Greta, tvář boje za záchranu planety, vzbuzuje protichůdné reakce
Mladá generace Gretě fandí, pro mnoho jiných je ale jen hysterkou a produktem marketingu. Všichni se však shodují, že se jí povedlo přitáhnout celosvětovou pozornost k problémům s klimatem. O což jí jde především.
Výmluvně to ilustruje skutečnost, že slovem roku 2019 se podle oxfordských lexikografů stalo spojení "stav klimatické nouze". Tento termín se z "relativně neznámého" stal jedním z nejznámějších termínů letošního roku.
A klimatická aktivistka Greta se zatím letos v srpnu za značné pozornosti světových médií přeplavila na závodní jachtě do Spojených států, kde mimo jiné šokovala plamenným a dosti útočným projevem v parlamentu a účastnila se několika ekologických kampaní. Nyní se už plaví zpět, tentokrát na katamaránu.
Na konci roku má být Greta navíc šéfeditorkou ranního pořadu Today na britské rozhlasové stanici BBC Radio 4. Podle zažité tradice se této role ujme mezi 26. prosincem a Silvestrem. Pro den, kdy bude o podobě ranního vysílání rozhodovat ona, už zadala přípravu reportáží z Antarktidy a Zambie a rozhovoru s guvernérem britské centrální banky Markem Carneym.
Za jejího letošního pobytu v USA jí vyslovovaly podporu i slavné osobnosti, například herec Leonardo DiCaprio ji prohlásil "vůdkyní naší doby". Též jí letos udělili alternativní Nobelovu cenu, jak bývá nazývána Cena za správný život (Right Livelihood Award) a byla i jednou z favoritek Nobelovy ceny za mír.
Velké emoce, které Greta vyvolává, ilustruje i nedávný případ rozhovoru s českým psychiatrem Jaroslavem Matýsem, ve kterém z pohledu odborníka komentoval její duševní stav. Rozhovor vyvolal bouři nevole veřejnosti a vznikla i petice za psychiatrovo odstoupení.
Švédská školačka s baculatými tvářemi pochází z prominentního prostředí, její maminka je operní pěvkyně Malena Ermanová a otec Svante Thunberg herec, jenž se jmenuje po jednom ze svých předků, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii a už v roce 1896 zmiňoval teorii, podle níž oxid uhličitý může způsobovat oteplování planety. Greta má také mladší sestru Beatu.
O problému s oteplováním planety, jež by mohlo trvalo poškodit životní prostředí, se Greta dozvěděla ve třetí třídě. Zprvu tomu nevěřila, protože nemohla pochopit, že lidé o možné hrozbě vědí, a nic s tím nedělají. Na problém se ale zaměřila tak zarputile, až jí z toho v 11 letech propukla silná deprese a přestala jíst i mluvit. Lékař jí diagnostikoval Aspergerův syndrom - lehkou formu autismu, která mimo jiné ztěžuje vytváření sociálních kontaktů.
Během léčení deprese se doma rozmluvila a ke změně životního stylu postupně přesvědčila i rodiče. Rodina dala přednost veganské stravě. Matka přestala létat letadlem, a svou koncertní kariéru omezila jen na Skandinávii.
S cedulí Školní stávka za klima se Greta poprvé posadila před budovu švédského parlamentu ve Stockholmu vloni 20. srpna a pokračovala denně až do parlamentních voleb 9. září. Od té doby chodila stávkovat každý pátek.
Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států. Páteční školní stávky se postupně rozšířily do stovek měst a několika desítek zemí včetně ČR. Té největší se účastnilo přes 1,6 milionu lidí po celém světě.
Gretu přijal i papež František, promluvila před zástupci OSN, ekonomickým fórem v Davosu, v Evropském, britském i francouzském parlamentu, její tvář shlíží z titulních stránek prestižních časopisů.
Stejně intenzivní je ale i její kritika. Za hysterku ji označil i český prezident Miloš Zeman. A syn předchozího prezidenta, Václav Klaus mladší, se ohradil proti tomu, že by do politiky měla mluvit "puberťačka s diagnostikovanými psychickými problémy".
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (35)
Richard Vacek
2.12.2019 07:52A v dnešním bohatém světě, kde téměř žádné problémy nejsou, protože je vyřešily předchozí generace, se těžko hledá téma, které by mládež vzala za své. Když nejsou vážné problémy, udělá se problém z pseudoproblému. A někteří vychytrali politici a byznysmeni si z toho udělají živobytí.
Richard Vacek
2.12.2019 09:28 Reaguje nahttps://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_smog_1952
zajistila čisté řeky (čističky) - víte, že v Praze můžete ulovit pstruha?
Eliminovala emise olova (bezolovnatý benzín) a dalších emisí z aut (katalyzátory, filtry).
V zemědělství dosáhla násobek úrodnosti našich předků, takže máme nadbytek potravin z menší plochy.
Petr Dvořák
2.12.2019 11:12 Reaguje na Richard VacekNabízí se uštěpačná poznámka, že "předchozí generace" také zajistila: špinavé ovzduší, zasíření, emise olova, (probíhající) nitrifikaci vod a půd aj.
Ale je zbytečné se dohadovat, kdo co zapříčinil nebo odčinil.
Zaprvé tu máme propíraný nárůst CO2 v atmosféře z necelých 300ppm na současných více než 400ppm, tedy o více než 30% za století a související změny klimatu..
Zadruhé, nejen v kontextu ČR tu máme rozsáhlé poškození zemědělské půdy a neudržitelný způsob hospodaření, v reálu, v rozporu s vaším tvrzením, jde o pokles úrodnosti půdy maskovaný sofistikovanou agrochemií. Tedy - dnešní zemědělství je produktivní i na mrtvém substrátu, který ale postrádá jiné ekologické funkce půdy, což dlouhodobě vede mj. ke zhoršování zásob a kvality spodních i povrchových vod, k horším záplavám a horším suchům.
Zatřetí tu máme energetiku v podstatě ve slepé uličce.
A začtvrté třebas přelidnění nejen v Africe.
Asi by se dalo pokračovat..
Richard Vacek
2.12.2019 14:09 Reaguje na Petr DvořákPetr Dvořák
2.12.2019 15:32 Reaguje naNavíc civilizace je dnes do značné míry globální. V amazonii se třeba kácí prales, ale soja, která se tam následně pěstuje, skončí převážně v žaludcích evropského a amerického dobytka. Palmový olej nápododně, atd.
Zdá se mi, a nejen mě, že lidstvo jako celek stojí před obrovskými výzvami a nemusí to být uplně sranda, a mj. pan Vacek to bagatelizuje ve smyslu "nikdy nebylo líp, tak držte hubu". Ale to, že nebylo líp, neznamená, že nemůže být hůř, a o to tady jde. Znepokojivých trendů je dost a manévrovací prostor, vzhledem k přelidnění, není velký.
Richard Vacek
2.12.2019 15:39 Reaguje na Petr DvořákJakub Graňák
3.12.2019 13:43 Reaguje na Richard VacekPetr Dvořák
2.12.2019 15:56 Reaguje naTady je asi neshoda v tom, že ani změnu klimatu ani problém zemědělské praxe ani tu energetiku nepovažuju na rozdíl od p. Vacka (a Vás?) za pseudoproblém. Naneštěstí to jsou spojité nádoby, což věc značně komplikuje.
Jakub Graňák
3.12.2019 13:50 Reaguje naJakub Graňák
3.12.2019 13:54 Reaguje na Richard VacekA nebulíkujte mi tady nějaké dílčí úspěchy, když celek jde zcela evidentně do kopru.
Jakub Graňák
3.12.2019 14:02 Reaguje naJarek Schindler
8.12.2019 11:01 Reaguje na Jakub GraňákJan Šimůnek
8.12.2019 12:15 Reaguje na Jarek SchindlerMilan Milan
2.12.2019 08:19Karel Zvářal
2.12.2019 08:44 Reaguje na Milan MilanVilém N
2.12.2019 10:53 Reaguje naKarel Zvářal
2.12.2019 11:14 Reaguje naJakub Brenn
2.12.2019 17:34 Reaguje nadálnicemi, obchvaty(které budou i tak časem ucpané), no atd.
Za peníze se nenajíme za předpokladu, že i v ostatních částech světa se produkce díky klimatickým změnám zhorší.
To sucho, aspoň tady na západě Čech, je opravdu markantní, od dubna do září jasná obloha beze srážek, dokonce u nás nejsou ani ty přívalový, prostě žádný. Tak dříve taky byly taková léta,
ale že by pomalu deset let po sobě...
Richard Vacek
3.12.2019 08:53 Reaguje na Jakub Brenn"Za celé sledované období byl průměrný roční úhrn srážek 672 mm.
Průměrný roční vzestup úhrnů srážek počítaný za celé období 1961-2018 byl pouze 0,262 mm/rok"
Petr Dvořák
3.12.2019 10:00 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
3.12.2019 10:33 Reaguje na Petr Dvořákhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Zavla%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD
Petr Dvořák
3.12.2019 10:51 Reaguje na Richard VacekMilan Milan
8.12.2019 14:11 Reaguje na Petr DvořákJakub Graňák
3.12.2019 13:40 Reaguje na Richard VacekSucho je proto, že není v dostatečném množství dodávána do půdy organická složka, tím pádem půda váže méně vody, ta hned odtéká... Sucho je proto, že za komunistů vybudované meliorace odvodnily všechny mokřady a prameniště v kulturní krajině, která od té doby vysychá.
Jakub Brenn
4.12.2019 21:42 Reaguje nadokud bude potřeba zvyšovat zisk, potřeba točit peníze,tak budeme pořád dál a dál stát před otázkou budovat nová překladiště nebo rozvážet(jedno zlo nebo druhé a ještě větší)
Jakub Brenn
4.12.2019 21:42 Reaguje nadokud bude potřeba zvyšovat zisk, potřeba točit peníze,tak budeme pořád dál a dál stát před otázkou budovat nová překladiště nebo rozvážet(jedno zlo nebo druhé a ještě větší)