 1962 v Česku prší stále stejně. Citace dle https://www.infodatasys.cz/climate/KlimaCR1961.htm :
"Za celé sledované období byl průměrný roční úhrn srážek 672 mm.
Průměrný roční vzestup úhrnů srážek počítaný za celé období 1961-2018 byl pouze 0,262 mm/rok"
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.12.2019 10:00 Reaguje na Richard Vacek
Ano, roční srážkové úhrny se moc nemění. Přesto je poslední roky dost sucho.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

3.12.2019 10:33 Reaguje na Petr Dvořák
Celosvětově je 20% orné půdy zavlažováno. U nás to jsou dnes necelá 4%. Za komunistů vybudované závlahové systémy se neudržovaly a až na výjimky jsou v troskách. Pak nemá být sucho.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.12.2019 10:51 Reaguje na Richard Vacek
Tak teď jste to zase rozsekl. Ve studnách a potocích byla za komunistů voda ze závlahových systémů? A před 15 lety?
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.12.2019 14:11 Reaguje na Petr Dvořák
Jestli ze závlahových systémů, nebo z drenáží, nebo pokračováním ve staletých způsobech nakládání s půdou jen lepší technikou ani není tak důležité. Důležitejší je že voda prostě byla, a bylo jí přes obrovský rozmach průmyslu a výstavbu městských částí dost.. Mimochodem od roku 1948-1989 se zvýšili zásoby povrchové vody 500x. By bylo dobré hodit statistické číslo od roku 1989 doteď.....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.12.2019 13:40 Reaguje na Richard Vacek
A z těch 20% jsou 19,9999% taková ta typická terasovitá rýžová pole v jihovýchodní Asii že? Toto se však úplně nehodí do krámu, nemám pravdu?
Sucho je proto, že není v dostatečném množství dodávána do půdy organická složka, tím pádem půda váže méně vody, ta hned odtéká... Sucho je proto, že za komunistů vybudované meliorace odvodnily všechny mokřady a prameniště v kulturní krajině, která od té doby vysychá.
Odpovědět
ig

3.12.2019 09:45 Reaguje na Jakub Brenn
Sklady (ony to nejsou ani tak sklady jako spíš překladiště) šetří palivo (=emise), bez nich by se muselo najezdit podstatně víc. Vyberte si - půda nebo emise :-)
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

4.12.2019 21:42 Reaguje na
S moji odpovědí souhlasit samozřejmě nebudete:
dokud bude potřeba zvyšovat zisk, potřeba točit peníze,tak budeme pořád dál a dál stát před otázkou budovat nová překladiště nebo rozvážet(jedno zlo nebo druhé a ještě větší)
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

4.12.2019 21:42 Reaguje na
S moji odpovědí souhlasit samozřejmě nebudete:
dokud bude potřeba zvyšovat zisk, potřeba točit peníze,tak budeme pořád dál a dál stát před otázkou budovat nová překladiště nebo rozvážet(jedno zlo nebo druhé a ještě větší)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.12.2019 12:24 Reaguje na Jakub Brenn
A to samozřejmě bude, neboť na tom je postaven současný společenský systém.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

6.12.2019 22:18 Reaguje na pavel peregrin
Ano
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist